| |||
Pozemky - jídelna nikdo konkrétní I přes mou vůli zdravotníkům pomoci, mne nakonec musí do stanu odvléct sami. Alespoň jim to usnadním v tom, že násilím vrátím své tělo zpět do jeho menší formy. I když se mému tělu vůbec nechce. Hned jak jsem vyléčena, tak se opět zvětším, jak na mne křičí všechny mé instinkty. Pro jistotu také přesunu luk do ruky, kdyby bylo potřeba se bránit. Lailah zamíří ven, takže se začnu zvedat, abych ji následovala. Kolem projde Tortun, takže trochu přidám do kroku, abych... Byla svědky napadení chlapce, který nám pomohl a zásahu jak studentky, tak profesora. Začichám ve vzduchu a pohodím ocasem, potom se zvědavě rozhlédnu. Nevidím ale nic podezřelého. Když se Lailah ztratí, tak se nakonec pomalým, velmi velmi opatrným, krokem vydám do jídelny. Na projití dveřmi se musím zmenšit a sklonit hlavu. Což vypadá tak, že dveřmi se přesouvám co nejrychleji to jde. Protože během té doby jsem tak nechráněná až běda. Nakonec se přeci jen dostanu do jídelny, kde se přistavím ke stolu v nějakém volném místě. Vůbec bych nepohrdla nějakým jídlem, vzhledem k tomu, že jsem snídani vyzvracela. V jídelně jsem samozřejmě ve své největší formě. |
| |||
Dolly, Lailah, Hope, Tortun Dolly v těžkém stavu byl konečně vyléčen. Hned jak se probere a uvědomí si, že je v jednom stanu s Lailah, hodí po ní omluvným pohledem a vyrazí pomalým krokem pryč. Nicméně Lailah přemůže její hlad a stres z nové situace a vyrazí prudce za ním. Hope, která se zrovna dostala na úroveň, odkud celou situaci může vidět, ze rozhodla, že zareaguje. Zaměřila se na buňky, aby je zastavila (44%). Dolly tak okamžitě zmrzne na místě (30%) a jen zmateně zamrká, zatímco Lailah přemůže cizí vliv na své tělo a přistane na něm. (81%) Ještě než ho srazí k zemi se do něj zakousne a hltavě začne pít. Celou situaci naštěstí skrze stan vidí Tortun, který se v tento moment již vynoří na této straně stanu. Ještě něž zasáhne, tak se podívá směrem k Hope a povytáhne obočí. Co si o jejím zásahu myslí může jen hádat. Potom se jíž z jeho dlaně zvedne zelený oblak, který zahalí dvojici. Když se rozplyne, Lailah je pryč. K Dollymu spěchá Rubus, aby ho vzal zpět do zdravotnického stanu. Věnuje se mu ještě s jedním zdravotníkem, aby jim chlapec pod rukama nezemřel. Tortun se znovu hloubavě zadívá na Hope, než se otočí zády k prostoru a čelem ke stanu, aby mohl zasáhnout, kdyby se ještě někdo rozhodl, že mu přeskočí. |
| |||
Jídelnavšichni v jídelně Posadíme se ke stolu. Rozhlížím se po místnosti. Do jídelny se začnou trousit další studenti, předpokládám, a tak si je prohlížím s velkým zájmem. Dorazí i Kelly a Ulgge. Sleduji je pohledem, jak se posadí vedle Tarneyho. Mezitím se pozastavím nad jejich vzezřením. Hmmm. Ulgge nemá svou košili, ale je v ní zabalená Kelly? Velice zajímavé. To ale do místnosti vkročí dívka, která se promění v dračici. To okamžitě strhne mou pozornost. Nelehne si ke stolu, ale do rohu na zem, takže musím trochu napnout zrak, abych si ji mohla lépe prohlédnout. Těknu pohledem mezi ní a modrým drakem, který vejde chvíli po ní. Je menší než ten modrý, bude nejspíše i mladší. Potom již sleduji dveře a zkoumám každého kdo vejde. Především, které rasy s námi budou sdílet třídu. Mimo draky jsou to dvě lidsky vypadající dívky, vílák z předešla, velká liška, chlapec s hořícími dlaněmi a medusa. Když na chvíli ustane proud studentů, obdivuji nelidsky vypadající spolužáky, které jsem ještě neviděla zblízka. Opřu si ruce o stůl a zabořím do nich hlavu. Až tohle skončí, musím jít za Tarneym a říci mu, co jsem udělala. Je to má povinnost! Co jsem tu způsobila, si také náležitě odpykám. Ztratím se v myšlenkám o tom, jak mně může potrestat. Z těchto myšlenek mne vytrhne jen příchod nějakého zajímavého tvora. |
| |||
U zdravotnického stanu především Sharika, ale i Dolly a Lailah Poodejdu od Tortuna a rozhlížím se, kam se vydat. Nakonec mou pozornost přilákají nově průchozí. Z portálu se vyhrne hromada dalších a tentokrát je mezi nimi i plno zraněných a ... Sharika! Rychle se k ní vydám. Jak jí znám, bude se chtít vypařit. Jenže to se jí nepovede! Bohužel, mou pozornost a směr změní něco nedobytnějšího. Profesor Tarney promluví. Přelétnu pohledem od něho, k Sharičiným zádům a k budově. A co když nejím? Mám jít také do jídelny? napadne mě drzý dotaz. Jsem to řekl snad dost jasně, ne mladá dámo? přehrávám si v hlavě jednu z možných odpovědí. Zdravotníci mezitím řeší zraněné a část nezraněných odchází. Rozhlédnu se a zjistím, že se mi už Sharika vypařila. Když chce, tak je strašně rychlá. Bohužel není jediná rychlá. Z ničeho nic ze stanu téměř doslova vyletí postava a vrhá se na jinou. Spatřím to a s úlekem sleduji, jak dopadají na zem. Vždyť... Ona se na něho vrhla?! dochází mi. A pak se rozhodnu udělat něco, co jsem už dlouho neudělala. (44%) Zkouším celou situaci zastavit. Vše živé i mrtvé. Buňky v jejich tělech. Okolo mne se okamžitě rozlije silný pach smrti. Snad jsem byla dost rychlá a snad někdo z profesorů zareaguje dřív, než se povede dívce klukovi ublížit. |
doba vygenerování stránky: 1.7133331298828 sekund