| |||
U portálu Tortun, Chrys, Alfa Profesor se skutečně brzy objevil a když jsem ho uviděla, konečně jsem ve své dlani přestala svírat náramek. Trochu ulehčeně jsem vydechla. Jeho klid se mi vléval do žil a já se slabě zahanbeně usmála. Ještě jsem se mu neomluvila. Teď na to ale nebyl čas. "Děkuji," odpověděla jsem jen tiše, než Chrys opět zmizel. Naše skupina se opět rozrostla, ale příliš jsem své okolí nevnímala. Tedy ne fyzicky. Jejich myšlenky a emoce na mě dotíraly. Strach, zmatek, ale i pobavení a vzrušení. U té přehlídky mě vyrušila Tortunova slova. Nejprve jsem se na něj zmateně podívala, než jsem souhlasila němým prikyvnutim. Periferně jsem zaznamenala něčí přítomnost. Alfa? Měla jsem zmatek v našich nových podobách, ale to, co jsem z ní cítila nebo spíš necítila, mi ji připomínalo. "Díky", tiše jsem jí odpověděla, plášť přijala a trochu mi cukla ruka, jak jsem nečekala to zvláštní teplo. Pak už jsem ale neváhala a přehodila ho přes sebe, abych se do něj mohla zachumlat. |
doba vygenerování stránky: 1.5243151187897 sekund