| |||
Faife, Lilith, Mayli, Ókypeté, Rara, Vesa, Wayne, Tabithi, Stephanie, Raxan Od přístavby se rozletí rázová vlna, která nabrala docela sílu a rozšířila se po celém patře. V první řadě je směřovaná na Raxana, ale samozřejmě zasáhne o Stephanie, která je chycena v souboji dvou draků. Zasáhne to Lilith, který zatím nevyšla tento den z pokoje. Poté se vlna dotkne Faife, která zrovna vystoupala chodby do patra, aby prozkoumala o čem je celý ten dračí řev a rány, co třesou celým patrem. Vlna zasáhne i Wayna a Mayli, čekající stále na Stephanie, i vzhledem k tomu, že dveře do kabinetu jsou stále otevřené. Nakonec vlna dorazí do upíří koleje, kde zasáhne nově příchozí Ókypeté na prohlídce koleje. Po Raře se vlna jen sklouzne, s tím, že se její tělo zaleskne, jak ji ochrání samotná škola. I Vesa, která ještě dnes nevyrazila z pokoje, je vlnou zasažena. Všichni zasažení si hází %, kdo nepřehodí 83% padne do bezvědomí do 19:30, nebo dokud je někdo neprobere. |
| |||
Chodba 2. patro Profesorčin křik ani následná slova už jsou ta tam. Ani jeden z nás je nevnímá, neslyší. Chodba se sice o něco málo zvětšila, ale na dračí velikost to nestačí. Hrdelní zlostné zavrčení Raxanovi oplatím a než stihnu zaútočit já, znovu po mně skočí. Lapená mezi úzkými zdmi chodby, mezi kterými se pořádně neotočím, nemám šanci nikam uhnout. (15%) Velikostí se mu vyrovnám, ale v mohutnosti má pořád navrch. Skončím tudíž povalená na zemi s křídly zkroucenými v nepřirozené pozici. Školou zaduní bolestivý řev, jak se Raxanovi podaří prokousnout mé pevné šupiny. Ale nehodlám se jen tak vzdát. Jsem přece fialová dračice! Bolestivě se pod ním kroutím, jak se snažím zpod něho dostat. Ale je mohutnější a těžší, momentálně zakousnutý do mého boku. Tlapy namířím k jeho hlavě a ostrými drápy se mu pokusím drásat po obličeji. (66%) Primárně mířím na jeho oči. Znovu hrdelně zavrčím. Fialové šupiny na okamžik potemní a ve vteřině poté do okolí vyšlu rázovou psychickou vlnu. (83%) |
| |||
Chodba v prvním patře Aliana, Aine, již jen okrajově Faife Profesorka mi potvrdí, že mohu na svůj obvyklý pokrm zatím zapomenout. Velmi zklamaně pohodím ocasem. Kolem projde dušice s nějakou nešťastnou duší, ustoupím jim z cesty a podezřívavě je sleduji, než zmizí na schodech. "Pak je tedy rozhodnuto, vyrazíme do kuchyňky," otočím se na Alianu a věnuji jí jeden ze vzácných úsměvů. Když k nám však dojde Aine a zeptá se, zda se může přidat, věnuji ji velmi překvapený výraz. Po chvilce ticha, kdy zpracovávám její zájem zahrabu kopytem. "Ale jistě, jen pojď," odpovím jí nakonec. Potom už se otočím a v malé skupince vyrazím směr přístavba. |
| |||
Chodba přístavby 2. patro Uprostřed mého skoku mne jakási síla vyhodí do úzkého prostoru, který se tak tak zvětší, abych se tam vešel. Zakroutím se, abych uvolnil křídla a moje pohyby doprovází tiché nespokojené vrčení. Upřu rudý žhnoucí pohled na Fialovou, která je také již v dračí podobě. Snaží se vypadat bojově, z čehož se mne zhostí ještě větší vztek. Malou osůbku mezi námi ani nevnímám, protože její křik hravě přeruší zvýšení tóniny vrčení, jenž se hrne z mého hrdla. I pro nedraky zní prosycené zlostí a nenávistí. Pokusím se po ní znovu skočit, ale škola mne odšoupne pryč chodbou, takže dopadnu na své původní místo. Než se něco takového stane znovu, zareaguji na svou velikost poměrně rychle a pokusím se jí porazit na zem, abych se do ní mohl zakousnout. (93%) Skřípání rudých šupin o zdi školy, které by mne normálně asi zastavilo, mě v mém pohybu nezastaví. Malá osůbka profesorky bude shozena na zem, nebo připlácnuta ke zdi, jestli neuhne. |
doba vygenerování stránky: 1.6332669258118 sekund