| |||
Před 103MM Aliana, Jigme, ostatní před učebnou Po mé přeměně se mě nyní již dívka, která se mi myslím představila jako Aliana, zeptá, jestli jsem to byl celou dobu já, tak jí na to odpovím.: "Ano byl, proč bych neměl?" Musím, ale říct, že se jí tolik nedivím, jelikož jsem nevypadal tak, jak obvykle vypadám. Po tomhle celém nedorozumění podívám na čas, tak zjistím, že by jsme s Jigmem měli být dávno na hodině. Řeknu tedy směrem k Jigmemu.: "Jigme... Víš, že bychom měli být již pár minut na hodině? Jdeme tedy? A nevíš náhodou, kde je tady vnitřní skleník?" |
| |||
všichni dlaci mířící na hodinu Poděkuji Faife a přeruším náš telepatický rozhovor. Ještě hodnou dobu ve stejné pozici nabírám síly, než jsem schopen zvednout se z křesla a pomalým, rozvážným krokem se vydat zpět do pokoje. Tam seberu ze stolu podklady pro dlačí hodinu a vydám se do učebny 304. Rozhlédnu se po ní a když zjistím, že tady ještě nikdo není, trochu nespokojeně potřesu hlavou. Ztěžka se usadím za katedru a požádám školu, aby učebnu upravila na počet studentů, kteří by měli dorazit. A tak v učebně zůstane jen 9 jednotlivých lavic, za každou 1 židle. Všechny lavice před katedrou, abych nemusel na studenty křičet přes celou místnost. |
| |||
Chodba v 2. patře Stephanie a všichni v doslechu Vydupu z kabinetu Stephanie a v očích mi žhnou plameny zlosti. Natahuji pach a mířím pryč, když za mnou vyběhne z kabinetu profesorka a předežene mne. Dokonce mi zastoupí cestu! Když mi poručí abych počkal, mám velkou chuť prostě ji obejít a asi bych to i udělal, kdyby se směr pachové stopy nezměnil a nepohyboval se ve škole. Zarazím se a natahuji se po energiích a pachách školy. Profesorku skoro nevnímám. Je na stejném patře! Mou mysl stravuje vztek, který bych běžně asi také měl, ale nyní roste do něčeho iracionálního, co mi absolutně zastiňuje nějaké racionální myšlení. Otočím se od profesorky, jen abych vyrazil pryč chodbou, směrem do přístavby. Má lidská podoba se na mne skoro nedrží, je přelévavá a mám ostré napůl dračí rysy. Navíc kolem mne je výrazné horko, které stále stoupá. |
| |||
Okraj lesa - Knihovna Neslyšela mě. Ten štít snad musí být zvukotěsný! Kdo by totiž jen tak přeslechl mé dračí hlasivky? Nechybělo málo, abych se do štítu lesa opřela znovu, ale veškerou moji činnost přeruší prapodivný pocit, který mi protékal celým tělem. Svědění a pálení, vjemy, jak kdyby mě někdo tahal za všechny končetiny naráz, až po velmi prudkou a intenzivní bolest. Fialové vlasy na okamžik potemní. Jakmile bolest ustane, vykašlu fialový obláček, který mě šimral na hlasivkách. Ten se rázem změní na fialové jiskry a vstoupí do mě. To na okamžik způsobí lehkou nevyváženost v mé divoké. Ještě pár minut otupěle stojím před štítem lesa a přemítám, co se to u všech dračích šupin stalo, než si všimnu, že je má podoba zpět. Už jsem byla zase fialová dračice. Úlevně vydechnu a prsty přejedu po šupinkách na předloktí. Dobrá tedy. Problém vyřešen a dokud se nedostanu k Tortunovi, dočasně uzavřen. Ale rozhodně mu o tom povím a rozhodně zjistím, kdo to udělal! Možná je na čase zjistit víc o tomhle místě. Čím víc toho budu vědět, tím míň věcí mě překvapí. Otočím se na patě a dračí rychlostí se vydám ke škole. Jen se za mnou zapráší. Jen co se mi podaří nalézt knihovnu, vstoupím dovnitř. Fascinovaně se rozhlédnu kolem sebe. Na takovém místě jsem všehovšudy poprvé. Nikdy jsem nic takového neviděla. Tortun mi svého času dával přečíst nějaké ze svých knih, ale nebylo jich moc. No teda. Jak se tu mám vyznat? Vykročím vpřed a očima těkám od regálu k regálu. |
| |||
Na chodbě před 103MM profesorka Faife a ostatní před učebnou "Už jsem měla hodinu s profesorem Chrysem a tak jsem měla o tělocvik postaráno.Víte jak se těžko šplhá na krystalový sloup v sukni?"oslovím profesorku potom co se zvednu ze země. Ano dívka se takto nechová a já jsem opět dívka. Možná tahle patálie byla v něčem dobrá protože si asi nechám oblečení které mám právě na sobě (samozřejmě opět bez bot) nebo požádám společenskou místnost jestli by mi nevytvořila něco podobného jako má právě na sobě Seth. "Dobrá a ti co právě nemají žádnou hodinu co kdyby se vydaly ke studentské kuchyňce jak předtím navrhl Jigme?Tam bychom si mohli pokusit obstarat nějaké jídlo." Já mám třeba teď dvě hodiny vilno a tak se otočím k těm studentům kteří zde zůstaly a neodešly na další hodinu. |
| |||
Před učebnou 103MM - hala - Vnitřní skleník Profesorka té kentaurce rozmluví lov ovšem máme tu ještě kolej upírů a to už nemluvím o dracích. Přesto věřím že to profesoři nějak zvládnou, když potom proběhnou proměny dvou dívek v chlapce a jednoho muže v dívku znamená to že tahle proměna vydrží jen omezenou dobu než se nám opět vrátí naše původní pohlaví. Jistě nějakou dobu to potrvá, ale až to začne tak to poznám. Když to zde potom profesorka rozpustí vyrazím do haly do zjistit co je moje další hodina, já vím měla bych rozvrh nebo desky nosit sebou. Brzy se už vznáším před rozvrhem a zjistím že další hodina je bílá magie ve vnitřním skleníku. Kde tu je vnitřní skleník? Když zjistím i tohle vyrazím opět tentokrát tímto směrem, když dorazím na místo nejdřív se snesu na zem abych se vydýchala a potom vstoupím dovnitř. "Je tady někdo?"zeptám se poněkud nesměle a rozhlížím se po dalších studentech nebo profesorovi. |
doba vygenerování stránky: 1.8070108890533 sekund