| |||
JÍDELNA Pohledem sleduji jídelnu. Jen z toho co se mi podařilo vypozorovat, jsou tady poměrně zajímavé vztahy. To nehledíc na magie jednotlivých členů. Stočím však pohledem zpět ke Gwen, když se začne dusit. Poplácám ji po zádech a zkontroluji, zda je v pořádku. Samozřejmě, že dračice nejde přehlédnout, ale vážně bychom měli podstupovat nějakou... Šokovou terapií řekněme. Nemůže být nonstop zavřená v pokoji a já rozhodně nehodlám být zavřený ve své doméně. Ne když je tady toho tolik zajímavého. S poměrným zájmem se podívám na víličky, které se před námi objeví a směřuji Gwen pozornost na ně. To by ji mohlo trochu rozptýlit. Bez větších potížích při rozpoznávání původce se na něj podívám přes stůl. Věnuji mu zazubení, i když ne díky jeho představení, ale díky tomu, kde sedí. Jeden nemusí být zrovna génius, aby poznal, že to jediné křeslo mezi židlemi nebude patřit studentům. |
| |||
všichni cestou, Lyla a Gany Nevypadá to, že by se objevili všichni profesoři, ale také nedorazili všichni studenti. Což znamená, že to nevypadá, že by byl potřebný supl. Vyrazím tedy do přízemí. Myslím, že je čas, abychom se postarali o náš problém. Předpokládám, že se většina studentů bude v době oběda zdržovat v jídelně a tak zamířím tam. Jak vkročím do jídelny, poposkočí mi obočí. To není můj problém. Založím ruce na kříži a zamířím k zelenovlasé dívce. S krátkým odkašláním upozorním na svou přítomnost. "Dobrý večer, slečno O`Glissane. Až do obědváte, připojte se ke mne prosím," oznámím jí. I když to byla formulovaná prosba, něco v mém hlase naznačuje, že nemá úplně na výběr. Poté ji již nechám jejímu obědu a zamířím k pultům, jen abych vylovil z vany několik kuliček s kterými se vrátím ke dveřím, abych na ni počkal. |
| |||
Jídelna Salazar Salazar si vezme maso a zeleninu a čaj, zatím co já se rozhlédnu kolem a napadne mně že pokud jsme v budoucnosti tak by to šlo s jídlem zařídit i tak abychom nemuseli čekat. Také by bylo poněkud flexibilnější řešení. Čaj earl grey, horký. Potom se posadím a když mi Salazar popřeje dobrou chuť tak odpovím: „Díky, tobě taky.“ Přemýšlím co bychom mohli dělat pak, ale teď jsem se oblékla se nechci hned znova svlékat i když by to mělo své výhody. Pokrčím prsty u nohou a klepu s nimi zem zatím co přemýšlím a jím u toho. Pořád ještě nevím odkud Salazar, mohla bych se ho na to zeptat ... „Máš nějaký nápad co bychom mohli dělat později?“ Určitě na to přijde řeč, mohli bychom si vybrat saunu nebo se jít vykoupat, pokud budeme sami mohla bych trvat na tom že ... polknu, ale pak si vzpomenu na to co říkal ten profesor. Možná bychom mohli zajít do knihovny, ale nechci to navrhovat jako první. A také uvidím s čím přijde Salazar, uvolním prsty a zašoupu s nimi na podlaze. Měla bych chodit bosá častěji. |
doba vygenerování stránky: 1.167918920517 sekund