| |||
Jídelna Erímëo Astaellae Yqi mluví o opatření si jídla jiným způsobem a asi tuším jakým i když ... ne to byla jiná situace. Potom se Yqi vydá směrem na naší první hodinu zatímco nás osloví nějaký kluk který k nám asi patřit nebude, ale vysloví to co nejspíš cítí i ostatní. Ne pamatuji si všechny týpky které jsem na hodině viděla. Směs znamená že jste něčím vyjímeční, zvláštní ... divní. A kdo jsi ty? Čaroděj nebo upír? "Vím že existuje studentská kuchyňka na tvé koleji." Zeptala bych se odkud pochází ovšem vím že to je poněkud citlivé téma a nejeden student se první den dopustí tohoto fópa. |
| |||
Jídelna - Ředitelna Selven, všichni cestou Čekám trpělivě, na to jak netrpělivě vypadám. Nicméně posléze jídlo zmizí ze stolů a žádný profesor se neobjevil. Nespokojeně si odfrknu a potlačím chuť rozlomit nejbližší stůl. "Jak chcete. JAK CHCETE." Zasyčím skrze zaťaté zuby a otočím se na patě. Vykráčím z jídelny a kdo mi neuhne z cesty, toho prostě odstrčím svou upírskou silou. Kolem skupiny v prvním patře se honosně a plavně pronesu, než vydupu zbytek schodů do čtvrtého patra. Když se ocitnu před dveřmi ředitelny, zabouchám na ně a zkusím si na nich vybít trochu zlosti, abych si udržel společenskou tvář a zvládl přednést tuto nehoráznost řediteli v klidu. |
| |||
Ve dveřích jídelny Slithesius, Miko, Kisa, Alyssa Skupina se na okamžik zvětšila a poté se zase rozešla. Ticho se prodlužuje a také ubíhá čas. Potom co tam takhle stojíme asi půl hodinu, jídlo ze stolů prostě zmizí. Zkontroluji hodiny a ještě chvíli čekám, ale nové se neobjeví. "Vypadá to, že jsem měl pravdu. Snídaně se skutečně konat nebude," pronesu směrem ke Slithovi, ale také zbývajícím dívkám ve dveřích. "Má někdo nějaký nápad, jak si obstarat jídlo jinak? Mám poměrně hlad," a jako na potvrzení mých slov, mi znovu zakručí v břiše. |
| |||
Chodba před jídelnou - společenská místnost směs nikdo konkrétní Vzhledem k tomu, že se nikdo nemá k odpovědi a skupina se spíše rozchází, než že by něco podnikala, protáhnu se do jídelny, kde však již nic není. Podívám se po přítomných, který vypadají víc než co jiného zmateně. Jennie ani Rose tady není, takže se zase pomalým krokem protáhnu kolem zbylé skupiny v chodbě a vyrazím do haly. Tam se zastavím a uvažuji co teď, než se nakonec vrátím do společenské místnosti směsi, kde se zavrtám do křesílka u falešného okna. Třeba se tu někdo časem také objeví. |
| |||
Před 103MM Seth Ch., studenti před učebnou Po Sethovo proslovu se zamyslím a zapátrám v paměti. Těch pár týdnů mi přijde jako celá věčnost, kolik se toho stalo. "Inu, pravda je, že učitelé chodí pozdě většinou jen, když se něco děje, nebo se něco stalo. Můžeme tedy asi předpokládat, že to co se děje - ať už je to cokoliv, se děje celé škole," pokývám hlavou na souhlas. "Nicméně otázka je, zda máme ještě počkat, abychom, když přece jenom dorazí profesorka neměli zameškanou hodinu, či jít sehnat něco k tomu jídlu." Po další odmlce se na něj podívám tázavě, jaký na to má názor on. |
| |||
Hlavní hala - před školou především Lailah I když se to příliš nezdá, tak mám poměrně sílu, takže není problém tlačit Lailah pryč, i když by mi nejraději přelezla po hlavě zpět a dala si svačinu. V hale již zareagovala a natočila se k hlavnímu vchodu, takže jsem vyrazila tam. Mé rozptýlení zafungovalo a zamyslela se nad něčím jiným než bledým chlapcem. Chvíli jí trvalo než chytila nit správných slov. "Aha, takže ne rodinný," odvětím na její slova. Vzhledem k tomu, že sleduji, co říká, neunikne mi ani její šeptnutí. "Na co?" zeptám se tedy. Dojdeme až k hlavním dveřím. "To je v pořádku, tohle nic není," a na její větu o čerstvém vzduchu jen dvěma horními pacičkami otevřu dveře, aby mohla projít, "to nevím, ale zaslechla jsem něco o tom, že v lese nějaké volné cíle jsou. Někdo jednou mluvil o lovu... Možná bude něco vědět Tortun. Alespoň se projdeme po pozemcích," vyjdu za ní ven a zavřu za námi dveře. Nadechnu se večerního vzduchu a pousměji se. |
doba vygenerování stránky: 1.5047800540924 sekund