| |||
První patro, na chodbě před 103MM především Shrey Vynořím se z podlahy, se širokým úsměvem, rovnou u Shrey a překvapeně si prohlížím její lávový orb, až se mi odráží v očích. Když si mne všimne, zazubím se na ni a pověsím se vedle ní hlavou dolů do vzduchu a nasadím psí očka. "Ošášek?" zašvirlotám potichu do dění kolem a spojím ruce do prosíka. |
| |||
První patro, na chodbě před 103MM všichni tam "Kuchyňka... No já dostávala živou běhající mnohonohou stravu... To je v kuchyňce taky?" zajímám se a přistoupím ještě o něco blíž. "Já si klidně něco ulovím, když mi řeknete co můžu," a s tím ze zad shodím luk a vezmu ho do ruky. "I my ostatní máme hlad, " nadhodím na její konstatování o upírech. Dneska mám vyučování až od desíti, takže mne momentálně příliš nezajímá, zda se učit bude nebo ne. Každopádně docela napjatě očekávám odpovědi na své otázky. |
| |||
První patro, na chodbě před 103MM Do debaty se vmíchá kentaurka se stavem jídla. To je pravda, vraždící kolej by možná také chtěla vyřešit. Proto se do toho nevkládám, i když mi v podstatě skočila do řeči. "Ale jistě, vlastně naproti naší koleji je kuchyňka. Možná bychom se tam mohli cestou do společenské místnosti zastavit," podívám se po Sethovi, jestli s tím nápadem souhlasí. "Máme tedy počkat ve společenských místnostech, než se to vyřeší?" ujistím se. Nicméně mi na mou poslední otázku neodpověděla, takže začínám být nervózní poněkud viditelně a stále v ruce mnu náramek od Chryse. Tohle je... špatně. Tak moc špatně. Nemůžu být přece dvojité zklamání pro rod. A to jsem myslel, že nemůže být hůř. |
| |||
Na chodbě před 103MM Shrey, Jigme, Seth Ch., Aliana, Aine, Aryania, Yqueuas Dotaz, či snad spíše konstatování, studentky mě zarazí. Nejspíš je to na mně i znát. Upíři co mají hlad a jídelny bez krve? to nezní právě ideálně. "Zkusím to zjistit. Zatím ale všechny hladové musím odkázat na studentskou kuchyňku v prvním patře," odpovím jí. "O upíry se snad zvládne postarat vedoucí koleje, upozorním ho na problém a snad vše zajistí dřív, než se stane nějaký průšvih," dodám ještě kvůli žíznivým upírům. Další studentka, tedy nejspíš asi student, se ptá na vyučování. "Vzhledem k okolnostem je to otázkou. Profesoři se zatím nesešli poradit, ale myslím, že vhledem k problémům bude výuka pozastavena," rozhodnu nakonec. Vzhledem k tomu, že i kolega Oranil je mimo, nevím, kdo by to měl rozhodnout. Nejspíš ředitel... |
| |||
Jídelna Han, Nybe, přísedící neznámý Krom mého pachu natáhne Han i poměrně silný sladký parfém s výrazným podtónem santalového dřeva a lehkým nádechem pižma. Velmi taktně přejdu dotaz o tom, co jsem zač nahraným zájmem o svá skripta. Střelím po něm očima až když začne výrazně slinit. *Tssk... to by se mu tak líbilo. On asi není moc chytrý." vyvstane mi krátce na mysli a dám si ruce v bok, napřímým se v zádech a hlavu honosně aristokraticky pozvednu, abych na toho vyššího tvora mohl shlížet z patra, i když jsem o hlavu menší. "To jakože vypadám tak slabě? Neměl bys dát na první dojem! Tichá voda břehy mele..." Dodám záhadně a cukne mi perfektně zapravené obočí. Snažím se v něm vyvolat dojem, že není radno si se mnou zahrávat. A tu se k nám blíží jedno půvabné stvoření. Nahnu zvědavě hlavu až mi hlasy přepadnou na rameno. Přejedu očima z vlka na dívku a zase zpět. Na chvilku to vnímám, tu nevraživost, co z něj sálá. Jak, kdyby bránil teritorium. *Vždyť je to jen dívka,* zapřemýšlím. Obrátím svůj pohled na ni. *Jaké má krásné oči. A ty vlasy...* obdivně mi na nich ulpí pohled. Z okouzleného prohlížení mě vytrhnou hned dvě věci. *Draci?? Říkal draci, ne dlaci, že?... Prima, dlak sem, drak tam....* ujedem mi bezeslova obočí jaksi rezignovaně a jen tak nenápadně kouknu na papíry ve svých rukou. *Tím se vysvětluje kolej směs... a já myslel, že směs jsou jinak barevné národnosti. Tak tohle mě opravdu nenapadlo.* Navlhčím si rty a zase pomalu vzhlédnu. Promnu si volnou dlaní tetování na krku. Druhá facka přijde vzápětí, když něžné stvoření otevře ústa a zkropí mě neskutečně nevychvanou mluvou i s nevhodným chováním, zakončené větou, že mě tu ještě necítila. Jen slabě přikývnu a usměji se na ni. *Hle... tak dáma to nebude, no nevadí. Co tu mají všichni s tím cítěním? Že mě očichal vlk, to bych ještě bral docela v klidu, ale tak od takové dívenky jsem to opravdu nečekal. Otevřu ústa, že bych něco řekl a do toho se ozve ono označení 'hračka', pomalu sjedu pohledem vlka vedle sebe. Nenápadně se otočím a změřím očima, že za mnou je tak slabý metr a za ním zeď, přede mnou zubatý vlk a další možnou dráhu odchodu zastoupila slečna. Už mi jenom chybí ke štěstí, aby se přidal ten chlápek s modrými vlasy, co si mě neštěstí ještě nevšiml a už nebudu mít vůbec kam odejít. *Začíná tu být nějak těsno. Měl bych do toho zasáhnout.* Líbezně se jen tak zlehka usměji a tváře vyzdobí velmi decentní ďolíčky, ze kterých je patrné, že jsou při veselém úsměvu velmi hluboké. "Klid příteli, slečna se jen jistě přišla seznámit s novým studentem. Ostatně jako ty," připomenu mu ono slovo 'student' v pevném domění, že 'student' se nerovná slovu 'hračka'. Zvolím přátelský tón."Mé jméno je Ravi de La Fayette." Nadnesu ctnostně s notnou dávkou dramatičnosti v hlase. Jim to dost možná nic neřekne, což mě netrápí, hlavně, že to zní dostatečně dobře a mě ostatně také v hloubi duše těší škodolibá radost, že by z tohohle mého výstupu stoupnul otci krevní tlak. "Monsieur," zdvořile oslovím Hana s upřímnou úklonou. Pak obrátím svůj zrak na Nybe. "Milady," oslovím ji a natáhnu k ní dlaň v jen mírné úkloně s očekáváním, že mi do ní vloží tu svoji. Pokud ano, ukloním se hluboce a naznačím polibek na její ručku, kůže se však svými rty nedotknu. Nenápadně si u toho prohlédnu její dlaň. (Pokud ne, jen se ukloním.) Když se narovnám pohlédnu jí do očí. Chci si ji dobře prohlédnout a zapamatovat. "Nuže, měl jsem zrovna v plánu, podívat se do haly na hlavní nástěnku, pokud byla byste tak laskavá a doprovodila mě slečno Nybe? Nerad bych tadyhle Hana rušil od jeho předchozí práce." pokusím se z toho diplomaticky vybruslit, abych se odsud dostal. Ne, že by mě nebavilo stát jaksi přišpendlený u zdi, ale myslím, že se raději někam pohnu. |
doba vygenerování stránky: 1.402468919754 sekund