| |||
Před posunemŘeditelna Ten magor, co mne držel za límec nakonec ani nezareagoval. Náhle slyším kvítko zamumlat něco s ředitelem a na obličeji se mi objeví pot. Tohle je ředitel? To si ze mne musíš dělat srandu ne? To mne jako hned poslali k němu? Co semnou bude? Náhle se mne, díky bohu, ujme Rubus a odtáhne mne ven na chodbu, kde dostanu kárání. Ačkoliv nechci, protože jsem osobně nic neudělal, tak se omluvím a jakmile odejde, tak se začnu procházet po chodbě. Jo slyšel jsi ho? Nedělej mi problémy.. ještě mne vyhodí a já budu muset jít zpátky. Z toho pomyšlení mi přejede mráz po zádech. Podívám se na hodinky a povzdechnu si. “Už takhle pozdě? To už nestíhám toho šedivého učitele. Ach jo.“ Hlasovat jsem stejně od samého začátku moc nechtěl. Pravděpodobně tam bude moc lidí a já davy opravdu moc nemusím. Takže místo toho, abych šel hlasovat, tak se rozhodnu vyrazit na pokoj. Rozložím dokumenty, které stále nesu sebou a juknu se na plánek školy. Celý plánek školy si důkladně prostuduji a velmi rychle zapamatuji. Po cestě se zamýšlím nad tím, co se vlastně stalo a tím pádem ignoruji lidi kolem sebe, pokud nějaké potkám. Jakmile dorazím na pokoj, tak si všimnu nehýbající se postavy, jež leží na místě mého spolubydlícího. Přijdu k němu blíže a zblízka si ho prohlédnu. Všimnu si, že je celý od krve a na chvíli začnu panikařit. Poté si všimnu, že odnikud nekrvácí a že je to převážně již zaschlá krev. Na to mu zkontroluji puls a dlouze vydechnu. Vypadá v pořádku. Hlavně si myslím, že ho sem musel někdo nějak dostat, tak ho i musel uzdravit. Zajdu do koupelny na rychlou sprchu,vyšplhám na svoji postel a spokojeně se zachumlám do peřiny. |
| |||
Jídelna - pokoj Udusit se jídlem se mi nakonec naštěstí nepodařilo takže moje malá nehoda dopadla dobře. A on jen co dostal příležitost zmizel z jídelny. Ještě chvilku jsem seděla v jídelně ale potom jsem se šla porozhlédnout po škole. Nakrátko jsem zastavila v knihovně, ale protože . Zaprvé bych si tady tam asi moc nepřečetla a taky hlavně protože bych nerada v knihovně něco zapálila. Podívala jse si do k bazénům, ale ani tam jsem se moc dlouhou nezdržela. A tak jsem nakonec skončila v upíří společence. Nepoznala jsem sice tolik spolužáků z upíří koleje jak jsem doufala. Bohužel jsem ale nevěděla kde vzít něco na psaní, tedy něco co by se mi hned nerozpadlo v ruce. Takže s hlasováním jsem měla smůlu. Večeři jsem s samozřejmě nevynechala, nerada jsem byla o hladu. Po předchozí zkušenosti jsem nedělala žádné ochutnávací experimenty a zůstala u krve. Pak už nastal čas trochu si schrupnout. |
| |||
Jídelna - bazény - pokoj Už jednou jsem si zabrala čelo stolu v domnění že budu mít dobrý výhled na dění a už jednou jsem před sebou měla dračí hubu. A zdá se že jsem se ze své předchozí chyby nepoučila takže jsem mohla opět pozorovat akorát tak dračí žraní. Stejně jsem ale zůstala, kvůli takové věci se přeci krve nevzdám. Pak se ale v jídelně oběvila bělovlasá a chtěla dělat problémy. V tu chvíly jsem vážně doufala že si jí červený drak podá a bude bitka. Která by ale měla jasného výtěze a netrvala by příliš dlouho. Poháry s krví přede mnou, stejně jako všechno ostatní jídlo zmizely, drak jen zabručel a odešel. Byla jsem vážně sklamaná že se mi nedostalo představení. V jídelně už pro mě nic nebylo tak jsem se odebrala do bazénu. Nad hlasovací urnou jsem se jen pohrdavě pousmála. Pro sebe hlasovat nemůžu a nikdo tak dokonalý jako já tady není. Večeři samozřejmě nevynechám a po ní už do postele. |
| |||
Společenská místnost čarodějové - Jídelna Seth, všichni v jídelně "Jistě," kývnu, když se ještě pro něco vrací do pokoje. Já jen zkontroluji, že mi z kimona nevypadne rozvrh a když se vrátí, zamíří rovnou ke dveřím. Kývnu hlavou na souhlas, je čas jít. Vyjdeme tedy ze společenské místnosti a zamíříme po schodech dolů. Pokud nás nikdo nezastaví, zarazím se až ve dveřích jídelny. Jsou tu nové tváře. Ale vzhledem k tomu, co se stalo nám, to možná jsem jen staronové tváře. "Kam se chceš posadit?" zeptám se Setha, protože mne je to tak nějak jedno. |
doba vygenerování stránky: 2.8279330730438 sekund