| |||
Útesy Čekám, zda mému přání vyhoví, nebo se od nich vzdálím. Nicméně když se natočila, aby ji světlo dopadalo do obličeje, kousek jsem si popostoupila, abych si nevykroutila hlavu. Může si všimnout, že mé oči pozorně sledují (minimálně ten hlavní pár), co říká. Když se zeptá, povytáhnu jedno obočí. "Ne, žádám tě o to, jen, abych se mohla pokochat tvým blbým výrazem. Jasně že neslyším," pronesu poměrně podrážděně, jak jsem z Alfy dost viditelně nervózní. "A jak mám vědět, že to neudělala schválně, Vesa mluvila pravdu a teď se to snaží urovnat někým jiným, abych polevila v pozornosti?" přimhouřím podezřívavě oči. "Nebo se jen snaží vyhnout tomu, abych to nahlásila profesorovi a ona se tak mohla vyhnout problému s trestem," odfrknu si. Z toho dohadování mám hlad. Poměrně mlsně pohlédnu na Lailah křídla, které vypadají jako kdyby byli namočené v krvi. |
| |||
INFORMAČNÍ POST - 0:00 OBĚD Jak se ručičky dotočí na celou v jídelně se zažehnou všechny ohně podél místnosti a pod okny. Ve stejný moment zmizí cedule a všechny stoly se začnou prohýbat pod pitím a jídlem. Vše je upravené a na pohled lákavé. Podél stolu jsou i poklopy, na kterých jsou jména konkrétních studentů. Pod nimi najdou stravu pro sebe. Dnes vše voní ještě více než kdy jindy a vůně dosahuje až do haly. Oranil v ten okamžik vzhlédne a dveře do jídelny se otevřou a zůstanou otevřené. |
| |||
Pastviny "Anděl?... Nikdy předtím jsem žádného neviděla,vlastně jsem ani neměla tušení že vůbec existujete. A dneska jsem viděla hned dva" i když to z mých slov anie výrazu nešlo poznat byla jsem an svoje poměry opravdu nadšená. Když jsem se nad tím tak zamyslela tak jsem neměla tušení o existenci většiny bytostí tady. "Ona je taky anděl ne?" ukázala jsem na další dívku s křídly když jsme procházeli kolem. Nebyla jsem si tím příliš jistá protože ona měla nad hlavou oheň. Ten jsem ale přikládala tomu že je jiný druh anděla. Když jsem ucítila i její emoce přidala jsem do kroku abych se od ní co dostala co nejrychleji. Nechtěla jsem ani její vztek ani nenávist. O takové pocity teď nestojím. Je mi ale jasné že se tomu do budoucna nevyhnu. Zatím co Lailah pokračovala k Diagh dál beze mě rozvalila jsem se v trávě. Každičké stéblo kterého jsem se dotkla se v okamžiku rozpadlo na prach. Co jiného jsem taky mohla čekat. "Pěkně..." pochválila jsem poměrně nervózní Lailah když se ke mě otočila. Byla jsem ráda že se opravnu snažila nepokazit ještě víc než už se to povedlo Vese. Ještě si ale musím počkat co na to Diagh. |
| |||
Před školou - Knihovna Krátce zvedu pohled k Lailah a jejímu doprovodu. Vůbec si mě nevšimla, jako kdybych tady ani nebyla. Možná mě jen nepoznala...což by mě vlastně vlastně ani nepřekvapilo. Sama jsem se totiž skoro nepoznala. Vlastně jsem ale byla ráda za to že si mě nevšimla. Přeci jen, ona tady byla snad jediná s kým jsem tady měla alespoň něco společného a nerada bych si znepřátelila....což by teď opravdu nebyl problém. Ovšem, byly tu ještě démoni, ti ale spadají do jiné kategorie. Bolest hlavy už ustoupila takže se narovnám a pomalu se vrátím zpátky do školy. Zastavím na místě sotva si uvědomím že se před hlavním vchodem vyvaluje další drak. Samozřejmě že to ale bude mít háček. Přejedu drakovo tělo nevraživým pohledem a rychle kolem něj projdu do haly. Vážně, kolik tady těch okřídlených, oheň chrlících ještěrek jenom je? Dlouze si povzdechnu a vydám se do knihovny. Trochu zaváhám když si všimnu kolik je hodin. Možná bych o mohla nechat až po jídle. To počká. Rozmyslím se nakonec a pokračuji do knihovny. |
doba vygenerování stránky: 1.5374219417572 sekund