| |||
Neoznačená učebna – sklepení - stáje Chrys Sleduji jeho pohled a, i když je to v náhlém šeru trochu nezřetelné, neunikne mi, že se zastavil na mých, teď už normálních, nohách od čerstvé krve. Možná je taky léčitel, proto se tak kouká... „Nic to není, kimiu se musí napojit na suimeu a pigiimeu, jako normální piimeu.“ Usměji se na něj, i když jsem nenašla ty správné slova. Jsem si naprosto jistá, že z toho nepochopil nic. Jak by taky mohl? Nemamau není zrovna známý jazyk a to ani na mém světě. Možná, když mu to ukážu? „Piimeu,“ vyhrnu si rukáv a zmáčknu si biceps, ale na mém těle se o svalech skoro ani nedá mluvit, tak se po menším zaváhání nahnu k němu a ukážu na jeho svaly. Jsem si jistá, že tohle gesto, byť naprosto nevinné v mé domovině, nebude úplně správné tady. „Suimeu,“ kosti už na sobě ukážu mnohem snáz. „Pigiimeu spojují suimeu a piimeu. Kimiu je kiu, uh, špatné pro tělo, brzy ho nenávratně poničí, je bez něj slabé, ale s ním...“ Ještě zkoumám jeho tvář, jestli mne pochopil. Dosud jsem se to nikomu nepokoušela vysvětlit, zatím nebylo třeba a ti, kteří by vysvětlení chtěli, by mne pak zabili za to, že o kimiu vůbec vím. Tím spíš, že jsem ho už ovládla. „Ano, na povrchu nejsem ani dva roky... Plno věcí mi je tady stále cizích.“ Přikývnu a chytnu se ho za nabízený loket, pohled upřený na nohy, kde nerovná podlaha splynula do jednolité šmouhy. Našlapuji opatrně, bosýma nohama zkoumám podlahu před sebou, stejně mne před pádem několikrát zachrání jeho loket. „Taky vám svět tak ztmavl?“ Zvednu k němu po chvíli pohled. Nelíbí se mi tápat v temnotě, až moc připomíná povrch, oproti jasnému svitu domova. „Slečna Faife?“ Zamračím se, ale po doplnění jen přikývnu, „ona snad umí měnit mysl? To u nás neumí ani služebníci Miaaheni... Ale co jsem zatím viděla, miu tady dokáže mnohem víc, než se mi kdy snilo.“ Na rty se mi dostane úsměv, co balancuje mezi zahanbením a dychtivostí po vědění. Kývnu k opraveným dveřím. „Také máte podobnou miu, uhm, moc jako miheni?“ Vím, že se nás v ředitelně snažil chránit, ale měla jsem dost práce sama se sebou, než abych zkoumala jak. "Měla bych jednu prosbu, potřebuji provést jeden... Rituál? Udělala bych to sama, kdyby to bylo možné, ale potřebuji někoho, kdo je v očích Miaaheni už dospělý." Ozvu se, jen co vejdeme do podzemí. Hned se mi dýchá líp. |
doba vygenerování stránky: 1.428279876709 sekund