| |||
Společenská místnost - Odpočinková místnost - Bazény slečna Diagh, nováček koleje, chlapec Rozloučím se s pavoučnicí a vykročím na chodbu. Uvažuji jak bych to měl vést nyní. Zamířím do odpočinkové místnosti, kdyby se tam náhodou někdo zdržoval, ale jako vždy - je prázdná. Zamířím tedy na snad nejoblíbenější místo ve škole - do sklepení k bazénům. Osobně mne z nich zrovna brada nepadá, ale pro dnešek to zkusíme. Sejdu schody a projdu dvěma místnosti, než vkročím do místnosti plné horké páry. Rozhlédnu se a pohled mi padne na dvojici ve vodě. Jedna z nich je spolužačka, takže to, že mi vlhne oblek nebude nadarmo. Přátelsky jim zamávám a vkročím do šaten, kde se převléknu. Osušku, kterou si půjčím, položím na nejbližší lehátko, než vkročím do vody a přeplavu k nim. "Dobrý večer," pozdravím oba a uložím se na lehátko na kraji. Na tváři mi stále hraje přátelský úsměv. Obrátím se především k podivnému tvorovi. "Věřím, že jsme se viděli v naší společenské místnosti. Dovolte mi Vás přivítat na NŠÚ a v upíří koleji. Mé jméno je Marcos Ortega. A jak mám říkat Vám?" oslovím ji, uvažujíc, zda by alespoň jméno napoví něco o tomto individuu. |
| |||
Ordinace a ošetřovna Nybe, Jenn, Rubus, Rose a další Než stihnu studentky propustit, ozve se zaklepání na dveře. Otočím se a Rubus se dá do řeči s dívkou. Pokusím se zjistit, co dívka chce pomocí čtení jejích myšlenek (23), ale do její hlavy se nedostanu. A myšlenky, které se ke mě skrze její bariéry dostanou, dávají asi tolik smyslu, jako její slova, jenž si pamatuji ze soukromé hodiny s Dollym. Když se ale situace začne vyostřovat, rozhodnu se zasáhnout. Zatím tedy zastávám pasivní přístup a vztyčím ochrany kolem ošetřovatele a jeho mysli. (v případě útoku, 104) Naštěstí se ale o sebe postará a na nic nedojde. „Děvčata, za mě už můžete jít,“ oznámím dívkám, když se vyřeší jeden problém. |
doba vygenerování stránky: 1.5691289901733 sekund