| |||
Hala Na její zopakování přikývnu. Povzbudivě se na ni usměji, i když jsem ve tváři stále ještě smrtelně bledý. Starostlivě si ji prohlížím, jak se dotkne hrdla, zatímco druhou se mi snaží rozdrtit ruku. Naštěstí to nejde tak lehce. "Chcete se projít?" nabídnu ji spolu s tím i rámě. "Vzhledem k událostem je mi skvěle," odtuším na její otázku,"myslím že ošetřovna není nutná." |
| |||
Chodba v přízemí Rosamundelia Překvapeně zamrkám, když jen šeptne mrtví. Rozhlédnu se. "Kdo?" zeptám se zmateně. Natáhnu k ní ruku, ale těsně před tím, než se ji dotknu tak se zarazím. I když říkala, že je příbuzná, v mysli mám stále jasné varování od mých rodičů. Nikdy se nikoho sám nedotýkej. Nikdy nikomu neukazuj své schopnosti. Vyhýbej se kontaktu na veřejnosti. Slova se mi přehrávají v hlavě hlasem mého hodného a starostlivého otce. "Mohu... Mohu nějak pomoci?" zeptám se nakonec, zatímco ruku zase stáhnu. Vždy buď milý a laskavý. To jsou zase slova mé laskavé matky. |
doba vygenerování stránky: 1.4443180561066 sekund