| |||
Rara, Gwen, Merlin, Gill, Maid, Aryania, Remmi Než se vůbec stačíme rozhodnout, co budeme podnikat nadále, přichází další podlý útok. Přes snahu zachránit chlapci život, jsem si vůbec nevšiml, co podnikají přeseknuté liány. Jakmile se ozve první svist, tasím wakizashi. Jsme v omezeném prostoru a nechci nikoho zranit. Rychlou sérií seků rychle udělám všem třem ostnům konec. (32% vs 53%, 38% vs 80%, 67% vs 91%) Pro jistotu zůstávám ve střehu, kdyby měla přijít další vlna útoků. Ještě stále nevím, proč jsou pod útokem tito vybraní studenti, ale rozhodně to hodlám zjistit. Hned jak bude bezpečno. |
| |||
Schodiště 1. patro - 2.patro Pánské koleje Kimi, Lyla, Gany Pokývnu hlavou a usměji se, když konečně souhlasí, že vyrazíme na kolej. Narovnám se a otočím se, zrovna když dvojice dívek sestupuje schody. Věnuji jim klidné pokývnutí hlavy. (69% vs 79%) Nechám je projít, než vyrazím po schodišti nahoru. Vyrazím jako první a každou chvíli se ohlížím, zda stále jde. Když si však všimnu, že se mu lesknou oči, přestanu to dělat. Jen nás tiše dovedu před dveře jeho pokoje. Opřu se ramenem o zeď, vedle cedulky s jeho jménem, a založím ruce na hrudi. Prohlížím si ho poněkud nedůvěřivým pohledem. "Mohu tě takto nechat?" optám se. Vím, šlo by to asi i o dost... Jemněji, ale to skutečně netuším, jak udělat. |
| |||
Společenská místnost - Chodba 1. patro Gany, Miko, Zephyr, Maid, Ary, Remmi, Gill, Shizei, Merlin, Gwen, Rara "To rozhodně, tu sprchu skutečně potřebuji," hodím na ní úsměv přes rameno, zatímco začnu klesat po schodech dolů. Opět vrhnu po dvojici chlapců pohledem, avšak projdu dál do prvního patra. Teoreticky by tady mohl být minimálně nějaký profesor, co by nám mohl osvětlit situaci. Přeci jen je to patro učeben. Zamířím tedy k učebnám a hned jak dojdeme na konec druhé chodby, je vidět, že je něco špatně. Tedy... Vidím i co je špatně, že. Zastavím se na úrovni sedící medusy. Nejsem si jista, zda můžeme pomoci dále. "Nevíš, co se tady děje?" optám se jí. Abych tu k něčemu byla, tak mi tak trochu chybí má výstroj. Přeci jen, nejsem zvyklá bojovat bez ní. Jestli se tedy s tou agresivní zelení dá vůbec bojovat. |
| |||
Společenská místnost Lyla Zvednu se z křesla a vyrazím za ní ke schodišti. Držím se hned za ní, kdyby jí něco hrozilo, abych jí mohla pomoci. ”Když to bude všechno v pohodě, tak budeme pokračovat tam, kde jsme skončily.” |
| |||
Rara, Gwen, Merlin, Shizei, Gill, Aryania, Maid, Remmi, Miko, Zephyr Zatímco probíhají záchranné akce, liány se potichu a nenápadně propojují nad místem, kde je Shizei přesekl. Vytvářejí tak v chodbě téměř tunel s klenutým vrškem. Na straně, kde nejsou dveře, se rozlezou jak popínavky po zdi a pevně se uchytí. Z druhé strany zcela zacloní vstup do učebny a rozlezou se po stěně až na úroveň Gilla. Když je tunel vytvořený, začnou rychle na liánách rašit ostny. Kompletně bílé ostny. Liány, z kterých se Gill vysvobodil, se zapletou do tunelu a vytvoří nazlátlou barvu rostlinné stěny. Následně, bez varování, ze stropu tunelu vyrazí obrovské špice bílých ostnů prudce dolů, na své oběti. První tři se opět snaží chytit Merlina. (32%, 38%, 67%) Ten vzhledem k tomu, že je stále v bezvědomí, potřebuje být bráněn. Gill se ovšem svým ostnům (8%, 20%, 81%) může bránit sám. V rámci možností. Avšak jestli ho trefí, zjišťuje, že nejen že jsou tyto ostny ohnivzdorné, ale také nezlátnou. |
| |||
Remmi, Miko, Aryania, Shizei, Gill, Merlin, Rara, Gwen Rara se velmi ochotně nabídne, že se zaletí podívat. Netrpělivě očekávám její přílet. Když se však znovu ukáže a promluví, zesinám. Ne, ne, ne, ne....! Nejsem schopna kloudnější myšlenky. To nemůže být pravda, Butler je přeci... Udělám několik kroků zpět chodbou a s rukou na zdi se svezu do kotvy na zemi. Tohle je jako noční můra. Už od začátku. Co je tohle za proklaté místo? A ještě tu nejsem moc platná, když vidím, jak si profesor hravě poradil se situací. Nevím, proč vůbec žádal mou pomoc. |
| |||
Chodba před učebnami Remmi, Ary, Maid, Shizei, Merlin, Gwen, Rara Kolem kdosi přeletí a utne liánu v místech, kde přechází zelená a zlatá. Jsem za to skutečně vděčný. Dokonce si dá tu práci a přetne i liány na nohou. Ty se tak zastaví ve svém postupu. Trochu se mi uleví. Pořád se mi ale nedaří se vysmeknout z nyní v podstatě zlatého kopí. Nakloním hlavu, když si to přikráčí Remmi a pokusím se trochu nadzvednout na loktech. "To mi povídej. Mi měli říct, že s tím slavným titulem přichází také permanentka na ošetřovnu," ušklíbnu se. "Vem všechny dost daleko. Tohle se za chvíli vyřeší samo," loupnu po něm pohledem. Už cítím, jak kov začíná povolovat a měknout. Již nabírá mou teplotu a záhy se začne roztékat po mém kříži a podlaze vedle. Brzy je tak z liány jen louže zlata a já se konečně mohu pohnout. V první řadě se vymotám z useknutých lián, než se pokusím postavit. Trochu vrávoravě, ale jde to. Z boku stále stéká zlato a není tak moc poznat, co z toho jsou zbytky lián a co z toho vlastně krvácím. Jen doufám, že Remmi odtáhl všechny dost daleko, aby je vroucí zlato nespálilo. |
doba vygenerování stránky: 1.2960960865021 sekund