| |||
Pokoj směs chlapci II - Společenka směs Yqi, Lilith + všichni cestou Chvilku tam jen sedím a všechno si rovnám v hlavě... Nějak se mi to nedaří. Ale vzhledem k tomu že tady už jsem hotový tak bych se asi měl, vrátit, nedá se říct že bych byl přímo očekáván, ale když spíše nemám moc kam jinam jít, zatím... Tak jako tak, tu koupelnu jim musím pochválit, celkově celý tenhle pokoj je fajn. Znovu se vydám dolů do společenské místnosti mé nové koleje, tentokrát už však nevěnuji budově samotné přílišnou pozornost, během dneška bych si to to tu měl projít celé, později to určitě udělám. Tesně předtím než vstoupím do místnosti si vzpomenu na ty terče, bez brnění bych dostat zásah nechtěl, proto tentokrát vstoupím opatrně a znovu ty dvě pozdravím, ale jedenomu malému cuknutí při pocítění teplé aury Lilith se neubráním... |
| |||
Knihovna - ošetřovna Lailah, Knihovna, Shrey, kdokoliv cestou Jak tak čekám než mi knihovnice odpoví sjedu pohledem na hodiny na jednom z mnoha stolečků. To už je pů desáté? Vždyť i já mám být někde jinde. "Nevím kde je učebna A" odpovím okřídlené dívce než se otočím ke knihovnici. "Omluvte mě ale i já musím teď být jinde...děkuji za pomoc" krátce se ukloním a rychle odejdu z knihovny. Vysoké dívce ve spěchu věnuji jen letmí pohled. Když se dostanu z knihovny na chodbnu dám se do běhu. Než jsem si to stačila uvědomit stála jsem před dveřmi ošetřovny. Překvapeně pohlédnu směrem k hale. Vždyť knihovna je až ve druhém patře a já to stihla než bych napočítala do deseti. Podívám se na svoje ruce. Páni tohle tělo je teda vážně něco. Jeho cena byla ale možná až příliš vysoká. Byl to sice život za život...ale přesto. Lehce zaklepu na dveře než vstoupím do ošetřovny. |
| |||
Hala - učebna v přízemí Oranil, okrajově Rosemundelia Místo jakékoliv jiné odpovědi byla moje až instivní odpověď: "Krev". To sice bylo to co jsem ted potřebovala, nebylo to ale to co bych potřebovala od něj. Sama jsem byla tak zaujatá přítomností toho muže že jsem svému okolí věnovala jen minimum pozornosti. Než jsem si stačilal uspořádat myšlenky kdosi do mě strčil a to vrátilo mě to zpátky do reality. Další zvláštní mysl. Nybylo od ní slyšet téměř žádné srozumitelné myšlenky, jako kdyby ji v hlavě bzužel roj včel. Potom se ale přeci jen ozva hlas kterému bylo rozumět. Nepřišlo mi ale že by zrovna tenhle vnitřní hlas patřil jí. Hned se snažila ochránit toho druhého. S přítelským úsměvem jsem se k nim otočila čelem. "Žádné nebezpečí ti nehrozí...dávej si ale pozor" reagovala jsem na hlas v její hlavě který ji napovídal aby se dala na útěk. Nebyla to výhružka ale varování protože jsem cítila jaké jí v mojí přítomnosti bylo horko. Jestli to ale jako výhružku pochopila...tak je to vlastně jedno, význam to nemění. Lehce jsem přikývla a otáčela se za ní jak mě obcházela. Když oslovila toho muže postoupila jsem, teď k trojici, o něco blíže. Snažila jsem se vnímat i ostatní než jen jeho přítomnost, to ale nebylo zrovna jednoduché. Z jejích slov toho moc k pochopení nebylo, ovšem z jejího zoufalého výrazu bylo dokonce i mě jasné že něco asi nebude v pořádku. Když vytáhla zápisník ani jsem se nepokoušela zjistit co tam ukazovala. Než jsem si to pořádně uvědomila proběhl kolem mě obří vlk a zmizel v nějaké další chodbě vedoucí z haly. S ním zmizela i Oranilova hřejivá přítomnost. Chtěla jsem s ním ještě mluvit takže jsem následovala jeho energii. Ta mě zavedla ke dveřím odkud byla krev cítit ještě více než v hale.Výborně, tak to zabiju dvě mouchy jednou ranou. Bez váhání jsem vstoupila do místnosti odkud byla krev a Oranilova energie cítit nejvíce. |
| |||
Chodba před ošetřovnou – Hala – Učebna v přízemí Alfa, Rosamundelia, Dolly, Han, Ylrys, Miaarea Upravuji si plášť, když zachytím Alfinu mysl, jak se snaží prozkoumat mou přítomnost. Zvednu hlavu a vyhledám ji pohledem. „Jmenuji se Oranil. Potřebujete něco?“ opáčím ji také myšlenkou, kterou promítnu přímo pro ni, takže ji slyší. Jak hledím jejím směrem, všimnu si bandy čarodějů, co vyšli ze sklepení. Více si ale mou pozornost vyžádá žena, která přiběhne a za ruku vleče jiného studenta. Nicméně ji vnímám jen napůl, protože natahuji do nosu vzduch. Někde je tu cítit spousta krve. Nemám tedy čas se ji úplně věnovat, jak bych to udělal za běžného provozu. Lehce se ji tedy jen dotknu a trochu ji uklidním mysl, aby mu mohla říct sama, cokoliv potřebuje. Ta její nemoc bude vážnější, než jsem si myslel po zběžné prohlídce. Je na tom hůř než Creyas. V následujícím okamžiku se dlouhým krokem dostanu za ni a v dalším kroku se proměním. Halou se tedy prožene obrovský vlk. Přeci jen v této podobě mám mnohem citlivější čich. Nos mne neomylně dovede k učebně, která se nevyužívá. Proměním se zpět a téměř rozrazím dveře v obavě, co tam naleznu. Rozsvítím, takže celou scenérii ozáří stropní světla. |
doba vygenerování stránky: 1.4414072036743 sekund