| |||
Směs dívky I - sauna Tvoři po cestě Nakonec se mi podařilo na nějakou tu dobu usnout a plamen vzteku a dalších nepříliš pozitivních emocí pohasl jen v nepatrnou jiskřičku. S probuzením se ale opět rozhořel ovšem oproti tomu jak jsem se cítila předtím by se to dalo považovat skoro za klid. Samozřejmě že od normálu to mělo ještě daleko, v tu chví jsem ale byla za ten "klid". Po další dlouhé chvíly líného válení v postely jsem se konečně zvedla a šla do koupelny. Zírala jsem na zvůj odraz v zrcadle několik dlouhých mminut. Takhle jsem vypadala už předtím? Samozřejmě že jsem si všimla že jsou některé věci jinak, například bílé vlasy...teď mordé až skoro černé. Svatozář mám pořád...a pořád hoří. Toho už jsem si všimla takže mě to nehlodalo tolik. Co mě ale hlodalo nejvíc byly oči, které postrádaly jak barevnou duhovku tak bělmo a splývaly do jednolité černé plochy. To jsem si předtím nikde nevšimla vlastního odrazu? Vrátím se zpátky do pokoje a sednu si na postel. Tohle jako nepovažoval za důležitý mi říct? Když už mě nechal vypít ten nechutnej sajrajt mohl mi říct detail. "Vždyť to přeci není vůbec důležitý detail" řeknu si pro sebe kysele. Celé je to teď takový trochu začarovaný kruh: Jsem naštvaná, ani nevím z čeho a to mě vytáčí ještě víc a tak dále. A k tomu máme v pokoji ještě zimu. Další věc která mi na náladě zrovna nepřidává. Měla bych se krotit a soustředit se na domácí úkol. Natáhnu se pro mapku na stole. Kde bych se mohla zahřát? Chvilku si mapku prohlížím a nakonec usoudím že nejlepší bude sauna. Vydám se tedy do sauny. Společenkou jen mlčky projdu, kdybych se tam zastavila asi by byl problém. Poměrně rychle projdu školou a zpomalím až v hale. Zaujme mě tvor stojící v hale vedle toho vypelichanýho psa. Ani nevím k čemu by jsem to mohla přirovnat. To vedle je jednoduchý...vypelichanej čokl, bez vodítka a náhubku. Naštěstí se mi podaří udržet další jedovaté a nenávistné myšlenky jen jako myšlenky. Dál už se jimy nezabývám a pokračuji do tepla sauny. Hlasovací urnu si uvědomím až když jsem z haly skoro pryč. Hlasování...pro koho bych ale měla hlasovat? Znám tady jen pár tvorů, a to jenom jménem. To má dost jednoduché řešení, které mi momentálně dokonale vyhovuje - prostě se na to vybodnu. Nejdříve se zastavím v šatně kde si vezmu osušku a pak vlezu do sauny. Je tu krásně teplíčko, snad tu bude i ten klid. Protáhnu si křídla než se pohodlně usadím na kamenné lavici. Tedy, jak jen se dá pohodlně sedět na kameni. |
| |||
Pokoj dlačice I -> dlačí společenská místnost Dërenil, Derila, příchozí Simeon Sitri Tori
"Ó, výtečně." pronesu potěšená její odpovědí. Vydáme se tedy do společenské místnosti, která jak doufám mi poskytne potřebné věci k tvorbě mých plakátů. |
| |||
2. patro – 3. patro – 303 Faife, Rose, Dolly Na rozdíl od ní nespěchám. Copak já musím někam spěchat? Dívka letí vpřed, aby svou rychlost využila k pádu na posledním schodě. Děvče, děvče... ty jsi beznadějný případ, pomyslím si a pomalu kráčím chodbou směrem, kterým se vydala. Popravdě teď už jsem hodně zvědav na to, co jí tak žene. O to víc mě zarazí, že míří ke dveřím jedné z učebny. Otevře je a teprve teď se zastavuje. Můj čich, sluch i telepatie mě říkají, že učebna není prázdná. Tedy není úplně prázdná. Dojdu až k učebně a opřu se o protější zeď. Jsem zvědav, co se bude dít dál. |
doba vygenerování stránky: 1.563854932785 sekund