| |||
Chodba před 105MM - 105MM Stephanie Opřená o stěnu kousek od dveří čekám na příchod profesorky. Vyplaše odskočím od stěny když se chodba z niče ho nic začala měnit. Schody vedoucí o patro níž teď byly předemnou. To abych zase nastudovala mapu. Chvíly na to se objevý profesorka. "Dobrý večer" opětuji její pozdrav a přikývnu na její otázlu. Ještě jednou se rozhlédnu kolem, jen pro jistotu abych se ujistila že mi nic nehrozí. Potom už vejdu za ní do učebny. Kdyby tady byly ještě kdnihy připomínala by spíš něčí soukromou studovnu než učebnu. Posadím se na židly a počkám až začne s hodinou. |
| |||
INFORMAČNÍ POST Ať jste kde jste (tentokrát i ošetřovna) celá budova se najednou začne chvět. Trvá to jen chvíli, sotva půl minuty, ale bylo to dost znatelné. Posléze zablikají všechna světla (i stropní i louče) než se vše opět ustálí. Trochu znatelnější je to i vody, vzhledem k tomu, že se zvednou docela vlny. Na chodbě je pouze Kisa a tak si jen ona může všimnout, čím to bylo způsobeno... Zdi školy se lehce změnili a posunuly... Ylrys, Vesa a Lailah si však mohou všimnout toho, že se v místnosti přestěhoval krb. A když už jsme u toho, pozorná očka si mohou všimnout, že dveře do dívčího pokoje jsou jinde. Hodně štěstí s orientací v budově! (Mapky se vám upravili dle nového rozložení. Veškeré vybavení je stále v pokojích, jen jsou některé trochu jinde. ) |
| |||
Pokoj Faife a učena 303 Aine Závěr hodiny byl nějaký divný. Tedy on nebyl divný, to já. Něco se stalo a já nevím co. Hodina skončila a já se raději na chvilku ztratila do svého pokoje. Natáhnu a se a vytěsním vše kolem. Klid a pohodlí. Mýtina, ptáci a šumění nedaleké říčky. Ta představa mě ukolíbá natolik, že málem zaspím další hodinu. O chvíli později spěchám zpět dolů do učebny 303 na další hodinu. Tentokrát mě čeká hodina s Aine, což je mimochodem dívka s kterou jsem byla na ošetřovně. Cestou si na to živě vzpomenu a rozhodnu se, že spolu musíme probrat její emoce. Do místnosti vejdu se šustěním dlouhých šatů, které spolu s rozevlátými vlasy jasně naznačuje, že spěchám. „Omlouvám se za zdržení,“ omluvím se a dojdu k dívce. Jakmile se můj dech zklidní, rozhodnu se začít. „Na ošetřovně jste byla podrobena proměnám. Dokážete říci, zda jsou problém čistě vaše momentální emoce nebo emoce pramenící ze vzpomínek?“ pustím se do řešení ranního problému. Mezitím se přesunu ke katedře za kterou si sednu. |
| |||
Hala - bazén Dolly Jakmile si přečteme plán prohlídek, je jasné, že Dolly musí tak trochu spěchat. Jeho čas je právě teď a tak se s ním jen krátce rozloučím. Nedoprovázím ho, ale řeknu mu, že pokud by chtěl, že mě najde v bazénu. Napadlo mě to právě v ten okamžik, později budu mít hodinu plavání a takhle se budu moci v bazénu rozhlédnout v soukromý. Tedy snad, záleží, zda tam bude nebo nebude někdo další. Jakmile Dolly odejde, projde kolem ředitel. Pozdravím, ale víc ho nezdržuji. Sama pak zamířím k tělocvičnám a pak dolů po schodišti k bazénu. S jistou nejistotou se rozhlížím kolem. Jsem tu poprvé a na můj vkus je to tu velké a hodně prázdné. Nakonec najdu šatnu v které je dokonce zásoba plavek ve všech možných velikostech. Převléknu se do jedněch jednodílných ve kterých se pak přes obří saunu vydám k rekreačním bazénům. Vířivka, mostek, vodopád a jeskyní prostora. Klid a šumění vody. Na tváři mám blažený výraz nadšení. Zapluji do vody a jen tak plavu napříč prostorou k vodopádu... |
| |||
Jídelna a 105MM Tarney, Kisa Z mé odpovědi se nakonec stane téma. Ředitel naznačí, že každý s kým se setkám je něčím výjimečný. To je informace za kterou jsem hodně ráda. Jedna z mála věcí která je na dlouhém životě fakt na nic, je jednotvárnost. Z další řeči náš vyruší další studentka se žádostí o přestěhování. Vážně to vypadá jako největší problém, pomyslím si, neboť je to už druhá žádost za tuhle snídani. Jak sleduji pohled ředitele na skupinku dívek, pochopím, že žádosti nejsou dílem náhody. Celkem se divím, že jim nakonec vyhoví. Ředitel se už chce vrátit k našemu rozhovoru, když ale přijde opravdu originální jedinec. Popravdě příliš se mi nezamlouvá a raději než být o samotě s ní, byla bych s tím rudým drakem. Ředitel se však zhostí své funkce a jde pozdravit novou studentku a mě tak nechá čas na přemýšlení a prohlížení přítomných. Lze říci, že má ředitel pravdu. Každý je tu originál a na každém určitě bude něco zajímavého. Nejspíš jsem se nějak zamyslela, neboť ředitel je zpět a slovně mě připomene výuku. „Samozřejmě, už jsem na cestě,“ odpovím a seberu svou tašku. Rychlejším krokem zamířím k učebně 105MM u které už postává studentka. „Dobrý den,“ pozdravím jakmile jsem ve vzdálenosti nějakých deseti metrů. „Slečna Kisa?“ ověřuji si a sáhnu na kliku. V duchu si vzpomenu na instruktáž ohledně místností. Magická místnost která se má přizpůsobit mým požadavkům. Vzhledem k tomu že je to naše první hodina, nevím, co bude třeba. Volím tedy nakonec jednoduchou místnost. Otevřu dveře a pokynu dívce ke vstupu. Uvnitř je víceméně prázdno. Místnost obsahuje mohutný krb v kterém hoří malý ohýnek, ve středu pak stojí poměrně velký stůl se dvěma židlemi a s čajovou soupravou. |
doba vygenerování stránky: 1.4662489891052 sekund