| |||
Hájenka - učebna 12 Vrátím se do Hájenky akorát včas, abych zamířil do školy. Natáhnu se pro dlouhý kabát a přehodím ho přes sebe. Upravím límeček zelené košile a stáhnu si dlouhé černé vlasy. Uzavřu Hájenku a zamířím přes dvůr do školy. Procházím halou, když hodiny ukazují celou. Všichni by tedy měli být v učebně. Na nic nečekám a vstoupím dovnitř. |
| |||
Učebna 12 Hope a Aryania Příchází další a další studenti a já se jen více zamotám do svého pláště a dělám, že tady nejsem. Celkem se mi to daří, než přijde Hope a sedne si přímo vedle mne. Škubnu s sebou a málem vyskočím na nohy, ale mezitím si sedli i za mne, takže se jen trochu přerovnám v křesílku. Vyhrne otázku, nad kterou zesinám a trochu vyděšeně se po ní podívám. "Ppr-oč?" vykoktám nakonec ze sebe sotva slyšitelně, když se k nám přiřítí i víla. Po Aryaně jen hodím pohledem, protože si nejsem jistá, zda otázku myslela vážně. |
| |||
Jídelna parta okolo, nakonec Kisa a Sonja Povytáhnu obočí až nad brýle, když se dá Ary do odpovídání,které mi dává asi stejný smysl, jako její slova před tím. Nakonec Hope zavelí a tři dívky z okolí se odeberou pryč. Podívám se na Kisu, která je celou dobu podezřele potichu (tedy až na pozdrav...) a Sonju, jenž se debaty také moc nezúčastnila. "A co vy dvě, co plánujete na dnešní den, mimo prohlídky?" zavzpomínám, kdy mám vlastně jít já. "A kdy vlastně jdete? Já jdu skoro až nakonec." |
| |||
Jídelna slečna Buffetová Když nesezdám, že se se džbánem něco špatně, napřed odliji jen nepatrné množství a ochutnám, zda nepoznám otravu nebo něco takového na drobném množství. Když se nic neděje, teprve poté si naliji plný pohár a mohu v klidu posnídat. "Ano, ta vysoká dívka z dlačí koleje považovala za velmi vtipné, když otráví celou kolej," naberu lehké růže do tváří, jak mnou opět zacloumá vztek, který se snažím krotit do společensky únosné míry. Pohár raději odložím, abych ho náhodou nerozlil. "A profesoři ji potrestali pouze tím, že se musela omluvit. Jen omluvou. Chápete to? Kdyby se někdo v naší společnosti pokusil otrávit jiného tvora, prošel by dlouhým mučením, než by ho nakonec milostivě odeslali do náručí smrti," v očích mi blýskne a ani mne nenapadne, že se vlastně přání mého otce začínají plnit. "Jsem již v pořádku, děkuji velice za Vaši starost," pousměji se po jejích slovech. "Vznesl jsem námitku a hodlám pokračovat v protestu u ředitele, nicméně to vypadá, že má oblibu zesměšňovat studenty před spolužáky, takže to taktně nechám na soukromý hovor do jeho kanceláře," pohledem vyhledám ředitele u profesorského stolu a lehce se zamračím. Nemám rád ten vtíravý pocit úcty, který se vždy v jeho přítomnosti objeví. |
| |||
Učebna 12 především Akashka "Dobrý večer," oplatím dívce pozdrav a zkoumavě si ji prohlédnu, včetně jejích netopýřích křídel. V obličeji se mi však nehne jediný sval. "Ale jistě, dle libosti," pokynu jí po její otázce. Její počínání před sednutím očastuji pouze lehkým povytažením jednoho obočí. "Toto zde není běžné vybavení učeben?" zeptám se nakonec. |
| |||
Jídelna - učebna 12 Hope,Sharika Tak tu máme další téma o kterém Hope nerada mluví kromě nahoty.Ale já jí chápu i u mně jsou věci o kterých nerada mluvím,třeba proč se těším na tuhle hodinu.Ale pak Hope řekne že bychom měli vyrazit ve třídě jsou i ostatní a já se zarazím při pohledu na tom démonovi (co tu dělá,neměl by být spíš ve Směsi) než se za Hope vydám k Sharice. "Ahoj."pozdravím ji taky a potom se rozhodnu se jí zeptat na něco jiného. "A jak se vlastně dneska máš?" Nevím jak Sharika vezme ty slova Akashky ohledně toho co se nás tu snaží sežrat vzhledem k její bázlivé podobě a pak se znovu podívám na toho démona a dojde mi to co mi o něm předtím Sharika řekla. Počkat já jsem ho už předtím viděla ... |
| |||
Jídelna Pan Ortega Usadím se na své obvyklé místo, zdá se, že alespoň něco zdejší prosťáčci pochopili. Ovšem příliš se mi nezamlouvají ti draci přede mnou. I když se přez ně ke mě někdo tězko dostane. Vlastně je to i vcelku strategicky výhodná pozice, pakliže vás nechce jeden z těch draků sežrat. Když se pan Ortega dostane ke svému jídlu, podezřívavě jej sleduji, se soustem na vidličce na půl cesty, jelikož čekám, zda jej nebudu muset znovu doprovodit na ošetřovnu. "Mimochodem, už zjistili, co se stalo s tou krví? A s vámi? Doufám, že jste plně zdráv a nemáte nějaké obtíže." zapředu rozhovor. |
doba vygenerování stránky: 1.4869718551636 sekund