| |||
Sklepení Sonja,Miko,Kisa Takže se vydáme do sklepení,místa kde se obvykle natáčejí filmy pro dospělé a pořádají bláznivé dildo party.Otočím se a můj pohled padne z Miko na Sonju které by mohly vědět o čem mluvím.Já jsem o tom jenom slyšela a ... rozhodnu se přenést z mravního bahna k nabídce Sonji. Ano lesbická (věčně nadržená) upírka to je vážně něco. Ovšem zaujme mně Kisa jistě pochází ze stejné země jako Jigme,že by taky čarodějka? Stejná upjatá zdvořilost a podobně otravné zvyky čarodějů. Její životní energie je zvláštní ovšem to už Kisa odchází a tak jí zamávám. "Dobrá takže jsme zbyly dvě,co to vyřešit hodem mincí?Tedy pokud někdo má minci."otočím se potom na obě dívky. |
| |||
Sklepení - před učebnou 105MM Miko, Sonja, Aliana Samozřejmě že jsme se hned vydaly do sklepení. Přijde mi že ve sklepení je to nejzajímavější co se týče možností. Mám ale raději les než podzemí. "Takže budete tady?" zaptám se když Sonja vezme za kliku jedné z místností. Počkám na odpověď než pokračuju "Nerada bych přišla pozdě na hodinu takže už raději půjdu...zatím se mějte" mávnu na rozloučenou a odejdu do 1. patra. Vím sice že mám tady ale nejsem si jistá ve které učebně. Projdu patro a zastavím se u každých dveří než najdu tu správnou kde mám mít hodinu. Když však vezmu za kliku, zjistím že jsou dveře zamčené. Nejspíš budu muset počkat na profesorku. Opřu se tedy o zeď kousek od dveří a čekám na příchod profesorky. |
| |||
Učebna A Hlavně Jigme Na jeho poznámku odvětím: "Tak ono, když si zajdeš před snídaní jako já, tak to ty tři hodiny vydržíš. A jakmile se vrátíme na pokoj, tak pokud se ti bude chtít, tak si zajdeš znovu." Vytáhnu si záznamník zvuku a začnu si sním "hrát". Hlavně si tam nastavím nahrávání na nový soubor, ať pak můžu hned zapnout nový nahrávání. |
| |||
Jedáleň Diagh, okrajovo Ylris Znova si tie informácie uložím, a ďalej sa k tomu nepýtam. Za prvé, nevyzerala si byť moc istá že to elfské kráľovstvo tak nejak na istotu existuje, a za druhé, elfovia nikdy píliš nepriťahovali moju pozornosť. Nemala som s nimi príliš spoločného, a tak nejak som si ich spájala s ľuďmi. Debata o jej pavučine je už o inom. Keď potrebuje nakladať s tou pavučinou, je dosť blízko aby ju videla? Myslí svoju...obeť, alebo konkrétne tú pavučinu? A-ha. Pavučina je súčasť jej tela. Takže s ňou vie manipulovať aj po tom, ako ju zo seba vypustí? Ako napríklad ja môj chvost? To je dobré vedieť dopredu. Má v nej nejaké nervové zakončenia ktoré sa prerušia keď ju od seba odsekne, alebo je to čisto mágia? Chytím medzi prsty ďalšie krídlo. Miznú vo mne ako bonbóny. Zakrútim ním vo vzduchu, ako formulujem otázku. Ale necítiš bolesť keď ti niekto pavučinu pretrhne? Spýtam sa. Príde mi to nepraktické a nepravdepodobné, ale uistiť sa nie je nikdy zlé. Na jej zjavné rozpaky sa mi na chvíľu mihne na tvári úškrn keď zvažujem, že by som ju tlačila do toho aby mi to ukázala tu, keďže to je asi čosi nepríjemné, ale potom to zavrhnem. Ešte som nedojedla. Odorvem zubami mäso od kosti a myknem plecami, akože mi to je jedno. Koniec koncov, nechcela som vidieť ako to robí. Chcela som vidieť iba výsledný produkt. Keď hovorí negatíva, aké jej tá jej odolnosť na telepatiu prináša, odfrknem si. Telepatická komunikácia je aj tak blbá, o nič neprichádzaš. Poviem úsečne. A hoci netuším čo myslí tým naslúchaním krajine, určite sa dá zaobísť aj bez toho. Namočím si časť krídla, ktoré je ešte neobhryzené, v brusnicovom džeme a pokračovala by som pokojne v jedení, keby nezacítim príchod novej energie do jedálne. Okamžite pozriem tým smerom a, pomaly žujúc, si prezerám tú disigurovanú postavu. A toto je pre boha čo. Vyzerá ako pokrivenejšia príbuzná Rary, kým tá neprešla do svojej depkovacej podoby. Snažím sa z energie zistiť čosi o tom tvorovi. |
| |||
Hala Dolly „To je jedno,“ zareaguji, když se omluví, že neposlouchal. „Mají tu bazény, společenské místnosti, oddechovou místnosti a ještě nějaké další místnosti ve sklepě,“ opakuji, pak mě ale dojde co za místnosti ve sklepě to asi bude. „Teda ty bych asi zatím vynechala,“ dodám pro jistotu. „Já nevím, asi bychom se ještě měli podívat, jak máme tu prohlídku,“ rozhodnu se, když se dav od nástěnky posune pryč. |
| |||
učebna 12 – učebna A především Hope Výuka postupuje poměrně svižně a já se jí snažím vnímat. Jakmile skončíme, přistihnu se, že zírám. Tedy dívám se. Nebo zírám? Inu prohlížím si tetování na zádech hnědovlasé dívky. Z toho mě probere slovní popostrčení od profesora. jehož následkem je můj přesun z učebny do učebny. Nedá mi to a vzhledem k tomu, že je vedle dívky se stromem na zádech místo, zaberu ho. „Nazdar, pěkná tetování,“ okomentuji to a doufám, že nezareaguje leknutím. Ano, jako duch mohu mluvit a vlastně dokážu i plno jiných věcí. |
| |||
Cesta z učebny 12 do učebny A Hodina černé magie věnovaná zakázaným oborům mě celkem zaujme, ovšem nic mě během ní nepřinutí se nějak zúčastnit. Výsledkem je pasivní přístup s tím, že si snažím zapamatovat a zapsat nejdůležitější body. V závěru hodiny pak přemýšlím nad tím, zda zajít za profesorem ohledně krystalu teď po hodině a nebo to nechat až na individuální hodinu. Celý můj osobní problém nakonec vyřeší pohled do rozvrhu, kde zjišťuji, že individuálku mám přesunutou na dnešní večer. Takže až večer, dojdu k závěru a sklidím si poznámky do tašky. Sharika už zmizela a Aryania také, na vyzvaní od profesora se zvedám i já a co nejkratší trasou vyrazím na další hodinu do učebny A. Vejdu do místnosti a za dveřmi se na chviličku zastavím. Sharika si sedla sama a v učebně už je plno studentů. Nakonec si vyberu místo vpředu (E6). |
doba vygenerování stránky: 1.4467658996582 sekund