| |||
V hlavním vchodu Kelly, všichni v hale Přimhouřím trochu oči, když pronese, že má nápad. Rozejde se ke dveřím a otevře je, téměř vejde dovnitř, takže se natáhnu přes schody, abych si za dveře položil hlavu. A pořád tak na ni viděl a mohl případně reagovat. Celkově tak na ty pohledy a slova trochu hrdelně zavrčím. Vůbec se mi nepozdává, kam to celé vede. A bude dobré, když bude Kelly můj nesouhlas vědět hned. Přesto zůstávám na fleku jak jsem. Abych třeba ještě nezbořil vchod nebo tak něco. |
| |||
Učebna 3 - Ošetřovna Neřekne na to ani prd a jak mi tak z jejího postoje přijde ani jí to příliš dlouho nezůstane na mysli. Ještě nasupeněji tedy rozrazím dveře na chodbu a vykráčím ven s Arthurem v náručí. V chodbě naštěstí stojí poměrně u stěny a nikdo nezaclání, takže kolem nich jen projdu jak bohyně pomsty. Hala se dá také projít, aniž bych se musela někým zaobírat. Dostanu se tak až k lítačkám na ošetřovnu, do kterých se opřu ramenem a vkročím dovnitř. To, že je tady plno mne ani trochu nepřekvapuje. Ani to, že je tady chaos, táhne sem dírou ve zdi a je tu cítit kouř. Místo zaobíráním se takovými maličkosti si to namířím k prvnímu ošetřovateli na ráně. "Arthur potřebuje okamžitou pozornost," oznámím mu prostě a rázně. |
| |||
Tělocvična - Hala Naberius, Vesa, Gany Kráčím s deskami dopředu tělocvičny, když se toho poměrně stane. Vypadá to ale, že to mají zaměstnanci pod kontrolou, takže nikterak nespěchám. Až tak, že tam v podstatě osamostatníme. Vzhledem k tomu, že oba dva přítomní vypadají, že ví o mé přítomnosti, vprostřed kroku se opět zviditelním. "Ach ale jistě, nenechte se rušit, však již odcházím," věnuji oběma úsměv, zatímco vykročím z tělocvičny. Zamířím dlouhou chodbou do haly, abych se poučila o tom, kde se mohu vysprchovat. Přeci jen to nebyla žádná rozcvička, ale pořádný nápor na tělo. Vstoupím do haly, kde je poměrně dost tvorů. Zastavím se vedle rohaté dívky. Dost ji převyšuji, i díky tomu, že mám stále ještě podpatky. "Děje se zde něco?" optám se jí a úsměvem na tváři ale starostí v očích. Přeci jen se nevidí každý den, takové shromáždění v hale, s dračí hlavou narvanou ve dveřích. |
| |||
Lubomír a Thomas, Kelly, zbytek v hale Lubomír se přitočí k pultu, když k němu vlčice přistoupí. "Dobrý večer slečno," oplatí jí pozdrav se širokým úsměvem. Thomas si pro změnu dívku poměřuje znaleckým okem. "Jestli si maso nechcete koupit, pak se tady Thomas o vás jistě milerád postará, přeci jen spravuje naší logistiku, viď?" S tím se otočí na kocoura. Ten se napřímí na pultě, obtočí ocas kolem tlapek a prohlásí. "Záleží na tom, zda mne slečna doprovodí." Zatímco Lubomírův hlas je příjemný a melodický, možná jen trochu nezvykle vysoko posazený, Thomas mluví hrubým, trochu skřípavým hlasem. |
| |||
Hala, nástěnka Abby První kdo zareaguje na mou otázku je drobný rybí chlapec kolem kterého procházím cestou k nástěnce. Z jeho reakce na mojí přítomnost jsem neočekával že by byl ochotný být v mojí přítomnosti. Ryby přece rády vodu. Otočím se mu čelem a jako zrcadlo kopíruju jeho pohyb. Víc než ostatní teď na sobě může cítit pozornost mojí mysli. Sám se nějak ztratil v myslenkách. Já se ty svoje nesnažím se nijak zakrývat, nebo přijít na jiné myšlenky. "Nebudu. Díky" odpovím krátce a dál sleduji především jeho, i když odchází za mě zpátky k nástěnce. Tentokrát už se za ním neotáčím. Nemám jak bych se mohla přesvědčit že mě opravdu zapsal na kam jsem chtěla. Snad jen kromě toho že z něj necítím žádný úmysl něco takového udělat, podvést mě. Nenapadlo by mě proč se pak ptá na márnici, tam přece bývají jenom mrtvoly. To až z jeho mysli vyčtu to možné spojení s krví. Já doteď měla krev spojenou s jídelnou kde jsem si mohla nalít ze džbánu, což pro mě tady na škole byla novinky. Nebo s živými jako byl on, nebo kdokoliv jiný tady, a to zatím téměř vždy skončilo smrtí. "Chci." Bez váhání vyšlu myšlenku zpět. Jen už čekám až vyjde tím směrem. Márnice na mapě kterou jsem dostala neni, nebo nebyla. Dlouho jsem se nedívala, tak nevím. Chvíli zůstávám stá, alespoň dokud nepohodlí z mého tepla které cítí neustoupí, takže jdu tak deset kroků za ním. Řekl přece ať se nepřibližuju. |
| |||
Učebna 3 - Chodba - Knihovna nikdo konkrétní Na můj dotaz kupodivu získám odpověď, a ještě větší překvapení mi přinese její obsah. Telekineze - hýbání věcmi pomocí mysli - se dá naučit? Skoro mám chuť se ještě doptat, jestli jsem něco špatně nepochopil - přeci jen, ta mince se nepohnula ani o píď. Hodina je ale ukončena. Pohledem do rozvrhu zjistím, že mám na zbytek dne volno. Hlad ještě úplně nemám, ale nějak nevím, co se sebou. Každopádně opustím učebnu, abych tu nezacláněl přicházejícím. Z nedostatku jiné činnosti se poté postupně vydám k nejbližšímu plánku školy, abych zjistil momentální polohu knihovny. Přeci jen, nedávno jsem byl svědkem pořádné přestavby. Když se mi tenhle cíl zdaří, vydám se rovnou tam. Kdokoli známý, koho cestou potkám - třeba jistá andělka - se dočká pozdravu, a možná i prohodíme pár slov. Ostatních lidí a nelidí si nevšímám, a teprve když dojdu do knihovny, dám knihovníkovi najevo, že tu jsem. |
| |||
Před učebnou 1 Rara Ten shrbený kluk prohlásí že profesor nedorazil což mně překvapí, nemají zde zařízené že když někdo nemůže tak ho zastoupí jiný profesor? No to je teď jedno později se na to můžu někoho zeptat, teď bych se mohla zkusit najít Gilla. Kdybych jen věděla kde je, možná bych mohla zkusit třídu do které vešel ten shrbený kluk hodina už skončila takže je rušit nebudu. Salazar potom potvrdí to co předtím říkal ten shrbený kluk, ale než se ho stačím zeptat proč profesor nepřišel tak odejde protože má asi na programu taky něco nedokončeného. A zrovna když chci otevřít dveře tak se objeví někdo koho jsem tu nečekala dušice Rara. Jo je to ona a zřejmě má dobrou náladu. „Ahoj ráda tě vidím.“odpovím ji zatím co se pokusím přijít na to o čem vlastně mluví, jo ona myslí tu trapnou dobu jak jsem se pokusila zapůsobit na Hope. „Ano, ale doufám že jenom dočasně. Jednám s tím klukem který nás zastupuje abych boty už nosit nemusela, nevíš kde je?“rozhodnu se nakonec zeptat Rary, „Jmenuje se Gill Doro ... nebo nějak tak.“nakrčím nos když se snažím vzpomenout si jak se Gill jmenuje celým jménem. „Ale Gill se jmenuje určitě.“ |
doba vygenerování stránky: 1.9494390487671 sekund