| |||
Pokoj dívky směs I - pred učebnou 13 Nybe, Yqi Tak trochu neochotně přikývnu “Jo... jako ten rohatej” na její rádoby vtipné posunky jen obrátím oči v sloup. Co jiného bych tím asi tak mohla myslet. Nechci to rozebírat takže jsem ráda že se smířila s takovou odpovědí Pokrčím rameny “Nevím, asi jsem je jen nepodědila" je nepodědila vůbec to správné slovo? No to je jedno. Popravdě jsem nepodědila příliš z démonských rysů…vlastně skoro žádné. “M-myslím že je to v učebně 13...a ta by měla být v přízemí” přejdu ke dveřím a otočím se k ní jestli jde se mnou. Pak vyjdu z pokoje, ať už jde se mnou nebo ne. Když procházím společenskou kouknu na hodiny abych se ujistila kolik je hodin.Mám dobrý odhad času, do hodiny zbývá ještě pět minut. Dojdu, nebo dojdeme pokud šla Nybe se mnou, až do chodby k učebně 13. Tam už stojí nějací studenti. Hlavně je tam Lailah “Ahoj…” pozdravím obě. “...tak tady jsi, mohla jsi na mě předtím počkat” vytknu Laile. |
| |||
Chodba před "13" - "13" Lailah, Yqi, tvoři v učebně Zeširoka se usměju pri reakci té holky. Měla jsem to něčím ještě trochu opepřit, ale to už je teď jedno. Její výraz zděšení stál za to i tak. Na komentář Yqi jen mavnu rukou. “No tak prosím” řeknu když ta holka ještě potvrdí její slova. Jak zvedne prázdné ruce “Ale jdi ty…” a znovu mávnu rukou, tentokrát k holce. Vůbec neberu její prázdné rue jako hrozbu, proč bych taky měla? “No jestli máš teď taky hodinu historie tak jo, jsme ze stejné koleje" ustoupím ještě kousek dál a dám ji prostor aby se mohla postavit. “V klidu...tváříš se jako kdyby sme tě měli stáhnout z kůže...jsem Lilith" představím se a projdu kolem ní do učebny, kde k už sedí studenti. To jdeme jako posledni? Ostatní moc neřeším a sednu si do zadní lavice. Profesorovi pokynu hlavou na pozdrav. |
| |||
Přízemí, před učebnou 13 Lilith, Yqueuas Vnímala jsem, že se dveře učebny otevřely a pomalu se z ní trousili studenti. Ovšem nechtěla jsem tomu věnovat pozornost. Ani tomu zasyčení, při kterém mi po zádech přeběh mráz. A pak další a další krok. |
| |||
čas vyrazit na hodinu – hodina sebeovládání (upíří kolej) učebna 101MM především Marcos, Diagh, Aliana Čas zbývající do začátku výuky mě zabere procházení složek od předchozího vyučujícího. Je to poměrně zajímavé čtivo, ovšem mohlo by ho být více. V zásadě jsou tu jen shrnuté poznatky o studentech a chybí tu nějaké osobní názory. Ty si nejspíše nosil neustále v hlavě. To už se ale blíží čas vyrazit na hodinu. Jsem z toho stále trochu nervózní. Jako první mě čeká kolej upírů. Sesednu ze stolu, srovnám si své dlouhé bílé šaty a vyrazím z kabinetu směrem do učebny. Dle papírů jsem dostala učebnu 101MM, v poznámkách stojí informace že se jedná o magickou místnost, kterou si mohu přizpůsobit pro svou výuku. Dojdu ke schodům a postupně sejdu až do prvního patra. Z okolí ke mě doráží spousty myšlenek, ale po malé snaze z nich dokáži pochopit, že za ohybem schodů budou tři studenti. „Dobrý večer,“ poznamenám, jakmile se otočím a opravdu je spatřím přede dveřmi učebny 101MM. Projdu kolem nich a vezmu za kliku. Dveře otevírám s nevyřčením přáním, aby vnitřek odpovídal krajině mé domoviny. Mýtina mezi starými stromy, jenž je porostlá měkkou travou. Uprostřed travnatého prostoru jsem však nechala místnost stvořit dostatek lavic pro celou skupinu. „Pojďte dál,“ vyzvu tři studenty a sama zamířím ke křesílku vpředu. |
doba vygenerování stránky: 1.5445530414581 sekund