Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Naruto: Nový Věk

Příspěvků: 873


Hraje se Denně dle časových možností PJe  Vypravěč asasin je onlineasasin
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Juro Ariaki je onlineJuro Ariaki
 Postava Dākuanbā Itami je offline, naposledy online byla 26. ledna 2020 15:22Dākuanbā Itami
 Postava Akatatsu Killunia je offline, naposledy online byla 26. ledna 2020 2:48Akatatsu Killunia
 Postava Kaguya Liu je offline, naposledy online byla 23. ledna 2020 12:23Kaguya Liu
 Postava Nami Kaya je offline, naposledy online byla 26. ledna 2020 16:10Nami Kaya
 Postava Rupinasu Kamia je offline, naposledy online byla 26. ledna 2020 16:10Rupinasu Kamia
 Postava Nara Aimi je offline, naposledy online byla 26. ledna 2020 18:03Nara Aimi
 Postava Ayame Akemi je onlineAyame Akemi
 Postava Kujin Sōzo je offline, naposledy online byla 26. ledna 2020 16:10Kujin Sōzo
 Postava Tetsu Kiryu je offline, naposledy online byla 26. ledna 2020 9:46Tetsu Kiryu
 Postava Kasai Aki je offline, naposledy online byla 26. ledna 2020 18:03Kasai Aki
 Postava Moko Ichiro je offline, naposledy online byla 28. listopadu 2019 18:53Moko Ichiro
 
Tetsu Kiryu - 19. ledna 2020 16:08
beznzvu3160.jpg

Had

Ayame, Hikaru


Věci se nevyvíjejí příliš dobrým směrem. Popravdě nás nikdo příliš nepřipravoval na setkání s podobným tvorem. Hikaru se vrhne dopředu a je jasné, že musíme sensei dostat ze sevření toho tvora.
Vytáhnu z pouzdra čtyřlistý shuriken, který jednoduchým pohybem zápěstí rozprostřu. Ozve se drobné cvaknutí, jak mechanismus zabezpečí listy shurikenu na místě. Ozve se série explozí poté, co Hikaru použil svoji techniku. Hadí hlava následně vystartovala po něm. Mohu jen doufat, že se Hikaru nerozhodne vyběhnout proti němu, ale poběží pryč. Pokusím se najít dostatečně stabilní polohu na větvi. Propnu ruku s shurikenem a do pohybu vložím celou váhu těla. Hikarovi explozivní lístky by mohly přinutit hada na vteřinu se zastavit na místě. Ale pořád musíme dostat sensei ze sevření toho tvora.
Pokud se mi podaří hada zasáhnout, použiji Shunshin no Jutsu, abych se dostal k sensei a pokusil se jí pomoci dostat se z hadí smyčky.
(1,3,3)
 
Dākuanbā Itami - 27. prosince 2019 19:34
ninnjadoton5142.jpg
Škorpioni a ohnivý sensei

Škorpion nejblíž od mě se zastavil o hliněný štít a je příliš tupý na to, aby se ho pokusil obejít což jsem si původně myslel, že se stane. Podle zvuku to ale nevypadá, že by ho dokázal vydržet na dlouho. Mě to dalo čas se porozhlédnout po bojišti. Kamia drží svého soupeře dobře a Sozovy se povedlo použít substituci, klony a pak se schovat pod zemí, což sice není špatný plán, ale teď máme proti jeho škorpionovy plně odhalená záda. Kdyby se ten škorpion rozhodl napadnout Kamii, tak by to dopadlo špatně.
Shurikeny co jsem hodil po škorpionovy neslouží ani jako rozptýlení a jen se neškodně odrazili od jeho krunýře.
Čím dám tím lepší, pomyslím si a povzdechnu si. Začínám se smiřovat s myšlenkou že na sobě budu muset udržet dva škorpiony najednou než se Kamie podaří se postarat o toho jejího a nezemřít při tom. Vyruší mě z toho sensei, který zneškodní svého soupeře a ten začne utíkat. Sensei vydá příkaz, abychom rychle pokračovali v cestě až nám dá vědět.
Výborně, přesně to jsme potřebovali, pomyslím si a poskládám pečetě.
Doton: Supurē (sprej), použiji techniku a vystřelím po škorpionovy co bojoval s Sozem kameny.
Shurikeny nestačili, snad to má dost síli, na toho rozptýlit, pomyslím si. Snažím se získat senseiovy chvíli kdy se na něj nesoustředí. To už sensei vydá rozkaz a já houknu na Kamii.
Mizíme odtud, zavolám a rozběhnu se kolem senseie dozadu. Sozo upozornění nepotřeboval a objeví se ze země přede mnou.
Sozo tudy, zavolám na něj, když vidím, že míří směrem odkud jsme přišli a začnu měnit směr s tím, že oklikou obejdeme místo s škorpiony a dostaneme se zpět správným směrem k Skryté Písečné jelikož nám pomalu dochází čas.
 
Kujin Sōzo - 27. prosince 2019 19:06
tumblr_m2x2pklck61qcrsiy7614.jpg

RUN! RUN! RUNNNNNNN!


odkaz


Obrázek


Víte co? Beru to zpátky.

Ač nepochybně šlo o jistě ambiciózní plán, začínal jsem cítit, že by se mi mohl také pěkně vymstít. Jít pod zem byl logický krok, ale bylo mnohem lepší zůstat skrytý, než se nechat smést buď škorpiony, nebo samotnými plameny. Navíc pod zemí bylo mnohem chladněji, a zatím to dělalo kytičkám dobře.

Ale nebudu předbíhat. Na rozdíl od takového Itamiho nejsem senzibil, takže když jsem vykoukl z podzemí, viděl jsem Senseiovu techniku na vlastní oči. Myslím si, že zvířata s tak špatným zrakem, jako jsou škorpioni, by si blonďaté malé kštice uprostřed písku nevšimla.
Ale kdo mi napraví můj zničený účes... pomyslím si sklesle.

Přiznám se vám, že ač mě to, co vidím, neskutečně děsí...Líbí se mi to. Líbí se mi, jak škorpion skučí, když se jeho chapadlo doslova rozpadá na kusy. Není divu, že se okamžitě dá také na útěk. Ale ostatními to ani za nic nehne. Neskutečné.

Sensei nám dá rozkaz, a já ho hodlám uposlechnou. Ale popravdě nad tím ani nemám tolik čas přemýšlet. Musím se okamžitě dostat ze země a prchat pryč, jinak mě smete s nimi!!!
Jako blesk prchám co nejdále od škorpionů skrz hlínu a písek, načež sotva vylézám v relativně bezpečné vzdálenosti ven když slyším "Teď" a upaluji směrem, kterým předpokládám, že jsme původně přišli, regulérně pryč. Ještě do toho stíhám, respektive se snažím stíhat, i kytičky nějak něžné zalít. Nebo se o to alespoň pokouším. "Kso!" vyjeknu.

Přísahám Bohu, že jestli se těm kytičkám něco stane, tak vyhladím všechny škorpiony na světě.

(1-1-1)

 
Shinigami - 15. prosince 2019 17:32
godofdeath25016.jpg
Skrytá Zemská vesnice - 14:55 Sazenice pro Sunu
Itami, Kamia a Sozo

Kamia děsivě zavrčela, nebo spíše zařvala na svého soupeře. Bylo to děsivé a mrazivé. I pro ostatní, kteří byli jen v okolí to nebylo nic příjemného, naštěstí primární efekt se projevil na škorpiónovi, kterého Kamia napadla. Na okamžik strnul. Přesně ten, který Kamia potřebovala, aby se dostala blíže k němu a ťala mu po hlavě svými drápy, aby jej částečně oslepila. Škorpión se v posledním okamžiku trošku pohnul, takže Kamia zasáhla oko jen částečně. Škorpión vydal vysoký bolestný pisklavý zvuk, když mu drápy protrhly slabší místo chytinu, a na chvíli ucouvl.
Itami mezitím čelil dalšímu škorpiónovi, spráskl ruce a udeřil jimi do země. Z té vyrazil před škorpiónem kus zeminy, jako štít. Hlína vydržela a škorpión se o ní zarazil, jako o pevnou zeď. Na okolo cvakl naslepo svým klepetem po Itamim, který byl kus za štítem. Naštěstí ten stihl uskočit vzad a hodit shurikeny na škorpióna od Soza, tomu se to jen svezlo po chytinu a nijak zvláště se o Itamiho nezajímal. Taky bylo slyšet, křoupání štítu, který postupně škorpión prolamoval, naštěstí zatím ho nenapadlo to obejít.
Škorpión už Soza držel v podstatě v klepetu a chtěl ho přecvaknout, když tu puf.... a přecvakl jen kámen se kterým se Sozo prohodil. Klony, které vytvořil vzápětí se pustili do útoku. Nicméně samozřejmě ne moc účinného vzhledem k tomu, že to byly obyčejné klony, které jsou spíše návnadou než bojovou podporou. Škorpión je velmi snadno a brzo smetl a oba zmizeli v obláčku dýmu, naštěstí to poskytlo dost času Sozovi, aby se ukryl pod zemí. A pak už jen čekal, až bude škorpión nad ním. Což bude za pár okamžiku.
"Youton: Youkai no jitsudan (Živel láva: Lávové střely)!"
Uslyšeli jste zamumlat přes plná ústa Kazukiho-senseie, který s rukama sprásknutýma do pečetě vyplivl velkého lávového kemra, který prosvištěl vzduchem a zasáhl škorpióna do chytinu u začátku u jednoho z klepet. Ten bolestně zaječel, když mu celá paže s klepetem upadla a dal se na zběsilý útěk. Ta technika byla děsivá a velice účinná, věděli jste, že sensei ovládá živel lávy ale jen někteří jste měli možnost za tu dobu vidět ji použít.
Zbývali tedy tři škorpióni. Ostatní úprk jednoho nezastavil.
"Až vám řeknu tak pokračujte v cestě! Co nejrychleji!"
Oznámil sensei a uskočil z cesty škorpióna, který původně šel po Sozovi. Pak se zhluboka nadechl a začala z něj sálat chakra.
"Teď běžte!"
Křikl a sálání chakry zesílilo a viděli jste, jak senseie obalil oheň....ne oheň živoucí láva.

Obrázek


"Yōton: Shakugaikōken (Živel láva: Planoucí obrněná pěst)!"
Křikl a vyrazil kupředu. Hned v prvním přískoku doslova holým lávovým úderem smetl jednoho ze škorpiónů stranou. Byla cítit spálenina a sálající horko na docela pořádnou vzdálenost. Bylo to, jako stát u výhně kovány. V tomhle by sazenice dlouho nepřežily. A mimoto získáváte na senseie opět jiný úhel pohledu.
(Popište svůj další postup a pro případné vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Listová vesnice - 14:12 Obtíže ze Zvučné
Kaya, Kioshi a Yamato

Stejně, jako ty i Kioshi byl vyděšený z toho, co jste objevili a mrtvola, která vám chladnýma rukama tiskla zápěstí byla dost nepříjemný a neznámý soupeř. Pokusil se ucuknout, ale mrtvola jej držela stejně pevně, jakoby to byly pouta, když jsi jí bodla do předloktí nic se nestalo, zdá se, že si zabodnutého kunaie ve své ruce ani nevšimla.
"Kso! Nandekure?!"
Vyjekl vyplašeně Kioshi a nakopl mrtvolu do břicha, ale s tou to pořádně ani nehnulo, jen vás začala táhnout blíže k sobě.
"Dainamikku Entorī (Dynamický nástup)!"
Zařval Yamato, který se najednou objevil zleva přiletěl vzduchem a nakopl mrtvolu do hlavy. Ta se zakymácela a vám se konečně podařilo vyprostit své ruce z jejího sevření.
"Všichni tři ke mě a držte se u mě!"
Objevil se mezi stromy Daiki-sensei, který zamračeně pozoroval mrtvolu, která se zvedala.
"Edo Tensei....kso..."
Zavrčel spíše pro sebe, ale i vy jste to slyšeli.
"Musíme tu věc zničit, držte se u mě a buďte opatrní je to dost nebezpečné."
Oznámil a začal skládat pečetě.
"Hai...sensei!"
Kývl Kioshi a grapl tě za předloktí a pak jste najednou byli u senseie a Yamata, který odskočil k vám. Zdá se, že Kioshiho problesknutí je stále lepší.
(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Mlžná vesnice - 16:13 Na stopě zločinu
Liu, Takumi a Hayate

Takumi vzhlédl k tobě, když jsi se pokusil zrušit Genjutsu. Rozhlédl se kolem sebe, ale viditelně se nic nezměnilo. Takumi se narovnal a promnul mezi prsty jedno z bílých peříček.
"Dobrý pokus ale zdá se, že to bude v něčem jiném. Ale tímhle tvým nápadem jsi mě přivedl na jinou myšlenku."
Zamnul si volnou rukou bradu a pohlédl ke dveřím.
"Co, když jsou ty peříčka pozůstatek, nějaké techniky, nebo Genjutsu, které přimělo místní, se prostě sebrat a odejít?"
Navrhl Takumi a naklonil hlavu ke straně. A pak vám o okamžik později přišlo, že slyšíte smích, tlumený dětský smích. Takumi se zarazil a pustil peříčko k zemi, ruka mu slétla k brašničce s kunai na stehnu.
"Co to bylo? Šlo to z venku že?"
Chtěl se ujistit a hleděl ke dveřím. A pak vám přišlo, že slyšíte nějakou melodii, podobalo se to dětské ukolébavce, s tím rozdílem, že z téhle vám běhal mráz po zádech.
(Popište svůj další postup a pro případné vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Listová vesnice - 16:46 Těžká rána v Zemi Jehel
Arike, Tayuro a Killunia

Taira sensei klečela vedle Arikeho a kontrolovala ho od hlavy k patě, jak sis mohla všimnout, jak pohmatem, tak i chakrou, aniž by k tobě vzhlédla zatnula na chvíli čelist.
"Nevím, když jsem se tu dostala byl tu jen ten jeden a podával si Arikeho. Přišla jsem až příliš pozdě. Myslela jsem, že mám jejich stopu a vzdálila jsem se ze svého perimetru více, než jsem měla v plánu....ale myslela jsem, že jsem něco viděla.....ti parchanti mě jen prostě odlákali."
Zkřivila tvář hněvem a rychlou zručnou rukou ovázala Arikeho ruku, kde chyběly některé prsty a pak nohu, která smrděla, jako spálené kuře. V rychlosti překontrolovala jeho životní funkce a znovu se zamračila.
"Kso!"
Prohmatala mu hlavu a krk a pak, když ruku oddálila držela v ruce útlou ocelovou jehlici. Přiblížila jí k nosu a zlehka přičichla.
"Shimata je otrávená. Jeho životní funkce jsou tak blízké smrti, že je spíše mrtvý, než živý. Jestli nenajdeme rychle protijed je mrtvý."
Zvedla bezvládné tělo Arikeho do náruče, byl celý od krve, sazí a prachu....
Pak se zarazila.
"Ale ne, pokud šli po Arikem, pak......rychle běž varovat Tayura! Já se pokusím zachránit život jemu. Stáhněte se i s ostatními do vsi a pokud půjde do tuhého použij tohle!"
Sáhla do kapsičky na vestě a mezi dvěma prsty vytáhla drobný svitek s namodralým širokým pruhem a hodil ti ho.
"Nenechte se zabít."
Znělo to skoro prosebně a pak se odrazila a byla pryč i s Arikem.
(Popište svůj další postup a pro případné vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Plamená vesnice - 15:13 Na cestách severem Země Plamene
Ariaki a Aki

Tak, jak Aki vyrazila bleskově vpřed, aby chytila onoho zloděje, tak stejným způsobem se podařilo Ariakimu a pak i Edai-senseiovi jí dohnat a srovnat s ní krok. Běželi jste všichni tři zároveň a pomalu se snažili dotáhnout onoho zloděje a dařilo se vám to.
"Jakmile ho doženeme, tak z něj tu čelenku dostaneme, jsme tři a on je sám."
Zazněl hlas vašeho senseie, který byl asi nejvíce pohnut tím, jak snadno vás ten neznámý okradl. A jak jste doháněli svůj cíl víc a víc, najednou mu asi došlo, že vám neuteče a tak doslova a rychlé obrátce zastavil na jedné větší mýtince a s čelenkou v jedné ruce vám stanul tváří v tvář.

Obrázek


Byl to kluk ve vašem věku, který měl červeno hnědé vlasy a modré oči. Na tváři pobavený úšklebek a na jeho oblečení jste spatřili znak modrého sumce, tenhle znak však neznáte.
"Jste docela rychlí, to se vám musí nechat. Co je na tom kusu železa tak důležitého, že se za mnou tak ženete?"
Povytáhl tázavě obočí a zamával vám onou čelenkou.
(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Listová vesnice - 15:03 V roli senseiů!
Shokiru, Eremi a Aimi

"Já!"
Přihlásil se malý zrzavý klučina, který zářil nadšením. A tak jsi vyběhla se svou "jednotkou". Dvě děti běžely napřed a další jsi měla v koruně stromů, ostatní běžely za tebou, jako hromada ocásku. O kus dál jsi slyšela šustot, jak běžela skupina nejspíše od Eremiho, protože se o vás absolutně nezajímali a mířili rovnou k cíli. Eremi jim určitě pomáhá Byakuganem.
A pak jste najednou viděli, jak z druhé strany proti vám vyběhlo asi 6 Shokirů, kteří se na vás řítili s velkým šíleným úsměvem. Děti začaly panikařit.
"On umí Kagebunshin! Jsme v hájí!"
Předsunuté děti rychle utekly za tebe.
"Na....Yana!"
Uviděla jsi kus dál nalevo mezi křovisky, jak se na tebe Shoriku ušklíbl a zase zmizel za svým týmem, tobě o okamžik později došlo, že se na vás ženou jeho obyčejné klony, protože stínový klon ještě neovládá, nebo o tom nevíš.
Bude to ještě těžké kluci ti určitě vítězství v závodu nedají zadarmo.
(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Hvězdná vesnice - 15:32 Výlet do Země Lesů
Kiryu, Akemi a Hikaru

"Sensei!"
Zakřičel Hikaru na celé kolo, když se rozestupoval kouř a jediná známka po ní byl její bolestný výkřik. A pak jste to uviděli hroznýš byl ve větvoví a ve smyčce svého ocasu drtil Ayu-sensei, ta lapala po dechu a snažila se osvobodit.
"Kso! Sensei! Jdu jí pomoct."
Oznámil Hikaru beze strachu a začal skákat nahoru po větvích.
"Hej ty hnusko tady jsem!"
Zakřičel a pak hodil rukou několik květinek, které letěly směrem na hada.
"Techniky: Hana Zeru (Květinová Bomba)!"
Explodovaly ty lístky u hlavy hada, ale ten se stihl stočit, takže jej zasáhly jen minimálně a pak vyrazil po Hikarovi.
"Utečte!"
Křikla přidušeně znovu Aya-sensei se slzou v oku.
"Yada!"
Zařval v odpověď Hiakaru a vrhl vpřed několik kunaiů s výbušnými lístky na konci.
(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)
 
Juro Ariaki - 09. prosince 2019 10:03
blackshinobi25864.jpg

V patách zloděje


"Doufejme, že ta cesta bude stát za to."
Pokývl jsem hlavou, když jsme si při odpočinku sedli a měli možnost si trošku popovídat o cíli naší cesty. Tedy ne, že by nám to nějak extrémně pomohlo, protože vlastně stále nic o osobě, kterou hledáme nevíme. S povzdechem jsem se zase posbíral na nohy, když byl čas a vyrazili jsme dál kupředu. Byla to taková obyčejná a nudná cesta, asi jsem trošku ztratil na ostražitosti, takže mi okamžik trvalo se vzpamatovat a zastavit při dalším skoků, když se mezi námi něco mihlo a bylo to zase pryč.
"Nande?!"
Vykuleně jsem se podíval na senseie, který nás právě upozornil, že to, co nás minulo mu vzalo čelenku pro onoho nováčka.
"Kso!"
Zavrčel jsem a odrazil jsem se od větve kupředu, abych srovnal tempo s Aki a senseiem. Ti se vrhli vpřed až příliš rychle.
"Ale k čemu mu to je?"
Zabručel jsem spíše pro sebe, protože čelenka prakticky neměla mimo nositele prakticky žádnou větší hodnotu. Očima jsem slétl zpátky k Aki
"He? Co? Snad si nemyslí, že by to mohl být...."
Rychle jsem tu myšlenku raději zaplašil.
"Jsem ti v patách!"
Odsouhlasil jsem jí a stejně, jako ona i já jsem se snažil dohnat onu mizící čmouhu.
"Kso, ten je rychlej."
Zatnul jsem zuby a snažil jsem se dávat si pozor, aby nás nezatáhl do pasti.
 
Tetsu Kiryu - 02. prosince 2019 22:10
beznzvu3160.jpg

Agresivní had


Ayame Akemi


Dopadnu na zem a reflexivně se odkulím trochu bokem, abych se tak mohl lépe rozhlédnou kolem sebe. Had po nás stále jde. To mi přijde zvláštní. Nejsem sice herpetolog, ale ze svých zkušeností na farmě vím, že hadi jsou v podstatě opatrní a zbabělí tvorové. Pokud kořist klade trochu moc velký odpor, tak většinou lov vzdají a odplíží se, hledat jinou kořist. Ale obvyklí hadi také nejsou tak velcí. Možná je až příliš hladový na to, aby to vzdal.

Had se zarazí uprostřed pohybu směrem k zemi, když se zamotá do lan, která tam nastražila Aya-sensei a svým křikem nás poháněla pryč od toho zvířete, sama skryta ve větvích stromů. O vteřinu později zahalí hada kouřová clona. To by mohlo fungovat lépe. Ovšem zvuk, který se ozve od sensei není uklidňující. Vezmu do ruky kunai a pokusím se skrýt ve stínu stromů. Snažím se pohledem vyhledat Hikariho s Akemi. Sensei je někde ve větvích stromů a mohu jen doufat, že ten výkřik byl způsobený leknutím a žádným vážnějším zraněním.
 
Nara Aimi - 02. prosince 2019 21:07
bari7163.jpg
Orientační běh


,,Shokiruuu? Eremiii? Budete na mě hodní, že jo?"
Mile se na ně usměju, a prohlížím si děti, které stojí přede mnou.
,,Je to chaos.."
Povzdechnu si...
,,Musíte na mě být hodní..."
Podívám se na ty dva...
,,Ale nesmíme se šetřit. Hodně štěstí kluci"
Podívala jsem se na ně, jak odcházejí. Eremi má na starost míň dětí, a já se Shokirem o jedno navíc... Možná, že by se to mohlo zdát jako výhoda, možná, něco na tom musí být lepší... Ale teď to nevidím.
Děti mě odtáhly na značku a začalo to, jistě, že je Eremi super, ano jeho byakugan se vážně dobrý, ale musí tu být něco co zvládnu já... Ozval se výbuch.
, Tak se ukažte, jak umíte běhat."
Určím jednoho kluka, který bude jako první plus jednu dívku.
,,Budete takový předvoj, budete před námi asi šest až osm metrů tak, abych na vás vždy viděla. Budu na vás dávat pozor nebojte se.Vy ostatní se budete držet v rozestupech jednoho až dvou metrů za nimi, koukejte pořádně kolem sebe... Připravte si kunaie a běžíme!"
Dvacet metrů, předpokládám že směr je tam, kde je výbuch.
,,Kdo je zdatný ve skákání po stromech?"
Zeptám se při běhu, jsem poslední, a rozhlížím se, kdybych viděla ostatní... Nebo kluky...
S nima se fakt nechci hádat... Ani s nima bojovat. Jsme tým ne soupeři, ačkoliv... Mám sebou svůj deštník, známa se navzájem... Neprojde to tak snadno... Protože se známe... A Eremi je... I Shokiru, oba jsou lepší... Povedu svůj tým nejlépe jak umím, ale vím, že to prostě bude těžké.
 
Kasai Aki - 02. prosince 2019 20:41
12358110_10201321454796146_778688181_n4565.jpg
Edai sensei!


Po náročné a rychlé cestě přišel konečně čas lehčího odpočinku, kdy jsem se zastavili a dali si potravinové pilulky.. Jistě, normální jídlo je právě teď luxus, který si nemůžeme dovolit, začali jsme vyzvídat o tom třetím, ale Edai vlastně nic neví.
,,Takže mi chcete říct, že se vlastně honíme za duchem? Předpokládané místo pobytu, to už se mohl přestěhovat čtyřikrát..."
Nejsem z toho moudrá ani nadšená, ale ve dvou nemůžeme pokračovat ke zkouškám... Vyrazili jsme dál, dobrou hodinu a půl se nic nedělo a skoro to vypadalo, že to bude nuda, ale najednou...
Zastavili jsme, protože se kolem Edaie něco mihlo...
,,Cože?! Jak že jí má?!"/b]
Okamžitě se odrazím a vyskočím za tím stínem, ale on má už značný náskok.
,,Ariaki! zkusíme to, co jsme zažili! Vzpomeň si..."
Jako ve snu, honíme se za stínem, to je jediný rozdíl, předtím ten maskovaný honil nás. musím se k němu dostat na šest metrů. Trochu blíž, o maličko blíž...
,,Hej ty! Stůj!"
Křiknu na ten stín a odrazím se, abych byla rychlejší. Chci ho chytit... Alespoň jednou něco chci dokázat.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.2981960773468 sekund

na začátek stránky