Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Naruto: Nový Věk

Příspěvků: 1109
Hraje se Denně  Vypravěč asasin je offlineasasin
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Juro Ariaki je offline, naposledy online byla 28. března 2024 16:35Juro Ariaki
 Postava Dākuanbā Itami je offline, naposledy online byla 18. února 2024 12:48Dākuanbā Itami
 Postava Kaguya Liu je offline, naposledy online byla 11. března 2024 12:24Kaguya Liu
 Postava Nara Aimi je offline, naposledy online byla 20. března 2024 16:08Nara Aimi
 Postava Ayame Akemi je offline, naposledy online byla 28. března 2024 19:37Ayame Akemi
 Postava Tetsu Kiryu je onlineTetsu Kiryu
 Postava Kasai Aki je offline, naposledy online byla 20. března 2024 16:08Kasai Aki
 
Shinigami - 03. února 2021 11:04
godofdeath25016.jpg
Skrytá Zemská vesnice - 21:37 Sazenice pro Sunu opět na cestě
Itami, Kamia a Sozo

Kazuki-sensei přikývl a vyběhl společně s vámi. Držel se kousek od vás po vaší levé ruce. Občasně pohlédl na nebe, jakoby kontroloval jestli jsou měsíc a hvězdy na správném místě. Sensei měl pravdu také v tom, že se začne docela rychle ochlazovat. Díky tomu, jaké vedro přes den bylo, jste velice rychle poznali na kůži jeho pokles. Nejprve to bylo příjemné a chladivé, ale pak s klesající teplotou se vám začal chlad zakusovat do těla. S každou uplynulou hodinou bylo více a více chladno.
Za okamžik jste zastavili, abyste vydechli a přeorientovali se. Ostré tempo, které jste nasadili vám dlouhodobě po tak dlouhém pochodu, který jste si dnes zažili nedělalo moc dobře. I sense se zdál být unavený.
Pak ale s mírným úsměvem ukázal před sebe.
"Támhle na obzoru vidíte? To jsou hradby Suny, už jsme skoro tam."
A skutečně, když jste se lépe zaměřili v šeru na obzor bylo tam vidět rýsující se skaliska. Nadšení, které se k vám vehnalo vás však stejně rychle také opustilo, protože se země zachvěla a jen kus za vámi praskla.....vlastně ne praskla ale byla rozražena a z jejich útrob se vylouplo obrovské stvoření, poseté velkými tvrdými šupinami a zálibně se na vás všechny podívalo.

Obrázek


"Pozor jazyk!"
Křikl Kazuki-sensei a skočil do cesty mezi vás a to stvoření. Dlouhý lepkavý jazyk se mrskl vzduchem směrem k vám.
"Doton: Doryūheki (Živel Zěme: Zemní stěna)!"
Složil Kazuki-sensei ruce do pečeti a pak udeřil do písku před sebou. Z něj vyrazil skalnatý obdélník, který se vytyčil do výšky. Uslyšeli jste, jak to mlaskavě plesklo a celá zeď se otřásla a popraskala, ale vydržela. Kazuki-sensei s krupějí potu na čele oddechoval, bylo to načasování na poslední chvíli.
"Hayaku! Sozo, Itami pokračujte k Suně! Itami doveď tam Soza budeš se nejlépe orientovat. Sozo udrž sazeničky. Běžte! Kamio sázím na tebe, že mi budeš krýt záda."
Usmál se Kazuki-sensei, který rychle a precizně rozdal úkoly.
"Sejdeme se v Suně s Kamiiným nosem vás bude hračka najít."
Ubezpečil vás s úsměvem a pak znovu složil ruce k sobě.
"Doton: Iwa Bunshin no Jutsu! (Živel země: Technika Kamenného klonu)."
Plivl před sebe několik kamenů a z nich se zformovali další Kazuki-senseiové.
"Tak jdeme na něj zdržíme ho! A pozor na jazyk!"
Varoval Kamiu a pak se z obou strany zpoza zdi vyřítili dva senseiové přičemž jen Kamia věděla, že ten nalevo, co se drží více vzadu je ten pravý.

(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Hvězdná vesnice - 17:26 Výlet do Země Lesů
Kiryu, Akemi a Hikaru

Aya-sensei se na Kirya usmála a rozešla se kupředu, šla vzpřímeně a i když se snažila nasadit nějaké tempo, tak to byla stále spíše rychlejší chůze, než Shinobi běh. Po nějakém čase vám všem postupně došlo, že i když se usmívá a tváří se, že je vše v pořádku. Musí mít bolesti a zranění, která utrpěla, nejsou tak zanedbatelná, jak se vaše sensei tváří. Lze to vyčíst i s občasného zachvění svalů, nebo střídavě se zhoršující a zlepšující chůze.
Urazili jste další pěkný kousek cesty, než se rozhodla Aya-sensei zastavit a nechat vás vydechnout. Leč asi to byl spíše odpočinek pro ni, než pro vás. Posadila se na větší kámen a úlevně vydechla.
Hikaru vás všechny pozoruje a nejspíše hodnotí, jak na tom jste.
"Ommm.....Aya-sensei, jak dlouho se chcete tvářit, že jste v pořádku?"
Slétl nakonec k ní očima a zatvářil se omluvně, jakoby řekl něco špatného.
"Nemusíte se kvůli nám tvářit, že jste v pořádku."
Zamumlal a zahleděl se do trávy před sebou. Aya-sensei na něj mírně překvapeně pohlédla, zamrkala a chvíli nevěděla asi, co říci. Až za okamžik se lehce usmála a dlouze vydechla.
"Mohla jsem si myslet, že to poznáte. Přece jen už jste taky Shinobi a ne děti......Ahhhhhh....Gomene. Nechtěla jsem vás zdržovat, nebo pokazit Vaší první misi mimo vesnici."
Zatvářila se omluvně a trošku zkroušeně.

(Volná akce)


Skrytá Mlžná vesnice - 16:30 Na stopě zločinu
Liu, Takumi a Hayate

Takumi na tebe překvapeně pohlédl, když jsi vystřelil na jednu z oblud své kostěné projektily. Zdá se, že to tvého společníka trošku probudilo. Projektily se zavrtaly do hrudi té příšery, ale ta jen zařvala a pokračovala v běhu.
"Shimata! To je fakt zlý!"
Zatnul Takumi zuby a koutkem oka pohlédl na tebe.
"Zkusím získat čas chyť se mě za rameno."
Upozornil tě a pevněji se rozkročil. Monstra byly už jen pár skoků od vás. Takumi se nadechl a zvedl ruku do vzduchu a druhou vystřelil před sebe k tělu.
"Kirigakure no jutsu (Technika ukrytí v mlze)!"
Křikl a odnikud se začala šířit kolem vás hustá neproniknutelná mlha.
"Zdrháme!"
Sykl a pak jsi jen cítil, škubnutí, jak se Takumi pohnul kupředu a rozběhl se podél domu pryč. Pryč po pobřeží v naději, že těm bestiím utečete. Netrvalo to dlouho a opustili jste alespoň zdánlivé bezpečí mlhy a jen, co jste se od ní trošku vzdálili, vyskočily z ní i ty příšery a po čtyřech běžely za vámi.
"Ghhhh....ghhhh co jsou sakra zač?!"
Oddechoval Takumi a hledal kam byste mohli zdrhat dál.
"Hele loďka! Myslíš, že umí plavat?! Třeba se jim ztratíme, když odrazíme od pobřeží!"
Zajásal a rozběhl se k převrácenému člunu, který opodál ležel a okolo něj se válely vesla. A příšery se blížily. Měl jsi na rozhodnutí jen pár okamžiků.

(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Listová vesnice - 14:31 Obtíže ze Zvučné
Kaya, Kioshi a Yamato

Přesně, jak sensei zavelel, tak jste učinili. Rozskočili jste se do všech stran, každý do jiného úkrytu a místa a rozdělili tak úspěšně síly nepřátel, kteří se začali rozptylovat po okolí. Ztratila jsi přehled o tom, kam se poděl sensei a kluci, ale ne o tom nemrtvém Shinobi, který procházel lesem dole pod tebou. Vrhla jsi své kunaice s výbušninami přímo na něj. Přesně a precizně. Všiml si jich na poslední chvíli kryl se paží.......křáááách.....rána, jako z děla. Už už sis dělala naděje, že je po něm, žes ho vyřídila jednou ranou, když jsi spatřila, jak ta děsivá postava běží po kmeni stromu nahoru za tebou. Jedna ruka, ta kterou se kryl, mu chyběla a ve tváři měl krvelačný šílený výraz. v druhé ruce svíral krátkou katanu.
Skok a byl u tebe a už se po tobě oháněl, co to dalo. Sekal po tobě bez smyslu a taktiky, prostě čistě náhodně a nehorázně rychle. O kus dál jsi taky zaslechla nějaký ten výbuch, zapraštění a cinkání zbraní. Nejsi jediná, kdo bojuje. Ale jak se zdá minimálně prozatím je tenhle jednoruký řezník jen tvůj.
Je očividné, že mrtvý Shinobi se tě snaží zatlačit na tenčí konec větve, aby tě mohl shodit, nebo abys nemohla dál manévrovat a ustupovat a uhýbat s takovou jistotou. Vykrývat jeho údery bylo obtížné, lehčí jim bylo uhýbat, protože přece jen vaše fyzické silové poměry nebyly moc rovné.

(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)
 
Nami Kaya - 19. ledna 2021 09:25
konoha_kunoichi_by_isischan95d5hdsai8694.jpg
Cesta do Zvučné

Já po další kus cesty jsem opět moc nemluvila, nebylo o čem a každý jsme asi byli zabráni do vlastních myšlenek. Z nichž jsme však byli vytrhnuti, protože na nás útočili... chodící mrtvoly. Já jen tak tak vykryla kunai co proti mě letěl. Děsí mě to, že jich tu je pět, když si vzpomenu kolik úsilí to dalo, zničit jednoho...ale poslechnu senseie a hned jak dostaneme povel, tak odskočím pryč. Vyhlédnu si nejbližšího nemrtvého, připravím si na kunaie výbušné lístky a hodím je po něm a ve správnou chvíli se je pokusím odpálit.
 
Kaguya Liu - 25. prosince 2020 20:57
_kadaj__by_eeriefaery291114062.jpg
b]

DÉMONI Z PEKLA!!

[/b]

Vyběhl sem ven a čekal že se na nás někdo vrhne, nebo že aspoň uvidíme nějakého nepřítele. Ale zase nic, nikde nikdo. A mně už to začíná štvát! Je to jako hra na kočku a na myš, ovšem s tím, že já sem ta myš. A to se mi nelíbí.. Přeci se nehoníme za nějakými duchy!

Támhle! Sevřu svou katanu a chystám se vyrazit když vidím pohyb, jenže spatřím kdo nebo spíše co, to je. V té chvíli však jako by mi zdřevěněli nohy. Proboha.. Co to je? Sám sem četl nějaké knihy a slyšel příběhy o různých obludách a monstrech, ale vidět něco takového.. Až mi skoro tuhne krev v žilách. A zdá se, že Takumi je na tom úplně stejně.


Nejsem si jistý jestli by se s něčím takovým dalo bojovat. Ani bych asi nechtěl. Ale samo to na nás vyráží. Sakra! Nejsem si jistý zda bychom měli vůbec šanci na výhru. Možná že opravdu bude nejlepší utéct. Jenže já nemohu jen tak odejít. Konečně vidíme nějakého nepřítele a tak musím zkusit, zda je možné to aspoň zranit. "Hessendan!" Natáhnu ruku a z konečků prstů na ně vystřelím kostěné střely.

Nečekám žádný zázrak, ale chci tak zjistit zda je to aspoň hmotné a kolik vydrží. Jestli že se nic nestane, tak na nic nebudu čekat. Kouknu na Takumiho a budeme zdrhat. Musíme najít senseie a Hayateho.


3, 2, 1..
 
Dākuanbā Itami - 27. listopadu 2020 20:28
ninnjadoton5142.jpg
Krátká přestávka a cesta dál

Sensei mě ujistí, že je vše v pořádku a nikoho neurazíme když si vezmeme vodu. I tak mi to přijde trochu divný, že si za to nic neúčtují s ohledem k tomu jak málo oáz a skrytých studen se v poušti nachází.
Možná mají jen nějakou dohodu s skrytou písečnou a probíhá něco v pozadí co nevidím, pomyslím si. Rozhodně bych nechtěl procházet touhle pouští ve válce. Útok na písečnou je téměř nemožný už jen kvůli nedostatku vodu, navíc se pak musí útočník obávat pastí a otrávených studní, i když to asi bude až poslední možnost, protože by si tím zničili i vlastní zásobu vody.
Dobře že jsme s Písečnou přátelé, pomyslím si a odložím si na chvíli věci. Pomohu ostatním doplnit vaky na vodu a když jsem u toho tak si trochu vyliji na hlavu a spláchnu si z kůže a vlasů vrstvu jemného písku, která se zde nachází vžude.
Jak to dělají, že jim ten písek nevadí, pomyslím si (směřování k obyvatelům pouště). Chvíli si odpočineme a skontrolujeme kytky. Nevypadají zrovna nejlépe, i když předpokládám, že nebýt Soza a jeho květináčů, tak by to bylo mnohem horší než teď.
Sensei nás upozorní, že budeme brzy zase vyrážet ať urazíme co největší vzdálenost dokud je teplota ještě stále v rozumných hodnotách. Přikývnu a zase si posbírám věci co jsem si odložil a opráším je od písku. Když jsou všichni připravený tak znovu vyrazíme na cestu.
Sensei nás upozorní co dělat kdybychom se stratili.
Pokud nebudeme cestovat v kruhu, pomyslím si. V poušti se to velmi snadno může stát.
Asi budeme už blízko písečné když ji budeme moci brzy vidět, pomyslím si, což je dobrá zpráva i kdybychom měli cestovat ještě další den co uvidíme stěny písečné. I tak by bylo dobré mít něco podle čeho se orientovat jednoduše.
Stejně jako předtím necháme Kamiu běžet prvního a Sozu mezi námi zatímco já zakončuji řadu. Předek nechávám na Kamie a já hlavně hlídám strany a občas se ohlédnu co je za námi.
 
Tetsu Kiryu - 06. listopadu 2020 16:08
beznzvu3160.jpg

Cesta za odpočinkem


Ayame Akemi


,,Horší?" podivím se, když začne Aya-sensei namítat, že jí vlastně nic není.
A také po nějaké takové sebedestruktivní technice? Používat toto jí přece nikdo nemůže schvalovat. Kdo by se učil techniky, které mají takový sebedestruktivní dopad na tělo?
Představuji si, jak Aya-sensei zůstane ležet někde v nemocnici, obvázaná od hlavy k patě.

,,Pokud by tady žilo něco většího, asi už by to přišlo. Doufám." namítnu možnosti, že by tu snad mělo žít ještě něco jiného, čeho by se bál i tak obrovský had, kterému se nám podařilo teď utéct. Mírně se otřesu, když se mi přilepí mokré šaty na tělo. Bude to chtít určitě se někde usušit.
Nechám prozatím na rozhodnutí sensei, kdy bude chtít zastavit. Musí sama vědět, jak daleko může dojít a kdybychom něco namítali, nepůsobilo by to jako že jí věříme. Věřit někomu a mít o někoho obavu jsou dvě rozdílné věci.
Ještě naposledy překontroluji, jak jsou na tom semena. ,,Tak jdeme. Pořád máme úkol, který je třeba splnit, ne?" nadhodím, abych odvedl mysl svých kamarádů, i svoji vlastní, k něčemu trochu přízemnějšímu, než je šlechetná mysl a snaha pomáhat ostatním.

 
Kujin Sōzo - 26. října 2020 17:37
tumblr_m2x2pklck61qcrsiy7614.jpg

Zastávka



Dākuanbā Itami, Rupinasu Kamia
Vesnička v poušti


Při naší cestě narazíme na drobnou vesničku v této nehostinné zemi, která je vítanou zastávkou po našich strastech. Předně, je v ní VODA A STÍN, což bylo něco, co jsem já i sazeničky zoufale potřebovaly. Od senseie zjistíme, že oáza, na kterou jsme narazili předtím, bylo genjutsu jednoho z místních tvorů. Začervenám se. Zdálo se, že proto na mého klona nemělo žádný efekt. Ještě tedy, že jsme dali na Itamiho varování.

Zdejší pouště jsou překvapivě živé
pomyslím si sklesle při vzpomínce na ohromné štíry, jenž nás sužovali až příliš nedávno. Místní jsou zalezlí a nekladou nám žádný odpor, jsme ve vesnici prakticky sami. Nabereme vodu, a já s ní okamžitě opatrně zalévám sazeničky. Sensei má pravdu, teplotní šok by je mohl jistě zahubit, a já si ze školy pamatuji, že noci na poušti dokážou být až ohavně studené. Musíme být tedy nanejvýše opatrní.

Odpočívám chvilku ve stínu, a ponořuji do vody svůj šátek, který jsem až doposud používal jako pokrývku hlavy. Studená, vychlazená voda ze studny je neskutečně příjemná a osvěžující. Ach bože jak je tahle cesta ohavná postesknu si. Vím, že část mého klanu ovládá techniky, které by nám umožnily překonávat takovéto vzdálenosti mnohem rychleji - vzduchem. Já je však stále neovládám, a proto se tu musím mrcasit jako pouštní červ. O tom, jaká je to nespravedlnost posílat děti pouští ani nemá cenu mluvit. Systém je zvrácený. Musím ho změnit. Ale předně musím odnést ty zatracené kytky!

Brzy musíme opět vyrazit. Sensei nás varuje jak postupovat v případě rozdělení, což si zapamatuji, i když se domnívám, že nás varuje poněkud pozdě. Zdi Písečné vesnice jsou prý na míle viditelné, což je alespoň nějaká pozitivní zpráva. Napiju se čerstvé vody, a jen s nechutí se začnu zvedat ve stínu. Je čas jít dál


(3-2-3)

 
Shinigami - 04. října 2020 19:29
godofdeath25016.jpg
Skrytá Hvězdná vesnice - 16:05 Výlet do Země Lesů
Kiryu, Akemi a Hikaru

Aya-sensei věnovala přívětivý pohled Kiryovi a ač lehce přece se usmála a pomalu narovnala do své plné výšky, která byla nevelká.
"Zvládnu to, neměj obavy. Vesnice už snad nebude daleko....uh.."
Ve tváři se jí na okamžik zaleskla bolest, kterou opět rychle zamaskovala.
"Zažila jsem už i horší zranění."
Ubezpečila vás a znovu vás přelétla pohledem.
"Ještě jednou děkuji za záchranu."
Usmála se laskavě, jak to snad uměla jen ona a pomalými rozvážnými kroky se rozešla opět do směru vašeho cíle.
"Tvá úvaha by mohla být správná Kyriu, opravdu by tu nemuseli být další predátoři. Pokud tu nežije nic většího."
To nebyla úplně uklidňující zpráva. Hikaru ještě jednou vyždímal trochu cípy svého oděvu a koukl po vás ostatních.
"No já opravdu doufám, že je vesnice blízko, chtělo by to někde proschnout."
Naštěstí bylo teplo a zatím moc vítr nefoukal, na druhou stranu rozhodně nasáklý oděv studil a nepříjemně se lepil na tělo. Inu hold tu trochu nepohodlí budete asi muset zatím vydržet. Život Shinobiho je těžký.

(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)
 
Shinigami - 04. října 2020 19:10
godofdeath25016.jpg
Skrytá Listová vesnice - 18:01 Těžká rána v Zemi Jehel
Tayuro a Killunia

Přestala ses starat o to, jak je na tom Tayuro, nebo utíkající vesničané a začala ses rychle věnovat svému problému. Tvá rychlá reakce tvého soupeře na okamžik možná překvapila, ale na druhou stranu rozhodně nebyl žádný začátečník a ihned se přizpůsobil nové situaci. Obloukem po tobě sekl katanou, aby si tě udržel od těla a odskočil na větev za sebou.
Když ti začaly planout ruce zamračil se a jak se zdálo rychle hodnotil, co od toho může očekávat. Nakonec vyrazil vpřed a zahájil proti tobě sérii seků. Naštěstí jsi byla dost rychlá a obratná, aby se ti dařilo mu uhýbat, ale kdykoli, kdy jsi zkusila sama udeřit setkala ses s jeho vlastním úhybem, nebo vykrytím čepelí. Nedával si prostor, aby ses k němu dostala tak blízko.
Dole z kouře se ozývalo další cinkání, jak se zdá boj tam ještě neskončil.
"Teď ti ty tvoje hořící ručičky useknu ty jedna střapatá mrcho!"
Znovu se po tobě ohnal, katanou a jen o vlásek minul tvůj obličej. Doslova jsi cítila, poryv vzduchu který si olízl tvář.

(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Listová vesnice - 14:26 Obtíže ze Zvučné
Kaya, Kioshi a Yamato

"Nedivil bych se tomu. Věřím, že by takovými technikami mohl oplývat. To jej však činí o to nebezpečnějším."
Odtušil polohlasně Daiki-sensei. Postupovali jste dál a kupředu. Obezřetně trošku roztažení od sebe, abyste měli dostatek manévrovacího prostoru.
Ušli jste další kousek cesty a už jste slyšeli i zurčící vodu, musel být blízko potok, který tudy protékal, pak jsi zaznamenal pohyb. V poslední chvíli jsi se kryla kunai. Odlétly jiskry, jak se odnikud vynořil najednou nepřátelský bojovník, bledé mrtvolné pokožky, který po tobě několikrát sekl. Daiki-sensei reagoval taky dostatečně rychle, aby odkopl stranou dalšího, který k vám přiskočil. Kioshi i Yamato tak pozorní nebyli a překvapeně hledali na celé dění.
"Rozptylte se! Je jich tady více!"
Křikl Daiki-sensei. Uskočil přes dalším nemrtvým, který se tu objevil. Už jste jich měli v zorném poli minimálně pět.
"Teď!"
Křááááách a všechno zakryl fialový kouř. Slyšela jsi jen šustot, jak se tvůj tým rozskočil do všech stran, abyste rozdělili nepřátelské síly.

(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Zemská vesnice - 18:59 Sazenice pro Sunu opět na cestě
Itami, Kamia a Sozo

Trošku jste si vydechli, moc pozornosti místních jste nepřitáhli, ale Kazuki-sensei i tak na Itamiho kývl.
"Je to v pořádku, nabereme vodu. Nepanuje zde žádná válka, takže shinobi tady většinou vítají. Ví, že to má své přínosy. Pokud by byl v okolí nějaký problém je pravděpodobné, že jej procházející shinobi vyřeší, protože mu bude stát v cestě. Je tedy výhodné, udržet si.....ymmm...jejich zájem, aby sem chodili doplňovat vodu, nebo si odpočinout."
Objasnil vám sensei účel tohoto druhu pohostinnosti a pak si sám šel také doplnit láhev na vodu. Otřel si pot z čela a podíval se na oblohu.
"Brzy bude čas jít. Musíme se dostat, co nejdál, než teplota příliš padne. Velký teplotní výkyv by sazenicím taky neudělal dobře a mohl by je zabít naopak šok a ne horko."
Upozornil vás ještě a zkontroloval pohledem, že se všichni dochystáváte na další běh.
"Mějte oči na šťopkách. A držte směrem. Když půjdete pořád přímo i kdybychom se rozdělili dorazíte do cíle. Navíc zdi vesnice jsou vidět již z dálky."
Ještě chvíli sensei počkal a pak se začal sbírat opět na cestu.

(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)
 
Shinigami - 21. září 2020 19:25
godofdeath25016.jpg
Myslím na to myslím na to doufám, že už brzy zase dohodím posun děkuji všem za trpělivost.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.17202591896057 sekund

na začátek stránky