| |||
Oáza Kamia, Itami
|
| |||
Záchrana Sensei Povedlo se! Na pár drahocenných vteřin jsem hada zarazila a kluci dostali šanci sensei. To co následovalo bylo naprosto šílené. Sensei vypadla ze sevření hadova ocasu a oba kluci se vrhli střemhlav dolů za ní. Neměla jsem nejmenší šanci je zachytit, přesto jsem vyrazila dolů za nimi, přesto o poznání pomaleji, hlídajíc hada, kdyby se náhodou rozhodl na nás znovu vrhnout. Dohnala jsem je až ve chvíli, kdy Hikaru držel Kiryuovi kotníky a ten zase držel hlavou dolů Sensei. Kousla jsem se do rtu. Co teď s tím? Jak… Nadechla jsem se a vydechla jsem, načež jsem se zavěsila vedla Hikara a chytila jeden z Kiryových kotníku. „ Musíme si pohnout… dolů je to ještě patnáct metrů a ten had se brzo vzpamatuje.“ Promluvila jsem k Hikarovi a podívala jsem se dolů na Kiryu. „ Dokážeš se natáhnout k nám a podat mi sensei?“ Nadechla jsem se a vydechla jsem. „ Hikaru drž ho. Sama Sensei nevytáhnout, ale vy dva už nás obě dokážete dostat na větev. Musíš mu pomoct vytáhnout se k nám…“ Podívala jsem se na Hikara koutkem oka a pak dolů na Kiryu. „ I kdybych jí měla chytit jen za nohu nebo ruku, nepustím ji. Pokus se natáhnout ke mně… Jakmile tě pustím, budeme mít jenom chvilinku na to, abys mi jí podal, Hikaru už vás dlouho neudrží…“ Jednou rukou jsem povolila stisk jeho kotníku a natáhla jsem tu ruku směrem ke Kiryuovi. „ Připravení? Vydrž, Hikaru.“ Pokud to Kiryu odkývne, nadechnu se a pustím jeho kotník, načež se pořádně natáhnu k němu, abych mohla chytit sensei a on tak přišel o tu mrtvou váhu a mohl vyšplhat na větev. (2,1,2) |
| |||
Skupinka... Ty holky mě začaly odprošovat, ale na to už je pozdě, měly by si uvědomit co se může stát... Pak promluvil ten kluk... ,,Nevím proč, ale vidím na tobě, že jsi jiný než ostatní... Připomínáš mi toho kluka, co na nás útočí... A věřím, že v tobě dřímá mnohem víc, jen to nevidíš, nebo vidět nechceš, a je to škoda..." Vydechnu... ,,Nasadíme tempo.." Udělám klasický bunshin a nechám ho vést skupinu a já jí budu uzavírat... Pro jistotu se ještě mrknu na mapu a vyrazíme, teď když se do toho zapojil i Sensei, to bude mnohem obtížnější... ,,Pokud někdo nebude stíhat, tak počká 10 minut a pak mi to řekne... Jdeme!" S tímto můj klon vpředu vyrazí a já uzavírám náš malý peloton dětí z akademie... Jestli tady selžu, tak... Tak se nebudu moci podívat klukům do tváře už vůbec... |
| |||
Útok Senseie ,,Je to pro našeho třetího člena, jinak to nemá hodnotu žádnou, ale pro někoho kdo tvrdě dřel a makal, je to krok jak se posunout výš..." Dodám a pozoruji ho, pak se stane něco... Edai se pohnul, a ten kluk to vykryl tak tak... Pozoruji ty dva a ušklíbnu se... ,,Neměl bys mu říkat starouš jinak tě zadupe do země..." S tímto kývnu na Edaiova slova a zaútočím. dostanu se k němu na čtyry metry a... - Katon: Houkashusha (Živel Oheň: Ohnivý projektil) - vypálím z konečků prsů na něj ohnivé projektily, aby se zaměřil na mě, doufám, že to ti dva pochopí, aby na něj naběhli... Sensei, Ariaki... Prosím... |
| |||
Skrytá Listová vesnice - 15:31 V roli senseiů! Shokiru, Eremi a Aimi Holkám vhrkly do očí slzyčky a začaly potahovat. "Ne to ne....my to tak nemyslely.....to jen.....gomenasai......gomene sensei...." Začaly tě odprošovat, jako stádo smutných psíků. Když jsi promluvila na toho kluka, zvedl k tobě líně pohled a přežvýkl žvýkačku. "Vypadám snad, jako nějakej Jounin? Co bych asi tak měl za techniky, asi jako vy, když jste studovala akademii. Henge a tyhle základní blbosti." Pokrčil lhostejně rameny. "Hai-sensei." Ozvalo se sborově, ač ne od všech úplně nadšeně. Pohnuli jste se o další kousek vpřed. Kus před vámi právě něco vybuchlo. "Hayaku tudy!" Zahlédla jsi, jak se šikmo od vás před vámi v lese mihl Eremi následovaný bandou děti. Další výbuchy. "Kso, takže ne jen proti sobě, ale ještě proti Senseiovi." Zaslechla jsi klít někde před vámi na druhé straně Shokira a pak vybuchlo něco i poblíž vás, kouř a cákance barvy, vás zahalily. Naštěstí barva zatím obchlustla jen stromy. Zdá se, že sensei se rozhodl znepříjemnit vám pohyb lesem také. (Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.) |
| |||
Proboha... Já jako pravá já se chytnu za hlavu, když jsem viděla co se stalo... Dobře jim tak, to byla jasná past a oni mu na to skočej... Proboha, ani já bych na to neskočila! Nadávám v duchu, ale pousměju se... Když pak přijdou tak se můj výraz změní na velmi vážný... ,,Ty, ty a ty... Jste všechny mrtvé... Tohle se senseiovi nebude líbit a jestli to bude i ve vašich složkách tak nevím nevím...." Předkloním se k nim... ,,Pokud si chcete dělat co se vám zlíbí, tak jste to měly říci rovnou a já jsem tu s vámi být nemusela..." Zvednu prst... ,,Takže ještě jednou a osobně vás tady někde přivážu se stromu a nechám vás tady." zahrozím jim... Pak na mě promluví jeden klučina, který mi neuvěřitelně připomíná Shokira... Fajn, jak chceš Shokiru... Udělám dva své klony, jeden bude pokračovat v trase a já s druhým klonem půjdeme znepříjemnit Shokirovi cestu... pak se otočím na toho kluka, který na mě promluvil... ,,Co máš za techniky?" Pozoruji ho a vyčkávám na jeho odpověď. Jestli to bude voda nebo oheň, tak by mi mohl dát znamení, kde jsou... Ale je pravda, že je nemohu nechat jen s klonem... Mé klony vědí, co dělat, tak odejdou udělat Shokirovi malé peklo, i když to nebude mít význam, ale nějaká past by také nebyla od věci... Třeba chytit nějakého člena jeho týmu a vzít ho dál... Muhahaha A naše hlavní skupinka bude pokračovat v cestě... ,,takže, nikdo se ode mě bezmyšlenkovitě nevzdálí jasné?" Rozhodnu ještě naposledy... A můžeme jít dál... Eremi by se také mohl do Shokira pustit, ale pochybuji, že by mi o tom dal vědět. |
| |||
Skrytá Listová vesnice - 15:24 V roli senseiů! Shokiru, Eremi a Aimi Tvůj klon se rozběhl kupředu v naději, že děvčata včas zastaví. Ty doběhly k cukrovinkám a začaly je nadšeně brát ze stromů. "Jůůůůůů! Paráda nadlábnem se! Dobroty!" Jásaly nad Dangem, ale pak mezi ně spadla fialová kulička, explodovala zahalila vše kouřem. "Uh....uh....uh.....shimata! Utíkejte!" Pištěly holky a motaly se v kouři. Tvůj klon tam zmizel taky, ozvalo se několikero zasvištění a tupé "dud", jak něco do něčeho narazilo. Když se kouř trošku rozestoupil, viděla jsi, jak k tobě s brekem běží skupina holek a s boulema na čele a vzadu mezi stromy na větvi jsi zahlédla Shokira, jak tam stojí zakřenil se na tebe mávl na tebe rukou s roztaženými prsty, mezi kterými držel žaludy a pak puf.....rozplynul se. "Přepadli nás! Bylo to strašné! Mám bouli na čele!" Kvílely některá děvčata a ukazovaly, jak byly vážně zraněny. Někteří kluci se smáli. Jiné holky byly naštvané. A tys zaslechla další výbuchy a hluk opodál před vámi. Snad i vzdálené hlasy, ale co se tam dělo těžko říci. "Yo......sensei....co teď?" Koukl na tebe jeden kluk s naprostým klidem žvýkající žvýkačku. S rukama spojenýma za hlavou. Měl zrzavé vlasy stažené vzadu do ohonu a lenivý výraz. Na okamžik ti připomněl Shokira. (Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.) Skrytá Plamená vesnice - 15:19 Neznámý Shinobi na Severu Země Plamene Ariaki a Aki Mladík naklonil hlavu tázavě na stranu a pak zeširoka usmál. "Za předpokladu, že máš ze svého soupeře strach, což já nemám, pak ano." Odvětil ti s naprostým klidem. "Vy dva nejste žádná výzva. Se Staroušem by mohly být nějaký problémy, ale to je tak vše." Slétl očima na čelenku, kterou vám sebral a cinkl do ní prstem. "Pro mě to žádnou hodnotu nemá, ale jak se zdá pro vás ano. Chci vědět jakou....třeba jí pak dobře prodám." Zářivě se usmál a lehce zakroužil bičem ve vzduchu. "A nenech se zmýlit nikam s vámi jít neplánuji. Střapko." Spokojeně se zašklebil a mihl Aki bičem přímo před obličejem, jen těsně, že jí netrefil. "A mám toho dost!" Zavrčel Edai-sensei a pohnul se vpřed. Rychle a nečekaně. Mnohem rychleji, než Ariaki. Nepoužil žádnou techniku a najednou byl přímo u toho kluka a ohnal se po něm pravým hákem. Mladík se jen tak tak stihl vykrýt vodním bičem, který se takřka přetrhl a mladík udělal několik salt a odskoků vzad. Aby se znovu nadechl. "Fíha. To je mnohem větší síla, než jsem čekal. Fajn, tohle bude ještě zábava." Usmál se a tentokrát přešel už do bojového postavení. "Tak pojďte." Znovu zavířil bičem, tentokrát už plně připravený. "Společně ho zaženeme do kouta!" Křikl Edai-sensei a znovu se připravil k útoku. (Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.) Skrytá Mlžná vesnice - 16:21 Na stopě zločinu Liu, Takumi a Hayate Za tu dobu tréninků, jste se už s Takumim trošku sehráli. Víceméně ve stejný moment jste se skryli za zárubeň dveří, když jsi je otevřel a pak kouřová bombička a hurá ven na nepřítele. Takumi držel v rukou svou odhalenou katanu a rozhlížel se kolem. Nikdo všude byl kouř, který jsi vytvořil a ten se pomalu rozestupoval. A pak jste je spatřili. Dvě obludná chlupatá těla se zářícíma rudýma očima. Musel je poslat snad sám Shinigami. Takumi se zachvěl a sevřel jílec své katany. "Kso! Co to je?!" Vytřeštěně to sledoval a o krok ustoupil. Nebývalo zvykem, že by měl z něčeho Takumi nahnáno. Démoni zařvali až vám z toho málem praskly ušní bubínky a rozběhli se kupředu. "Nigero!" Zařval Takumi a uskočil vzad až narazil zády do stěny domku. "Hayaku! Musíme vypadnout!" Křičel na tebe. Měl jsi z toho strašný pocit, mrazilo tě celé tělo a rozhodně jsi nebyl v pohodě z toho, co jsi viděl. Tohle bylo něco......něco s čím jsi se nikdy nesetkal, nevěřil bys, že je to možné a rozhodně by ses s něčím takovým setkat nechtěl, zvláště, když to měřilo nejméně čtyři metry. (Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.) Skrytá Zemská vesnice - 15:31 Sazenice pro Sunu aneb vítejte v oáze Itami, Kamia a Sozo Itami a Kamia se začali kousek od oázy bavit, jestli by měli jít dál, ale tak nějak se nedokázali shodnout jestli je to bezpečné. Sozo to už nevydržel a poslal svůj klon to prozkoumat, protože se bál o sazeničky. Všichni tři jste viděli, jak klon doběhl doprostřed oázy, dřepl si a napil se z tůně. Nic se nestalo. Byl tam dřepěl a čekal. Žádné překvapivé přepadení ani zmizení oázy se nekonalo. I přes to vše však měla Kamia divný pocit, jako by se tu vznášel nějaký podivný neznámý pach, který nedokázala lépe specifikovat. I Itami si začínal všímat něčeho divného. Nedokázal to určit, ale cítil, že se v oáze vlní jistým způsobem chakra.....možná tu mohla ta oáza fungovat právě díky chakrovému základu nějaké techniky, kterou tu někdo kdysi zanechal. Ať tak či onak stále vám bylo horko, sensei vás stále nedohnal a oáza vypadala pořád stejně lákavě. (Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.) Skrytá Hvězdná vesnice - 15:40 Výlet do Země Lesů Kiryu, Akemi a Hikaru Aya-sensei začala padat, ještě se z ní čoudilo a vypadala, že je malátná možná na pokraji vědomí a nevědomí. Kiryu skočil okamžitě za ní, odrazil se od několika větví a pak jí chytil do náruče. I když byl sensei drobná žena, stále něco vážila a při pádu to bylo o to horší. Kiryua strhla její váha sebou dolů. Sice jí už nyní o dost zbrzdil, ale nyní padali dál mezi větvemi. Šlehaly je a i když se snažil Kiryu dělat vše pro to, aby pád úplně zastavil, neměl volné ruce a pád bude dost nepříjemný a určitě bude zatraceně bolet. Pak Kiryu zahlédl rychle se míhající šmouhu směrem dolů. Díky tomu, že zbrzdil pád sebe a Ayi-sensei poskytl možnost Hikarovi je téměř dohnat. "Držte se!" Zařval Hikaru a skočil skoro k nim. Hmátl do vzduchu a chytil Kirya za kotník, a pak druhou rukou za druhý. Škublo to s ním se sensei, kterou držel v náruči a pak i s Hikarem, který však zvládl sevření udržet a všichni jste zůstali viset na větvi, jako housenka. Hikaru visel z větve vzhůru nohama zaklesnutý pokrčenými koleny o větve a svíral v rukou Kiryovi kotníky a zatínal zuby. "Ksooo......jste zatraceně těžcí!" Dle toho, jak z něj lil pot vypotřeboval dost chakry a tenhle zásah ho taky stál nemálo sil. "Dostaňte se na větev." Vydechl a ucítili jste, jak se jeho sevření nohou zachvělo. Tuhle váhu patrně neudrží dlouho. Aya-sensei se stále nezdála moc při vědomí a pod vámi bylo ještě asi patnáct metrů volného pádu. Alespoň had se prozatím vzdálil. (Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.) |
| |||
Rychlý problém Rozšířily se mi zorničky, když mi ten kluk stihl uhnout a pak se mi z hrdla vydral bolestný výkřik, když mě šlehl vodní bič po zádech. Zanechal tam modrý otisk. Zavrávoral jsem vpřed zpátky mezi své přátele a se zatnutými zuby se ohlédl na toho kluka. "Zatraceně, jak? Je tak rychlej? Shimata." Zaklel jsem v duchu a slétl očima na Aki, která byla připravená k boji a už vedla řeči o tom, že to bude náš třetí člen, pokud čelenku nevrátí. "Kdo by stál o to mít ve svém týmu zloděje?" Zamračil jsem se a sáhl jsem pro kunai taky. "Ale pokud se máme rvát počítej se mnou." Zaujal jsem bojový postoj vedle Aki. Přece jí v tom nenechám samotnou. Otázkou je, co na to sensei a jestli ten kluk má opravdu tolik kuráže, že by si to chtěl rozdat s náma dvěma a nebojí se ani našeho senseie. "Podceňuje nás? Nebo my jeho?" Pro jednu stranu to může být fatální. |
| |||
POUŠŤ Kamia, Itami Nebudu Vám lhát, ale horko, Slunce, a stres na mě asi nějak zapůsobily. Prostě jsem zazmatkoval, a běžel špatným směrem. Do prdele co to dělám??? Uvědomím si, a pakliže by nebylo rychlého zásahu Itamiho, pravděpodobně by bylo nejen po mně, ale i po sazeničkách. "Díky kámo, zazmatkoval jsem. Sakra! To je tím sluníčkem" Sensei se naprosto utrhl ze řetězu, a já tak jen můžu fascinovaně sledovat, jak pracuje. Bože... pomyslím si, ale dále situaci nemám čas řešit. Moje povinnost starat se o kytičky bohužel nezmizela. (2-1-1) |
doba vygenerování stránky: 0.27608489990234 sekund