Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Naruto: Nový Věk

Příspěvků: 1109
Hraje se Denně  Vypravěč asasin je offlineasasin
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Juro Ariaki je offline, naposledy online byla 28. března 2024 16:35Juro Ariaki
 Postava Dākuanbā Itami je offline, naposledy online byla 18. února 2024 12:48Dākuanbā Itami
 Postava Kaguya Liu je offline, naposledy online byla 11. března 2024 12:24Kaguya Liu
 Postava Nara Aimi je offline, naposledy online byla 20. března 2024 16:08Nara Aimi
 Postava Ayame Akemi je offline, naposledy online byla 28. března 2024 16:01Ayame Akemi
 Postava Tetsu Kiryu je offline, naposledy online byla 28. března 2024 18:02Tetsu Kiryu
 Postava Kasai Aki je offline, naposledy online byla 20. března 2024 16:08Kasai Aki
 
Shinigami - 15. prosince 2019 17:32
godofdeath25016.jpg
Skrytá Zemská vesnice - 14:55 Sazenice pro Sunu
Itami, Kamia a Sozo

Kamia děsivě zavrčela, nebo spíše zařvala na svého soupeře. Bylo to děsivé a mrazivé. I pro ostatní, kteří byli jen v okolí to nebylo nic příjemného, naštěstí primární efekt se projevil na škorpiónovi, kterého Kamia napadla. Na okamžik strnul. Přesně ten, který Kamia potřebovala, aby se dostala blíže k němu a ťala mu po hlavě svými drápy, aby jej částečně oslepila. Škorpión se v posledním okamžiku trošku pohnul, takže Kamia zasáhla oko jen částečně. Škorpión vydal vysoký bolestný pisklavý zvuk, když mu drápy protrhly slabší místo chytinu, a na chvíli ucouvl.
Itami mezitím čelil dalšímu škorpiónovi, spráskl ruce a udeřil jimi do země. Z té vyrazil před škorpiónem kus zeminy, jako štít. Hlína vydržela a škorpión se o ní zarazil, jako o pevnou zeď. Na okolo cvakl naslepo svým klepetem po Itamim, který byl kus za štítem. Naštěstí ten stihl uskočit vzad a hodit shurikeny na škorpióna od Soza, tomu se to jen svezlo po chytinu a nijak zvláště se o Itamiho nezajímal. Taky bylo slyšet, křoupání štítu, který postupně škorpión prolamoval, naštěstí zatím ho nenapadlo to obejít.
Škorpión už Soza držel v podstatě v klepetu a chtěl ho přecvaknout, když tu puf.... a přecvakl jen kámen se kterým se Sozo prohodil. Klony, které vytvořil vzápětí se pustili do útoku. Nicméně samozřejmě ne moc účinného vzhledem k tomu, že to byly obyčejné klony, které jsou spíše návnadou než bojovou podporou. Škorpión je velmi snadno a brzo smetl a oba zmizeli v obláčku dýmu, naštěstí to poskytlo dost času Sozovi, aby se ukryl pod zemí. A pak už jen čekal, až bude škorpión nad ním. Což bude za pár okamžiku.
"Youton: Youkai no jitsudan (Živel láva: Lávové střely)!"
Uslyšeli jste zamumlat přes plná ústa Kazukiho-senseie, který s rukama sprásknutýma do pečetě vyplivl velkého lávového kemra, který prosvištěl vzduchem a zasáhl škorpióna do chytinu u začátku u jednoho z klepet. Ten bolestně zaječel, když mu celá paže s klepetem upadla a dal se na zběsilý útěk. Ta technika byla děsivá a velice účinná, věděli jste, že sensei ovládá živel lávy ale jen někteří jste měli možnost za tu dobu vidět ji použít.
Zbývali tedy tři škorpióni. Ostatní úprk jednoho nezastavil.
"Až vám řeknu tak pokračujte v cestě! Co nejrychleji!"
Oznámil sensei a uskočil z cesty škorpióna, který původně šel po Sozovi. Pak se zhluboka nadechl a začala z něj sálat chakra.
"Teď běžte!"
Křikl a sálání chakry zesílilo a viděli jste, jak senseie obalil oheň....ne oheň živoucí láva.

Obrázek


"Yōton: Shakugaikōken (Živel láva: Planoucí obrněná pěst)!"
Křikl a vyrazil kupředu. Hned v prvním přískoku doslova holým lávovým úderem smetl jednoho ze škorpiónů stranou. Byla cítit spálenina a sálající horko na docela pořádnou vzdálenost. Bylo to, jako stát u výhně kovány. V tomhle by sazenice dlouho nepřežily. A mimoto získáváte na senseie opět jiný úhel pohledu.
(Popište svůj další postup a pro případné vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Listová vesnice - 14:12 Obtíže ze Zvučné
Kaya, Kioshi a Yamato

Stejně, jako ty i Kioshi byl vyděšený z toho, co jste objevili a mrtvola, která vám chladnýma rukama tiskla zápěstí byla dost nepříjemný a neznámý soupeř. Pokusil se ucuknout, ale mrtvola jej držela stejně pevně, jakoby to byly pouta, když jsi jí bodla do předloktí nic se nestalo, zdá se, že si zabodnutého kunaie ve své ruce ani nevšimla.
"Kso! Nandekure?!"
Vyjekl vyplašeně Kioshi a nakopl mrtvolu do břicha, ale s tou to pořádně ani nehnulo, jen vás začala táhnout blíže k sobě.
"Dainamikku Entorī (Dynamický nástup)!"
Zařval Yamato, který se najednou objevil zleva přiletěl vzduchem a nakopl mrtvolu do hlavy. Ta se zakymácela a vám se konečně podařilo vyprostit své ruce z jejího sevření.
"Všichni tři ke mě a držte se u mě!"
Objevil se mezi stromy Daiki-sensei, který zamračeně pozoroval mrtvolu, která se zvedala.
"Edo Tensei....kso..."
Zavrčel spíše pro sebe, ale i vy jste to slyšeli.
"Musíme tu věc zničit, držte se u mě a buďte opatrní je to dost nebezpečné."
Oznámil a začal skládat pečetě.
"Hai...sensei!"
Kývl Kioshi a grapl tě za předloktí a pak jste najednou byli u senseie a Yamata, který odskočil k vám. Zdá se, že Kioshiho problesknutí je stále lepší.
(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Mlžná vesnice - 16:13 Na stopě zločinu
Liu, Takumi a Hayate

Takumi vzhlédl k tobě, když jsi se pokusil zrušit Genjutsu. Rozhlédl se kolem sebe, ale viditelně se nic nezměnilo. Takumi se narovnal a promnul mezi prsty jedno z bílých peříček.
"Dobrý pokus ale zdá se, že to bude v něčem jiném. Ale tímhle tvým nápadem jsi mě přivedl na jinou myšlenku."
Zamnul si volnou rukou bradu a pohlédl ke dveřím.
"Co, když jsou ty peříčka pozůstatek, nějaké techniky, nebo Genjutsu, které přimělo místní, se prostě sebrat a odejít?"
Navrhl Takumi a naklonil hlavu ke straně. A pak vám o okamžik později přišlo, že slyšíte smích, tlumený dětský smích. Takumi se zarazil a pustil peříčko k zemi, ruka mu slétla k brašničce s kunai na stehnu.
"Co to bylo? Šlo to z venku že?"
Chtěl se ujistit a hleděl ke dveřím. A pak vám přišlo, že slyšíte nějakou melodii, podobalo se to dětské ukolébavce, s tím rozdílem, že z téhle vám běhal mráz po zádech.
(Popište svůj další postup a pro případné vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Listová vesnice - 16:46 Těžká rána v Zemi Jehel
Arike, Tayuro a Killunia

Taira sensei klečela vedle Arikeho a kontrolovala ho od hlavy k patě, jak sis mohla všimnout, jak pohmatem, tak i chakrou, aniž by k tobě vzhlédla zatnula na chvíli čelist.
"Nevím, když jsem se tu dostala byl tu jen ten jeden a podával si Arikeho. Přišla jsem až příliš pozdě. Myslela jsem, že mám jejich stopu a vzdálila jsem se ze svého perimetru více, než jsem měla v plánu....ale myslela jsem, že jsem něco viděla.....ti parchanti mě jen prostě odlákali."
Zkřivila tvář hněvem a rychlou zručnou rukou ovázala Arikeho ruku, kde chyběly některé prsty a pak nohu, která smrděla, jako spálené kuře. V rychlosti překontrolovala jeho životní funkce a znovu se zamračila.
"Kso!"
Prohmatala mu hlavu a krk a pak, když ruku oddálila držela v ruce útlou ocelovou jehlici. Přiblížila jí k nosu a zlehka přičichla.
"Shimata je otrávená. Jeho životní funkce jsou tak blízké smrti, že je spíše mrtvý, než živý. Jestli nenajdeme rychle protijed je mrtvý."
Zvedla bezvládné tělo Arikeho do náruče, byl celý od krve, sazí a prachu....
Pak se zarazila.
"Ale ne, pokud šli po Arikem, pak......rychle běž varovat Tayura! Já se pokusím zachránit život jemu. Stáhněte se i s ostatními do vsi a pokud půjde do tuhého použij tohle!"
Sáhla do kapsičky na vestě a mezi dvěma prsty vytáhla drobný svitek s namodralým širokým pruhem a hodil ti ho.
"Nenechte se zabít."
Znělo to skoro prosebně a pak se odrazila a byla pryč i s Arikem.
(Popište svůj další postup a pro případné vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Plamená vesnice - 15:13 Na cestách severem Země Plamene
Ariaki a Aki

Tak, jak Aki vyrazila bleskově vpřed, aby chytila onoho zloděje, tak stejným způsobem se podařilo Ariakimu a pak i Edai-senseiovi jí dohnat a srovnat s ní krok. Běželi jste všichni tři zároveň a pomalu se snažili dotáhnout onoho zloděje a dařilo se vám to.
"Jakmile ho doženeme, tak z něj tu čelenku dostaneme, jsme tři a on je sám."
Zazněl hlas vašeho senseie, který byl asi nejvíce pohnut tím, jak snadno vás ten neznámý okradl. A jak jste doháněli svůj cíl víc a víc, najednou mu asi došlo, že vám neuteče a tak doslova a rychlé obrátce zastavil na jedné větší mýtince a s čelenkou v jedné ruce vám stanul tváří v tvář.

Obrázek


Byl to kluk ve vašem věku, který měl červeno hnědé vlasy a modré oči. Na tváři pobavený úšklebek a na jeho oblečení jste spatřili znak modrého sumce, tenhle znak však neznáte.
"Jste docela rychlí, to se vám musí nechat. Co je na tom kusu železa tak důležitého, že se za mnou tak ženete?"
Povytáhl tázavě obočí a zamával vám onou čelenkou.
(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Listová vesnice - 15:03 V roli senseiů!
Shokiru, Eremi a Aimi

"Já!"
Přihlásil se malý zrzavý klučina, který zářil nadšením. A tak jsi vyběhla se svou "jednotkou". Dvě děti běžely napřed a další jsi měla v koruně stromů, ostatní běžely za tebou, jako hromada ocásku. O kus dál jsi slyšela šustot, jak běžela skupina nejspíše od Eremiho, protože se o vás absolutně nezajímali a mířili rovnou k cíli. Eremi jim určitě pomáhá Byakuganem.
A pak jste najednou viděli, jak z druhé strany proti vám vyběhlo asi 6 Shokirů, kteří se na vás řítili s velkým šíleným úsměvem. Děti začaly panikařit.
"On umí Kagebunshin! Jsme v hájí!"
Předsunuté děti rychle utekly za tebe.
"Na....Yana!"
Uviděla jsi kus dál nalevo mezi křovisky, jak se na tebe Shoriku ušklíbl a zase zmizel za svým týmem, tobě o okamžik později došlo, že se na vás ženou jeho obyčejné klony, protože stínový klon ještě neovládá, nebo o tom nevíš.
Bude to ještě těžké kluci ti určitě vítězství v závodu nedají zadarmo.
(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Hvězdná vesnice - 15:32 Výlet do Země Lesů
Kiryu, Akemi a Hikaru

"Sensei!"
Zakřičel Hikaru na celé kolo, když se rozestupoval kouř a jediná známka po ní byl její bolestný výkřik. A pak jste to uviděli hroznýš byl ve větvoví a ve smyčce svého ocasu drtil Ayu-sensei, ta lapala po dechu a snažila se osvobodit.
"Kso! Sensei! Jdu jí pomoct."
Oznámil Hikaru beze strachu a začal skákat nahoru po větvích.
"Hej ty hnusko tady jsem!"
Zakřičel a pak hodil rukou několik květinek, které letěly směrem na hada.
"Techniky: Hana Zeru (Květinová Bomba)!"
Explodovaly ty lístky u hlavy hada, ale ten se stihl stočit, takže jej zasáhly jen minimálně a pak vyrazil po Hikarovi.
"Utečte!"
Křikla přidušeně znovu Aya-sensei se slzou v oku.
"Yada!"
Zařval v odpověď Hiakaru a vrhl vpřed několik kunaiů s výbušnými lístky na konci.
(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)
 
Juro Ariaki - 09. prosince 2019 10:03
blackshinobi25864.jpg

V patách zloděje


"Doufejme, že ta cesta bude stát za to."
Pokývl jsem hlavou, když jsme si při odpočinku sedli a měli možnost si trošku popovídat o cíli naší cesty. Tedy ne, že by nám to nějak extrémně pomohlo, protože vlastně stále nic o osobě, kterou hledáme nevíme. S povzdechem jsem se zase posbíral na nohy, když byl čas a vyrazili jsme dál kupředu. Byla to taková obyčejná a nudná cesta, asi jsem trošku ztratil na ostražitosti, takže mi okamžik trvalo se vzpamatovat a zastavit při dalším skoků, když se mezi námi něco mihlo a bylo to zase pryč.
"Nande?!"
Vykuleně jsem se podíval na senseie, který nás právě upozornil, že to, co nás minulo mu vzalo čelenku pro onoho nováčka.
"Kso!"
Zavrčel jsem a odrazil jsem se od větve kupředu, abych srovnal tempo s Aki a senseiem. Ti se vrhli vpřed až příliš rychle.
"Ale k čemu mu to je?"
Zabručel jsem spíše pro sebe, protože čelenka prakticky neměla mimo nositele prakticky žádnou větší hodnotu. Očima jsem slétl zpátky k Aki
"He? Co? Snad si nemyslí, že by to mohl být...."
Rychle jsem tu myšlenku raději zaplašil.
"Jsem ti v patách!"
Odsouhlasil jsem jí a stejně, jako ona i já jsem se snažil dohnat onu mizící čmouhu.
"Kso, ten je rychlej."
Zatnul jsem zuby a snažil jsem se dávat si pozor, aby nás nezatáhl do pasti.
 
Tetsu Kiryu - 02. prosince 2019 22:10
beznzvu3160.jpg

Agresivní had


Ayame Akemi


Dopadnu na zem a reflexivně se odkulím trochu bokem, abych se tak mohl lépe rozhlédnou kolem sebe. Had po nás stále jde. To mi přijde zvláštní. Nejsem sice herpetolog, ale ze svých zkušeností na farmě vím, že hadi jsou v podstatě opatrní a zbabělí tvorové. Pokud kořist klade trochu moc velký odpor, tak většinou lov vzdají a odplíží se, hledat jinou kořist. Ale obvyklí hadi také nejsou tak velcí. Možná je až příliš hladový na to, aby to vzdal.

Had se zarazí uprostřed pohybu směrem k zemi, když se zamotá do lan, která tam nastražila Aya-sensei a svým křikem nás poháněla pryč od toho zvířete, sama skryta ve větvích stromů. O vteřinu později zahalí hada kouřová clona. To by mohlo fungovat lépe. Ovšem zvuk, který se ozve od sensei není uklidňující. Vezmu do ruky kunai a pokusím se skrýt ve stínu stromů. Snažím se pohledem vyhledat Hikariho s Akemi. Sensei je někde ve větvích stromů a mohu jen doufat, že ten výkřik byl způsobený leknutím a žádným vážnějším zraněním.
 
Nara Aimi - 02. prosince 2019 21:07
bari7163.jpg
Orientační běh


,,Shokiruuu? Eremiii? Budete na mě hodní, že jo?"
Mile se na ně usměju, a prohlížím si děti, které stojí přede mnou.
,,Je to chaos.."
Povzdechnu si...
,,Musíte na mě být hodní..."
Podívám se na ty dva...
,,Ale nesmíme se šetřit. Hodně štěstí kluci"
Podívala jsem se na ně, jak odcházejí. Eremi má na starost míň dětí, a já se Shokirem o jedno navíc... Možná, že by se to mohlo zdát jako výhoda, možná, něco na tom musí být lepší... Ale teď to nevidím.
Děti mě odtáhly na značku a začalo to, jistě, že je Eremi super, ano jeho byakugan se vážně dobrý, ale musí tu být něco co zvládnu já... Ozval se výbuch.
, Tak se ukažte, jak umíte běhat."
Určím jednoho kluka, který bude jako první plus jednu dívku.
,,Budete takový předvoj, budete před námi asi šest až osm metrů tak, abych na vás vždy viděla. Budu na vás dávat pozor nebojte se.Vy ostatní se budete držet v rozestupech jednoho až dvou metrů za nimi, koukejte pořádně kolem sebe... Připravte si kunaie a běžíme!"
Dvacet metrů, předpokládám že směr je tam, kde je výbuch.
,,Kdo je zdatný ve skákání po stromech?"
Zeptám se při běhu, jsem poslední, a rozhlížím se, kdybych viděla ostatní... Nebo kluky...
S nima se fakt nechci hádat... Ani s nima bojovat. Jsme tým ne soupeři, ačkoliv... Mám sebou svůj deštník, známa se navzájem... Neprojde to tak snadno... Protože se známe... A Eremi je... I Shokiru, oba jsou lepší... Povedu svůj tým nejlépe jak umím, ale vím, že to prostě bude těžké.
 
Kasai Aki - 02. prosince 2019 20:41
12358110_10201321454796146_778688181_n4565.jpg
Edai sensei!


Po náročné a rychlé cestě přišel konečně čas lehčího odpočinku, kdy jsem se zastavili a dali si potravinové pilulky.. Jistě, normální jídlo je právě teď luxus, který si nemůžeme dovolit, začali jsme vyzvídat o tom třetím, ale Edai vlastně nic neví.
,,Takže mi chcete říct, že se vlastně honíme za duchem? Předpokládané místo pobytu, to už se mohl přestěhovat čtyřikrát..."
Nejsem z toho moudrá ani nadšená, ale ve dvou nemůžeme pokračovat ke zkouškám... Vyrazili jsme dál, dobrou hodinu a půl se nic nedělo a skoro to vypadalo, že to bude nuda, ale najednou...
Zastavili jsme, protože se kolem Edaie něco mihlo...
,,Cože?! Jak že jí má?!"/b]
Okamžitě se odrazím a vyskočím za tím stínem, ale on má už značný náskok.
,,Ariaki! zkusíme to, co jsme zažili! Vzpomeň si..."
Jako ve snu, honíme se za stínem, to je jediný rozdíl, předtím ten maskovaný honil nás. musím se k němu dostat na šest metrů. Trochu blíž, o maličko blíž...
,,Hej ty! Stůj!"
Křiknu na ten stín a odrazím se, abych byla rychlejší. Chci ho chytit... Alespoň jednou něco chci dokázat.
 
Kujin Sōzo - 16. listopadu 2019 17:44
tumblr_m2x2pklck61qcrsiy7614.jpg

Boj


Přiznám se vám, hořící poušť si užívám daleko víc, než bych asi měl. Dokonce potlačím nutkání se usmívat. Bůh ví, čím to skutečně je. Možná jsem opravdu v jádru pokřivený, zlý člověk. Tohle bych si rozhodně užívat neměl. Tuhle zkázu. Tohle utrpení. Tohle inferno!
Ne, já nemohu být ten zlý. Mé ideály jsou velkolepé. Můj cíl je změnit svět tak, aby byl lepší. Vždyť celá tahle situace je vlastně naprosto absurdní! K smíchu! Tři děti bojují se škorpiony na život, a na smrt. Co jsme to za společnost, že je tohle bráno jako norma?

Moje bojová strategie je víceméně úspěšná. Škorpioni skučí a syčí, a je vidět, že to leccos způsobilo, ale rozhodně to nestačilo. Kso!
Skrytě jsem doufal, že plameny budou stačit na to, aby ty věci vyděsily pryč. Ale teď jsou spíš ještě naštvanější. A jdou si pro nás.

Adekvátně si nás rozdělí, přičemž po mě jde jeden opravdu hnusnej parchant. Ještě ale zaznamenám, že se tu objevil ještě jeden další, který zaměstnává Senseie.
Ten zmetek po mě šlehne ocasem, avšak to ještě chlapec neví, co ho čeká. Náhle uslyším i nějaký příšerný ryk, který ze sebe vypustí Kamia, ale nemám čas řešit, jak se stará o toho svého.

"Kawarimi no jutsu!" vykřiknu, abych se vyhnul jeho útoku. Tuhle techniku už mám celkem nacvičenou. Je ale čas ukázat něco nového. "Bunshin no jutsu!" vykřiknu, a vytvořím dva své klony, které by po něm měly začít házet další kunaie s výbušnými lístky. Najednou jsme tu proti tobě tři. Kterého si vybereš?

V tu chvíli náhle z boku zaútočí na mého škorpiona Itami. Jeho návrh dává celkem smysl. Ale co s těmi dvěma druhými hovady? S jedním zápasí Kamia. Snad jeho distrakce a mé kawarimi společně vyjdou, a zaměstnají škorpiona natolik, abych mohl přejít na svůj další krok. Na to, co se děje se Senseiem nemám čas myslet. Věřím ale tomu, že on si zrovna poradí. "Skryju se pod zem, musím bránit ty kytky!" zavolám náhle.

Sám uskočím mnohem dál, než jsou mé klony. Musím dávat pozor na ty malé kytičky. Byl bych nerad, kdyby kvůli tomuhle přišla celá naše mise vniveč. "Zkusím ho sejmout zespoda!" zvolám ještě.

"Doton: Moguragakure no Jutsu" vykřiknu náhle, a jeden z nás před očima toho škorpiona najednou...zmizí.

S touhle technikou ještě nemám tak zaběhlé praktické zkušenosti. Sensei mě jí naučil teprve nedávno. Jde o nejnovější techniku, kterou ovládám, ale princip snad splní. Zdejší písek je dostatečně hluboký na to, abych se v něm dokázal ukrýt před štírem, a dočasně uchránil nezalévané kytičky před Sluncem. Přesto je však v podzemí raději zkontroluji a eventuelně zaliji. Byl bych nerad, kdybych je přílišným pohybem zlámal.

Avšak já nejsem ten, který by se jen tak zbaběle skrýval. Pod zemí bych se rád dostal tam, kde předpokládám, je škorpionovo nejslabější místo.

Pod něj.


(3-1-1)

 
Dākuanbā Itami - 16. listopadu 2019 12:39
ninnjadoton5142.jpg
škorpioni

Chvíli čekáme pod úmorným sluncem než se naše cíle objeví. Sozo mezitím trochu vylepšil naše kunaie, i když ty se teď chovají spíše jako kameny než jako kunaie, ale po pár úpravách je zvládneme hodit obstojně.
Nemůžeme se nechat zdržet na příliš dlouho, pomyslím si. Ne jen, že bychom to my nemuseli zvládnout, ale kytkám to nedělá vůbec dobře.
To už se na vrcholech nejbližších dun objeví škorpioni. Hodíme po ně kunaie a zraníme je. Bohužel to nestačí na to, aby se nás lekli a rozzuřeně na nás vyrazí. Ten nejblíž ke mě si to zamíří přímo na mě s úmyslem mě převálcovat.
Rychle poskládám pečetě a použiji Doton: Doroku Gaeshi (hliněný štít). vytvořím před škorpionem hliněný štít, aby naboural do něj a rychle uskočím, kdyby to nestačilo na jeho zastavení.
Rychle přehlédnu bojiště, abych zjistil situaci. Vzadu za námi se objevil další škorpion o kterého se rozhodl postarat sensei.
Docela by se nám hodilo kdybyste nám s nimi pomohl sensei, prolítne mi myslí, přece jen je to jounin.
Soustřeďte útoky na jednoho a zůstaňte v formaci, zavolám na skupinu a hodím shurikeny na škorpiona, který mířil na Sozo. Bylo by pro nás nejlepší se ho zbavit jako prvního. Já toho svého mohu chvíli držet štítem a Kamia si nějak poradí. Sozo má největší nevýhodu při boji na blízko. Jakmile hodím shurikeny tak se obrátím na toho svého a připravím se použít další štít.
 
Akatatsu Killunia - 12. listopadu 2019 20:51
sora_no_hikaru_infocard_by_mayanarad4zi2pt4571.png

No to jsme dlouho netrénovali...


Země Jehel


Úkoly jsme si rozdělili a vypadalo to, že ani jeden z kluků proti mému nápadu neprotestuje. Mezitím se shromáždili vesničané - tolik, až jsem z toho začala být docela nervózní. Navíc jsme měli problém je rovnoměrně rozdělit. Párkrát jsem se málem naštvala, ale svůj oheň jsem nechala schovaný hezky uvnitř. Nesmím se tady před jejich zraky rozčilovat, určitě by to na nich nezanechalo dobrý pocit. Chvíli to trvalo, nakonec se však tři jakž takž stejně velké skupinky utvořily a my se mohli rozdělit.

Stáli jsme na návsi, a jelikož všichni ostatní odešli pryč, mohla jsem se svou skupinkou zůstat tady a rovnou začít s "lekcí". Zhluboka jsem se nadechla a vydechla, abych zahnala nervozitu. Nikdy jsem nic takového v životě nedělala a bála jsem se, že někde udělám nějakou chybu. Nebo že nebudu dobrou učitelkou. Že nebudu mít dost trpělivosti. Ale musím to zvládnout.

"Nejdřív se rozptylte po návsi tak, abyste měli dostatek prostoru na délku svých paží," řekla jsem jim a počkala jsem, než tak všichni učiní. "Nejprve vám ukáži pár prvků boje beze zbraně. Nejsou nijak technicky náročné, takže doufám, že je zvládnete všichni." Rozhodla jsem se začít bloky, protože ty jsou podle mého o trochu důležitější než útočné údery - praštit někoho pěstí nebo někoho nakopnout zvládne asi každý - dobře vykrýt úder, aby si sám neublížil, už moc ne. Ukázala jsem jim tedy prvních pár a pak jsem je nechala je procvičovat. Chodila jsem mezi nimi a upravovala jsem jejich postoje či postavení jejich rukou. Také jsem proti nim (jen lehce) vyrážela do útoku, aby si vyzkoušeli, jaký má takový blok opravdový efekt. Další přišly pořádné, efektivní údery a kopy do výšky boků a pasu. Výš jsem chodit nechtěla, mnoho lidí by stejně nedosáhlo až na hlavu.

Ani jsem je nestihla postavit proti sobě do duelových dvojic, když se k nám přihnali vesničani z Arikeho skupiny.

"Cože?" podivila jsem se překvapeně, nemohla jsem tomu uvěřit. Neměli jsme náhodou mít o něco víc času? Nebyla náhodou sensei na hlídce kolem vesnice? Přehlédla snad bandity? "Všichni, zůstaňte tady a hlavně se snažte nepanikařit." Pokoušela jsem se udržet co největší klid, ale nedivila bych se, kdyby se to nepovedlo. Sama jsem z toho byla dost rozhozená. Zamračila jsem se. "Hned jsem zpátky," zamumlala jsem spíše pro sebe nežli pro ně a rychle jsem vyrazila za zvukem boje. Ten a utíkající vesničani bylo mé vodítko.

Jak se zdálo, dorazila jsem až příliš pozdě. Bylo po všem. Nedaleko leželo potrhané, zakrvácené tělo jednoho z banditů. Vnitřně jsem se ušklíbla, navenek jsem nedala nic znát. Pootočila jsem se a do zorného pole se mi dostala sensei. Podívala jsem se na ní a až po chvíli jsem si všimla, že na zemi leží Arike, ne další bandita.

"Co se tu stalo?" zeptala jsem se, zatímco jsem mířila k nim. "Kde je zbytek banditů? Nebo to byl nějaký samotář?"
 
Kaguya Liu - 25. října 2019 22:22
_kadaj__by_eeriefaery291114062.jpg

ZÁHADA OPUŠTĚNÉHO DOMU




Už při vstupu do domku mám špatný pocit. Většina lidí by dveře patrně zamykala i kdyby spěchali. A stejně tu nic zase nenajdeme.. Minule to dopadlo špatně. Samozřejmě bych teď byl moc rád, kdyby to bylo jinak, ale moc tomu nevěřím. A tenhle pocit ještě sílí když to uvnitř prohledáváme a nikde žádná stopa. Nic, doslova. Ani vlásek na zemi. Nechápu to a už mně to začíná celkem štvát.

Jen tiše přikývnu na konstatování mého týmového partnera a opět se pouštím do práce. Dokonce tu není ani žádná past, vůbec nic. Jediná varianta která mně napadá je to, že zde někdo byl. Někdo jiný za nimi přišel a řekl jim, že musejí hned odejít. A oni to udělali. Ale proč? Dluhy?


Už sem s tím chtěl skončit a prohlásit, že zde nic není, když tu náhle Takumi něco nachází. Přijdu k němu a zvědavě si začnu prohlížet ta peříčka. Je zvláštní aby zde bylo něco takového, když by si tihle lidé dávali spíše ryby. Mohli se také rozhodnout změnit jídelníček, ale to se mi zdá jako hloupost. "Jo, to smrdí.." Přikývnu a pak mně něco napadne. "Možná že se díváme špatně." Naposledy pohledem přejedu celou místnost a pak složím pečeť. "Kai". Pln očekávání, zda se něco stane, nebo ne.

V genjutsu se příliš nevyznám, už vůbec né v takových které by působili na větší počet lidí, ale za pokus nic nedám. Je to jediná věc, která by vysvětlovala úplně všechno.


(3, 3, 3)
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.21262288093567 sekund

na začátek stránky