Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Naruto: Nový Věk
Družina
| |||
 | Ariaki ,,Ale nebyl už ten Anbu jen sen? Jen genjutsu?" Pozoruji ho... ,,Tak nevím, kdo nám to mohl způsobit... Ty by ses neměl přepínat, už jsi jednou v nemocnici byl..." Párkrát mrknu když se mi omluví. ,,Nebyl jen dobrý, byl sakra dobrý..." Podotknu a pousměji se... ,,Myslím, že jsem ti to svým výbuchem tak trochu vrátila..." Usměji se víc a zase si sednu. ,,Víš Ariaki... Kdybych věděla, že když se postavím, tak sebou neseknu na zem, tak tě tu nechám a půjdu sama, ale vím jen to, že pokud se pokusím postavit, tak buďto spadnu na tebe, a nebo přímo na zem... " Ušklíbnu se a rozhlédnu se... Přemýšlím kolik je hodin... ,,Pokud vím, tak jsme dorazili navečer k tobě... byla tma, když byl venku ten ANBU a my šli za kagem.... A ty rány... Cítíme je oba, takže kdyby to bylo skutečné, tak se probudíme v nemocnici... Byli bychom v bezvědomí, protože to byla fakt šlupka... A rozhodně nepolemizovali nad tím, co se vlastně stalo, a pokud vím, tak v genjutsu se to, co se ti stane nepřenáší na tělo, ale i tak ty rány a to všechno bolí a může tě to zabít řekněme... Skrytě? Pamatuji si to dobře z akademie?" Tázavě pozvednu obočí a pevně doufám, že mé myšlenkové pochody stíhá... | ||
| |||
 | Zmatená noc "Nevím vše mám najednou tak zmatené." Zamračil jsem se spíše pro sebe a pak jsem se podíval na Aki. "Nemám tušení, co by to ještě mohlo být. Ani kdy se to mohlo stát.....snad je tohle skutečné, nevím.....houby jsem sám kontroloval byly v pořádku...." Zatnul jsem zuby a začal si kousat nervozně a bezradně ret skoro do krve. "Možná by věděli, ale nevím jestli se mi chce riskovat další výlet ven.........proč tady? Neví možná to tu vše začalo, přece jen tady jsme viděli toho divného ANBU za oknem." Pokrčil jsem rameny a tvářil se ustaraně a zamyšleně. "Promiň, že jsem tě zasáhl svou technikou, nenapadlo mě že.....bude tak dobrý...." Podíval jsem se nakonec na ní omluvně. Možná nebyla nejlepší doba, ale kdy bude? | ||
| |||
| Ariaki a sen ,,Já... Nevím..." Dívám se na něj a cítím tu bolest, bolest toho, kde jsem měla být spálená... Pozoruji ho.. ,,Já jsem si jistá, že jsme spát nešli... Že jsme do postele nedošli..." Rozhlížím se kolem sebe a cítím tu bolest, bolí mě svaly z té elektrické techniky, a pálí mě i záda, ale... Nikdy se nic takhle rychle nezahojilo. ,,Proč by nás někdo nosil k tobě domů, přemýšlej... To je hloupost..." Udělám pohyb na zrušení techniky ,,Kai" Jsem zmatená, protože až teď jsem si uvědomila, jak moc mě všechno bolí... Lehnu si zase opatrně zpět a otočím se na Ariakiho... ,,Já nevím, co to je Ariaki... Já nevím..." Jsem zoufalá... Ležím na boku a dívám se na něj s očima, které se mohou každou chvíli zalít slzami, ne jen z bolesti... ,,Nedal nám někdo halucinogenní houby místo těch, co jsi dával do toho jídla?" Napadla mě, sice hloupost, ale zkusit se má vše. ,,Edai by nám řekl více... Nebo kage... Ale nejsem si jistá, jestli se tam v tomhle stavu dostaneme... Víš ale, čemu nerozumím? Proč jsme tady....Proč zrovna u tebe doma..." | ||
| |||
| Děsivý sen? Oheň byl všude, cítil jsem, jak nás spaluje, Aki to přehnala a někde tu stále byl ten ANBU a.....s trhnutím jsem se posadil s vytřeštěnýma očima ve spacáku. A přerývaně jsem dýchal. Těknul jsem očima k oknu a pak k Aki, která se tvářila stejně, jako já. Zmateně hodně zmateně. Její slova mne utvrdila v tom, co jsem zažil v onom snu. "Jo zdálo se mi to samé...." Prohrábl jsem si rozechvělou rukou zpocené vlasy a ucítil, jak mě zabolelo v boku, kde mě údajný Shinobi nakopl. "Eh.....ale jestli to byl sen, tak proč mám pocit, jako by mi někdo bušil do boku kladivem?" Zatnul jsem zuby a podíval se opět na Aki. "Myslíš, že to nebyl sen? Že se to skutečně stalo a někdo nás donesl zpátky sem?......Nebo mohlo by to být Genjutsu? Nebo byla tamto skutečnost a jsme v Genjutsu teď?" Možností bylo mnoho a ani jedna se mi moc nelíbila, hlavně mi přišlo, že nám stále něco uniká a já nevěděl co. | ||
| |||
| Sen? Bylo to všechno tak rychlé, a já si neuvědomila, že i když jsem odolnější, tak mě má technika popálí, do toho Ariakio blesky... Prostě všechno bylo špatně. Bolelo mě to, bolelo mě všechno, ale stejně se mi podařilo Arakiho chytit a brzdit jeho pád... A nakonec oheň... Moje ohnivá technika vzala vše okolo s sebou a i nás. Mé tělo bylo v jednom ohni a bolelo to...Strašně to bolelo, a pak, druhý výbuch, který nás pohltil... Pálí to, strašně to pálí... Křičím, mám zavřené oči a čekám na to až si katana podivného Anbu najde svůj cíl, ale nestalo se tak... Otevřu oči a jsem...V posteli? Nerozumím tomu, jak jsem se sem dostala, vždyť jsme ani do postele nedošli... Snažím se uklidnit svůj dech, abych mohla přemýšlet nad tím, co se stalo... Podívá se na Ariakiho, který je pode mnou a očividně je také zmatený... Otřu z čela pot a sáhnu si na záda, která by měla být popálená... Ale... Očividně je vše v pořádku, tak... Proč cítím ten žár mé techniky? ,,A-Ariaki?" Vysoukám ze sebe a podívám se na něj. ,,Jak... Vždyť... Byl jsi tam se mnou..." Jsem opravdu zmatená, a kdybych si nebyla jistá, že jsem vzhůru a že jsem na živu, asi bych ani nevěřila tomu, že tohle mohl být.... Mohl to vážně být... Sen? ,,By to sen... Zdálo se ti, že jsme bojovali s jedním ANBU, který byl ale zahalený celý v černém, že ano? A že jsme měli být mrtví, protože než jsem nás zapálila, tak na nás letěl s katanou, která by jisto jistě našla svůj cíl..." Pozoruji ho a nervǒzně se kontroluji, jestli to opravdu byl jen sen... Nebo... Ale vždyť v téhle vesnici, tohle by mohlo být genjutsu, ale na úrovni... Já nevím... ,,Ariaki zažil jsi to, co já, že jo?" Zeptám se ho protože jestli on zažil něco jiného, tak začínáme oba tak trochu bláznit... | ||
| |||
 | Fúrie Skrytá Listová vesnice - 20:50 Zakončení dne "Tak proč musela umřít moje nová parťačka a to ještě dříve než jsem se s ní stihl vůbec seznámit?" Sestra se mi nezdá nějak extra vstřícná a je spíše podrážděná. "To je vaše práce bodat do lidí a nebo to máte jen jako koníčka. Je samozřejmé, že to nenechám jen tak." Najdu toho, kdo za to může a nechám jej zaplatit, ale nejdříve musím zesílit. Myslím, že Sensei možná ocení i moje nové nadšení do tréninku, které předtím bylo nic moc, také mám na něj pár otázek. Následně je mi velice složitě vysvětleno, že moji pěstouni neměli prostě čas, což se divím, jelikož jsem spíše očekával od jednoho útěchu a od druhého potupu. Skvělý to pá, jediné plus je, že mám u nich střechu nad hlavou, i když nevím na jak ještě dlouho. "Hmm" Lehnu si na bok a snažím se usnout. | ||
| |||
 | SKRYTÁ VODOPÁDOVÁ VESNICE - MISE č. 1: trénink Musel jsem uznat, že stařenka se vážně snaží. Jistě, nemohl jsem jí vidět, takže jsem nemohl tušit, jak se tváří, ale to, že neremcala a snažila se dle instrukcí provádět jeden „cvik“ za druhým, bylo dle mě dostatečnou známkou o její odhodlanosti. Přesto jsem slyšel, jak ostatní starou paní neustále opravují. V ty momenty jsem setrvával v tichu a případně znovu pomalu předváděl dané pohyby, aby stařenka věděla, o co při nich přesně jde. Na jednu stranu jsem jí obdivoval. I přes všechny ty výtky si dokázala udržet zápal a nadšení. Nezlomná mysl a odhodlání je to základní pro to, aby člověk překonal své hranice a mohl se stát pravým shinobim. Tento život…je celý jen o překonávání vlastních hranic. (HOD: 1, 2, 2) | ||
| |||
 | Skrytá Listová vesnice - 20:30 Zakončení dne Killunia Ulehla jsi s představou, co dobrého přinese další den a usnula spokojeným spánkem. (Nyní prosím o strpení budu se snažit všechny ostatní doklepat do konce dne, jak rychle to jen půjde.) Skrytá Plamená vesnice - 18:50 Podivný ANBU Ariaki a Aki Oba vás vše bolelo, když jste dopadli na zem. Ariakiho kopanec a srážka s Aki, zatímco Aki cítila ještě stále následky Ariakiho techniky a měla rozbolavělé snad všechny svaly v těle. I tak se jí podařilo však chytit Ariakiho do náruče kolem pasu a zbrzdit jeho pád. Když se Ariaki svalil dolů už na vás letěl ANBU se smrtící katanou. Aki neváhala a vyfoukla kolem oblak dýmu, který snížil viditelnost, nebylo však čas se dohadovat ani čekat na to, jak celá věc dopadne. Jelikož Ariaki nechtěl odejít zakryla ho vlastním tělem a aktivovala svou ohnivou techniku. Nebylo třeba ani házet jiskru zuby. Ohnivá technika bohatě stačila k vznícení všeho okolo. Byl to ohlušující zážeh, který Aki cítila, jak jí i před její techniku ošlehl záda a popálil některé části těla. I Ariaki cítil ten žár a přišel k několika popáleninám. Pevně jste zavřeli instinktivně oči a čekali jestli dopadne katana, ale nestalo se tak. Místo toho vás žár doslova pohltil, vy jste vykřikli dalším záchvěvem bolesti a když jste sebou trhli a otevřeli oči. Zjistili jste, že celí zpocení sedíte Aki v Ariakiho posteli ještě napůl přikrytá dekou a Ariaki na zemi ve spacáku. Srdce vám bušila, jako o závod, ještě teď jste cítili žár, který vás spaloval ale vše vypadalo naprosto normálně. (Popište svůj další postup pro případné vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.) Skrytá Listová vesnice - 20:50 Zakončení dne Arike "Nevidím důvod proč by měl někdo umírat." Zamračila se sestra, možná prostě s tvým názorem nesouhlasila, nebo se jí tvá slova nějak dotkla. "Pokud si myslíš, že nejsi dost dobrý, pak to buď vzdej nebo udělej něco pro zlepšení." Její slova byla přímá a ostrá, jako šleh biče, který se trefil přesně do otevřené rány. Pak se její pohled a výraz trošku uvolnil a byl zase o něco vlídnější. "Použili jsme veškeré dostupné postupy, které zde byly. Tvá obnova chakry byla zahájena, nicméně není to něco, co se vrátí lusknutím prstu, kdybys nevyplýtval všechnu chakru byla by obnova mnohem rychlejší, ale takhle je to, jako by se ti musela vytvořit znovu od nuly. A co se tvých pěstounů týče, tak ti v tuto chvíli mají přidělenou jinou důležitou práci, takže vzhledem k tomu, že nešlo o až tak závažný stav ve tvém případě, tak tě ošetřil jeden z našich lékařů." Nad tvou prosbou o sundání deky se na chvíli zamyslela, povzdechla si a nakonec ti jí složila do noh. "Oyasumi nasai." Popřála ti dobrou noc a pak zmizela dveřmi pryč. (Popiš zakončení svého dne a pak vyčkej na posun na další den.) Skrytá Hvězdná vesnice - 12:47 Malý medvídek Kulička Hikaru, Kiryu a Akemi Kulička si jen něco nad komunikací se svou parťačkou zabručí pod nosem, ale jakmile je opět řeč o medu, tak s nadšením přikývne a tlapká s vámi za včelařem, který ještě stále docela vyklepaný pozoruje vaší skupinu a neví, co si přesně myslet. "Nesežral bych ho neboj." Špitne nevinně, těžko říci jestli myslel včelaře, nebo med. "Já nedělám problémy." Prohlásil Kulička hrdě, když doslova dohopkal s vámi. Kiryu se vyptal na nevětší flašku medu, kterou tam včelař má. Ten chvíli ještě rozmýšlel a nedůvěřivě si kuličku prohlížel a pak prohlédl svůj krámek a vytáhl 5 litrovku plnou medu. "Větší nemám mládíku, přijde na 400 ryo." Oznámil včelař. Z té částky vás malém kleplo ani Akemi ani Kiryu tolik peněz u sebe neměli. Hikaru si jen mírně povzdechl a vytáhl z peněženky peníze, které podal včelaři. "Děkujeme za med." Oznámil a kývl na vás, že můžete vzít flašku. Kuličkovi doslova oči zářily nadšením, že má flašku v podstatě o své vlastní velikosti, když je malý. "Podržíš mi jí že jo?" Optal se Akemi a pak se vzápětí zvětšil do své monstrózní podoby a nabídl Akemi tlapu, aby jí mohl svézt, jak slíbil. Ostatní museli jít bohužel pěšky. Včelař byl opět schovaný za včelíny a vystrašeně sledoval, jak odcházíte. Zbývalo jen vrátit se za jeho páničkou. (Prosím popište své dokončení mise, abyste mohli zakončit svůj den.) Skrytá Listová vesnice - 12:41 Vítejte v Aréně Kaya, Kioshi a Yamato Složila jsi ruce do příslušné pečetě a pokusila ses uvolnit Genjutsu, ale nic se nezměnilo. Stále jsi byla v aréně obklopena ničím a nikým. Buď to bylo opravdu silné Genjutsu, nebo to byla realita. "Podceňuješ mne maličká." Ozvalo se výsměšně odněkud. "Jsou z cizí vesnice a ty je chceš tak moc zachránit? Co tví přátelé z tvé vesnice, které jsi nechala za sebou? Na nich ti nezáleží? Nezáleží ti na tom, že kvůli záchraně cizích Shinobi možná umřeli někde tam venku?" Sametový hlas doslova řezal do nitra i když zněl tak krásně a přívětivě. A pak jsi ho tam uviděla stát nahoře na tribuně, jak hledí někam bokem. Kluk možná o něco málo starší, než ty. Okolo něj se pohybovaly divné bílé věci.
"Je vaše." Pohnul rukou a dvě z těch věcí se rozletěly tvým směrem, jak se přibližovaly poznala jsi nějaký divný druh kostěných ryb, které se řítily přímo na tebe. (Popiš svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoď 3x3 stěnou kostkou.) Skrytá Mlžná vesnice - 13:10 Ostrov Nagi a problémy s rybami Liu, Takumi a Hayate "Chápu mladíku, ale i tak pochybuji, že vás tam někdo s tímto vědomím povede." Odpověděl stařec vážně a prohlédl si tě znovu od hlavy až k patě. Když jsi pak bloumal relativně bezcílně okolím první na koho jsi narazil byl Takumi. Tvářil se vážně a ustaraně. "Je to horší, než jsme si mysleli, před pár dny tu prý zmizelo pár dětí.....přímo z vesnice, nebyly vůbec na moři." Řekl to k tobě polohlasně. Dělalo mu to dle všeho velké starosti. "Nemyslím si, že by se jednalo o predátora, nebo tak něco. Spíše za tím bude nějaká skupina záškodníků s určitým cílem, ale co je tak zvláštního na téhle rybářské vesničce to fakt nechápu." Zavrtěl bezmocně hlavou a zadíval se na moře. Skoro ti to znělo, jako by se vám moře při svém šumění vysmívalo. Hayate a váš sensei byli patrně ještě někde v terénu. (Popište svůj další postup a pro vyhodnocení případných akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.) Skrytá Vodopádová vesnice - 15:02 Shinobi trénink Kora, Arate a Hanako a Ichiro "No tak nějak....ok zkusíme to nějak udělat....uvidíme co z ní vyplyne ale zatím mě docela děsí." Sykl k vám Arate se koutkem oka zahlížel na starou paní, která se už těšila na další trénink. A tak to začalo, další část tréninku, kterou vedl právě Ichiro. Stařenka se nijak nepozastavovala nad tím, že je slepý. S díky přijala opatrně kunai, který jí podal a pak jej bedlivě sledovala. Bylo na její tváři jasně znát maximální soustředění a snaha vše pochopit a napodobit. Nicméně její pohyby byly relativně pomalé a nepřesné. I když vedla útoky relativně správně výsledek by rozhodně neměl požadovaný účinek. Detailní vysvětlení následků útoků jí nijak nerozhodily a zdá se, že ani to, že její útoky nevypadají přesně tak, jak Ichiro ukazuje jí nedělalo velké vrásky. Arate i Kora stařenku v některých případech opravovali, aby se mohla zlepšovat, vždy jí šetrně upozornili a prošli s ní nápravu. Byla to náročná práce a možná lépe, že jsi ženiny pohyby neviděl. O nějaké ladnosti a síle shinobiho se v tomto ohledu nedalo mluvit. Krátký oddech prospěl všem, včetně staré paní. Tady si setřela z čela pár kapiček potu. Byl hold docela teplý den, takže by bylo divné, kdyby se nepotila. Ichiro se tedy postavil, jako soupeř staré paní, která se pomalu nadechla a postavila proti němu. "Dobrá mladíku, jsem připravena." Pozvedla kunai a počkala, až Ichiro svolí, že je připraven také. A pak paní zaútočila. Byl to pozvolný skoro až poklidný krok kupředu, kdy sekla Ichirovi po hrudníku, pohyb vypadal pomalý a ne moc přesný, tak, jako při tréninku. Ichiro bez problémů uhnul tělem trošku dozadu, ale jak pokračoval sek mimo jeho tělo ruka stařenky se náhle zachvěla a trajektorie je několikrát namátkově dost nepředvidatelně změnila a Ichiro jen tak tak vykryl svým kunaiem svou ruku. Kdyby zareagoval trošku pomaleji, museli by ostatní zasáhnout, nebo by jej paní patrně řízla kunaiem do předloktí. Jak takový útok proběhl si asi nikdo nedokázal dát dohromady. Ale to už Ichiro přešel do protiútoku a bodl paní po stehenní tepně. Arate byl připravený jeho útok včas zastavit, kdyby bylo třeba. Paní si útoku určitě všiml, ale vypadalo to, že pozdě. Chtěla ukročit dozadu a Arate už startoval, že Ichira zastaví, když tu paní v začátku úkroku dozadu najednou pomalu ale stejně ladně udělala na druhé noze otočku a tím se Ichirovu útoku vyhnula a pak na oplátku stejně pomalým pohybem bodla po jeho boku. "Jak tohle dělá? Co je to za styl?" Zašeptala Kora směrem k Hanako a sledovala nechápavě jednání stařenky, která dle všech dostupných informací, které jste nasbíraly není v boji na blízku s kunaiem vůbec dobrá, ale podobně, jako při vrhu i nyní dělá náhodné nepředvídatelné pohyby, které bezpečně neutralizují cizí útoky a působí také velice nebezpečně proti útočníkovi. (Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.) | ||
| |||
| Zmatek v boji To co se stalo bylo příliš rychlé, nechápal jsem, jak mohl být ten Shinobi tak rychlý. Viděl jsem, jak se během zlomku vteřiny prohodil s Aki, kterou zasáhly mé bleskové myšky místo něj. S hrůzou v očích jsem viděl, jak skrze ní proudí blesky z myšek. Chtěl jsem techniku zrušit, ale to už byl ANBU za mnou a já jen s heknutím odletěl, jako hadrová panenka směrem k Aki, když mě nakopl nelidskou silou. Cítil jsem pachuť krve v puse, jak jsem si prokousl ret a břicho i bok mi pulzovaly bolestí. Aki se mě snažila zachytit, uhnout nemohla díky mé paralýze. Skončili jsme na jedné hromadě a já se sípavými nádechy se z ní odvalil a snažil popadnout dech a dostat se na nohy. To už jsem však viděl, jak ve vysokém skoku útočí onen ANBU katanou. Aki opět jednala a začala roztahovat kolem kouřový mrak. "He?" Rozhlédl jsem se, tak tak jsem viděl ji natož, abych mohl reagovat na něco dalšího. "Bez tebe nikam nejdu!" Křikl jsem na ní a chytl jí za paži, aby se mi neztratila. Nohama jsem se posunul po zem, abych se dostal trošku do sedu.....a pak se vše odehráválo dost rychle na to, abych nějak dál reagoval...... | ||
| |||
| SKRYTÁ VODOPÁDOVÁ VESNICE – 16:00 MISE Č. 1 – trénink Hanako, Kira, Arate Byl jsem rád, že se mnou dívka souhlasila, alespoň co se plánů týkalo. Když dokonce souhlasila i s tím, abych se ujal boje, má duše se zatetelila radostí. Byl jsem dostatečně přesvědčivý? Pravděpodobně ano. Své potěšení jsem ale odmítal dát na sobě znát. Většinou jakmile se radujete předčasně, nic z toho nebývá. „Dobře.“ Uzavřel jsem naší soukromou diskuzi prostě. Asi je pravdou, že nemůžeme nikomu nařizovat o tom, jak by měla vypadat přestávka… Já se prostě jen zaměřil na příliš logickou a důkladnou stránku našeho úkolu. (hody = 1; 1; 2) | ||