Andor.cz - Dračí doupě online

Jídlo


,,Neříkám, že je na tom něco špatného. Vím, že rád spíš, já taky, ale..."
Vydechnu.
,,Nakonec jsi vážně asi jediný, kdo mi může pomoci. A navíc, mohu tě uplácet dango kuličkami..."
Ušklíbnu se.
,,Já toho umím poměrně málo..."
Mírně zvednu koutky úst.
,,Ne Eremi, nechci být nejlepší... Podívej se na Shokira... On má mozek, on je pravý Nara, takový, jaký by měl správně být..."
Dám si sousto jídla.
,,Chci tím říci, že chci být užitečná. A taky nechci, abyste se o mě báli, když by se něco podělalo. Chci, abyste věděli, že i když by se mi něco stalo, tak to zvládnu a dokázala bych se z toho dostat."
Jím a přemýšlím.
,,A taky... Je normální, když si spíše dělám starosti o vás dva..?"
Zeptám se napůl tázavě a začnu se smát.
,,Tím nechci říci, že bych vám nevěřila, ale občas se o vás bojím. O oba..."

Skrytá Zvučná- 11:35 - Pronásledování
Souji/Aiko

"To rád slyším, že jste v pohodě. Naše mise se tedy tímto mění. Vracíme se zpátky do vesnice, abychom předali vězně. Umi a Haike se k nám brzy připojí. Doženou nás nemějte obavu."
Ujistí vás Beroke-sensei a začne sbírat ze země omráčeného shinobiho a kontrolovat, jak je na tom a že je dobře spoutaný.
"Tak fajn mládeži vyrážíme."
Přehodí si ho, jako pytel přes rameno a počká až se připravíš i ty a Aiko a pak se odrazí do větví.
"Musíme doufat, že se těm týmům z Listové podaří zachránit naše Geniny, pro které jsme šli. Kdyby ne mělo by to dost těžké dopady na.....všechno..."
Zabručí sensei spíše pro sebe, když přeskakuje mezi stromy.
"Snažte se nabrat sílu, určitě zbytečně teď neplýtvejte chakrou, čeká nás ještě dlouhá a možná těžká cesta. Neztrácejte na ostražitosti."
Upozorní ještě Beroke-sensei dost vážným hlasem. A opět je najednou cítit ta trochu napjatá atmosféra a nejistota, kdy zpoza nějakého křoví vyskočí šílený maskovaný shinobi, který Vás bude chtít vykuchat kunaiem a náramně si to užije.
(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení případných akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Plamená vesnice - 17:30 Po relaxu
Ariaki a Aki

Čas v horkých pramenech utekl, jako voda, ani jste se nenadáli a měli jste z té příjemné lázně odejít, usušit se a sejít se opět venku před lázněmi, kde jste mohli naplánovat zbytek již pozdního odpoledne, které jste měli volné.
"Děkujeme za návštěvu přijďte zas!"
Volá za vámi ještě paní z recepce a s úsměvem vám mává na rozloučenou. Před vámi je nyní zbytek volného večera a je pouze na vás, jak jej budete trávit a zdali jej budete vůbec trávit spolu.
(Popište zbytek času strávený v lázni a pak svou další večerní činnost. Volná akce.)


Skrytá Listová vesnice - 12:55 Jídlo v Deštné
Aimi, Shokiru a Eremi

"Co je na zdravé dávce spánku tak špatného?"
Zatváří se tázavě Shokiru a rozloží nechápavě rukama.
"Jsi užitečná každý z nás umí něco."
Odpoví s úsměvem Eremi zatímco se můžete pustit do svých jídel.
"To zní trošku zoufale a vyděračsky ale......ah....fajn někdy ti pomůžu s tréninkem, ale upozorňuju tě mám vlastní metody tréninku."
Vzdá to nakonec Shokiru a raději se zaměstná také jídlem.
"Nemysli si, že tě jen tak nechám, abys nás předehnala a byla eso týmu."
Ušklíbne se na tebe Eremi s jeho typickým zápalem.
"To já budu ten nejlepší z nás."
Zazubí se a dá si spokojeně ruce za hlavu.
(Popište svůj další postup, volnější akce.)


Skrytá Hvězdná vesnice - 11:27 Malý medvídek
Hikaru, Kiryu a Akemi

"Dobře třeba se dozvíme něco nového."
Kývne Hikaru na Kirya, který se vydal promluvit si se včelařem. Na štěstí si včelař Kirya všiml dostatečně brzo a rozešel se k němu. Bzučení všudypřítomných včel, které se držely i okolo včelaře bylo značně znepokojující.
"Cože medvěd? Ne žádného jsem tu neviděl, kdyby přišel na můj med věděl bych a....a....a.....!!!!"
Zakoktá se včelař a zvedá ruku a ukazuje směrem někam za záda Kirya.
"Medvěd! Kiryu pozor blíží se!"
Křikne Hikaru, který už se dává do pohybu, protože se vám ze slepého úhlu právě vynořil hledaný kamarád.

Medvěd se postavil na zadní a zařval tak, jak vám málem praskly ušní bubínky. Byl to pořádný macek. Žádná roztomilá kulička to rozhodně není. Tenhle medvídek je totiž tak dvakrát až třikrát tak větší, než by normálně medvěd měl být.
"Zachraňte mě! Zachraňte mé úly! Nedovolte té...té bestii aby mi tu všechno zničila!"
Histerčí včelař, který se schovává za jedním z úlů.
"Musíme ho odlákat!"
Zavolá opět Hikaru, který už stojí po boku Kyria a sleduje také, jak medvěd s dusnutím padne na všechny čtyři a rozpohybuje se směrem k vám.
(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Listová vesnice - 11:11 Přepadeni
Arike

Tlakové vlny se na tebe nekompromisně řítily a určitě by tě rozsekaly na kousky. Pokusil ses jim uniknout. Bohužel problesknutí nevyšlo a zachránila tě jen technika náhrady. Objevil ses v pokleku o kus dál na jednom ze stromů. Na okamžik v bezpečí. Musel jsi však zatnout zuby, protože stehnem ti pulzovala ostrá bolest a po noze ti stékal tenký pramínek krve. Nebyl jsi dost rychlý a dle všeho tě jeden z poryvů částečně zasáhl a povrchově tě sekl do nohy (v poznámkách PJe nemáš mezi svými 3 technikami uvedeno problesknutí takže jsem ti jej nemohl uznat, to že ho máš nyní v deníku nemohu akceptovat, protože jsi se mnou tuto změnu nekonzultoval.)
Jen co se trošku vzpamatuješ už tvé oči zaregistrovaly, jak se k tobě řítí další objekty. Dle rychlosti a tenkosti těchto objektů se to dá odhadnout na shinobi jehlice umocněné fuutonem. Tvůj soupeř ti očividně nehodlá dát vydechnout.
(Popiš svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoď 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Zemská vesnice - 17:26 Přeživší
Itami, Sozo a Kamia

Kazuki-sensei si vás všechny měří starostlivým pohledem a poslouchá mezitím, co mu říká Itami, kterému je alespoň natolik dobře, aby mohl vypovědět, co si zažili.
"Jak vidím z povozu moc nezbylo....to asi majitelka nebude úplně ráda, tedy pokud ten boj přežila. Musíme se po ní podívat a pomoci jí. Kamio zvládneš jí najít?"
Optá se Kazuki-sensei zmatené dívky, která je celá od krve. Možná jí tím chce zaměstnat hlavu.
"Říkáš, že se sem blížil další, který utekl, když jsem přicházel?......Hmmm....to se mi nelíbí....je to moc zvláštní souhra událostí.....sám jsem potkal pár potížistů v lese."
Zamračí se zamyšleně sensei a pak napřáhne k Itamimu ruku.
"Zvládneš se postavit Itami?"
Ujistí se a pak mu případně pomůže na nohy.
"Přežil někdo z útočníků? Nebo utekl někdo?"
Optá se ještě sensei, když pátrá očima po bojišti a patrně odhaduje stav věcí. Pokud bude Kamia hledat majitelku povozu, najde mladou dospělou dívku, jak se choulí na okraji údolí za jedním větším kamenem a celá se třese.
(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte případně 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Listová vesnice - 11:58 Podzemní základna
Kaya, Kioshi a Yamato

Vběhla jsi do ústí chodby a Inome tobě v patách srovnal krok s tebou.
"Opatrně budou tu určitě nástrahy."
Upozorní tě a ostražitě se rozhlédne po chodbě. Chodba se záhy rozděluje doleva a doprava.
"Půjdeme pohromadě sice nám to zabere více času, ale tím máme větší šanci uspět."
Zamítne debatu o možném rozdělení vašeho průzkumného týmu a následuje tě cestou, kterou vybereš. Pak uslyšíte, jak něco zasviští.
"Shimata!"
Zavrčí Inome a drcne tě ke stěně a sám bolestně zavrčí a klesne na koleno. Ze zad mu trčí tři kunaie zabodané do jeho vesty a za vámi se ze zdi vyloupne postava, jako by prostě z té zdi vytekla.
"Vítejte mladé Lístečky a uvadněte!"
Napřáhne se onen shinobi ve stínu a vrhne proti Vám další dávku kunaiů.
(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)

Pro senseie!

Moji protivníci mi nedávají vůbec možnost na ně jakýmkoliv způsobem zaútočit a já mohu jen uhýbat a bránit se. Začínají nade mnou mít navrch, což se mi absolutně nelíbí a nevypadá to dobře. Naštěstí zasáhnou ostatní a dají mi potřebný prostor k tomu, abych vběhla dovnitř. Ihned se tam rozeběhnu, s kunaiem v ruce. Snažím se dávat bacha, kdyby se někdo objevil. Rozhlížím se kolem sebe a postupuji dál.

Po boji

Sensei ošetří Itamiho, avšak, když ho matlal tou mastí tak jsem si musela podržet nost zakrvácenými prsty, protože to byl hrozný puch...trochu se mi z toho udělalo zle...
Fuj tajbl...
napadne mě jediná myšlenka, která se k tomu hodí. Po dotazu na co se stalo, jsem chvilku přemýšlela, kde začít, ale Itami byl rychlejší a všechno řekl. Zamračím se, když zmíní toho jednoho, který se k nám blížil.

Přidřepnu si na zem a sleduji svou zakrvácenou ruku (tu, kterou jsem prosekla hrdlo toho bandity samozřejmě). Snažím se zhluboka dýchat...ano jistě, doteď to na mě nepadlo, ale po mírném uklidnění po boji...to na mě všechno dopadá. Jo zabila jsem...sice by on zabil mě, ale přeci jen...pořád to byla první, mnou způsobená smrt. Chytnu se za hlavu a potřesu s ní jako bych se všechno snažila "vyklepat" pryč. Pomalu se zase postavím pryč a podívám se na Soza, který na tom bude asi podobně jako já teď.

Ariaki



,,Mám to od táty. Vyprávěl mi, když jsem byla malá o horkých pramenech.."
Vydechnu a když uslyším šplýchnutí začnu se smát.
,,Co tam prosím tě blbneš? Nebo tam máš někoho navíc? Jsi v pořádku? Jestli jsi to byl ty?"
Začnu se smát a pomalu vlezu zase do vody.
,,Já nevím, po pravdě... Asi máš pravdu, že lékařský shinobi by byl nasnadě, ale... Ono dobrých bojovníků také není nikdy dost. I když my dva a Edai stačíme, takže by to mohl být někdo s lékařským umem. A nebo někdo ,kdo by kontrastoval s našimi schopnostmi, jestli mi rozumíš. Abychom byli vyvážení a taková fajn parta. A vůbec bych se nezlobila, kdyby to byl další kluk, přijde mi, že si s muži rozumím lépe."
Začnu se zase smát.
,,Ty bys raději holku, že jo?"

Horké lázně

Stál jsem u té dírky mezi bambusovými tyčemi a sledoval Aki, kterak seděla na okraji lázně a voda po ní stékala. Bezděky jsem musel nasucho polknout, protože jsem nečekal, že bude pohled na ní až tak hezký a příjemný.
"Fakt jí to sluší....a......kam mi to utíkají myšlenky."
Začervenám se a jsem rád, že o tomhle Aki neví a nevidí mě.
"Jen aby."
Houknu na ní zpátky, aby si nemyslela, že jsem se tady utopil, nebo tak něco. Pak se hovor stočí nakonec na našeho budoucího třetího kolegu a Aki se podívá směrem, kde právě stojím. Málem si ukousnu ret, jak se leknu a snažím se zadržet vyjeknutí, takže to nakonec dopadne tak, že mě vezme balanc a já s cáchnutím zahučím do lázně i s ručníkem.
"Pfeech...pfech...kruci..."
Zadávám a plivu okolo sebe vodu, mokrý ručník plácnu na břeh a sám si promnu mokrý obličej a shrnu vlasy z očí.
"No to sem tomu dal....viděla mě? Ne určitě ne....doufám..."
"Ymmm....třetího?.....Ani nevím, možná by bylo fajn, kdyby to byl lékařský shinobi, někdo takový by se nám hodil. Medik se v týmu vždy hodí. A bylo by fajn, kdyby to nebyl prudič, jaká je tvoje představa?"
Zasměju se a cítím, jak mi pomalu ale jistě odchází horkost z tváří.

Koupel v lázních



Nad Ariakiho odpovědí se zasměju.
,,Já? To určitě... Nemusíš se strachovat, olavat ještě umím, navíc razím svůj způsob. Patnáct minut ve vodě a deset minut venku, občas pět. Takže se bát nemusíš."
Začnu se smát a podívám se na nebe.
,,Myslíš, že je možné zapadnout jako normální shinobi tati? Jistě, že moc lidí ve vesnici neví, kdo jsi, ale ti co to vědí... Proč se na mě občas dívají tak... Soucitně? Vždyť ty ses vždy vrátil, a vždy vrátíš..."
Zavřu oči a ve své akademické desetiminutové pauze si přesednu aby mě netlačil okraj lázně.
,,Stejně vím, že jsi rád, Edai vypadá, jako schopný shinobi a Ariaki... Záleží mu na ostatních..."
Se zakloněnou hlavou zhluboka dýchám, abych zase mohla vlézt do teplé vody.
,,Ariaki? máš nějaké přání na třetího? Co by měl umět a jaký by měl být?"
Zeptám se a mimoděk se podívám směrem k bambusové stěně, jako kdybych mluvila s ním a on byl jen daleko, koukám se na stěnu, kde tuším, že by měl být můj společník.

Horké prameny

Relax v horkých pramenech je opravdu super. Svaly se mi krásně uvolnily a já se mohu těšit z úlevy, kterou to vše přináší.
"Ta poslední mise byla fakt drsná....stále nechápu, co se tam přesně stalo."
Bručím si do vody pro sebe a koukám na stoupající páru.
"Ještě mám teď v týmu alespoň Aki, má mi kdo krýt záda....hmmm zajímalo by mě, kdo bude ten třetí."
Opláchnu si obličej a pak i celou hlavu. Je to tak příjemné se tu moci válet a proplouvat ve vodě. Navíc tu mám dostatek soukromí protože zrovna lázně nejsou přeplněné, jako některé dny.
Nakonec má pozornost padne na stěnu, která odděluje pánskou od dámské lázně. Nemohu popřít, že bych si nevšiml děr, které tam jsou. Lehce se musím kousnout do rtu.
"Napadaj mě to ale kraviny.....špehovat Aki, když je v lázni...."
Pak uslyším slova Aki. Trochu se vynořím z vody.
"Neboj já vím. Hlavně ty se tam neutop."
Houknu na ní se smíchem a pak se znovu podívám směrem ke stěně.
"Sakra....jen se na chviličku mrknu."
Rozhodnu se nakonec, protože jsem už nejednou v lázních viděl, nějakého muže, jak kouká jednou z těch děr na druhou stranu. Nemůžu říct, že by mě nezajímalo, co je k tomu tak táhne. Vytáhnu se na břeh a pomalu vydechnu, když se teplota okolo mě sníží, když už nejsem v horké vodě. Omotám si ručník okolo beder a tiše opatrně přejdu až k předělu mezi lázněmi a se suchým polknutím opatrně nakouknu jednou z děr do dámských lázní. Připadám si u toho dost divně a srdce mi buší, jako splašené, ač si nejsem úplně jistý proč vlastně.

Ošetření

Sozo mému požadavku nevyhoví a místo toho zavolá na senseie. Viditelně mu to zranění udělalo zhruba stejně blbě jako se cítím já.
A co budeš dělat až nebude sensei po ruce? Pomyslím si, ale nijak to nekomentuji, zatím to vypadá, že se budu muset snažit zůstat v boji nezraněn, abych pak mohl ošetřit zranění ostatních, jen je trochu nepraktické ošetřovat sám sebe.
Ramenem mi vystřeluje bolest a výsledkem toho jsem trochu nevrlý i když jen v mé vlastní hlavě. Naštěstí se toho ujme Kamia a vytáhne mi z ramena kopí. Bolí to jak čert a na chvíli se mi zatemní před očima. Sevřu rty, abych ze sebe nevydal ani hlásku. Než si stihnu odpočinout a prohlédnout si jak rána vypadá, tak už je u mě sensei a stará se o ni. Vezmu od něj pilulky a spolknu je. Po chvíli bolest pomalu ustoupí do pozadí, sensei mi mezitím potírá zranění mastí. Úplně si nejsem jistý, že je opravdu léčivá, ale v tuhle chvíli mi to je jedno.
Teď když bolest neotupuje moje smysli si uvědoím, že se mi motá trochu hlava, jako když jsem se napil bratrova sake na nový rok.
Ztratil jsem dost krve, pomyslím si. Sensei mě mezitím dováže a řekne nám, že se na mě podívají ve vesnici.
Chybí nám lékařský ninja, pomyslím si. S pomocí senseie se zvednu. Motá se mi hlava, ale s trochou úsilí se mohu postavit na svoje nohy aniž bych sebou praštil.
Cestu bych mohl zvládnout. Horší to bude až přestanou účinkovat prášky, pomyslím si zatímco se na nás sensei obrátí s otázkou. Myslím, že by na to měl odpovědět Sozo jako vedoucí skupiny, ale rozhodnu se to za něj převzít, přece jen toho má dost.
Když jsme připravovali tábor, tak jsme zaslechli křik. Přelezli jsme kopec a viděli jsme tuhle skupiny banditů, jak přepadlu dívku s povozem. Zahájili jsme proti nim útok ze zálohy, ten se nakonec proměnil do boje, tři z nich byli schopnější než jsem odhadl. Zbytek jste už viděl. Jo blížil se sem ještě jeden, ale utekl když jste se přiblížil, zkrátím to pro senseie. Osobně si nemyslím, že jsme udělali chybu v postupu, vzhledem ke všem dostupným informacím.