Andor.cz - Dračí doupě online

Skoro pečená?

Vlci, tedy spíše vlčata svůj účel splní a na chviličku zabaví. Veškeré moje snahy šli do kopru a ještě jsem málem byla upečená. Nebýt Yamata tak je po mě. Abych byla upřímná teď jsem měla srdce až v kalhotách. Další kdo se přidává do boje je Kioshi. Ten svého nepřítele oklame a byl by ho býval zabil, ale, ten stihl udělat náhradu v poslední chvíli. Všichni tři teď tvoříme jakýsi trojúhelník a jsme obklíčeni třemi asi dost nasranými Shinobi. Doufám, že ta vlčata zmizí včas, aby jim nebylo zbytečně moc ublíženo. Potom bych si to dost vyčítala.
"Jo to máš pravdu..a hádám, že jsou tihle...hoši asi krapet naštvaní."
poznamenám s úšklebkem.
"Tak jo, každý jednoho."
šeptnu ke klukům. My se sice také rozdělíme, ale u nich je to horší, když jsou spolu...s jejich sílou.
Tihle budou tak na úrovni jounina....asi...
uvažuji. Sleduji toho shinobiho co je ke mě nejblíže, neváhám a hodím po něm shurikeny, hlavně proto abych ho zaměstnala, pak do ruky vezmu kunai a pomocí problesknutí se pokusím dostat za něj a zaútočit na něj zezadu.
Když budu mít šanci a bude to nunté, už nesmím zaváhat...nesmím být tak slabá a musím zabít...
opakuji si sama sobě v duchu.

Dokončení mise

Můj pohled znejistí, když se mě Aki s celými červenými tvářemi zeptá, co se zdálo mě. Raději se podívám jinam, nejlépe k nebi.
"Hmmm.....nic dobrého....ale tím se netrap jen zlý sen."
Kdybych byl nyní k ní otočený viděla by stín obav v mé tváři, ale jakmile jsem se otočil opět k ní usmál jsem se kamarádky na ní, aby si nedělala starosti.
"Háááái!"
Zavolám na senseie a vyrazím společně se svou společnicí za konvojem. Ještě nejsem fit, ale rozhodně se nenechám táhnout Aki.
"Na to zapomeň takovou radost ti nedopřeju."
Pousměju se na ní, když začne básnit nad tím, co by všechno chtěla zavrtím jen s úsměvem hlavou.
"Hah....nepoučitelná co? Ale ty prameny bych bral taky."
Prý pomáhají na unavené a namožené svaly, takže proč ne, navíc horká voda je tak příjemná a.....nemyslet na horkou vodu, protože ještě za cesty zasněně usnu a to by se mi nelíbilo.
Ty tři hodiny cesty zpátky do vesnice mi daly sice dost zabrat, ale výsledek stál za to. Ranění se snad uzdraví a nás čekalo hlášení. Když jsme předstoupili před Enkageho cítil jsem se divně nejiste. Vyzařovala z něj síla a autorita, i když se netvářil nevlídně.
Když požádal Aki, aby podala hlášení sklouzl jsem k ní pohledem koutka oka.
"Skvělý."
Zašeptám k ní tiše, když domluví. Všimnu si toho, jak je nervozní a jak se chvěje.
"Bojí se, i když to zvládla mnohem líp, než bych to zvládl já."
S lehkým povzbudivým pousmátím do ní ždrcnu jemně ramenem, abych rozptýlil její obavy a jednu ruku, kterou jsem měl za zády uvolním ze sevření té druhé a posunu jí za záda Aki, kde jí lehce stisknu její třesoucí se ruce. Neznatelně na ní kývnu a věnuji jí další povzbudivý úsměv.
Pak nám Enkage zadá novou budoucí misi, která nás bude teprve čekat a zaplatí za tu stávající. Když dostanu peníze pustím Aki, abych mohl váček přijmout a ona taky.
"Budeme mít třetího?!"
Uvědomím si, ale to už dostaneme pochvalu a propuštění do našeho volna. Lehce tázavě se podívám na Aki a Edai-senseie.

Skrytá Listová vesnice - 13:25 Počátek Shinobi cesty
Teyaki, Mitsu a Eri

Je to už týden od toho, co jste složili Geninskou zkoušku. Tehdy jsi prošel bez větších potíží s relativně průměrným výsledkem. Ano byli zde i o mnoho horší studenti, ale taky o mnoho lepší. Stejně, jako pár tvých dalších spolužáků ani ty jsi nebyl zařazen do nového Geninského týmu okamžitě. Konoha měla aktuálně nedostatek senseiů k dispozici, protože mnoho z nich právě plnilo dlouhodobější mise a ještě se nevrátili. Musel jsi tedy počkat stejně, jako pár jiných na svého senseie. Bylo vám doporučeno senseiem z akademie, abyste tento čas využili k tréninku, studiu a pilování vlastních dovedností, jestli jsi tak učinil to je již na tobě.
Každopádně týden uběhl a tobě přišel konečně svitek od Hokageho, kde ses dozvěděl, že dnes si vás přebere váš nový sensei. Kdo jím bude? A kdo budou tví týmoví kolegové? To ještě nevíš, ale konečně započne tvá opravdová cesta Shinobiho.
Jak bylo psáno ve svitku v jednu hodinu odpoledne jsi dorazil nahoru nad Konohu nad monument Kagů, kde vás měl očekávat sensei. Ale byl jsi tam sám......no ne nadlouho o pár minut později jsi viděl přicházet s přátelským výrazem známou tvář.

"Oy! Teyaki! Tak ty budeš můj týmový parťák?"
Zazubí se na tebe Namikaze Mitsu, který zkoušky složil s lehkým nadprůměrem a dojde až k tobě.
"Hmmm sensei tu ještě není?"
Trošku zklamaně se rozhlédne kolem a pak si povzdechne. O další chvilku později je slyšet funění a poštěkávání, když přibíhá nahoru za vámi další známá tvář.

"Fuuuh.....sunimase kluci zdržela jsem se při krmení našich psů.....že Haigine?"
Usměje se na svého čtyřnohého přítele Inuzuka Eri.

(Obrázek vpravo není nyní aktuální)

Haigin jen souhlasně poštěkne ještě tím svým štěněčím hláskem.
I Eri se rozhlédne kolem a otře pot z čela.
"Takže tu nejsem pozdě. Sensei ještě nepřišel."
Očividně si oddechne, jen co to dořekne tak vás poleká náhlé PUF jen kousek od vás, kde se v kouři objeví váš nový sensei.

"Sunimase všichni, ale právě jsem se vrátil do vesnice a zjistil, že vás mám dneska přebrat, jako vás sensei."
Omluvně se usměje a poškrábe se trošku nervózně v rudých vlasech.
"Jsem Uzumaki Nakamaro ale od této chvíle budu vaším novým senseiem."
Řekne vám formálněji s úsměvem.
"Nestihl jsem si ještě přečíst vaše složky, takže mi pro začátek něco o sobě můžete povědět. Kdo jste, čeho byste rádi dosáhli, co je vaším cílem a proč?"
Položí vám pár základních otázek a pak vybídne právě Teyakiho, aby začal, jako první s povídáním.
(Volnější akce, popiš průběh svého týdne od chvíle, co jste ses stal Geninem až do této chvíle a navaž na aktuální dění.)


Skrytá Listová vesnice - 11:42 Záhadný cizinec v Deštné
Shokiru, Aimi a Eremi

"Zase v tom vidíš špatnou strukturu Aimi."
Odpoví Shokiru nevzrušeně, ač je otázkou jestli to myslel na tvou otázku, nebo poznámku ohledně toho, jestli se mu něco nelíbí. Každopádně Shokiru se docela soustředěně na ten leták mračí.
"Tím asi myslí to, že se běžně dočteš maximálně o minulosti hmmmm jestli si dobře vzpomínám tak do života prvních velkých Kagů a dál je vše zahaleno tmou, jako by předtím nic nemylo, což je hloupost. Někdo tedy musel všechny záznamy z té doby cenzurovat."
Objasní vám Shokiru svou hypotézu, podloženou pár fakty.
"Někomu se asi nelíbí, že to tak je.....mohli bychom ten leták ukázat senseie, ale myslím si, že nám neřekne víc už jen ze zjevných důvodů."
Dodá ještě. Eremi se stále dívá směrem, kterým cizinec zmizel.
"Ale on by mohl říct víc, kdybychom ho našli první."
Podotkne Eremi, je vidět, že ho celá věc zajímá více, než by se dalo čekat.
"To by bylo nemoudré Eremi. Jak jsme řekli míchat se do toho, by bylo.....moc riskantní."
Odpoví Shokiru. Nejspíše by to zajímalo i jeho, ale logika u něj vítězí.
(Popište svůj další postup pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Plamená vesnice - 14:34 Konvoj s raněnými
Ariaki a Aki

Enkage s klidnou tváří vyslechne tvé hlášení a pak si spojí ruce nad stolem a zdá se, že chvíli přemýšlí.
"Arigato Aki."
Kývne nakonec a zdá se, že je tvým výkonem spokojen. Jeho pohled se přesune k Edai-senseiovi.
"Edai?"
Ten se jen nenuceně usměje a složí si ruce na prsa, pak přimhouří zkoumavě jedno okolo, vykloní se a trošku se natočí stranou tak, aby viděl lépe na Aki a lehce se pousměje.
"Myslím si, že Aki vše důležité řekla, kompletní zprávu vám ještě dodám písemně Hishoki-sama."
Řekne Edai-sensei nakonec a Enkage jen přikývne na souhlas.
"Považujte vaší misi za dokončenou. Tady je odměna pro každého z vás. 300 ryo. Arisu budou peníze zaslány domů, jako kompenzace za její psychickou újmu."
Edai-sensei postoupí ke stolu a vezme dva váčky s penězi a podá je Ariakimu a Aki.
"Zároveň vám chci říci několik věcí...."
Načne Hishoki-sama a dokonce i Edai-sensei zvážní a zpozorní.
"Zaprvé je pro vás připravená nová mise vysoké důležitosti a priority, kterou vypisuje samotné vedení naší vesnice, tedy já......veškeré podrobnosti se dozvíte, až jakmile je Edai obdrží, každopádně alespoň strohé info zní......incident, který jste si zažili při své poslední misi byl rozhořívajícím se interním problémem naší země, který musí být vyřešen. Celý problém rozpoutává jeden klan a mí ANBU zjistili, že stopy k jednomu členu tohoto klanu vedou do Suny, proč, nebo kdo to je zatím nevíme, ale až přijde čas, vypravíte se právě tam, jakožto vyslanci pod mírovou zástavou a pokusíte se tuto osobu najít a zjistit, co má jejich klan za lubem a proč je v Suně. Nyní máte až do odvolání volno,
na odpočinek, trénink, nebo cokoli jiného, co si s Edaiem domluvíte.

Zadruhé, než vyrazíte na tuto misi najdu vám třetího člena pro váš tým. Jakmile budu rozhodnut koho vám přidělit, tak se to dozvíte.

Zatřetí dobrá práce všichni."
Kývne uznale hlavou Enkage.
"Můžete jít."
Propustí vás pro tuto chvíli hlava vaší vesnice.
(Volnější akce, pro možnost komunikace a trávení volnějšího času.)

Správné rozhodnutí?

,,My a talent na problémy? To si nás asi s někým pleteš, že jo Eremi?“
Začnu se smát a pak ho pozoruji.
,,Proč bys nemohl být zamilovaný???“
Trochu se urazím, protože to od něho bylo sprostý a to co řekl následně tak tím to dorazil…
,,Jsme přátelé, jestli se ti něco nelíbí, tak to řekni ale fér…“
Dodám trochu smutně.
Pak se jdeme najíst a okolo proběhne onen záhadný muž a za ním pronásledovatelé. Pak Eremi dodá něco o jeho chakře.
,,Eremi, opravdu do toho se míchat nemůžeme. Byl by to velký problém, kdyby kvůli nám třebas uprchl…“
Pohlédnu na Eremiho a pousměji se.
,,Jdeme se najíst!“
Ale mé nadšení netrvá dlouho, když Shokiru se sehne a přečte to, co je na tom letáku.
,,Co to je? Jaký stín?“
Tázavě se na oba zadívám a pak tím směrem, kam zmizel ten muž s těmi, co ho pronásledovali.

Senseiova zrada!


Trochu jsem se s Ariakim zakecala o svém snu a i když ten sen byl jiný, tak jistě, že v něm šlo o ty prameny… Samozřejmě…

,,Nebojte sensei, jsme vám v patách!“

Usměju se na Ariakiho a zrychlím krok.

Ariaki, jestli chceš, tak já tě chytnu a potáhnu.“

Ušklíbnu se a začnu se smát.

,,Chci do horkých pramenů… A na jídlo… A lehnout si někde do trávy a odpočívat, nebo číst, psát… A také si přeji, aby všichni byli v pořádku…“

Dodám i když to vypadalo, že začínám bláznit, vím, jak je to pro něj těžké. Po třech hodinách chůze… Jsme konečně stanuli na dohled té nejkrásnější vesnici… Plamenné vesnici… Našemu domovu… Odkud vycházelo pár ANBU a jouninů, aby nám udělali doprovod. Otce jsem neviděla… I když vlastně mi nikdy svou masku ANBU neukázal. Kývnu k těm, co se přidají k nám dozadu a zhluboka vydechnu. Jakmile jsme za branami vesnice, tak vůz s raněnými je odvážen k nemocnici a my… My máme podat hlášení. Usměji se a kývnu, protože bych si to ráda poslechla znovu… Dojdeme tam, k sídlu Enkageho a čekáme, jako vždy, než nás pustí. Vidíme ho sedět s vlídnou tváří, a s jeho zdrcujícími a bezobalovými otázkami se setkáme záhy. První vystřelí svou otázku na Edaie, ale ten jí v podstatě hodí hned mě. Zarazím se, když mi řekne, abych podala hlášení a nervózně se podívám na Ariakiho a následně na Enkageho.

,,D- dobrá.“

Kývnu a zapřemýšlím.

,,Po přidání k týmu, mi bylo řečeno že jednoduchá mise, předání svitku do pohraničí a dostat další instrukce se zvrtla. Když tým Edaie sensei dorazil na místo, tak našel mrtvé a zraněné hlídky po boji s nezmámými. Tým Edaie s vypětím sil dostal přeživší hlídky v kritickém stavu do nejbližšího města, kde mohli být ranění ošetřeni. Ariaki se dostal přímo do nemocnice, kde podal zprávu a přivolal pomoc zatímco Edai sensei a jeho stínové klony zajišťovali životní funkce raněným. Avšak Arisu, členka týmu nevydržela pohled na mrtvé a raněné a složila se. Má psychický blok, díky kterému se bohužel musí vzdát života kunoichi… Dále mise byla dopravit zraněné zpět do hlavního města, což se obešlo beze ztrát na životech a bez problémů jsme všechny převezli zpět domů.“

Hlas se mi velice chvěje, protože jsem nikdy nepodávala hlášení… Vydechnu a podívám se trochu sklesle na Edaie.

,,Ode mě je to asi všechno Enkage sama, Sensei?“

Dodám a ruce si spojím za zády tak, aby nebylo vidět, že se mi třesou. Jsem nervózní jistě, že jsem! Kdo by nebyl, kdyby mu jeho sensei dal takový krásný dárek na přivítanou. Čekám jestli něco doplní, protože určitě je spousty věcí, co ví on, ale já nevím, protože mi o nich neřekl, nebo jsem byla hloupá a nezeptala jsem se…
Vždy je mnoho věcí, které vědí ostatní nebo alespoň sensei. Které by měl on vědět. Dívám se nervózně před sebe a nevím jestli neuteču. Bojím se, že něco pokazím… Já se… Bojím… Začnu dýchat zhluboka, abych zahnala stres z toho všeho, co jsem řekla, z toho, že jsem podávala hlášení, i když jsem tam nebyla… Jsem ráda, že mám z jedné strany Ariakiho a z druhé Edaie, kdyby tam nebyli, tak bych se asi složila a nebo bych to Enkagemu napsala, protože přeci jen psaní mi jde mnohem lépe než mluvení, když na to přijde. Čekám co se bude dít dál.

Skrytá Zemská vesnice - 16:52 Střet s bandity
Itami, Sozo a Kamia

Plán byl vyřčen a akce zahájena. Již nebylo cesty zpátky. Určitě ne po tom, co vyletěly první kunaie s výbušnými lístky.
První kunaie, které hodili Kamia a Sozo neletěly tak přesně, jak by ti dva chtěli. Vlastně úplně minuly svůj cíl....což bylo možná svým způsobem dobře, protože by to mohlo zabít tu dívku a většina jich vybuchla bokem do okolí, takže to poplašilo bandity a vzbudilo jejich pozornost. Jeden z kunaiů od Kujina zasáhl dokonce i vůz a explodoval. Exploze urvala vozu doslova kolo a kus boku. Málem to přibralo i jednoho z banditů, který poplašeně uskočil. Začaly se ozývat výkřiky a povely. Zaleskly se odhalené katany, sekerky a jiné zbraně, kterými byli vyzbrojeni banditi. Ještě, než se vás stihli vydat hledat už letěly kunaie od Itamiho. Jeho kunaie šly o dost přesněji. Jeden z výbušných dopadl do zadní části vozu, kterému to urvalo zadek a způsobilo značnou škodu. Pokud tam bylo nějaké vzácné zboží, nejspíše už není. Pozitivní je, že záměr nezasáhnout dívku a zvíře byl splněn a dokonce to zasáhlo dle všeho jednoho z banditů, který se válel pod kusy vozu nazemi. V jakém stavu, kdo ví.
Už při prvních explozích jste si téměř jistí, že tohle vtípek Kazukiho-senseie rozhodně nebude.
Zbylo tedy 8 banditů, kteří nechávají dívku a začínají se věnovat vám. Tedy hlavně Kamie a Sozovi, kteří vyběhli kupředu, aby se s nimi střetli na blízku.
Itami jim poskytl skvělé krytí ze své pozice, načasování bylo téměř perfektní stejně, jako záměr. Další z výbušných lístků explodoval přímo v ohništi, ze kterého vyšlehly na všechny strany plameny a kusy hořících polen. Oba dva bandity, kteří se zvedali od ohně to ošklivě popálilo a jejich křik a smrad spáleného masa se nese okolím. Bojeschopných tedy zbylo 6.
Dívka se začala plazit dál od všeho dění, aby byla alespoň v relativním bezpečí zatímco volek poplašeně bučí a vzpíná se u zbytků vozu, ze kterých se snaží vypřáhnout ač marně. Určitě je to zvíře děsem bez sebe, když je kolem tolik ohně.
I těm z vás, kteří se přiblíží k banditům bude určitě horko. Musíte jen doufat, že se oheň nerozšíří.
Kolem ucha Kujina proletí dva kamínky o velikosti oka, které vyslal Itami a ty zasáhnou banditu, který běžel nejvíce vepředu s dřevorubeckou sekerkou. Ten se s výkřikem bolesti zkácel k zemi, když mu kamínky prošly stehnem a bokem. Zahlédli jste, jak se tyto místa zbarvily doruda. Zbývajících pět banditů se střetlo s Kamiou a Sozem. Po prvním třímajícím krátkou čepel se vrhla kamia nyní připomínající spíše hopkajícího rozzuřeného pejska, který svými drápy rozsekl předloktí tohoto bandity. Ten polekaně vyjekl a uskočil vzad.
"Jsou to shinobi!"
Zařval některý z banditů ozářený blízkým ohněm.
"Shimata! Nigero!"
Křičel někdo jiný z nich.
"Zabte je, než zabijou oni nás!"
Velel jiný hlas. Sozo se střetl se svým protivníkem třímajícím katanu. Ohnal se po něm kunaiem ale byl zahnán nazpět banditou, který svou katanu třímal obratně a několika seky si udělal od něj prostor. Jednou dokonce Sozo cítil, jak katana proletěla docela těsně kolem jeho tváře až si dokázal představit, jak ostrá musela být.
Banditi se nakonec dle všeho rozhodli nevzdat. Tedy většina jeden pravděpodobně ten, který velel k útěku se ztratil mezi ohni dál od vás, nejspíše utíkal směrem na opačnou stranu, než jste vy všichni, aby si zachránil holou kůži.
Zbývající čtyři se pustili do Kamii a Sozovi. Po Sozovi zuřivě seká muž s katanou a banditka s kopím, která bodá, kde jí to zrovna vyjde. Tento dvojitý útok na blízku může být dosti problematický.
Kamia se mezitím potýká se svými soupeři, kterými jsou zraněný bandita, kterému krvácí předloktí, což jí dráždí a pak druhý bandita, který mu přispěchal na pomoc a ohání se po ní jednoruční dřevorubeckou sekerkou, ale docela nebezpečně, do hlavy by tím rozhodně dostat nechtěla.
Itami mezitím mohl shledat, že nyní, když probíhá boj na blízko je již nebezpečné házet další kunaie z důvodů pravděpodobnosti zasažení členů týmu. Místo toho však měl čas zhodnotit průběh dění na bojišti. Zatím vše hraje ve váš prospěch, polovinu banditů jste již porazili, jeden z nich utekl, ale toho přes planoucí ohně nevidí, nejspíše se někde schoval, nebo již vypařil. Kus od volka vidí, jak se za větším kamenem krčí ona dívka a doufá, že nepříjde k úhoně zatímco volek se dál zmítá na opratích, protože zbytky vozu chytly ohněm a hrozí mu, že tam uhoří. To však není vše. Ze směru po své levé ruce zaznamená Itami nikoli okem, ale pocitem něčí přítomnost. Možná je to nějaký záchvěv senzorických schopností jeho klanu, možná je to jen pocit, nebo intuie, ale tak či onak cítí chakru. Není to velké množství, ale jedná se o někoho kdo jí oplývá a blíží se k vaší pozici, ač zatím neviděn. Určitě to však není onen nukenin, kterého tehdá Itami potkal z něj sálala chakra mnohem větší a jiná, leda by jí dokázal maskovat. Itami může odhadnout, že tato nová osoba tu bude do pár minut.
(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení svých akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Listová vesnice - 11:40 Záhadný cizinec v Deštné
Shokiru, Aimi a Eremi

"Hmmm na tom něco bude, vzhledem k tomu, jaký talent na průsery máte."
Ušklíbne se na tebe Shokiru a pak zavrtí s povzdechem hlavou.
"Zamilovaný? Hah.....to bych si dal...nemocný možná tak z vás."
Odfrkne si a rozhlédne se kolem.
"Hlavně někam, kde mě to nebude stát moc."
Odtuší polohlasně. Patrně má strach, abyste mu nevyžrali peněženku.
Pak kolem proběhl ten záhadný muž a chvilku na to jeho pronásledovatelé. Shokiru se za ním podívá a na chvilku zavře oči.
"Taky si myslím, že bychom se do toho neměli míchat, nemůžeme vyvolat mezivesniční incident, to by mohlo hodit špatné světlo na Konohu."
Provede Shokiru analýzu a chce ještě pokračovat v proslovu.
"Ten zahalený muž oplývá nemalou chakrou."
Ozve se Eremi za vašimi zády, když na něj pohlédnete zrovna vybíná svůj Byakugan.
"O důvod víc se do toho nemíchat."
Zabručí Shokiru a trošku se zamračí směrem, kterým běželi pronásledovatelé. Pak se sehne a zvedne ze země leták.
"To mu asi vypadlo."
Zamračí se na pár slov na záhadném letáku.
"Proč je pravda zakázaná? Odhalte stín, který vrhli na minulost "Velcí Kagové"?"
Povytáhne obočí nad textem, který vám přečte.
(Popište svůj další postup, na případné vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Plamená vesnice - 14:34 Konvoj s raněnými
Ariaki a Aki

Zatímco, jste si povídali, tak se opět dal konvoj do pohybu. Cesta ještě byla dlouhá a tím pádem nebylo zrovna dvakrát dobré se příliš dlouho zdržovat.
"No tak vy dva hejbněte kostrou, nebo vám utečeme!"
Houkne na vás Edai-sensei, který je vepředu konvoje a vy zjistíte, že trošku zaostáváte. Ve své cestě zpátky do Plamenné pokračujete necelé tři hodiny. Bohužel transport je pomalý a namáhavý, hlavně pro raněné. Ale nezbytný. Můžete jen doufat, že jestli jednou budete na jejich místě bude se o vás někdo taky takto starat.
"Jakmile dorazíme do vesnice podáme hlášení a pak dle toho, co nám bude řečeno buď dostanete volno, nebo budete pokračovat další misí."
Edai-sensei to oznámil, jakoby nic, ale vám stále jasně dochází a vyplývá, že váš tým je stále oslaben jen na dva členy, nehledě na to, že každá složitější mise bude pro vás nevýhodou právě kvůli tomuto sníženému počtu. A otázka zdali dostanete, někoho za Arisu je stále nevyřešená. Nehledě na to tedy, že Ariaki ještě není určitě úplně fit a na Aki se podepsala nedávná rychlá noční cesta.
Nicméně po těch třech hodinách plahočení konečně uzříte to, co jste tak vroucně očekávali. Skrytou plamenou, která se tyčí před vámi, jako fatamorgána, ale vy víte, že přesně zde má být. Už, když se blížíte k bráně se k vám blíží tým asi šestí Jouninů a dalších třech ANBU, kteří vám dělají eskortu až do vesnice a kontrolují stav všech v konvoji včetně vás.
Ve vesnici si medici a Jouninové převezmou vůz s raněnými a Arisu a oddělí se od vás směr nemocnice. Vy zůstanete jen s Edai-senseiem.
"Tak jdeme za Enkagem-sama."
Rozhodně Edai-sensei a zamíří k jeho rezidenci, ve které jste již nedávno byli. Chvilku to trvá, než vás vzpustí do jeho rezidence.
Nidaime Engake Kateyru Hishoki sedí ve své židli a pozoruje vás klidnýma očima.

"Jak dopadla mise?"
Optá se bez obalu na přímo hned pro začátek. Tak, jako ostatně vždy. Hishoki-sama je známý tím, že prostě nechce nic zbytečně okecávat.
"Ne úplně podle plánu, ale to jistě víte Enkage-sama.......Aki předej hlášení, já když tak doplním detaily, které zůstanou opomenuty."
Vloží Edai-sensei veškerou důvěru ohledně předávání hlášení na Aki. Hishoki-sama se zkoumavě zadívá na Aki a čeká, co se od ní dozví.
(Popište svůj další postup a průběh vaší činnosti cestou až po rozhovor s Enkagem.)


Skrytá Hvězdná vesnice - 11:00 Moudra k zamyšlení
Hiroki, Kiryu a Akemi

Hiroki se stejně, jako vy ostatní zadívá na hrob u kterého Aya-sensei klečela. Jméno, které jste na něm všichni zahlédli je Rekosu, zdá se, že se jedná o jméno, ale příjmení je již nečitelné, nebo možná schválně skryté, kdo ví. Kým tento shinobi byl? Kdo ví možná se to jednou dozvíte.
"Jak řekl Kiryu Akemi, neplánuj umírat brzy. Pokud si máš vybrat mezi životem a smrtí vždy vol tak, abys mohla žít. Čím déle žiješ tím déle můžeš chránit svou vesnici, své přátele i rodinu. Protože právě v životě je můžete nejlépe chránit. Smrt si přijde jednou pro každého z nás, ale do té doby....."
Větu nechá nedokončenou a lehce se pousměje. Pravděpodobně doufá, že jste její slova pochopili. Když Kiryu vezme nabízenou ruku Akemi je znát, že Ayu-sensei to potěšilo. Pohledy asi všech se upnou na Hirokiho, který celou dobu zarytě mlčel a pozoroval hrob déle, než kdokoli jiný.
"Žít tak, aby nikdo nemusel zbytečně umřít, to je ta správná cesta. Život je cenný a proto jej je třeba chránit."
Promluví polohlasně a pak pohlédne na Akemi a Kiryua a lehce vezme Akemi za druhou volnou ruku. Na jeho tváři se objeví stín letmého úsměvu.
"Stejně, jako jsem tu já pro vás. Minulost změnit nelze, co bylo bylo. Teď jsem tu pro vás a když to bude třeba ochráním vaše životy."
Stále mluví polohlasně ale v jeho slovech je jaksi síla, dospělost a jistota, kterou byste tam nečekali. Zdá se, že i Ayu-sensei to trošku překvapilo. Probere jí až otázka Kirya.
"Teď?"
Usměje se nechá vás ve chvilce napětí.
"Pro zbytek dne dostanete tuhle Déčkovou misi ke splnění."
Usměje se na vás vlídně a dá do ruky Kiryovi svitek.
"Ya yana!"
Mávne vám s úsměvem na rozloučenou a pak se v obláčku kouře ztratí. Když svitek otevřete jsou tam instrukce.

"Ztratil se domácí mazlíček! Odměna nálezci 500 ryo! Nutné najít, co nejdříve nebezpečí způsobení potíží v opačném případě! Slyší na jméno Kulička a je to malý roztomilý hnědý medvídek. Ztratil se v lese za vesnici!"

Toliko tedy k informacím ohledně vaší nové mise.
(Popište svůj další postup a pro případné vyhodnocení si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Zvučná- 10:43 - Pronásledování
Souji/Aiko

Běžel jsi dál a kunaie, které proti tobě vyletěly jsi obratně odrazil tím svým kunaiem, což jen ještě více podnítilo Shinobiho očividnou hrůzu. Nezasáhl tě žádný, což lze považovat za úspěch. Pak následoval ten krásný odraz z větve a dlouhý skok směrem k Shinobimu s úmyslem zabodnout do něj kunai a zmrzačit ho.
A pak následoval onen doskok, kdys chtěl bodnout, ale Shinobi se na poslední chvíli zabrzdil a otočil a tvou ránu vykryl svým kunaiem. Třesklo to a vaše zbraně se zaklesly.
"Kso! Zatracený parchante! Dej už mi pokoj."
Zavrčí shinobi a druhou volnou rukou bodne kupředu na tvé nechráněné břicho.
"Jsi nepozorný bratře."
Zazní ti v hlavně hlas Aiko a cítíš náhlý pohyb chakry ve vašich tělech.
"Kougeki Kyoudai no jutsu (Technika útoku dvojčat)."
Zazní ti v hlavě a pak ucítíš jak skrze tvé břicho vystoupí ruce Aiko, které zavčasu a pevně chytnou za zápěstí Shinobiho bodající ruku. Tím jí zastaví kousek od svého břicha znemožní taky dále jí používat.
"Shimata! Co je to!"
Pokusí se vyprostit ruku ale marně, očividně je náhlými končetinami navíc zmaten a vyděšen. Aiko ti přihrála krásné odkrytí nepřítele. Sice vás to stálo nějakou chakru, ale bylo to skvěle načasované.
(Popiš svůj další postup a pro vyhodnocení si hoď 3x3 stěnou kostkou.)


Skrytá Listová vesnice - 11:40 Podzemní základna
Kaya, Kioshi a Yamato

Vyvolala jsi dva menší vlky, nebo spíše odrostlá štěňata, která by si raději hrála, než bojovala, ale snad svému účelu poslouží a nepřijdou k velké úhoně. Přece jen inteligencí bývají tito tvorové mnohem vyspělejší, než by se dalo normálně očekávat.
Vlci se vrhnou podle plánu vpřed se zuřivým štěkotem a ty brzy za nimi. O kus dál z jiného místa vyběhne Yamato, kterému se rudě lesknou oči Sharinganem běží kupředu po podobné trajektorii, jako ty s kunaii připravenými v rukou. Kioshiho nevidíš, ale na to není čas, prvotní střet začíná.
"Přepadení!"
Zakřičí ten někdo uvnitř a pak vykřikne, když se mu jeden vlk zakousne do lýtka druhý do předloktí. Nicméně to už ze stínu vybíhají další tři shinobi, kteří nemají žádné označení vesnice a vyrazí ti naproti.
"Zabijte ji! Určitě patří k těm slídilům z Listové, před kterými nás varovali!"
Rozkáže jeden z Shinobi. Tvým kunaiům se obratně vyhnuli, ti tři asi nebudou žádní šupáci, ale už mají patrně něco za sebou. První z nich začne skládat pečetě a pak se zhluboka nadechne.
"Katon Goukakyuu no Jutsu (Živel oheň: Technika velké ohnivé koule)!"
Plivne po tobě jeden z trojce ohnivou kouli asi o tvé velikosti, která se tě chystá spálit na uhel.
V zápětí se ve vzduchu na levé straně objeví ve skoku Yamato se svýma rudýma očima, který začne skládat úplně totožné pečetě, jako onen Shinobi.
"Katon Goukakyuu no Jutsu (Živel oheň: Technika velké ohnivé koule)!"
Křikne Yamato a s výdechem vypustí ohnivou kouli asi o velikosti poloviny tebe. Rychle ti dochází, že se mu podařilo v této vypjaté situaci vyčíhnout správný moment a pomocí svého Sharinganu zkopírovat svou první techniku, kterou dokonce zvládl hned i použít, ač o menší síle, než jeho soupeř.
Obě ohnivé koule se střetnou asi dva metry před tebou a vybouchnou. Ožehne tě teplo a žár, který to vydalo, ale upálení ses vyhla.
"Teď Kayo! Hayaku!"
Křikne Yamato a hází několik kunaiů po Shinobich, kteří se musí krýt před tímto náhlým útokem a vzpamatovat se z toho, co se právě stalo. A že jim to pár okamžiků trvá.
"Je to Uchiha!"
Zakřičí první z trojce, který se vzpamatuje, ale to už vidíš, jak se najednou z ničeho nic objeví kousek nad pomalu klesajícím Yamatem Kioshi, který se odrazí jednou nohou od jeho ramene, aby získal rychlost a pohyblivost a mrskne dolů několik kulatých předmětů.
"Nigero!"
Zařve jeden z Shinobi a vrhá se na útěk, ale když kuličky dopadnou na zem ozve se jen......klang.....jak dva kameny zazvoní o hlínu a dlažbu.
"Haaaaa?"
Ohlédne se tázavě Shinobi.
"Dělal jsem si legraci."
Usměje se lstivě Kioshi, který je náhle za zády Shinobiho, který se ohlédl a bodne kunaiem na jeho záda. Shinobi se jen tak tak stihne krýt tím, že použije náhradu, jinak by ho Kioshi rozpáral. Yamato mezitím dopadl kousek od vás, aby doplnil váš obraný trojúhelník. Všichni tři Shinobi se nyní rozestavili kolem vás s úmyslem na vás zaútočit a zničit vás.
"Hezky to začíná."
Otře si Yamato očouzená ústa a zazubí se na tebe.
(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)

Co se ti zdálo pěkného???!!!


Podívám se na Ariakiho a zrudnu.
,,Nooo, že jśme byli v termálních pramenech odpočívat..."
Dodám, protože každý ví, že termální prameny jsou oddělené.
,,Bylo mi tak dobře, a byla jsem velmi klidná, proto se mi nechtělo vstávat víš?"
Zrudnu ještě víc a odvrátím od něho pohled. Jistě že mu tu nebudu vyprávět to, jak jsem udělaná z něj a Edaie...
,,A co se zdálo tobě? Že jsi nemohl odpočívat?"

Plán a útok

Sleduji Itamiho a Soza, pak mlčky kývnu.
Měla jsem mlčet, nebo jsem to měla říct...jinak, asi to nevznělo dobře, ale na tom teď nesejde.
napadne mě po chvilce, ale to je fuk. Počkám na první výbuch a pak ihned hodím své kunaie a pak společně se Sozem vyběhneme na ty šmejdy.
Použiji Shikyaku no Jutsu aby můj útok proti nim byl co nejúčinější a nejděsivější. Mohlo by je to teoreticky zahnat, pokud to ovšem není jen nějaké divadýlko od senseie, nebo jestli v tom nemá prsty nukenin...

Cesta dál

Podívám se na Yamata a odevzdaně přikývnu. Nevím jestli to myslel upřímě nebo se mě snažil jen uklidnit, ale na tom teď nezáleží, je potřeba najít senseie a to hned. Navzájem se představíme a já se jen smutně pousměji. Podívám se na Kioshiho a všichni se na tu značku podíváme.
Ehm nemůže být moc daleko? Je jisté, že mluvíme o tom samém senseiovi?
zeptám se sama sebe a mlčím. Sleduji Shikagiho při práci a po tom co rozdělí naše pozice tak přikývnu a zařadím se na své místo.

Po hodině poměrně rychlé cesty dorazíme k nějakému úkrytu, který vypadá, že se každou chvilkou rozpadne. Po poznámce, že sensei je pravděpodobně uvnitř si jen povzdedchnu.
"Jak jinak..."
poznamenám potichu. Je tam nějaký strážce, což mě znepokojí, protože to buď znamená, že senseie zajali, nebo se tam dostal nepozorovaně. Doufám v tu druhou variantu.
"Dobře."
odpovím, kousnu se do prstu tak aby mi tekla krev a pokusím se vyvolat 3 menší vlky, i přesto, že jsou menší, tak jako skupinka mohou být pěkně nebezpeční. Pošlu je tam jako první. Podívám se na Kioshiho a Yamata.
"Tak jdeme na to, jdeme si pro senseie...jen aby si on nepřišel pro nás."
ušklíbnu se a do ruky si připravím Fuuma shuriken. Kývnu na kluky, však oni už vědí co dělat. Trochu se vzdálím na pravou stranu od skupinky a doufám, že kluky také napadne jít na opačnou stranu než jsem já, abychom je alespoň trochu zmátli. Vyběhnu z úkrytu hned za vlky (tedy v případě, že se mi je podařilo vyvolat, pokud ne tak jsem i tak vyběhla) a ještě v případě, že se mi vlci nezdařili tak po strážci do vchodu hodí obyčejné shurikeny, pak když ho vidím tak po něm mrsknu Fuumu Fuuma Shuriken, Kage Fuusha
Hned na to si do ruky připravuji kunaie a házím je po nepříteli. Snažím se soustředit jen na boj a na nic jiného, nemůžu mít teď hlavu zaneřáděnou tím co mohlo být jinak a lepší. Kdyby náhodou hrozilo někomu z kluků bezprostřední nebezpečí, nebo i mě tak jsem připravena použít problesknutí buď to na únik a nebo na záchranu něčího života.

Nalezení sensei

- Ayame Akemi

Z dítěte, které nám otevřelo toho moc nedostaneme a patrně se nejedná ani o žádnou návaznost. Prostě jen dítě, které přišlo otevřít návštěvníkům.
Ze starce, za kterým spolu s Akemi dojdeme na hřbitov, mám dobrý pocit. Je to osoba, která ví co si může dovolit a že si už lecčím prošla. Napadne mne, že se může jednat o starého shinobi, který je nyní už v důchodu. A to takovém, že úplném. Což je něco co se spoustě osob nepodaří. napadne mne překvapeně.

Moji domněnku mi po chvíli dokonce potvrdí, když nám oznámí to, že přišel na přítomnost Hirokiho.
,,Na to jste nějak přišel nebo proto, že ty týmy jsou po třech shinobi?" zeptám se podezíravě, jestli nás natáhl na prostou logiku složení týmů.
Rozloučíme se nakonec se starým mužem a zamíříme na hřbitov, kam nás nasměroval. Brzy nás začne navádět Hiroki svými gestikulacemi a po pár vteřinách nalezneme Ayu-sensei. Klečíc u jednoho z hrobů. Proč nás vytáhla zrovna sem?

Začne nám vysvětlovat, o čem vlastně všechno toto bylo. Mezi jejím vysvětlováním zaměřím svou pozornost na hrob před námi, čí jméno je na něm napsáno. Z jakého důvodu si mohla vybrat zrovna tento konkrétní.
,,Nad smrtí se ještě neplánuji zamýšlet, protože neplánuji, že můj život skončí nějak brzo. Nakonec, váš známý je toho krásným důkazem." gestem ruky ukáži za nás, odkud jsme přišli.
,,Akemi, to zpoždění beru a nechtěl jsem tě nějak kritizovat." Popravdě, asi budu víc spoléhat já na ně, než oni na mne. Slétnu pohledem na její ruce, které k nám natáhne a zlehka ji vezmu za jednu. ,,Co máte v plánu dál, sensei?" stočím pohled zpátky na Ayu.