Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Naruto: Nový Věk

Příspěvků: 1109
Hraje se Denně  Vypravěč asasin je offlineasasin
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Juro Ariaki je offline, naposledy online byla 28. března 2024 16:35Juro Ariaki
 Postava Dākuanbā Itami je offline, naposledy online byla 18. února 2024 12:48Dākuanbā Itami
 Postava Kaguya Liu je offline, naposledy online byla 11. března 2024 12:24Kaguya Liu
 Postava Nara Aimi je offline, naposledy online byla 20. března 2024 16:08Nara Aimi
 Postava Ayame Akemi je onlineAyame Akemi
 Postava Tetsu Kiryu je onlineTetsu Kiryu
 Postava Kasai Aki je offline, naposledy online byla 20. března 2024 16:08Kasai Aki
 
Uchiha Mayu - 29. srpna 2016 09:47
iko25426586.jpg
Útěk z místa

Když sensei řekl že mám utéct tak sem se tedy rozběhla a běžela co nejdál. Vyšplhala na strom a schovala se.
Jak sem se schovala začala jsem přemýšlet jestli mu můžu nějak pomoct.
Napadlo mě jedině že bych se přidala do boje. Přemohla jsem svůj strach a snížila jsem chakru tak jak to dokážu a potichu se vracím ale zatím ne moc blízko aby mě viděli a sleduju dění
 
Fuku Souji/Aiko - 29. srpna 2016 08:44
ikonkanar2926.jpg
První míse

"Je to tadýýýý!" ozval se mohutný křik a aniž by se Aiko stačila probudit z šoku,letěla z ní peřina a sama byla vystrčena z postele. Ano bylo to tady den kdy se vrátí jejich sensei z misí a oni začnou s výcvikem. Zdroj nadšení a brutalního ranního probuzení byl bráška Souji,který počítal do dnešního dne každou minutu a dnes ani dospat nemohl,chudáček když zjistil, že jejich sensei je pryč a oni nezačnou hned málem to s ním praštilo. Ten hlupák by snad ani neudělal gennisnké zkoušky ,kdyby mu do hlavy nenatloukla všechno co potřeboval vědět a znát a on se jí odvděčí tak ,že jí tak ošklivě vzbudí. Zívla chvilku pozorovala brášku ,který se zrovna rozhodl ,že bude dělat kliky a pak vstala.

Nechápal,že to muže sestra brát tak s klidem,jako by jí bylo jedno,že se konečně začne něco dít,začal s raní rozcvičkou a když byl u druhé desítky ucítil na zádech známou váhu, uslyšel kloktání a plivání ano sestřička ho zase využívá jako stoličku a čistí si zuby.
"Bráško co je jedna ze zásad ninji?"
zazněl hlas jeho sestry úmorně vydechl, už to bylo tady ano ona byla ta chytřejší,ale nemusela ho přece pořád zkoušet.
"Asi nejít do všeho hrr ale v klidu?"
zkusil opatrně a pak ho napadlo ještě jedno pravidlo zkusil se rychle otičit aby sestru převratil ale odměnou mu bylo jen osvobození od váhy a mokrý krk jak mu na něm skončila voda ze sestřina hrníčku.
"To taky bráško,ale hlavně být připravený na vše."

Po ranní rozepři se konečně dostali na místo kde se měli setkat s jejich mistrem a vlastně zbytkem týmu. Aiko instinktivně chytne Soujiho za ruku přeci jen tohle byla pro ní trochu obtížná situace a mít tu brášku bylo fajn. Oba ztuhli když na ně sensei vychrlil co se bude dít a že informace dostanou cestou poku někdo nemá otázky. Souji okamžitě poskočil a i přes dloubanec od Aiko do žeber spustil.
"No a jak máme hledat někoho,nebo spíš kde je viděli naposled?"
Aiko se na něj zatvářila přísně a spíš polohlasem dodala.
"To je přesně to co se nám dá říct cestou, spíš by jsi se měl ptát jak je to daleko kolik budeme cestovat dnů, abychom věděl jestli máme dost zásob,pro ty bychom měli dojít než vyrazíme..."
"To je fakt tak tedy to co říkala sestra."
obecně měli plán zjisti co je vlastně čeká koho hledají kde zhruba, kde a jestli se mají setkat s týmem z konohy a jinak spíš počkat na to co jim zadá sensei.
 
Shinigami - 28. srpna 2016 21:38
godofdeath25016.jpg
Skrytá Listová vesnice - 10:35 Střet s nepřítelem
Mayu

Výbuch otřásl okolím a tobě se podařilo jen tak tak uskočit z jeho dosahu. Vyšla jsi z toho jen s lehce ožehnutým oděvem. Žádné spáleniny, nebo něco horšího můžeš mluvit tedy o štěstí. Tasu-sensei se zdá být taky v pořádku. Mezitím obě postavy se blíží neúprosně rychle k vám. Ty sis vytáhla svůj kunai a ptáš se senseie, co byste měli dělat.
"Byakugan!"
Vykřikne sensei a okolo očí mu vystoupí žíly a on zkoumá okolí a své soupeře svýma bystrýma a neobyčejnýma očima.
"Postarám se o ně a ty běž."
Řekne Tasu-sensei nakonec rozhodným a velitelským hlasem. Nemusí k tobě ani slétnout svým pohledem díky Byakuganu vidí i za sebe. Když zjistí, že ses ještě nedala do pohybu a zatne na chvíli zuby.
"Hayaku nigero!"
Rozkáže ti, abys rychle utekla a pak se odrazí kupředu přímo vstříc těm dvěma shinobi, kteří po vás jdou.
"Juuken!"
Křikne Tasu-sensei a zaútočí nablízku na své soupeře. Ti se jeho úderům obratně vyhýbají, nebo je odrážejí. Ale pro tuto chvíli s ním mají dostatek práce. Je to úchvatné, že je Tasu-sensei tak rychle dokázal oba zaměstnat. Jeho údery jsou už jen od pohledu silné a přesně mířené a také rychlé. Je vidět, že ví dobře, co dělá.
(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)

Skrytá Listová vesnice - 10:35 Záhadný shinobi
Kaya, Kioshi a Yamato

"Wakata."
Kývne tiše Kioshi, když mu vyložíš krátký a jasný plán a zůstane přikrčený v křoví. Ty ses mezitím rozhodla zaútočit. Rychle jsi vyběhla z křoví a dostala ses trošku dál od Kioshiho, pak jsi rychle vrhla již složený Fuma shuriken, který zasvištěl vzduchem. Viděla jsi, jak si ho onen maskovaný shinobi všiml až příliš pozdě a při pokusu uhnout mu fuma shuriken zanechal docela pěkný krvavý sekanec na boku, ze kterého vytryskly strůžky rudé krve. Shinobi něco zaklel a najednou se rozplynul. Vypadá to, že máte co dočinění s někým kdo ovládá problesknutí, jako Kioshi.
Tvé kunaie tedy zasvištěly někam do křoví. Pak ses rychle dala do běhu dál, abys nestála na jednom místě, o sekundu později tě zamrazilo, protože najednou něco tvrdě narazilo do tvého břicha. Bolest ti jím vytryskla do celého těla, až o dalších pár sekund později sis uvědomila, že je to pěst toho shinobiho a že stojí, jako kamenná socha před tebou a prostě tě v pohybu po svém zarazil.
Byla jsi teď zatraceně blízko němu a tedy i ve větším ohrožení života.
"Nech jí bejt!"
Ozve se nedaleko vás shora výkřik, když vzhlédneš vidíš, že je tam najednou Kioshi, nejspíše vás dohnal svým problesknutím. A pokračuje tvrdým taijutsu kopem z otočky na hlavu toho shinobiho, když dopadá. Shinobi jen tak tak stihne nastavit před hlavu ruce, aby se kryl a vykrýt kop. Tys tedy padla na všechny čtyři uvolněná z jeho pěsti a udělalo se ti mírně nevolno. Shinobi odskočil na vedlejší větev a Kioshi dopadl vedle tebe.
"V pořádku?"
Sklouzl k tobě pohledem a pak zpět na nepřítele. Před tím teď z křoví vyletěl Yamato, kterému rudě zářily oči jeho sharinganem.
"Magen: Narakumi no Jutsu (Démonicka iluze: Technika spatření pekla)!"
Shinobi, který se na něj díval ztuhl. Okolo Yamata zavířily listy a pak Shinobi vykřikl a zhroutil se na kolena, jakoby v bolestech. Yamato od něj odskočil a přistál vedle vás.
"Hayaku nevím, jak dlouho to genjutsu vydrží."
Oznámí vám a sleduje nepřítele. Získal vám tedy trochu času.
(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)

Skrytá Listová vesnice - 11:02 Loutkové divadlo v Deštné
Shokiru, Aimi a Eremi

A tak jste vyrazili. Shokiru se zdržel nějakého vyjádření ohledně toho, že by vás měl rád. Přece se nebude k něčemu takovému přiznávat no ne?
Nakonec jste se rozhodli, že tedy vyrazíte směr loutkové divadlo na náměstíčku. Přemohla vás zvědavost v tom, co by tady mohli hrát za příběhy oproti Konoze.
"Třeba budou dávat nějaký zajímavý příběh."
Usmívá se Eremi spokojeně od ucha k uchu. Shokiru je mírně otráveně na něj koukne.
"Seš, jak malej Eremi."
Povzdychne si a možná už teď lituje, že se do toho nechal ukecat. Na náměstí je docela dost lidí, zdá se, že ten mírný deštík jim nijak nevadí a když přijdete k zastřešenému pojizdnému stánku vidíte před ním postávat houf dětí, které s napětím natisknuté k sobě koukají na probíhající divadlo. Z toho, co jste pochytili se jedná o jakýsi příběh pojednávající o zlém shinobim, mladé princezně jím zajaté a pak mladém hrdiném shinobim, který se jí snaží zachránit. Takže ve své podstatě nic až tak odlišného od pohádek, které se hrají u vás. Trošku jste se zakoukali do pohádky a pak tě Eremi zatahá za ruku.
"Koukni támhle napravo. Na toho chlápka, který stojí u toho stánku s jídlem. Prodavač nemá čas se věnovat všem a tak toho využívá a nenápadně mu tam krade. Co uděláme?"
Optá se tiše a nenápadně pokukuje tím směrem.
"Hmm co?"
Stočí k vám pohled Shokiru, aby byl taky v obraze.
(Popište svůj další postup a pro vyhodnocení akcí si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)

Skrytá Plamená vesnice - 9:15 Sbohem nemocnice
Ariaki a Aki

Sešli jste oba až pod schody, kde jste zahlédli Edai-senseie, jak právě podepisuje papíry a něco si povídá s recepční, než k vám zabloudil pohledem a obdařil vás zářivým úsměvem.
"Tak všechny formality jsou vyřízeny můžeme jít. Jak jste na tom vy dva? Připraveni?"
Usměje se a přejde blíže k vám.
"Tak jo vy dva máme se vrátit zpět do Plamené a podat hlášení o tom, co se stalo v pohraničí. Naše mise je oficiálně u konce. Pak budeme mít snad trošku času něco natrénovat a připravit se na další misi. Ale nemyslete si, že se budeme na cestě zpátky jen tak flákat. Společně s několika lékařskými Shinobi, kteří přišli dnes ráno eskortujeme zraněné shinobi ale již mimo nebezpečí zpátky do Plamené a také prý s námi pocestuje mezi těmito raněnými Arisu, která je nyní pod dávkou léků, aby se prospala a odpočinula si. Navíc zde byla obava, aby to unesla její psychika, když bude ve voze s raněnými."
Vysvětlí Edai-sensei.
"Tempo tedy bude mírnější doufám, že jste připraveni vyrazit."
Usměje se a zamíří ke dveřím z nemocnice.
(Popište svůj další postup.)

Skrytá Zemská vesnice - 11:45 Tým rozdělen
Itami, Sozo a Kamia

Itami následuje svého otce, který jej vede po vesnici mimo hlavní ruch obyvatelstva. Až, když jste v relativním soukromí náhle zastaví a po chvíli se otočí čelem k tobě. Pohlédne na tebe a ty chtě nechtě nakonec pohlédneš do jeho očí, které vždy bývaly tvrdé a chladné. Dnes se však něco změnilo, sice jsou to stále oči tvrdého velitele, ale dnes z nich vyzařuje cosi klidného a spokojeného.
"Je to už dlouhá doba, co jsi odešel Itami."
Začne nevýrazným tónem a a pohlédne jakoby někam k nebi. Chvíli mlčí, než opět slétne očima k tobě.
"Když jsi opouštěl náš klan měl jsem ti to za zlé. Zlobil jsem se, že ti nestačí být s rodinou a učit se tomu samému, co my. Nechtěl jsem, aby ses zavázal Skryté Zemské tím, že tam doděláš akademii a myslel jsem si, že klanu uděláš jen ostudu."
Něco podobného jsi již četl v jeho rozlobených dopisech před lety a vyslechl si, když jsi opouštěl klan.
"Celé ty roky mi o tobě chodily z vesnice zprávy. Zprávy, které mi přinášely informace o tvých krocích a postupech. Dokončil jsi akademii dobře, dostal jsi dobrého senseie a je z tebe Shinobi."
Jeho pevný pohled najednou jakoby roztaje a povolí.
"Donesly se mi také zprávy z tvé první mise, když jste se setkali s tím Nukeninem. Tehdy se vše změnilo."
Nikdy jsi otce neviděl, aby jej zradil jeho velitelský a tvrdý hlas. Jeho oči poklesly k zemi. A pak se stalo něco, co jsi nečekal. Něco co bys nikdy nepředpokládal, že by se mohlo stát. Otec udělal krok k tobě. Čekal jsi možný pohlavek, nebo tak, ale otec tě pouze pevně objal kolem ramen a přitiskl k sobě.
"Došlo mi, že jsem tě ten den mohl ztratit. Uvědomil jsem si, že na tebe mohu být po právu hrdý. Jsi dobrý Shinobi a já budu rád pozorovat, jak se zlepšuješ. Pokud budeš někdy moci odpusť mi mou zaslepenost."
Zašeptá tak tiše, že to můžeš slyšet jen ty díky jeho rtům u svého ucha.
"A budeš-li moci zastav se někdy u nás doma Itami. Stýská se nám a rádi tě uvidíme. Vždy tam budeš vítán. Hodně štěstí na tvé cestě Shinobiho můj synu."
Jsou poslední slova, která řekne. Něco mokrého a studeného ti dopadne na krk a sklouzne ti k rameni. Pak tě otec pustí a otočí se k tobě zády a pomalými kroky odchází. Když si sáhneš na krk ucítíš mokrou kapku. Mohla by to snad být slza? Tvůj otec rozhodně není muž, který by plakal. Za celý svůj život jsi slzy na jeho tváři neviděl.

Sozo a Kamia následovaly Edai-senseie, který zašel do vedlejší budovy a usedl k malému stolíku, kde bylo připraveno jídlo. Našlo se zde ovoce, opečené maso, něco k osvěžení, rýže, omáčky a polévka.
"No to vypadá dobře."
Usměje se na vás oba a chopil se nejprve kousku pečeného masíčka, které namočil do rudé omáčky a požitnicky si jej strčil do úst. Pak jeho pohled vyhledal vás.
"Ták, každopádně....ymmm...ymmm....jak spolu jako tým vycházíte?"
Optá se při důkladném žvýkání masa a spokojeně s přivřenýma očima vás pozoruje. Mimoto máte taky docela hlad, tedy minimálně žaludky se hlásí o své, když skrze vaše oči vidí ty dobroty na stole.
(Popište svůj další postup, volnější akce.)

Skrytá Hvězdná vesnice - 10:30 Lov na senseiku
Hiroki, Kiryu a Akemi

Kiryu se rozběhl zpátky ke kašně, kde se rozhodl počkat na zbytek svého týmu, aby se podělil o to, co vyzjistil. Pokusil se zjistit ještě něco dalšího, ale nic zvláštního dalšího o kníratých pánech nezjistil. Když dorazil ke kašně, tak tam byl chvíli pouze on ale po chvíli se dostavil i Hiroki.
"Oy! Tak, co? Kde je Akemi? Ještě nepřišla?"
Optá se Hiroki a rozhlíží se kolem.
"Řeknu ti je to makačka někoho tady hledat."
Zašklebí se a sedne si na lavičku u kašny.

Akemi se rozhodla navštívit onoho kníratého pána v kuchyni. Restaurace opravdu nebyla zase tak daleko, ale přece jen trošku jsi bloudila, než jis restauraci našla a pak sis musela chvíli počkat, než se to tam trošku vylidnilo. Pán měl docela narváno a neměl čas si s někým povídat.
Když ses konečně dostala k onomu pánovi opravdu to byl pán s velkými kníry, které mu volně visí dolů a houpou se nad nádobou s polévkou.
"Ano? Copak si bude ráčit mladá slečna přát?"
Nakloní se blíže pán a upře na tebe své mdlé oči. Ty, když slétneš pohledem na hodiny na stěně zjistíš, že už je v podstatě čas sejít se u kašny s klukama.
(Popište svůj další postup.)

Skrytá Zvučná vesnice - 9:28 Podpůrný tým!
Umi, Haike a Souji/Aiko

Udělali jste Geninské zkoušky už před nějakou dobou. Dny jste přestali počítat ty i tvá sestra. Jste přece jako jeden. Byli jste přiděleni do týmu a mohli jste na sebe být hrdí, že jste udělali Geninskou zkoušku relativně dobře.
Vaše týmové kolegy tvořili Nimiroke Umi, která absolvovala letos akademii, jako nejlepší z ročníku a navíc o tři roky dříve, než je běžné. Je to velmi inteligentní děvče, které je však hodné z toho co o ní víte, ale nesnáší, když k někomu mluví a neposlouchá jí ten dotyčný. Už nejeden kluk takhle dostal pořádnou nakládačku. Je svým způsobem trošku děsivá.

Obrázek


Vaším druhým týmovým kolegou je Odamiki Haike, který absolvoval akademii bez problémů, je o dva roky mladší než vy a jedná se o typického frajírka, který se rád líbí holkám a předvádí se, ale když šlo do tuhého uměl vždy své spolužáky z akademie podržet.

Obrázek


Bohužel sensei, který vám byl přidělen byl tou dobou na dlouhodobé misi a tak jste museli se svým Shinobi životem počkat, až se vrátí. To nastalo až dnes ráno, kdy jste byli všichni čtyři sezváni před rezidenci Otokageho, kde jste se sešli se svým mistrem.
"Dobré ráno mládeži. Jsem Yonkane Beroke a jsem vaším novým mistrem. Na nějaké větší seznamování není čas. Určitě jste slyšeli o tom, že se nám ztratil na území Země Zvuku jeden geninský tým a byl vyslán tým z Konohy, aby jej hledal, na žádost našeho Otokageho, protože jsme neměli žádný volný tým, který by mohl pomoci. No už ho máme, takže se zapojíme do akce také. Tato mise je klasifikována jako Céčková, takže si dávejte bacha. Nějaké otázky? Pokud ne tak detaily až cestou a vyrážíme."
Pustí se do toho sensei docela rychle.

Obrázek


Po tváři vypadá, jako chlápek, kterého nic nerozhází. A nehodlá se ničím moc zdržovat. O tomhle shinobim jste nikdo nic moc neslyšeli. Vaší týmoví kolegové se zdají být trošku zaskočeni spádem událostí, takže to asi bude hlavně na vás pokud se chcete na něco ptát.
(Popište svůj další postup a pro případné akce si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)
 
Rupinasu Kamia - 28. srpna 2016 14:16
iko2125.jpg
Ukončení mise

Itami konečně předá svitek a ten se dostane do rukou správci. Pročte si ho a pak nám řekne, že až napíše odpověď tak nám ho opět předá. Já celou dobu mlčím a vypadám zamyšleně, tak nějak nevím co říct a hlavně pořád přemýšlím nad Itamim a tím mužem. Správce nám řekne, že si můžeme odpočinout ve vedlejším domě. To mi vyhovuje, už se na odpočinek docela těším.
Ještě než odejdeme, tak si ten co nás sem přivedl, vyžádá Itamiho.
Možná se pak Itamiho zeptám.
napadne mě a pak jdu se senseiem a Sōzou do toho domu, kde si můžeme odpočinout a najíst se. Sōzo je z toho nadšený, ale mě je to tak nějak jedno. Já jsem ráda, že už nás čeká "jen" návrat zpět domů.
 
Nami Kaya - 23. srpna 2016 22:44
konoha_kunoichi_by_isischan95d5hdsai8694.jpg
Problémy jsou tu

Vyrazíme nakonec dál a naše tempo se ještě zpomalilo.
Sensei kam až jste nám utekl?
zeptám se sama sebe. Tohle se mi vůbec nelíbí, ale ani trochu. Nahlas nic neříkám, nechci kluky zbytečně vykolejit. Po další hodině cesty se zastavíme, když Kioshi najde značku od senseie. Trochu se mi uleví, jenže...naši radost a úlevu překazí svistot Yamato zareagoval jako první a rychle odskočil, mě musel stáhnout Kioshi. Kryjeme se ve větvích a sledujeme našeho nepřítele. Yamato to pravděpodobně schytal, protože jsme slyšeli bolestné syknutí. Nevím jestli teď ten zamaskovaný ví kde jsme, ale myslím si, že ano. Podívám se tázavě na Kioshiho.
Je jeden nebo jich je víc?
ptám se sama sebe. Yamata nikde nevidím, takže se mu pravděpodobně povedlo skrýt. Jsem nervózní a pořádně nedokážu vymyslet co udělat.
"Kisohi...zkusím ho odlákat..."
zašpetám, vytáhnu si Fuma shuriken a složím ho. Přeskáču na jiné větve, tak abych byla dál od Kioshiho a hodím Fumu po nepříteli, načeh po něm hned hodím pár normálních kunaiů a pokusím se ihned změnit svou pozici...
 
Juro Ariaki - 07. srpna 2016 12:34
blackshinobi25864.jpg

Pajdáním vpřed


Sensei se vypařil dost rychle ani se mu nedivím, vzhledem k tomu, jak se Aki rozčilovala nad svými rozcuchanými vlasy. Musím se hodně přemáhat, abych přemohl úsměv, který se mi dere na tvář.
"Zdá se, že si padli do oka."
Pomyslím si škodolibě v duchu, ale pak již sklouznu očima na Aki a usměju se.
"Díky pomoc rád příjmu. Sice se už cítím lépe, ale ty schody by mohly být ještě trošku problematické."
S vděkem přijmu oporu své kolegyně a společně s ní začnu scházet dolů po schodech. Jdeme mlčky než mne oslovi.
"Ymm?"
Kouknu po ní tázavě, copak se děje. Odpověď, nebo spíše otázka přichází vzápětí. Na chvíli se zadívám před sebe do prázdna a chvilku mlčím.
"Měla to být jednoduchá mise s doručením zprávy ve svitku v pohraničí. Měli jsme tam dostat další instrukce, ale když jsme tam dorazili.....bylo to tam, jako po lítém boji. Část hlídky, která tam měla stanoviště byla mrtvá a pár jich přežilo, ale byli v kritickém stavu. Museli jsme je dostat do nemocnice, co nejdříve. Nebylo tam už co dál řešit. Arisu to sebralo a nějak se z toho psychicky složila, takže na cestě zpátky jsme táhli ji a několik zraněných. Senseie to muselo vyčerpávat celou cestu mu pomáhali jeho stínoví klonové. Když jsme se dostali až sem byli jsme na pokraji sil. Poslal mě do nemocnice pro doktory a zůstal u raněných, aby je udržel naživu. Zdá se, že jsem to zvládl, ale pak už jsme padl vysílením. Nezbyla mi žádná chakra, žádná energie. Byl to hrozný zážitek šlo o každou sekundu, mohli umřít."
Lehce se před sebe zamračím. Při její další otázce stočím pohled opět na Aki tentokrát již opět klidný a vlídný.
"To nevím jsem v jeho týmu relativně krátce, ale po příhodě na téhle poslední misi si myslím, že o nás dbá. Jak moc to asi teprve zjistíme. A jinak taky jsem rád, že tě k nám přiřadili."
Usměju se na ní a dole pod schody se jí pustím.
"Arigato dál to už zvládnu."
Kývnu děkovně na ní.
 
Ayame Akemi - 06. srpna 2016 17:08
commission_25_by_black_pantheressd2x22fm–kopie1359.png

Pátrání po sensei



Chlapec na kterého jsem narazila jako první, byl poněkud zvláštní. Sice trochu sympatickým způsobem, ale byl zvláštní. Styděl se jen se na mě podíval a něco z něj dostat? To už vůbec nehrozilo. Nu což, poděkovala jsem mu a vyrazila jsem svižným krokem a s červenými tvářemi zase dál.

Naštěstí můj druhý úlovek byl možná lepší než ten předtím. Vychovaně jsem pozdravila a pak jsem položila svůj dotaz ohledně pána, kterého hledám.

" Takže pracuje v kuchyni nedaleko odsud? Arigatou gozimasu!"

Usmála jsem se na něj a uklonila jsem se. I když vypověděl věc o pánovi, ze které mi běhal mráz po zádech, nechala jsem to plavat a rychle jsem utíkala rovnou k pánovi do kuchyně zjistit, co nejvíce o naší Sensei.
 
Tetsu Kiryu - 24. července 2016 21:06
beznzvu3160.jpg

Hledání sensei

Ayame Akemi



,,Ano, kočky jsou dost častým tématem mezi shinobi komunitou. A i když utíkají, kdo by se mohl zlobit na ty chlupaté kuličky že?" chvíli staré paní přitakávám, přestože bych byl rád, aby se dostala k mojí otázce co nejdříve. Chápu, že staří lidé si potřebují občas popovídat i s někým mladším, ale abych taky náhodou nebyl starý až skončí.
Takže holič? Tak....., takže ne. Už ho nemá, jenom nějaká její stará láska. No nic, zkusím se porozhlédnout někde jinde.
,,Tak děkuji za informace. Už budu muset jít." rozloučím se narychlo se starou dámou a zamířím se porozhlédnout dál. Další vhodnou osobou by mohl být starší muž na verandě. Má takový ten zkoumavý pohled, který všechno vidí. Kam se hrabou jakékoliv oční techniky proti očím starého člověka.
Přesto i tady se rozhovor neobejde bez hromady informací, které nesouvisejí s našim pátráním.
,,Mléko opravdu neroznáším." zavrtím zamítavě hlavou. Alespoň něco jsem se však od něj dozvěděl. Podle popisu se jedná o jeho bratra s dlouhými kníry. Což je detail, který mi však přijde až moc nápadný na to, aby se jednalo o stejnou osobu. Dlouhý knír je něco, co nemá každý a na co by se asi poukázalo jako první. Z prvotního popisu mi to přijde, že by ten knír měl být více obyčejně vyhlížející. Ale co, třeba z toho něco bude.
,,Díky za popis, moc mi to pomohlo." rozloučím se narychlo se staříkem a zamířím ještě někam dál. Za hodinu se vrátím zpátky na místo, odkud jsme se rozešli s Akemi a Hirokim. Jsem zvědavý, s čím se vrátí oni.
 
Dākuanbā Itami - 13. července 2016 12:08
ninnjadoton5142.jpg
Dokončení první části

Otec ode mě převezme svitek. Na chvíli zahlédnu na něm něco co jsem u něj nikdy neviděl. Nechám to být pravděpodobně se mi to stejně jen zdálo. Otec předá svitek a správce nám řekne ať se prozatím odebereme na odpočinek do budovy vedle.
Ano pane, potvrdím a spolu s ostatními se odebereme k odchodu. Vypadá to, že tu zůstaneme o trochu déle než bych považoval za vhodné, ale nevadí. Pokud ten čas nebudu nucen trávit s otcem tak by to neměl být problém.
Teď když se nemusím starat o svitek, tak se cítím uvolněněji. Taky to znamená, že moje část je skončena a sensei na vedení zpět do vesnice pravděpodobně zvolí Sozu, který je noví, pomyslím si. Ve dveřích nás zastaví otec s tím jestli by si mě mohl na chvíli půjčit. Sensei proti tomu nic nemá a mě se nikdo neptá. Chvíli je na mé tváři poznat, že jsem zásadně proti než se vrátím k nic neříkajícímu výrazu.
To ho ještě nepřestalo bavit se hádat? Povzdechnu si. Vím, že náš klan je tvrdohlavý. Víceméně jsme asi nejlépe seznámeni s neměným kamenem. Ovšem to platí i opačně. Nehodlám odstoupit ani o krok otci. Už jsme se kvůli tomu jednou pořádně pohádali těsně předtím než jsem odešel do vesnice.
Jistě, odpovím senseiovy. Nezbývá mi než se vyrovnat s tím, že si budeme povídat. Možná nás při tom uslyší celá vesnice, ale to je vedlejší.
Zatracený otec. Jeden z mála lidí co mě takhle vykolejí, pomyslím si. Na otcovu otázku o procházce mám chuť odpovědět jedno krátké a ostré NE, už jen proto, že ho nečeká, ale taky nemám zájem dělat scénu v domu správce tak jen přikývnu. Nechám ho jít první a já ho následuji. Stejně by to ani jinak nešlo.
 
Nara Aimi - 11. července 2016 15:24
bari7163.jpg
Cesta deštnou



,,Hmmm, ano je... Protože ses nás stranil..."
Dodám a pohlédnu na něj, jestli při prvních pěti krocích nezmizí.
,,Jistě jistě... Máš nás rád, to mi nevymluvíš..."
Začnu se pro sebe smát a spolu s klukama objevuji krásy nové vesnice. Mrholí, ale to vůbec nevadí. Tak nějak to přesně zapadá do toho profilu deštné vesnice, je to až.... Překvapivě uklidňující a krásné. Pak Eremi navrhne návštěvu akademie.
,,Eremi? Je to dobrý nápad? Víš co říkala Sensei... Ať neuděláme žádný průšvih..."
Tázavě se na něj zadívám, ale přesto se rozejdu rychleji.
,,A loutkové divadlo by také nemuselo být špatné."
Pronesu zasněně, když se rozhlížím a z úsměvem pozoruji vesnici, na mojí první cestě mimo tu naší. Jsem zasněná a tak nějak klidná až v sedmém nebi, nevím, jak ty pocity popsat, ale... jsou krásné.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.17765092849731 sekund

na začátek stránky