Sozo

Po jeho první větě o tom, že se to dalo vyčíst z mých jutsu si jen povzdechnu. Jeho tón mě zamrzel.
Takže další...kdo se mi bude jen smát.
pomyslím si jen. Posmutněla jsem. Když mi ukáže ruce, jen pokrčím rameny.
"Dobré vědět, že nejsem jediná zvláštní."
řeknu potichu.
"Itami vyrazíme?"
zeptám se. Jeho poznámku o tričku už jsem ignorovala.
Já mu to ukázala aby o mě věděl pravdu.
napadne mě a čekám na Itamiho znamení k tomu abychom vyrazili.

Kamia

Otočím se na Kamiu. Poslouchám co mi řekne. Odfrknu si, a ušklíbnu se. ,,Jo já vím. Ono se to z popisu tvých jutsu dá docela vyčíst." dodám trochu posměšně. Možná až moc.
Ovšem vědět, že Kamia není tak docela člověk, a VIDĚT to, byl docela zásadní rozdíl. Překvapivě to se mnou zas až tolik nehnulo, určitě ne tak moc, jak bych čekal.
,,Pěkný." konstatuji suše, a odmlčím se. Najednou zvážním
,,Já člověk jsem, ale...náš klan má takovou specifickou...stavbu těla. Většinou sem se to snažil zakrývat, protože to téměř všem připadalo nechutný, ale tobě to asi ukážu."
Nejdřív jsem Kamii ukázal svá ruce. Jazyky jsem ještě demonstrativně zakroutil a olízl jsem si celou dlaň.
Ušklíbl jsem se. ,,Pak mám takovou věc, kterou už asi nikdo z našeho klanu asi 4 dny neměl, ale to nevím jestli je úplně dobrý ukazovat...musel bych si sundat tričko." řeknu a lehce se začervenám.
Samozřejmě, že jsem ty další ústa měl na rameni, takže stačilo vyhrnout rukáv. Ale to Kamia vědět nemusí.

Ráno

Noc proběhla v klidu, za což jsem byla vděčná Sōzo mě sice probudil trochu později než měl, ale to je jedno. Stát by se to mohlo komukoliv z nás, že by na hlídce usnul. Přeci jen jsme všichni byli dosti unavení. Já na mé hlídce jsem sice ospalá, ale naštěstí neusnu. První kdo se probudí tak je sensei, který vypadá, že snad spal jak v bavlnce.
Vy jste nemusel hlídat.
napadne mě. Po snídani také udělám ranní hygienu, ale při čištění zubů si stoupnu za strom aby mě nikdo neviděl. Po těchto základních hygienických úkonech se protáhnu a otočím se na Sōza.
"Chtěla jsem ti to říct o sobě už včera večer. Koneckonců jsme tým a měli bychom si důvěřovat."
řeknu.
"Takže jak to říct, nejsem tak docela člověk."
začnu "jemně". Pak si sundám šátek a boty. Místo lidských nohou mám vlčí tlapky, pokryté šedou srstí.
"Itami i sensei to už vědí, i když mám dojem, že sensei toho o mě ví víc než já sama o sobě."
dodám. Nyní si mohl Sōzo všimnout, že mám místo klasických zubů ostré špičáky, stejně jako vlci. Pak se hned obuji a nasadím si šátek a čekám až vyrazíme.

Ráno a výborná snídaně

Pomaloučku se probouzím, protřu si oči, protože sluneční paprsky na mě byly příliž ostré. Pro koho by nnebyly, když se právě vzbudí. Vylezu s postele namířím si to opět do koupelny. Udělat si aspoň základní hygienu. Zadívala se do zrcadla a přitom jsem se zhrozila jak viděla vlasy.
„Proboha, co to s nimi mám??? Takhle nemůžu dolů...“ Zavrtím nad tím hlavou. V ezmu sprchu pustím vlážnou vodu a poliju si tím vlasy.
Když jsou mokré, dál vezmu do rukou ručník a trochu je vysuším z druhé strany vezmu fén. Zapojím ho. Do druhé ruku hřeben a s fénem si upravuju. Když mám vše jak má být vylezu s koupelny přezuju se do svých bot a vykročím dolů za senseiem.

Když ho potkám dole pod schody jen ho pozdravím. „Ohayo...“ A zývnu u toho. „Co to tu tak voní, že to přešlo až do pokoje?“ Zeptá se ho.
Pak si to namíří do jídelny a ani nějak nečeká, co jí sensei na to odpoví. Kouká, co vše tu je a nemůžu tomu uvěřit kolik tu je jídla.
„Pání.....Co si dát dřív..“ A koukám na to zaujatě. Dojdu prostě k něčemu dám si to na talíř a sednu si a začnu jíst

Další ráno další starosti - 10 dní po Geninské Zkoušce

Skrytá Listová vesnice - 7:00 Depeše pro Deštnou
Aimi, Shokiru a Eremi
Aimi navrhla hlídky a Eremi i Shokiru její návrh odsouhlasili. Senseika vám jen pokývla a po večeři docela brzy zalehla. Ač vypadala Leira-sensei, že tvrdě spí, něco vám říkalo, že kdyby se něco dělo bude snad první na nohou.
A tak si Aimi vzala první hlídku a hlídala. Nicméně po tom, co si dneska zažila byla pořádně unavená a víčka jí těžkla a klesala. Snažila se udržet vzhůru, ale ani potřepávání hlavou jí moc nepomohlo. Na nějaké protahování, nebo chození byla příliš unavená. A tak zavřela na chvilku oči. Opravdu to muselo být jen na minutku, aby jim odpočinula.....nebo ne?
A pak se s trhnutím polekaně probudila, když ucítila něčí dotek na svém rameni.
"Oy....oy....klid to jsem jen já."
Zvedne od tebe Shokiru dlaně v obranném gestu a o krok ucouvne, kdybys ho náhodou chtěla bodnout kunaiem, nebo tak podobně.
"Přišel jsem tě vystřídat, asi jsi nějak usnula, ale naštěstí to nevypadá, že to mělo nějaké špatné následky. Běž se prospat, vzbudím pak Eremiho."
Podotkne klidně a s mírným zívnutím se protáhne a dá si ruce za hlavu. Je až zvláštní, že je vzhůru a nemusela jej Aimi ani budit. Zrovna u něj by se dalo čekat, že bude chtít vyspávat.
Nicméně po tom, co si Aimi lehnula zbytek noci uběhl již v poklidu. Shokiru i Eremi zvládli své hlídky v pohodě a dávali při nich dobrý pozor, nikde se nic ani nepohnulo, až na pár ptáků ve větvích. Až ráno vás budila vůně snídaně a hlasy.
"Ano už je vzbuď Eremi, snídaně je skoro hotová a brzo musíme pokračovat."
Mluvila s Eremim Leira-sensei.
"Wakata.....oy.....Shokiru......Aimi vstávejte, nebo vám to vychladne."
Uslyšeli Eremiho jeho kolegové blíže, když si k vám dřepnul. Shokiru se s mrmláním převalil a pak se zívnutím a dalším mrmláním začal zvedat. Vypadal, jako vyoraná myš.
"Leira-sensei chce, abychom vyrazili do půl hodiny, tak byste si měli pohnout."
Zubil se Eremi, jako malý kluk a v dřepu se opíral předloktími o stehna.
(Popište ráno svého nového dne a další postup.)

Skrytá Listová vesnice - 6:00 Zachranná akce pro Zvučnou
Kaya, Kioshi a Yamato

Nakonec bylo rozhodnuto, že si dáte raději jen studenou večeři, kdyby v okolí byli nepřátelé, aby jste na sebe příliš neupozorňovali. Po večeři se přihlásil na druhou hlídku Yamato a na třetí Kioshi. Kaya tedy hlídala zatímco Yamato se rozhodl, že okolo tábora nastraží ještě pár pastí, aby se pojistil, že vás nikdo v noci nepřepadne.
Kaya mezitím odhlídala svou část při které sice lehce klimbala, ale podařilo se jí neusnout. Yamato celkově spal jen krátce, než byla řada na hlídání na něm.
Celkově hlídka v suma sumáru proběhla líp, než kdokoli z vás čekat. A to tedy klidně. Nejspíše nepřátelé potřebovali primárně zahájit svůj přesun před vaší likvidací, takže jsou někde daleko, tedy snad. To i vysvětluje, proč se nic nestalo, když Yamato na chvíli ke konci své hlídky usnul. Únava jej bohužel zmohla. Naštěstí Kioshi se probral sám a vystřídal ho, takže se nestal, žádný nevítaný incident.
Ráno vás Kioshi budil brzo v podstatě těsně po rozbřesku.
"Vstávejte vy dva je čas do sebe něco málo hodit a vyrazit hledat stopy Daikiho-sensei nechci vědět, kam až se zvládl bez nás dostat. Snad nám moc neutekl."
Povzdechne si Kioshi a Yamato se s hlubokým zíváním budí a sedá si. Je ještě rozespalý, ale brzo přichází k sobě a jako snídaně mu poslouží něco málo železných zásob.
(Popište své ráno a další postup pro případné vyhodnocení si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)

Skrytá Hvězdná vesnice - 8:00 Nový úkol
Hikaru, Akemi a Kiryu

Přes noc jste si odpočinuli a užili si zase pro jednou svých postelí do syta. Kdo ví, kdy se vám zase taková možnost naskytne. Ráno jste se vzbudili relativně brzo a každý z vás našel na nočním stolku krátký vzkaz od Aye-sensei. Jak ho tam dostala, je otázkou.
Na vzkazu stojí:
"Sejdeme se v 8 na tržnici."
Což pro vás znamenalo stihnout se vypravit za nepříjemných 15 minut a být na místě, protože to bylo zhruba za čtvrt hodiny.
Nicméně všem se vám podařilo zhruba v tomto časovém rozmezí dostat na tržnici, kde už to žilo vlastním životem a ruchem. Sešli jste se u menší kašny, která byla asi jediný pěkný poznávací bod. Hikaru s mírným zívnutím mávl svým společníkům na pozdrav.
"Oy....hmmmm Aya-sensei tu není?"
Rozhlédne se nechápavě a pak si všimne dalšího lístečku přilepeného na kašně vezme ho a začne číst.
"Dnes pocvičíte svůj mozek i schopnosti. Nechala jsem vám ve vesnici nejrůznější vodítka dle kterých když se budete řídit, tak dojdete k místu, kde se nacházím. Tam na vás bude čekat odměna, kterou oceníte. Hodně štěstí budu vás čekat.

PS: Vodítka mohou být jakákoliv."
Lehce se na dopis zamračí a pak si povzdechne.
"Tak to je tedy pěkné ráno. Nějaké nápady?"
Koukne na své společníky relativně klidně. Zdá se, že se snaží vypadat v pohodě, nebo možná opravdu již je. Třeba se již se vším srovnal. Každopádně nyní máte trošku jiný problém.
(Popište své ráno a svůj další postup a pro vyhodnocení si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)

Skrytá Plamená vesnice - 8:00 Pochroumané ráno
Arisu, Aki a Ariaki

Noc proběhla v nemocnici klidně. Ariaki a Arisu si odpočinuli. Aki se rozhodla hlídat a podřimovat před dveřmi jejich pokoje. Vydržela to opravdu dlouho a usnula až někdy k ránu, kdy prostě na židli odpadla únavou. To první, co jí ráno uvítalo byl lehký stisk na paži a když otevřela oči viděla vlídnou tvář Edaie-sensei, který na ní shlížel.
"Už je ráno vstávej. Vedla sis dobře. Tak pojď půjdeme se podívat na ty dva."
Mrkne na ní s úsměvem a se zaklepáním vejde dovnitř do pokoje. Tam panuje poklidná atmosféra. Jak se zdá od pohledu Arisu je stále stažená do sebe a tak nějak mimo, zatímco Ariaki je na tom po svém chakrovém vyčerpání mnohem lépe.
"Mám dobrou zprávu, všichni ti, které jsme sem včera donesli budou žít. Lékařští shinobi se do nich pustili a zachránili je. Ale to by nešlo, kdyby Ariaki nevynaložil veškeré úsilí a energii k jejich přivolání. Jsem na vás pyšný."
Slétne pak starostlivě očima k Arisu, která nereaguje. Vezme do ruky její chorobopis a lehce zatne čelist, když ho zběžně pročte, snaží se to však zamaskovat klidnou tváří. Nicméně Aki, která stojí vedle něj zahlédne část toho, co je tam napsáno.
"Díky hluboké psychické újmě se doporučuje odstoupení z shinobi služby."
Z toho lze usoudit, že pro Arisu by tohle měla být konečná. Jedna z jejích prvních a také posledních misí, protože to psychicky nezvládla, což je i vidět.
(Popište své ráno a případnou komunikaci týmu.)

Skrytá Zemská vesnice - 8:00 Svitek pro Zemi Jezer
Itami, Sozo, a Kamia

Dohodli jste se nakonec co a jak s hlídkami a rozhodli jste se to pro dnešek zalomit. Noc proběhla relativně v pořádku. Přece jen jste byli na přátelském území a tedy se kontakt s nepřítelem zde moc nepředpokládal. Nicméně hlídky proběhly zhruba následovně. Itamiho hlídka byla pohodová a neměl s ní sebemenší problém. Sozo měl problém až příliš velký. Chtělo se mu spát a i když to odháněl, tak na konci hlídky si bezděky na chvilku schrupnul a tedy vzbudil Kamiu o trochu později, než měl. Ta odhlídala ač se jí chtělo spát relativně v pořádku a udržela se vzhůru taky.
Ráno vás budil Kazuki-sensei, který byl vyspaný dorůžova očividně.
"Tak mládeži hoďte něco do sebe a pokračujeme. Ať tam dnes dorazíme."
Usměje se zeširoka sensei a protáhne se až to zapraští. Vypadá to, že dnes bude hezky a příjemně. To jestli budete řešit lehkou Sozovu nedbalost při hlídce, nebo chvilku slabosti, že podlehl spánku, je na vás. Každopádně je čas brzo vyrazit a to znamená další kilometry úmorného cestování a pro Itamiho možné setkání s jeho rodinou, na čež se příliš opravdu netěší.
(Popište své ráno a další postup na případné akce si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)

Skrytá Listová vesnice - 8:00 Zásilka v Zemi Čaje
Narim, Asura a Yuko

Yuko je naštěstí asi docela pohodářská holka, která nehodlá přílišně řešit Narimovo usnutí během hlídky a proto jej nechá ulehnout a jít spát.
Další hlídání proběhene v pořádku jak Yuko, tak Asura své hlídky splní na jedničku a ráno budí Yuko i Narima pohvizdování Asury, která si již vesele baští za dozoru Ryoshiho-senseie, který sedí poblíž a sleduje vás.
"Vstávat ospalci, je třeba se najíst a vyrazit. Máme před sebou ještě dlouho cestu, takže se nesmíme zdržovat, chce to pokud možno ještě dnes dorazit do Země Čaje."
Vysvětlí vám Ryoshi-sensei a vyčkává, až se všichni dáte dohromady a připravíte na další cestu.
(Popište své ráno a pro případné akce si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)

Skrytá Písečná vesnice - 8:00 Do Země Písku
Kitsuke, Yumiko a Yoshiru

Jelikož v pokoji vás hlídala Tsukiko-sensei, tak jste mohli spát klidně a nerušeně. Nebylo třeba hlídek ani ničeho podobného a až ráno vás budily skrz okno sluneční paprsky. No to další, co vás přimělo otevřít oči bylo hlasité prásknutí dveří, které se rozletěly dokořán.
"Vstávejte ospalci, je na čase pohnout se záhadou tohohle městečka a šplouchnout něco teplého do žaludku. Tak koukejte se zvednout a přijďte dolů."
Usměje se senseika a sama zamíří z pokoje po schodech dolů.
Yoshiru mrmlá nespokojeně v odpověď a mžourá po místnosti, přičemž jeho rozespalost jasně svědčí o tom, že jemu se nikam nějak moc nechce.
Yumiko na tom je o trošku lépe a snaží se probudit a vysoukat ze svého pelechu, aby se trošku upravila a mohla jít dolů za senseikou. Celkově se zdála senseika dneska nějaká uvolněnější, než včera. Že by se něco stalo?
(Popište své ráno a pro případné akce si hoďte 3x3 stěnou kostkou.)

Skrytá Mlžná vesnice - 8:00 Kde je konec ostrovu Nagi
Liu, Hayate a Takumi

Rozdělili jste si své hlídky a všichni nakonec kromě Liua zalehli. Ten hlídal zdatně nicméně oči se mu začaly klížit a únava na něj dopadala stále více, postupně už neudržel víčka a na chvíli je zavřel.....inu a už je neotevřel.....
"Oy....vstávejte vy dva ochrapové."
Budí vás až trošku přísnější hlas Takumiho. Když se vzbudíte zjistíte, že do jeskyně už prosakují paprsky slunce a je ráno. Takumi vypadá už nějakou dobu na nohou, takže asi svou hlídku odhlídal. Nicméně to se nedá říci o Liuovi a Hayatem. Když Liu usnul, tak nikdo Hayateho nevzbudil a ten spal, jako špalek. Asi až Takumi si svou hlídku ohlídal a splnil. Naštěstí se nic závažného přes noc nestalo.
"Vy jste mi teda hlídači."
Povzdechne si Takumi a Jumiro-sensei se snaží nasadit uklidňující úsměv.
"Ale no tak chlapci, chyby se stávají. Teď se najezte a vyrazíme dál. Hlavně se zorientujeme, kde vlastně jsme je třeba se dnes dostat na správný ostrov."
Vyloží vám sensei a mírně si povzdechne, nejspíše si ještě nezvykl na jistou rivalitu, která mezi vámi občasně panuje.
(Popište své ráno a pro následné případné akci si hoďte 3x3 stěnou kostkou pro vyhodnocení.)

Skrytá Listová vesnice - 8:00 Ráno ve Skryté Zvučné
Mayu

Noc uběhla v klidu, až ráno tě lechtaly sluneční paprsky na tváři a nutili k probuzení. Taky byl slyšet hlas senseie, který už byl očividně na nohou.
"Ohayo, vstávej Mayu. Nemůžeme se zdržovat, už tak jsme dlouho spali. Je třeba zjistit, zdali nedorazily naše posily a pak se vydat zase na cestu."
Lehce Hyuuga zívne a poškrábe se ve vlasech.
"Dole nás už čeká snídaně, tak pojď ať nám to nevystydne."
S tím jde sám příkladem a již dávno vypravený se vydá dolů na snídani, která mimochodem už voní až sem. Asi připravili něco fakt dobrého, protože se ti už sbíhají sliny.
(Popište své ráno a pro případné akce si hoďte 3x3 stěnou kostkou na vyhodnocení.)

V novém přístřeší

Chvíli to trvalo, ale nakonec se nám díky společnému úsilí podařilo najít místo kde bychom mohly přečkat noc. Tedy, aspoň to tak vypadalo. Jeskyně... Snad tu není někdo nebo něco jiného co ji obývá... Společně s Hayatem jeskyni prozkoumáme a zdá se že je prázdná, lze ji tedy považovat za náš nový přístřešek. Žádný luxus nás tu nečeká, ale aspoň budeme chráněni před deštěm. Sensei i Takumi návrh na přespání zde schválí, takže už není co řešit a všichni se nacpeme dovnitř. Docela by mně zajímalo kde jsme to vlastně skončily.

Pochopitelně jsem se zmínil senseiovi, ale ten nás odbyl. Hmm, dobře. Asi má pravdu, ráno to bude lepší. Teď bychom si měly hlavně odpočinout... Než se půjde spát, je třeba rozdělit hlídky a to je samozřejmě na mně. Dobře tedy. "Budeme se střídat po dvou a půl hodinách... Já si beru hlídku první, potom Hayate a pak Takumi". Oznámím kolegům své rozhodnutí a nechám je aby si mohly lehnout. Sám se přesunu ke vchodu do jeskyně. Pokud je to možné, tak na nějaké místo kde je dobře vidět na to co se děje venku, ale kde by mně zároveň zahalovala tma abych já sám viděn nebyl. Pokud žádné takové místo nebude, tak nevadí. Tak jako tak hodlám hlídat s katanou v ruce a vydržet než bude řada na dalším z mých kolegů.

Další cesta- odpočinek


Pokračujeme v cestě tak, jako před tím. Ani nevím, jak dlouho jsme byli na cestě, ale začalo se stmívat a my zastavili, tedy... Senseika nás zastavila. Kývnu a jdu také pro dřevo, aby ho bylo co nejvíce. Klidně jdu vícekrát.
,,Myslím, že hlídky po dvou hodinách budou stačit."
Podotknu a zadívám se na senseiku, jestli souhlasí.
,,Pokud vám to nevadí, vezmu si první hlídku."
Zadívám se na kluky a tázavě pozvednu obočí.
Počkám, zda budou souhlasit a vezmu si tedy první hlídku s tím, že kluci se prospí a senseika také. Pak začnu s hlídkováním.

Noc

Ve stopování až do setmění. Pak už je prd vidět, takže zastavíme. Avšak senseiova slova, která následují mě trochu vyděsí.
Jo jasně neměli bychom být, ale sotva usneme tak nás budou chtít zabít, protože zjistěj, že nejste s námi.
pomysím si, ale jen mlčky kývnu. Když pak odejde tak se podívám na Yamata a Kioshiho.
"Budeme rozdělávat oheň nebo si dáme studenou večeři a rovnou zalehneme. Každopádně beru si první hlídku a vy se rozhodněte koho mám vzbudit."
řeknu klukům a čekám na jejich rozhodnutí. Já bych oheň nerozdělávala. Akorát by přitáhl nechtěnou pozornost.

Pokud se rozhodnou, že oheň chtějí tak se rozhodnu jít pro nějaké dřevo. Pokud ne, tak si prostě dám jen něco malého k jídlu. Opřu se o strom a hlídám okolí. Občas se zvednu a projdu se kolem "tábořiště" a zase se vrátím na své místo. Když je čas a neusnu tak vzbudím buď Yamata nebo Kioshiho, záleží jak se dohodli.

Hotelový pokoj a koupel zároveň

Když mě sensei odvedl do hotelu a i do pokoje překvapeně jsem se koukala za ním. „Hmmmm zřejmě ho to pořádně zmohlo no co nedivím se po tom dnešku.“ Přemýšlela jsem či si mám hned lehnout nebo se ještě okoupat... Nakonec jsem se rozhodla, že si ještě nepustím vanu s pěnou a odpočinu si v ní.
„Zajímálo by mě proč mě ten muž zval když jsem si to mohla zaplatit sama...“ Zavrtěla jsem nadtím hlavou svléhla se a vlezla do vany plno pěny a odpočívala v ní....

Ve vaně jsem asi tak na půl hodiny usnula..Po půl hodině mě probudila studená voda a tak jsem vylezla osušila se převlékla se a šla s koupelny do pokoje a zalehla do postele a usnula jak nic