| |||
S raněným nákladem zpět Zatínám naštvaně zuby, když sleduji raněné, kterým ani Edai-sensei není schopen o moc více pomoci. Ten jeden muž je na tom opravdu špatně. "Ksoooo!!" Zavrčím v duchu a pak můj pohled padně na Arisu, která je totálně mimo. "Jedna potíž za druhou shimata!" "Wakata sensei. První vesnice, by neměla být tak daleko ne?" Ujistím se a pomůžu mu dělat nosítka ze stanových násad a celty, která se tu všude válí, jak nejlépe to půjde. Pro jistotu ještě zkouším její pevnost, aby se nám cestou ranění nepropadli. Pak s obdivem sleduji stínovou klonovací techniku našeho senseie. "Není mezi nimi žádný rozdíl i stín mají. Skvělá technika." Uznám v duchu, ale pak se sesbírám rychle na nohy a přejdu k Arisu, která klečí nedaleko. "Oy....Arisu musíme jít. Hej slyšíš mě?....Kruci hlavně se mě drž jasný?" Napnu svaly a vytáhnu si jí na záda. Její ruce zaháknu okolo svého krku, snad se mě bude alespoň reflexivně trošku držet. Rukama jí držím nohy pod koleny, aby mi nesjela. Pak kývnu na senseie, že jsem připraven a vyběhnu vedle něj, jakmile se dá s raněnými do pohybu. Snažím se držet jeho tempo, Arisu sice není těžká, ale pronese se dozajistě stejně dost. "Prosím hlavně ať to stihneme." Zatínám čelist za běhu a snažím se nevnímat únavu, která se mi rozmáhá tělem. |
| |||
Mise Po cestě jsem byl tichý avšak obezřetný jak to jen šlo. Po nějaké době jsme prošli řekou a dorazili konečně do zvučné kde jsme se nejdříve najedli na náklady senseie, který to z nás však chce vypotit na dalším tréninku. To není dobrá zpráva ale prozatím nervozitu z tréninku dávám stranou. Po jídle jsme vyazili za Otokage. Daiki-sensei s ním měl krátkou rozmluvu o tom, co vlastně Otokage požaduje po nás a nějaké informace o této misi. Když spolu Daiki-sensei a Otokage domluvili tak jsme vyrazili k bráně kde Sensei krátce pomluvil ke Kaye. Vážnost senseie ukazovala na vážnost mise a že to už není nudná a snadná mise stylu : vytrhej plevel nebo chyť kočku. Kaya u brány zvolila nejvhodnější cestu a stejnou formaci jaká byla po cestě sem. na její slova aby jsem byl též ostražitý jen kývnu hlavou ale ani nadále nemluvím. Následně Kaya vyvolala svého vlka a my jsme vyrazili ve formaci na cestu. Jak kaya řekla jsem ostražitý a snažím se mít uši napnuté a poslouchat okolí a přitom co chvíli očima prohlédnu okolí. |
| |||
Mise Po jídle, které zaplatil sensei vyrazíme rovnou za Otokagem. Tam proběhne rozhovor mezi ním a sensiem. Když vyrazíme pryč tak se na mě obrátí sensei s tím, že mi nechá velení, v podstatě do doby než se střetneme s nepřítelem nebo než se něco podělá. Předá mi mapu, kde je vyznačené místo Taikiho a ostatních. Na sucho polknu. Jsem nervózní, a Yamato se chová jako kdyby se nechumelilo. Nevím jestli si neuvědomuje, že tady už jde do tuhého a není to mise typu: sesbírejte plevel... "Dobře...půjdeme ve stejné formaci jako jsme šli sem. Yamato, ty prosím hlídej okolí...Kioshi, ty buď taky ostražítý. Jelikož tohle bude nebezpečnější než cesta sem tak mohu vyvolat jednoho vlka, který nám v kontrole okolí pomůže." řeknu k nim. Prozkoumám mapu a snažím se najít nejvhodnější cestu. Pak vyrazíme mimo vesnici, jakmile jsme venku, tak se zastavím. Kousnu se do prstu, poskládám pečetě na Kuchiyose no Jutsu a pokusím se vyvolat menšího vlka. "Hlídej prosím okolí, pokud by si cítil/a něco podezřelého tak nám dej vědět." poprosím vlka, který se tu objeví, pokud se vše zadaří. Pokud ne, tak už se na to podruhé vykašlu a rovnou vyrazíme dál, cestou, kterou jsem zvolila jako nejvhodnější. |
| |||
Ehm oprava kola? Itami a sensei nakonec vylezou, ale sensei nevypadá zrovna nadšeně. Holt se nedá nic dělat. Itami se k tomu otravovi chová velmi "mile". Hezky mu vysvětlil, že rozhodně není dobré mířit na shinobi kopím a už vůbec ne je nazývat nukeninem. Je pravda, že kdybychom byli nukeninové, tak už leží pod drnem. "Jo asi to zvládneme." odsouhlasím to a když mi Itami přizvedne vůz tak se pokusím nejprve odendat polámané kolo, i když tedy s opravou vozů nemám žádné zkušenosti a pochybuji, že Itami jich má víc než já...budeme na tom stejně. Jak tohle dopadne. Nakonec nás napadne banda banditů a my stejně budeme muset bojovat...ani bych se tomu nedivila. Je monžé, že ten chlap je dobrý herec... přemýšlím. |
| |||
Přespání venku „Dobrá tedy přespíme venku a hlídky ty jsou jasné. Bez nich by se nám mohlo něco stát a my by jsme ani nepohnuli prstem abychom tomu zabránili. Takže půjdeme kousek dál od té chatky, abychom nerušili ohněm a podobnýma věcmi a rozděláme tam oheň. No a tet k úkolům já a Yuka půjdeme nasbírat dříví a Asira z něj potom rozdělá oheň. Jakmile bude dost dříví na oheň, aby vydržel až do svítání tak pojíme a můžeme jít lehnout.“ „A konečně se dostáváme k hlídkám takže já si vezmu první hlídku Yuko druhou a Asura třetí a ne že se vám nebude chtít stávat přece jenom spíme venku a hlídky jsou důležité, takže očekávám, že ten kdo něco podezřelého zahlídne tak nás vzbudí a nebude si hrát na hrdinu a půjde to vyřešit sám.“ Počkám chvíli, jestli na to kývnou a popřípadě něco přehodíme s hlídkami a rozejdeme se na dřevo. Zajímalo by mě jak dlouho Sensiej bude jen přihlížet a jestli na nás zaútočí tak se bude jen koukat, jestli to zvládne a pomůže nám až v krizové situaci nebo nám pomůže hned. Přece jenom jsme ještě málo zkušení a kdyby ten boj proti němu neukončil a bral ho opravdu vážně tak asi tu už nejsme. |
| |||
ZAČÁTEK MISE Zvednu svou mísu s nudlovou polévkou a kývnu na znamení díku směrem ke kuchaři, který mi ji podal. Zvednu své hůlky a ponořím je do polévky a nahnu si ji k ústům a začnu srkat. Takové jídlo si s sebou na mise nemůžeme dovolit nosit, a tak je každá takováto zastávka v civilizované jídelně, kde ví jak se aspoň připraví voda na čaj, požehnáním od samotných bohů. Ovšem z těchto šťastných chvil, kdy jsem přemýšlel, kdy jsem vlastně měl takto dobrou polévku, vytrhne pár letmých pohledů na senseie. Po celou dobu jídla jsem pozoroval celý tým, i okolí, ale pohled Daiki-senseie mě nepříjemně zaujal. Ví snad něco o tom, že to bude problém? Nechtěl jsem tým zatěžovat, a tak jsem zbytečné otázky typu "děje se něco?" nechal na později. Když jsme po zaplaceném obědě z peněz Senseie šli k hlavní baště Kageho této vesnice, bylo vidět, že tato vesnice má větší armádní rezervy než Konoha. Lidské rezervy. "Kde ty lidi berou?" Řeknu k sobě šeptem. V kanceláři Otokageho se o rozhovor nezajímám. Počkám, až co mi z toho přeloží Kaya do věty typu: "Dem táhmle" a já se za ní vydám. Ovšem Sensei mi připadá divný. A posádka, která se snad chystá k válce. Každopádně, nevšímám si toho. Bylo mi rozkázáno plnit úkoly, ne ptát se na ty co je rozdávají. Ovšem, než vyrazíme, zajdu si ke kováři pro nabroušení a doplnění zásob kunaiů a hvězdic. A taky jsem si koupil u jedné ženské čokoládovou tyčinku. |
| |||
Otrava na silnici Vypadá to, že se o žádné přepadení nekoná a je to opravdu jen otravný obchodník. Kamia nám naznačí ať se ukážeme. Vylezu a zamířím k nim. Obchodník získal nějak moc odvahy najednou a začal tu rozkazovat. Dobrý den, pozdravím ho s pokývnutím. Nějaký prostořeký, pomyslím si a s kameným výrazem k němu poznamenám. Dám vám malou radu pane. Pokud někdy potkáte shinoby tak na ně nemiřte kopím. Pokud to bude někdo s krátkou spouští tak vám to kopí sebere a někam ho strčí a pokud to bude nukenin, jak jste nás prvně nazval, tak vás zabije než se stihnete pohnout, řeknu mu přátelsky a i se mírně pousměji i když oči zůstavají bez výrazu. Dále ho ignoruji a obrátím se na senseie a Kamiu. Obchodníka dále sleduji jen koutkem oka, kdyby mi dal příležitost tak bych ho asi kopnul. No minimálně bych ho vystrašil. To zvládneme samy. Já to nadzvednu a Kamia ho může vyměnit, navrhnu. Přejdu k vozu a prohlédnu si ho. Vypadá těžce. Do čeho jsem se to zase nechal zatáhnout. Měli jsme mu říct, ať si zaplatí žádost ve vesnici na doprovod a opravu kola a nechat ho být, pomyslím si mrzutě. Povzdechnu si a zkusím jak je povoz těžký. Nechce se mi použít ninjutsu pokud to zvládnu sám. Teď jsem docela rád za trénink co mi doma dávali. Jdem na to, kývnu na Kamiu, když je připravená a nadzvednu stranu vozu. Zapřu se pevně do skály. |
| |||
Noc na pláži Prohlédnu si chakru a množství chakry svých společníku a poté i senseiuku, která měla celkem slušnou zásobu chakry. Což mě moc nepřekvapilo. Přeci jen byla na hodnosti Jounina tak jsem se neměl čemu divit. Vyrušila mě až Yumiko, která do mě trochu drkla s otázkou zda si nechce zahrát karty. Překvapeně na ní pohlédnu a změřím pohledem i Youshira, který zjeně zapoměl na bouři. "Karty?Zní to jako by jsi šla na výlet." Dodám s úsměvem a přisunu se k nim abych viděl na všechny. "Rád si s váma zahraju ale šetřete mě trochu. Karty moc nehraju." Je pravda že jsem karty nikdy moc nehrál ale karetní hry znám. Nechám je vybrat hru a můžem začít. |
| |||
A znovu na cestu Seděli jsme v poklidu pod stromem a povídali jsme si. Překvapilo mě, když řekl, že jeho dvě bývalé kolegyně z týmu ho tu nechaly už po první misi. * Vždyť musely tušit, že to bude těžké, tak proč vůbec něco takového dělaly, sakra!* Pomyslela jsem si zamračeně a koukla jsem se na něj. „ Mě se jen tak nezbavíš. Neboj se. Po prvním týdnu ti neuteču.“ Usmála jsem se a pro jednou jsem se zase rozhlédla kolem. Všímám si naší Sensei, jak k nám míří, proto to se začnu zvedat. Posbírám své věci a kouknu na Hikaru-kun. „ Tak měli bychom už jít. A´t se nějak rozumně vrátíme domů.“ Pousmála jsem se a pobídla jsem ho k tomu, aby vstal. Musíme vyrazit, cesta nás čeká ještě dlouhá, i když teď asi rychlejší, protože půjdeme víc z kopce. Vydám se tedy na cestu, na tu, kterou jsme přišli. Nechci riskovat tu rychlejší cestu, bude podstatně nebezpečnější. Tady na té si budeme muset dát pouze pozor, abychom neuklouzli. |
| |||
A jéje Když se ten chlap rozeřve na celé kolo, tak se koncentruji ještě víc a ve chvíli, kdy se napřáhne po Eremim, tak vyšlu svůj stín tak, aby ztuhl. Poté se zvednu. ,,Nejsem si úplně jista, jestli jste mě poslouchal. Nechci se tu s vámi prát, chci se jen najíst a v klidu odejít." Dodávám a stín držím. Kývnu na Eremiho, aby šel ke mě. ,,Nejsme nepřáteli, chceme se jen v poklidu najíst, odpočinout si a pokračovat v cestě." Rozhlédnu se. ,,Nechci dělat problémy, ale pokud vy zde budete útočit na mého přítele, tak vás upozorňuji, že by to mohlo být pro obě strany velmi nepříjemné." Zadívám se na Eremiho, který ho doufám zkoumá byakuganem, protože jestli je to ninja, tak jsme v pěkný pr... Bryndě... |
doba vygenerování stránky: 0.17126321792603 sekund