Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Naruto: Nový Věk

Příspěvků: 1109
Hraje se Denně  Vypravěč asasin je offlineasasin
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Juro Ariaki je offline, naposledy online byla 28. března 2024 16:35Juro Ariaki
 Postava Dākuanbā Itami je offline, naposledy online byla 18. února 2024 12:48Dākuanbā Itami
 Postava Kaguya Liu je offline, naposledy online byla 11. března 2024 12:24Kaguya Liu
 Postava Nara Aimi je offline, naposledy online byla 20. března 2024 16:08Nara Aimi
 Postava Ayame Akemi je offline, naposledy online byla 28. března 2024 22:53Ayame Akemi
 Postava Tetsu Kiryu je offline, naposledy online byla 28. března 2024 23:23Tetsu Kiryu
 Postava Kasai Aki je offline, naposledy online byla 20. března 2024 16:08Kasai Aki
 
Senju Kioshi - 22. listopadu 2014 14:30
eiji_mochizuki_character_sheet_by_afo2006d3ekdur–kopie4609.png
Správná rozhodnutí nejsou vždy příjemná...

Já jsem jen ležel a zíral do stropu... Poprvé jsem nevěděl jaký bude můj další krok. Rozmýšlel sem se ale první možnost jsem odmítal a druhá je zase přijatelnější pro mě ale příliš riskantní... Co mám udělat? První možnost je ležet a druhá je jít za nimi jakmile budeme schopni chodit... Ale v tomto stavu jít mimo vesnici je skutečně životu nebezpečné ... Mám to riskovat nebo mám proti své vůli ležet na lůžku? Při Yamatově otázce jsem se na něj ani nepodíval. Jeho otázka mě o to více dostala protože jsem se sám sebe ptal na to samé... Ale odpovědět jsem mu musel. Chvilku jsem přemýšlel a nakonec jsem odpověděl : " Rád bych jim pomohl ale v tomto stavu by jsme jim byli na obtíž a tím riskovali nejen své životy ale ohrozili i ty jejich...Tím že by nás museli v nejhorším případě bránit by museli své soustředění rozptýlit nejen na sebe ale i na nás... Musíme čekat...Tím že by jsme šli za nimi v tomto stavu by jsme udělali více škody než užitku... "
Tato slova jsem řekl s nechutí, odporem a sám bych nejraději věřil něčemu jinému ale je to logické... Skutečně by ohrozili nejen své životy ale i ty jejich když jsme v takto zbídačeném stavu... Rád bych pomohl stejně jako Yamato ale i kdyby jsme se tam dokázali dostat tak by by jsme moc nepomohli protože v tomto stavu bojovat je nemyslitelné...Ano, rozhodnutí čekat je správné. Ne moc příjemné ale správné...
 
Uchiha Yamato - 21. listopadu 2014 17:08
anime_kid43157905.jpg

V nemocnici


"Takže jsou v pořádku?" Oddechnu si, když slyším, že v pořádku pokračují v misi. Ale cítím se tak bezcenně, když polehávám zde a oni stále plní svou misi.
Když odejde popadnou mou mysl nejrůznější myšlenky. Co když bez naší pomoci někde po cestě zemřou? Tohle nemůžu dopustit. Ale ta sestřička měla ve tváři docela zlověstný pohled a jsem si jistý, že to myslela smrtelně vážně při svých posledních slovech. A věřím že mezi řádky, řekla něco jako´hnete se z pokoje a oba vás osobně zabiji´.
"Co budeme dělat Kioshi? Nemůžeme je tam nechat samotné bez naší pomoci. Věřím, že Sensei problém mít nebude ale Kaya může mít trochu potíže." A hned jsem si představil její tvář, když zjistí, že jsem ji nevěřil.
"Doufám, že mě nepráskneš, že jsem tohle řekl. Možná by to pro mě nedopadlo moc dobře." A položím se na postel a už raději mlčím než mě má další slova přivedou do hrobu.



 
Shinigami - 17. listopadu 2014 09:58
godofdeath25016.jpg
Skrytá Mlžná vesnice - 13:30 Trénink v lázních
Takumi, Hayate a Liu

Jamiro-sensei se spokojeně usadí do vody tak, aby měl na vás dobrý výhled. Zatímco Liu dává prostor své blaženosti, tak Takumi si užívá vody s neutrálním výrazem a Hayate....no ten sice dává najevo svou radost ale oči mu stále těkají ke zdi, která vás odděluje od dam. Je docela jasné, nač myslí.
Necelou půlhodinu sedíte v té super vodě a koupete se s nějakým občasným prohozením pár slov, ale jinak o tréninku zatím napadlo další ani slovo.
Až po oněch dlouhých krásných chvílích se Jamiro-sensei pousměje, pohled stočí na vás a protáhne si záda.
"Jak jsem řekl mládeži nevzal jsem vás sem jen tak, ale kvůli tréninku. Takže....chůzi, nebo spíše běh po vodě a stromech jsme již procvičovali. No nyní to ztížíme. Zkoncentrujte chakru a usaďte se na hladině."
Mávne na vás z vody poklidně rukou.Takumi mlčky kývne a za chvilku sedí poklidně na vodní hladině.
"He? Proč?"
Táže se nechápavě Hayate, ale jakmile vidí senseiův pohled zmlkne a povzdychem se usadí po chvilce na hladinu také po jedné Takumiho straně. Jakmile se usadíte všichni tři Jamiro-sensei pokývne hlavou.
"Yosh. Dobře a teď koncentrujte svou chakru. Nezapomeňte udržovat tu s vodní hladinou, ale při tom....při tom vytvoříte svého klona aniž byste spadli do vody, nuže trénujte."
Usměje se sensei a až po krk se spokojeně ponoří do vody a sleduje, jak si vedete.
(Popište pokus o zvládnutí cvičení a na vyhodnocení hoďte 3x3stěnou kostkou.)

Skrytá Plamenná vesnice - 11:38 Lopota s vesnicí
Arisu a Ariaki

Oba jste se pustili do práce. Edai-sensei se ještě zdržel a povídal si s oním mužem, který bude asi starostou vesnice. S Ariakim jste si v práci vedli docela stejně dobře. Zabíjeli prkna, převáželi cihly. Vyztužovali zdi. A dělali kde co bylo třeba. Pot z vás jen lil a po celou dobu jste měli pocit, že vás Edai-sensei odněkud určitě sleduje. No a Ariaki si určitě musel všimnout vražedných pohledů, které na něj Arisu hází. Zdá se, že týmová spolupráce a kolegialita se pomalu od včerejška vytratila. Že by se něco změnilo?
No důležité je, že po půl 12 se rozezní po vesnici hřmění na gong.
"Oběd! Oběd!"
Volá někdo a všichni se stahují k jednomu místu někde uprostřed vesnice, kde se bude obědvat. Edai-sensei se objeví poblíž vás a s pokývnutím jde na oběd. Jeho tvář je klidná ale zdá se, že o něčem přemýšlí.
Když usednete mezi ostatní vesničany k velkým dlouhým stolům k obědu zjistíte, že je pečené maso a chleba k tomu. Není to nic extra ale zasytí a posilní to dobře.
Během oběda vedou mezi sebou jednotliví vesničani tiché hovory. Je jasné, že po obědě vás čeká ještě moře práce. No té je tady asi ještě na více jak dnešní den, ale můžete doufat, že to se vás už nebude týkat.
(Popis vašich činností a oběda, volná akce do skončení oběda.)

Skrytá Zemská vesnice - 14:58 Přežití v lese
Miko, Kamia a Itami

Nakonec bylo tedy rozhodnuto. Vydali jste se trošku jiným směrem a postupovali dále. Míhali jste se po větvích a necelou hodinu jste postupovali kupředu a uvažovali nad tím, jaký je vlastně váš úkol zde v divočině, kromě toho prostě přežít. Po tuto dobu jste neměli žádné potíže až...
"Pomoc! Pomoc! Tady jsem pomozte mi prosím někdo!"
Ozývají se klučičí výkřiky zhruba někam sto metrů šikmo napravo od vás. To vás určitě zarazí, Kazuki-sensei nezmínil, že by tu s vámi měl být někdo další, ale ani jste se na to neptali, takže kdo ví. Každopádně zdá se, že je tu někdo v nebezpečí a záleží pouze na vás, zdali se mu rozhodnete pomoci, prozkoumat to, nebo pokračovat ve vaší cestě. Jedno je však jisté obě varianty mohou být nebezpečné.
(Popiště své rozhodnutí a postup, jakým budete po svém rozhodnutí pokračovat.)

Skrytá Vodopádová vesnice - 9:32 Počátek cesty
Shinju, Arate a Kora

Ayako-sensei vás bedlivě pozoruje s rukama složenýma na prsou a s mírným úsměvem poslouchá, kdo jí co řekne o sobě. Shinju promluví první a ona jí jen kývne.
"Omaya Yuakure Kora a.....ymm....chci udělat pro tým maximum, mám ráda romantiku a krásu, kterou působí vodopád, když se tříští o vodní hladinu. A....a....a....nevím, co dál povědět."
Začervená se ostýchavě a tak se toho ujme s pousmátním Arate. Ruce má složeny na prsou.
"Omaya Mesuki Arate a mám rád lenošení v přírodě ale budu slavný a silný Shinobi, kterého budou všichni znát."
Blýskne frajerským úsměvema jedním palcem se bodne do prsou, aby bylo vidět, že opravdu mluví o sobě.
"Taky nepohrdnu pár specialitami naší kuchyně."
Zazubí se. Ayako-sensei vás znovu přelétne bedlivým pohledem a nadechne se.
"Dobře tedy. To by snad mohlo pro začátek stačit. Nuže zahájíme náš první trénink docela zostra v podobě první mise."
Získá si vaší okamžitou pozornost tím magickým slovem mise.
"Je to mise třídy E, kterou začnete hned plnit. Určitě všichni znáte ten krásný malý vodopád, který je hned nedaleko naší akademie. No takže vyšlápnem si z druhé strany nahoru na něj a vyčistíme mu koryto, protože začíná špatně téct, nějaké otázky? Ne? Yosh tak jdeme."
Usmívá se senseika a jde s vámi skrz vesnici. Netrvá to dlouho a přicházíte po proudu do kopečka k vodopádu. No je to asi horší, než jste čekali. Mezi kameny jsou zasekané větve a kusy stromů a bude to docela lopota. Navíc ač zde není proud nějak extra silný stejně bude třeba dávat pozor.
"No bezva."
Zabručí pro sebe Arate, který si už všiml, co vás čeká. Senseika na vás jen s očekáváním kouká a vyčkává, jak si povedete. Nejspíše je však v případě problémů připravena zasáhnout.
(Popište svůj pokus o zvládnutí mise.)

Skrytá Listová vesnice - 16:05 Další přítomný?
Shokiru, Eremi a Aimi

Shokiru si mírně rezignovaně povzdechne.
"A máme snad na výběr? Je to jediná atypická věc v tomhle lese, na kterou jsme narazili, takže je to pravděpodobně náš cíl."
Eremi po vás koukne a pak se zadívá zase do dálky svým Byakuganem.
"Ne žádnou čelenku nevidím, je zahalený do pláště, nebo tak něco a jen tam tak postává."
Oznámí a Shokiru jen nepříjemně pokrčí rameny.
"Fajn, tak jdeme."
A s tím vyrazíte všichni tři kupředu směrem k zahalené postavě.
Netrvá to moc dlouho a jste jí na dohled. Eremi už musel odpočinout od Byakuganu, jinak by to asi déle už neudržel. Zahalená postava se při vašem přiblížení otočí vaším směrem.
"Tak konečně jste tady. No tak uvidíme jestli mě dokážete chytit."
Je z toho těžké určitě zdali je to muž, nebo žena, ale jedno je jisté, docela dobře se vám vysmívá a než vyrazíte kupředu odskočí na nejbližší větev a hodí po vás několik Shurikenu a pak se dá na útěk.
(Popiště své snažení o splnění tréninku na vyhodnocení si hoďte 3x3stěnou kostkou.)

Skrytá Listová vesnice - 8:12 Týmová spolupráce
Narim, Asura a Yuka

Asura vyběhla vpřed, aby napadla Ryoshi-senseie. Za běhu tasila shurikeny, které proti němu hodila. Sensei se jim obezřetně rychle vyhnul, ale zdá se, že některé letěly opravdu blízko. Následně Už je Asura u něj a zaútočí serií úderů na tělo a hlavu střídaných kopy, od pasu dolů. Ryoshi-sensei se nezdá být zaskočen pouze údery nohou, nebo rukou vykrývá a odráží a ustupuje o pár kroků vzad. Pak následuje ještě jeden rychlý úhyb před útokem Asury a pak tvrdý kop, kdy Asura bolestně vydechne a pak odletí hezkých pár metrů zpět k vám a s pěkným bolením břicha se snaží zvednout opět na nohy.
To už ale Narim vyložil svůj rychlý plán a vyrazil kupředu. Yuka chtěla ještě něco říci, ale jen si nakonec povzdechla.
"Wataka."
V Narimových očích se zaleskl sharingan s jedním tomoe a pak se odrazil vystřelil vpřed v kopu dynamického nástupu, který letěl přímo na senseiovu hlavu. Už už to vypadalo, že zasáhne, byl opravdu blízko, když....duccccc....s tupým zaduněním se ve vzduchu zarazil. Sensei chytl v letu Narimovo chodidlo a zablokoval ho, takže útok nedokončil. Pak ho pevněji sevřel a škubl sebou v otočce, která strhla i Narima pak ho v polovině otočky pustil, právě, když se mu snažila vyrazit do zad Yuko. Letící Narim smetl Yuko sebou a oba přistáli na opatné straně, než Arisu trošku potlučení.
"Tohle je všechno co dokážete?"
Přelétne vás pohledem sensei, který jasně říká, že zatím jste ho moc nenadchli.
(Popište svůj další postup a hoďte 3x3stěnou kostkou pro vyhodnocení.)

Skrytá Listová vesnice - 12:03 Rozštěpený tým
Kaya

Rozhodli jste se dál jednat. Taiki asi nebyl tvým výrazem zrovna nadšený přece jen pokusil se ti zachránit život. Nicméně na to není čas, za chvilku tu stojí 2 klonové Kaye a její vlk....no bohužel není tak velký, jak si předtsavovala ale snad jí unese a bude moci běhat, ač to nebude na nějak dlouho. Hold asi úbytek její chakry taky působí své.
Vyrazí tedy kupředu, aby zaútočila na Shinobiho. Nepřítel tam stále zadýchaný je a Kaya po něm už hází shurikeny. Ten se zmohl na úskok a při tom vytrhl fuuma shuriken ze svého těla a hodil ho. Ten letěl obloukem a těsně minul Kayu za letu však srazil oba její klony.
"Shimata."
Zavrčí vztekle Shinobi a dva shurikeny ho zasáhnou zo levého stehna. Zavrčí bolestí. A pak se z koruny stromu nad Shinobim kotoulem vzad spustí Taiki a proletí čelem k jeho zádům těsně kolem něj a jen něco kolem něj mihne rukou. Než dopadne dolů na zem.
Ozve se syčení.
"Nééééé!"
Zařve shinobi a snaží si dosáhnout na záda a pak.....prááááááááskkk......exploduje mu na zádech výbušný lístek. Naštěstí Kaya už byla dost daleko a puf....vlk zmizel už její tíhu neunesl, takže zůstala stát na jednom ze stromů. To co z vybuchlého Shinobiho zbylo dopadlo na zem opodál od Taikiho, který si mírně oddechl. Zdá se, že mu z toho není nějak moc špatně, nebo tak ale pak....svist....a za zády Taikiho v pokleku, se objeví druhý maskovaný shinobi narovnaný a s kunaiem mu máchne směrem k zátylku.
"Kurose!"
Zařve....svist....z jedné větve seskočí Daiki-sensei a šikmo zhora přiletí, jako blesk k těm dvěma a křááách....Shinobi dostane Daikiho drtivý úder pěstí do obličeje. S bolestným zakňučením odlétne a narazí o strom, kde se sveze na zem. Taiki ještě docela rozhozeně koukne na Daikiho-sensei a děkovně mu kývne. Ten se vydá k Shinobimu.
"Svážeme ho vyrazíme s ním do Zvučné."
Podotkne sensei a pak se věnuje vašemu novému společníkovi. Taiki se roztřesně zvedne ao tře pot z čela.
(Popiště svůj další postup, nyní víceméně volná akce.)

Yamato a Kioshi

Zdravotnice si jen opětovně povzdechne a trpělivě pohlédne na Kioshiho i Yamata.
"Přinesli vás klonové Daikiho-sama, on a vaše kolegyně pokračují v misi sami, jak mne informovali."
Podotkne zravotnice a znovu vás přelétně pohledem.
"Prosím už se nezkoušejte přemáhat nerada bych, abychom vás museli znovu dávat dokupy. A věřte, že to není nic příjemného pro nás a je to náročná práce."
Poklepe tužkou na vaše spisy a pak se vydá ke dveřím.
"Kdybyste něco potřebovali zazvoňte."
Dodá a když mizí ven můžete si všimnou, že má docela pěknou postavu, jen co je pravda. V pokoji však nyní osamíte a moc k činnosti tu toho není. No možná vás alespoň někdo příjde časem navštívit, ač v tomhle stavu to taky není úplně ideální asi.
(Volná akce, můžete mezi sebou komunikovat ect.)
 
Rupinasu Kamia - 16. listopadu 2014 20:14
iko2125.jpg
Itami

"Máš pravdu asi nebudou žít ve stádech, ale změna směru neuškodí, mohla by se sem vrátit sama a naštvaná, až se trochu vzpamatuje."
prohodím.
"Tak asi půjdeme dál, i když vlastně ani nevím co po nás vlastně sensei chce, ano, jde o zlepšení týmové práce, ale ni bližšího nám neřekl."
řeknu s povzdechem.
Ach jo, ten sensei.
pomyslím si.
"Miko, jestli tohle přežijeme ve zdraví, teda jestli to vůbec přežijeme tak ti pak ukážu to co Itamimu a senseiovi...měla by si to taky vědět."
poznamenám k Miko po cestě(a je jedno, který směr zvolíme).
 
Natsume Arisu - 16. listopadu 2014 18:25
3069802_13526004328712654.32res_225_350
Odpadlík!
Takao..odešel ? Ubohost. To si tedy brzo uvědomil, že na to nemá. No na truchlení není prostror. Edai-sensei nás vede nedaleko za vesnici. Před námi se rozprostírají rozestavěné domy. Ihned mě napadne, že zde nejspíše budeme vypomávat s prací.

"To je cíl naší cesty zde budete dnes vy dva pomáhat."
Samozřejmě. Otázkou však pro mě je..jestli je to nová vesnice, nebo ji rekonstruují. A pokud ji rekonstruuji, tak co tuhle zkázu způsobilo? Tohle není oblast s vysokou větrnou aktivitou. Práce na obnově vesnice jsou v plném proudu. Nikdo nezáhálí a pracují úplně všichni.
Ihned po příchodu nás vousatý muž obeznámí s našimi povinnostmi.
Hmm to vypadá jako zajímavá zkouška fyzičky.
Uslyším odfouknutí Ariakiho a trochu znechuceně se na něj podívám.
Zachvíli budu v tomto týmu sama.

"Na tak asi abychom začali."
"A já si myslela, že jsme se přišli jen koukat."

Jedním ladným skokem se dostanu na trám a přidřepnu si. Vezmu do ruky položené kladivo a začnu rychle přibíjet hřebíky. Snažím se abych toho měla co nejvíce hotové. Pokračuju v dalších činnostech, které nám byli dány. Cítím jak mě Ariaki sleduje. Leze mi to šíleně na nervy. Ještě chvíli a něco po něm hodím. Podívám se vražedně do koleček s cihlami..
 
Senju Kioshi - 15. listopadu 2014 19:16
eiji_mochizuki_character_sheet_by_afo2006d3ekdur–kopie4609.png
Probuzení

Pomalu jsem otevřel oči. Zrak mám značně rozostřený a tak chvíli mžourám očima a rozhlížím se po pokoji.
Konečně se mi povedlo zaostřit a pořádně se rozhlédnout. Stále ležím a jen se rozhlížím po pokoji * Nemocnice? takže jsem živý... * pomyslím si a zaslechnu vedle sebe Yamata který se poněkud hlasitě zeptal zda s námi už nikdo nepřišel. Když jsem to slyšel zorničky se mi zděšeně zúžily * to jako že Daiki-sensei a Kaya sou na té misi sami? Co když to nezvládnou? co když se jim něco stane? Ano Daiki-sensei je silný ale co Kaya? * myšlenky mi lítají hlavou jako splašené ale žádná nich není pozitivní

* To ne... Nemůžeme je tam nechat * pomyslím si a pokusím se postavit. Při rychlém sednutí se mi ale zatmělo před očima a ozval se bolestivý výkřik z mých úst a opět spadnutí na záda zpět na postel. To jsem pocítil následky výbuchu. Tělo lehce popálené ale záda jsou trápením. Kdybych se já vůl nehýbal necítil bych je. Teď cítím jako by hořely a zároveň by byly nabodávány jehlami nepřetržitě především v místech, kudy vede páteř. Bolest je nesnesitelná.
Brzy jsem si uvědomil že páteř mám při nejlepším naraženou a ten prudký pohyb mojí páteři moc neprospěl. Spálená místa na těle se snažím nevnímat. Oproti bolesti zad je to jen lehké svědění. Ačkoliv to téměř nebolí i přes to to není nic příjemného.
Po asi 2 možná 3 vteřinách po které trval bolestný výkřik ( ne nějak hlasitý, spíše jen jako trochu zvýšený hlas. ) jsem jen ztěžka oddechoval a podíval se na Yamata " Kdy ses probral? " zeptal se ho ještě s trochou bolesti v hlase.
Byl rád že bolest opět ustupovala.
 
Juro Ariaki - 15. listopadu 2014 10:08
blackshinobi25864.jpg
Mise alias stavbař

Když sensei oznámi, že Takao už s námi není v týmu trošku se zamračím a posmutním.
"Takže už jsme na to jen dva."
Podotknu tiše pro sebe a vydám se po boku Arisu za senseiem. Během chvilky už opouštíme vesnici a já se mohu nechat oddat vlastním úvahám. Vesnička kam míříme by neměla být daleko, takže alespoň to bude rychlá cesta.
"Proč se na nás Takao vykašlal? Nebo se něco stalo...? Hmmm jak to teď zvládneme jen ve dvou, to přece jen tak nejde."
Bručím si pro sebe v duchu celou cestu. Vytrhne mě z toho až to, že jsme dorazili do cíle a sensei na nás mluví. Trošku zamteně zatřepu hlavou, ale pak už jej poslouchám. Rozhlížím se po okolí a hodnotím vesnici. Zdá se, že jí rekontruují nebo rozšiřují a je tu spousta práce.
"My dva? Hmmm takže sensei bude jen koukat...mohlo mě to napadnout, že tu bude jen jako dozor."
Povzdychnu si v duchu a poslouchám místního občana, který nám vyloží, co je třeba udělat. Trošku si odfouknu a kouknu na Arisu.
"No tak asi abychom začali."
Pokývnu hlavou a přejdu k jednomu domu, kde se staví střecha. Odrazím se a přistanu na jednom z trámů. Opatrně si tam přidřepnu a začnu pomáhat přibíjet prkna, přenášet je a ustavovat na svá místa. Dbám při tom na balanc a v duchu lituju toho, že nemám jakou techniku použít, abych si trošku pomohl.
Až budou hotové střechy pomůžu místním dřevy zpevnit stěny domů, dostavět zdi, které nejsou kompletní a jelikož je třeba materiál stále vozit, tak se lopotím i s kolečkem plným cihel, které mi příjde, že mi snad každou chvílí musí urvat ruce, takže se krásně potím a zatínám zuby. Sensei musí být určitě spokojený, protože tahle makačka je docela drsný trénink na výdrž a fyzičku. A to zdaleka den ještě asi nekončí. Jen občas po očku sleduji Arisu, abych jí mohl pomoci, nebo věděl kde se pohybuje a mohl s ní koordinovat, jsme přece jen tým.
 
Dākuanbā Itami - 08. listopadu 2014 12:48
ninnjadoton5142.jpg
Akce po stonožce

Na moji otázku obě holky zareagují, že jsou v pořádku. Je to dobře nebudeme se muset s jednou z nich tahat. Coož by nás dost omezilo. Oddechnu si a rozhlédnu se okolo sebe.
To je v pořádku. Hlavně že jsi si nic neudělala, zareaguji na omluvu Miko. Ani se jí moc nedivím ani já se s velkou stonožkou nesrovnávám úplně nejlíp a to jsem muž. I když já si spíš představuji čím se taková velká stonožka asi živí, pokud si nezpestří jídelníček nějakým genínem, než abych řešil jak vypadá.
Nejsem si jistý, ale nemyslím si že by stonožky byli stádový typy, poznamenám na Kamiinu poznámku kudy dál. Já naopak bych docela v tom směru i pokračoval. Dokud ji nezatlačíme do kouta a dáme si pozor, tak už na nás znovu nezaútočí.
Teď když jsme ji ukázali, že si není dobrý nápad s námi zahrávat si nemyslím, že by nás znovu napadla. Pokud jí nevlezeme do hnízda, řeknu svoje myšlenky nahlas.
Asi jsem pro lehce změnit směr, co myslíte? Zeptám se jich.
 
Uchiha Yamato - 07. listopadu 2014 16:54
anime_kid43157905.jpg

V nemocnici




Pomalu otvírám své oči a do nich mi svitne denní světlo. Zamlžím a dám si ruku před oči. Snažím se držet oči otevřené a všimnu si svých ran. No jo! Byli jsme napadeni. Švihem se vyzdvihnu do sedu a okamžitě zjistím, že to neodnesla jenom moje ruka ale i žebra. Chytnu se za ně a tlačím si a hrudník.
Když ke mě dolehne lidský hlas zbystřím a podívám se po okolí a hledám tvůrce toho zvuku. Lékařka. Jsem v Konoze. Jedna z nejlepších zpráv co jsem kdy slyšel. Když se povídám po pokoji vidím už ale jenom Kioshiho, ostatní nevidím. V jiném pokoji nejspíše nebudou a tak znervózním a zakřičím za sestřičkou, která mizí ve dveřích "To s námi už nikdo nepřišel?"
 
Nami Kaya - 06. listopadu 2014 18:57
konoha_kunoichi_by_isischan95d5hdsai8694.jpg
Nepřítel

Než jsem zaútočila já tak jsem sledovala souboj mezi tím shinobim a senseiem. Když senseie sejme a prohlásí, že je slaboch tak se jen ušklíbnu.
To těžko, na úžasně, epického cool seneie nemáš hochu.
pomyslím si, ale je čas se věnovat našemu nepříteli. Mým shurikenům shinobi uskočí a dál skládá pečetě.
Kruci, to nevyšlo
zakleju, ale to už proti němu posílám můj fuuma shuriken, první mine, ale ten druhá shinobiho zasáhne. Naš nepřítel vykřikne něco o tom, že jsou svobodní, moc nechápu co mu vadí na tom pracovat pro vesnici, ale nemám čas na přemýšlení, protože proti mě letěí několik střel...Chystala jsem se složit pečetě a udělat kawarimi, ale Taiki mě včas strhl a schovali jsme se schovali za strom. Všimla jsem si chvilkové mlhy...pravděpodobně to udělal Taiki aby nás mohl schovat.
"Jo jsem...už mě nemusíš držet.."
řeknu potichu a trochu nepřátelsky, ale jen lehce, rozhodně už nejsem tak rozhořčená jako předtím. Jenže boj nekončí.
Co teď sakra? Sensei, kde ste vy?
pomyslím si.
Jen jedno jutsu a jsem bez chakry, druhej fuuma shuriken nemám, a pro tamten se nedostanu. Kayo mysli, pokud je nepřítel nahoře a my dole tak mi ani problesknutí nepomůže. Taiki toho umí určitě dost, možná víc než já...
napadne me.
Mohla bych vyvolat vlky, ale...to bych byla skoro odrovnaná navíc by teď moc nepomohli.
přemýšlím dál. Mám strach...jsem nervózní, proti těmhle stačí jedna chybička a je po nás....
Složím pečetě a vytvořím dva klony. Chci nepřítele trochu zmást. Pak se kousnu do prstu, vyvolám tak velkého vlka aby mě v pohodě unesl a mohl při tom běžet. Nasednu na něj a vytáhnu si kunaie. Rozeběhneme se zpoza stromu a já pokud nepřítele vidím tak po něm hodím několik kunaiů. Jednou rukou se držím srsti vlka. Pokud by mi "palbu" oplácel tak se snažíme uhýbat jak nejvíc to jde. Vlastně ani nepočítám s tám, že bych toho hajzla porazila, ale chci získat Taikimu čas.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.23703503608704 sekund

na začátek stránky