Andor.cz - Dračí doupě online

Druhá a třetí část tréninku

Tempo tréninku se okamžitě vystupňuje. Je to náročné, mokré, rychlé a náročné ještě jednou. Netrvá dlouho a lije ze mě jak pot tak voda. Kamia se koupe mnohem víc než já, ale to není způsobeno mou schopností se vyhnout, ale tím, že jsem si sebou vzal kunai a raději shurikeny odrazím než abych skončil ve vodě.
Ani tato pomůcka mi však nezabrání se promáčet. Několikrát se mi stane že při došlapu na hladinu se zapomenu soustředit na chakru a zahučím pod hladinu stejně. Nebo mě vyruší shurikeny ze soustředění.
Sensei po nás po nějaké době přestane házet další shurikeny. Já dopadnu na koleno na hladinu a trochu se ponořím než ustálím tok chakry a zase se nadnesu na hladinu. Jsem utahaný. Pravděpodobně nespotřebováváme tak velké množství chakry, ale na soustředění je to klíččový.
Už abych to uměl podvědomě jako sensei, pomyslím si to by mi rozhodně pomohlo.
Techniku? Zeptám se trochu blbě, ale jsem unavený a chci se ujistit, že jsem ho nepřeslechl.
Se zbláznil. Nemohu použít žádnou normální techniku i kdybych chtěl. Takže jsem odkázaný na základní techniky. No alespoň se na ně nebudu muset tolik soustředit, pomyslím si. Nevím jestli bych se zvládl soustředit na složitější techniku, ani v případě, že bych nestál na hladině. Trénink se na mě podepsal. Teď bych potřeboval pár desítek minut na vydechnutí.
Znovu se postavím na hladině a oddechuji. Snažím se uklidnit dech, abych se pak mohl soustředit. Mezitím Kamia, začne se svým pokusem.
Já se vydýchám a začnu skládat pečetě. Hned po druhé se propadnu pod hladinu a s prskáním se na ní zase začnu škrábat.
Je to těžší než to vypadá. Nemohu se pořádně soustředit na obě techniky, pomyslím si.
Začnu dalšími pokusy.
Bunshin no jutsu, pokusím se z aktivovat klona. Pokud se nepovede tak znovu.

Shokiru


Tázavě se zadívám na Shokira a vůbec ho nechápu. Ale alespoň, že dojedl. Když Eremi dojedl, jen jsem se usmála a když řekl, že vařit umí, tak se na něho zazubím.
,,Takže příště vaříš ty?"
Párkrát zamrkám a vypláznu na něj jazyk. Pak se zadívám směrem, kterým vyšel Shokiru.
,,Asi nevíš, co s ním je, že?"
Zeptám se Eremiho, ale předpokládám, že ani jemu se Shokiru nevyzpovídal i když to jsou kamarádi.

Trénink

Druhá část tréninku není žádna sranda, jsem prakticky pořád ve vodě, oproti Itamimu. Štve mě, to protože mi to nejde. Jsem naštvaná sama na sebe, i když vztek u mojí osoby není zrovna vhodný, ale tak co už. Po nějaké době se zase ozve sensei. Máme se udržet na vodě a při tom aktivovat nějaké jutsu.
To si dělá srandu...už takhle mi zima...tak proč nebýt mokrá ještě víc..
pomyslím si a povzdechnu si. Nehce se mi používat žádné náročné techniky, proto se rozhodnu pro použití Henge, ono, to bude náročné i tak, protože s u toho musím udržet na vodě. Složím potřebnou pečeť, chvilku se soustředím a pak se zkusím proměnit na senseie. U toho se snažím udržet se na vodě.
(2 - 3- 3 )

Tréning

Sledoval jsem senseie a své týmové kolegy. Takumi si očividně všiml že se mi do boje nechce a asi chtěl něco říct. To už se ale ozval Hayate a ihned vyrazil na senseie. Jen zavrtím hlavou a sleduji ho. U kůlu vyskočil a chtěl senseie udeřit, ale samozřejmě mu to nevyšlo. Pak se ozval i Takumi s tím že bychom měli Hayatemu pomoci. Vytvořil několik kopií a vyrazil na senseie. Chvíli jsem stál na místě a přemýšlel. Nakonec jsem tasil a vyběhl jsem za Takumim. Nechám ho aby zaútočil na senseie jako první a pak ho napadnu já z druhé strany. Pokud by zaútočil on na nás, tak se pokusím úder vykrýt svým pouzdrem na katanu které svírám v levé ruce.

Skrytá Listová vesnice - 11:15 Hamiňami
Eremi, Shokiru a Aimi

Eremi je brzo po jídle a se zájmem sleduje oba své společníky. Když Aimi promluví na Shokira, ten je chvíli jakoby duchem mimo a pak zamrká.
"Ymm?"
Koukne po Aimi a pak mírně kývne.
"Ym jo jasně, v pohodě jen....jsem se zamyslel."
Podotkne na vysvětlenou ale stále vypadá trošku mimo.
"Che já náhodou trochu vařit umím."
Zašklebí se Eremi a odvede téma trošku někam jinam. Mezitím Aimi i Shokiru postupně dojí. Shokiru je samozřejmě poslední.
"Musím na chvilku na vzduch za chvíli se vrátím."
Zvedne se s povzdychem ze země a vychází klidnými kroky z kuchyně a zmizí nejspíše někam ven. Eremi se tázavě podívá na Aimi s tím, že moc nechápe, proč Shokiru odešel.
(Volná konverzace)

Skrytá Mlžná vesnice - 8:35 Proti senseiovi
Hayate, Takumi a Liu

Sensei vás z onoho kůli s klidem sleduje. Liu mezitím ucouvne trošku dozadu za své společníky. Takumi si toho očividně všimnul, už chce něco říct, když se ozve bojový křik.
"Gráááááh na to čekáte bačkory dostaneme ho!"
Běží s napřaženou pěstí Hayate s úmyslem zaútočit na senseie.
"Choto matte!"
Trhne sebou Takumi, kterými se tohle vůbec nelíbí.
"Kso!"
Sensei vše jen nevzrušeně pozoruje. Hayate před kůlem vyskočí a pokusí se udeřit senseie, ten jen nevzrušeně uhne tělem trošku do boku, takže Hayate proletí jen vztekle kolem.
"Musíme tomu blbovi pomoct. Bunshin no jutsu."
Vytvoří Takumi 5 svých klonů a se všemi najednou se rozběhne ve formaci na senseie, vypadá to na docela triviální techniku a postup. Až moc jednoduché no ne?
(Napište svůj další postup a případné akce podpořte hoděm 3x3stěnou kostkou pro vyhodnocení.)

Vítěz!! Tréning pokračuje..

Senseiovu poznámku jsem zaregistroval, ale nějak jsem na ni už nereagoval. Měl pravdu, takže nebylo co dodávat. Všichni tři jsme běžely po kmeni stromu. Docela nám to šlo, ale pak najednou zhruba v půlce se Takumimu něco zvrtlo a málem spadl. Na chviličku jsem přemýšlel zda je v pořádku, ale ukázalo se že ano a tak jsem pokračoval dál. Hayate držel stejné tempo se mnou. A to se mu asi nelíbilo. Zřejmě není zvyklí na to že by ho mohl někdo v něčem porazit. Na jeho poznámku nějak neodpovídám, jen se na něj podívám ledovým pohledem a pak pokračuji v cestě na vrchol. Hayate očividně posedlý touhou po vítězství ztratil koncentraci a spadl. Já jsem ještě trošku zrychlil a pak jsem najednou konečně stál na vrcholku stromu. Ač značně unaven, dokázal jsem to. Spokojeně se usměji a rozhlédnu se. Pak nasaji do plic vzduch a podívám se dolů na senseie. Kývnu že rozumím a počkám až se dostane Hayate trošičku níž. Já pak po větvích pomalu zamířím také dolů. Z poslední větve se odrazím a na zem skočím. Podívám se na senseie. Jsem zvědav co je dle něj "něco trošku těžšího". Vezmu své pouzdro s katanou a následuji ostatní. Dojdeme na nějaké cvičiště. Takže chce vidět co umíme. No bezva. V tomhle bude trochu problém, protože já toho moc neumím. A u sebe mám jen katanu. Nechce se mi ukazovat jedinou techniku kterou zvládám. A pro to popojdu o pár kroků zpět a čekám zda budou útočit Takumi nebo Hayate. Já je jen tiše sleduji a čekám.

//Katanu mám připravenou v ruce. Jsem připraven tasit v případě že by na mně někdo útočil.

Oběd


Konečně dovařím a když rozdám jídlo, tak se jen usměji.
,,Itadakimas kluci"
Zadívám se na Shokira a začnu také jíst.
,,Shokiru, jsi v pořádku? Nebo... Je to jídlo v pořádku?"
Prohlédnu si ho, jestli nezelená nebo něco podobného a docela mě trápí, že nevím, co s ním je.
,,Chutná ti to?"
Zeptám se a pomalu jím svou porci. Na Eremiho se jen pousměji, ale přemýšlím nad tím, co je Shokirovi, protože mě to trápí. Obědvám, protože mám hlad a ještě k tomu i adrenalin opadl, takže jsem unavená a jídlo je nejlepší zdroj energie.
,,Jsem zvědavá, jestli někoho z vás také uvidím vařit."
Zasměji se té představě, ale v duchu si přiznám, že oboum by to v kuchyni neuvěřitelně slušelo. Zamyšleně si oba začnu prohlížet a představovat.

Skrytá Listová vesnice - 11:00 Čas jídla
Eremi, Shokiru a Aimi

Aimi se míhá spokojeně v kuchyni a vaří zatímco Eremi jí se zájmem sleduje. Shokiru naproti tomu spíše jen tak kouká do stropu a sedí v rohu kuchyně. Zdá se, že odpočívá a z okolí se moc nedělá. Vaření zabralo docela pěkný kus času a kuchař se mezitím někam vypařil. Aimi však konečně dovařila.
"Ymm?"
Zvedne oči Shokiru k Aimi, která ládu je porce a sedne si do tureckého sedu a příjme tu svou. Eremi vezme svou misku a usměje se.
"Arigato Aimi-chan."
Kývne a oba kluci se chopí hůlek.
"Itadakimas."
Řeknu oba kluci postupně a pustí se do toho. Eremimu očividně chutná. Shokiru jí, ale docela se s tím crcá skoro by se dalo říci, že si s jídlem vyloženě hraje, jako by byl duchem úplně někde jinde.
(Volná zábava zatím.)

Skrytá Mlžná vesnice - 8:30 Strom zdolán
Liu, Takumi a Hayate

S opětným odhodláním se všichni tři kluci opět rozběhnete po stromu.
"Život vás taky nebude před něčím varovat, musíte zažít tvrdé následky, abyste se poučili."
Oznámí sensei. Všichni naberete tempo. Takumi však v půlce stromu ztratí koncentraci a zůstane viset za ruku na jedné z větví se zakletím nad tím, že už odpadl. Liu a Hayate pokračují kupředu.
"Spadneš parchante."
Zavrčí Hayate a už se blížíte k vršku stromu, když Hayate na chviličku ztratí koncentraci a ujede mu noha, takže musí použít rychle kunai a zůstane viset u kmenu stromu z mnohem horším kletím. Liu se do toho opravdu obul, protože brzo stojí na vršku stromu ač zadýchaný a unavený.
"Výborně hoši. Hlavně ty Liu teď ses vytáhl, pojďte dolů."
Pokývne sensei se spokojeným úsměvem a počká než se všichni vrátí k němu.
"Tenhle trénink tedy vyhrál Liu. Yosh čas přejít na něco trošku těžšího."
Zavede vás sensei na jedno z cvičišť, kde jsou stromy, jezírka, tréninkové kůly a mnoho dalších věcí.
"Nyní uvidíme, jak vám půjde spolupráce."
Přeskočí na jeden z kůlů kde si dřepne a sleduje vás.
"Máte jednotný úkol zkus na mě vše co umíte a pokud možno mě alespoň škrábnout."
Pousměje se a se zájmem vás sleduje.
(Popiště svůj pokus o zvládnutí dalšího tréninku na vyhodnocení hodte 3x3stěnou kostkou.)

Tréning pokračuje

Můj nápad zabral. Šlo to celkem dobře, bodce se zabodávaly do kmene a já jsem rychle stoupal. Brzy jsem předběhl i Takumiho, který byl zřejmě docela překvapený že mi to tak jde. Zahlédl jsem jak si chystá shurikeny a drátky, zřejmě nechce být pozadu. Tušil jsem co má v plánu, ale nečekal jsem až to provede. Jen jsem se ušklíbl a pokračoval jsem dál. Doufal jsem že se dostanu co nejvýše. To už jsem ale slyšel jak někdo padá dolů a pak senseiova slova. Najednou se on sám objevil přede mnou. Běžel proti mně a evidentně mně chtěl "sundat" dolů. Měl jsem v plánu se mu vyhnout a pokračovat, ale byl moc rychlý. Ucítil jsem bouchnutí do hrudi a už jsem letěl dolů za svýma týmovýma kolegama. Než jsem dopadl, tak jsem se párkrát praštil větví, což docela bolelo. Sensei se objevil vedle nás a začal nás kárat. S klidným výrazem se na něj podívám. "To stačilo říct, nemusel jste nás shazovat dolů". Bodce z chodidel vjedou zpět do nich a já o trošku klesnu. Opět si obuji boty a nahromadím chakru do nohou. Na nic nečekám a pokusím se vyběhnout znovu na strom.

Je čas pustit se do vaření


Usměji se a přikývnu.
,,Doufám, že máte rádi rýžové nudle s kuřecím masem a zeleninou."
Pronesu a zmizím v kuchyni.
Najdu rýžové nudle, dám si vařit vodu a obratně si vezmu, cibuli, zelí, mrkev a žampiony. Začnu je krájet na plátky a připravím si pánev s olejem na kterou zeleninu mrsknu. Rychle osmahnu a poté přiklopím. Mezitím si dám vařit nudle a rychle nakrájím kuřecí maso na něco co připomíná menší plátky, okořením a také mrsknu na pánev a rychle osmažím, aby se maso zatáhlo. Přiklopím maso a nechám dusit. Mezitím si sleju nudle, aby nebyly převařené. spolu s masem přidám nudle do pánve k zelenině a promíchám, najdu omáčku Shoyu a zakápnu, samozřejmě ochutnám a podle potřeby dochutím. celá příprava by měla trvat i s přípravou ingrediencí zhruba 40 minut. Po 40 minutách se rozhlédnu, kde jsou kluci a začnu nandavat. Jim samozřejmě větší porce, aby měli sílu a sobě si dám normální porci, abych se mohla hnout. Nandám jim jídlo
a na kraj talíře přidám pár kousků zeleniny. Vezmu hůlky a zvolám.
,,Oběd!"
Snad přijdou a snad jim to bude chutnat.