Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1322


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 25. prosince 2018 23:33Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 16. února 2020 22:52 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 16. února 2020 20:36Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je offline, naposledy online byla 16. února 2020 22:46Hádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 16. února 2020 20:36Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 07. února 2020 17:17Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 15. února 2020 9:26Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 16. února 2020 20:36Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 16. února 2020 22:52Dionýsos *Otec Dennison*
 
Thór *Chris Hemsworth* - 17. prosince 2019 18:27
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

ZÁHADA ZLATÉHO JABLKA A RUN
Her-Ur, Forseti




Že Forseti z Lokiho přítomnosti nebude nijak nadšený mi bylo jasné už od začátku. Vsadím se že to bude vzájemné, ale budou muset zapomenout na to co bylo. Oba dva chci s sebou až půjdeme pro Sif a chybělo by mi, kdyby tam začali nějak vyvádět. I kdybych je měl oba seřezat, přinutím je aby spolupracovali. Teď však musíme zařídit jiné věci, takže se nebudu zbytečně znepokojovat, dokud na to nedojde.

Jak jinak.. Věděl sem že Horus nepůjde. Trochu mně to ale i tak štve, když vím jak bojeschopný je. Mohl ukázat trochu té dobré vůle, ale fajn, asi se musí starat o spoustu jiných věcí. Aspoň že nepůjdeme úplně samy. Imhotep? To jméno sem slyšel už několikrát, ale nikdy sem se nezajímal o koho jde. Jak řekl Forseti, býval přeci člověk. Ale zejmě se to bude brzy moci změnit. "Uvítám jakoukoliv pomoc. Děkuju". Kývnu na Her-Ura a pokračujeme dál. Já, Loki, Forseti a Imhotep. To už zní jako celkem dobrý tým. Šance na úspěch se mi zvětšují.


Uslyším co je řečeno o Serqetovi a cuknou mi pobaveně koutky. Úplně ho vidím, nebo spíše ji, ženu, bohyni, skrývající se v tom mužském těle. Připlete se do boje a nechá se svou nepozorností zranit. Asi je vážně dobře, že zůstává tam kde mu to jde nejlépe.



Najednou se rozpoutává diskuze mezi těma dvěma a skoro nevěřím svým uším. Forseti zastavuje a já mám najednou velmi špatný pocit. On to ví! Nejsem si jist zda si je vědom i těch Lokiho run, ale o Válim ví určitě. Podezřívavě si boha přeměřím pohledem a pak kouknu na Horuse. "Dobře, hned tam budeme". Kývnu že rozumím a šťouchnu do Forsetiho. "Pojď". Na nic nečekám a zrychlenou chůzí mířím do výtahu. Následně pak do nemocničního křídla do Váliho pokoje.


Ale ještě před tím se ve výtahu na Forsetiho zadívám a trošku mi zajiskří prsty. "Ty o tom víš, že jo? Co má tohle znamenat? Nařídil ti to ódin, nebo jsi mu ji dal sám? Mluv!"
 
Snový průvodce - 15. prosince 2019 16:14
gral_bohu7694.jpg
Takhle to nefunguje
~Dionýsos + Mesetet, Persefone~

Jakmile jsi zmínil, že jsi z řeckého panteonu, ještě jednou si tě Mesetet prohlédla, protože byla na pochybách, zda mluvíš pravdu. Nicméně musela uznat, že Persefonina reakce byla dostatečným důkazem o jeho pravdomluvnosti.
"Nejsem bůh," odtáhla nůž, ale nehodlala jej dát z ruky. "A pokud jsi opravdu z řeckého, potom chápu, proč takhle reagovala. Nechce s vámi mít nic společného, takže jí do toho netahej, jasný?" zamračila a ruka s nožem ji lehce cukla.

"Co se to tu sakra děje?" najednou se v kuchyňce objevil muž, kterého doprovázela podivná atmosféra. Šla z něj cítit smrt a hlad. Jeho temné oči těkaly z Mesetet na tebe, i když na tobě spočinuly vždy o něco déle. Lehce vycenil zuby, když si všiml, co jsi zač, ale myslet si, že upírům vadí kříž, bylo jako věřit každému blábolu. "Nahoře je plno a ostatní holky nestíhají. Co tu chce?"
Mesetet schovala nůž. Zjevně z může měla respekt. "Promiň, Savero. Je to bůh a zatím mi neřekl jméno," podívala se na tebe dost příkře.
"Bůh nebo člověk. Je mi to jedno. Mazej nahoru obsluhovat. Neplatím tě za tlachání," ukázal prstem. "Vyřeším to sám," pohlédl na tebe.

Mesetet na chvíli ztvrdly rysy, ale nakonec se poddala a odešla. Zůstal jsi tu sám s mužem, o jehož původu si neměl tušení a bylo na tobě, jak se s danou situací popereš.



Savera
 
Artemis *Alyss Ellery* - 15. prosince 2019 15:58
artemis_alyss28072.jpg
Neúplné rodinné setkání
~Áres, Athéna + Zeus, Hádes, Afrodita, Apollón~

Zprvu jsem sledovala Háda dost podezřívavě. Jeho to vůbec netrápilo a shlížel ze schodů. Slyšeli jsme zvuky urputného boje, který ne a ne přestat. Zem se sem tam otřásla a mě polilo horko, když vše na chvíli utichlo. Moje bezmocnost byla mou noční můrou. To byla jedna z věcí, kterých jsem se bála.
"Nemůžu tady sedět!" vztekle jsem se začala škrábat na nohy, a přitom se podpírala o svůj luk. Naštěstí byl božského původu, jinak by dávno praskl.

Udělala jsem jeden krok a cítila, jak se mi podlamují kolena a mířím rovnou hlavou dolů. Dřív, než mě stačila pohltit temnota schodiště, mě Hádes zachytil a přitáhl, aby získal lepší těžiště a nespadl spolu se mnou.
"Co jste dole vyváděli?"
Zle jsem se na něj podívala, ale uvědomila jsem si, že nebýt jeho neočekávané pomoci, kutálím se dolů a mohla jsem všechno ještě zhoršit. "Thanatovi se podařilo probudit Krona," zatlačila jsem na Hádovu hruď, ale on si zjevně užíval mou blízkost. Říkat něco, že on je můj strýc, nemělo smysl. Vždyť Áres byl můj bratr, i když jsme měli každý jinou matku.
"To vysvětluje hodně. Dotkla se tě jeho čepel?" zeptal se a já jenom přikývla. "Vysála z tebe část síly. Buď ráda, že jenom část," pak mi konečně pomohl si sednout vedle Apollóna.
"Jeho zasáhl taky, ale ne tolik," ozvala se starostlivě Afrodita. "Uspala jsem jej, ale měl se dávno probudit."
"Probere se," ujistil ji Hádes. Pak se uchechtl. "Měli jste sakra štěstí. Myslel jsem, že bratr svou existenci v Tartaru vzdal potom, co jste se tam tak zbaběle schovali," dal ruce v kříž. Afrodita uhnula pohledem. Cítila jsem z ní sálat vinu. To ani jeden celou dobu netušili, že je otec s nimi celou dobu?

Pak jsem si uvědomila, že nastalo ticho. Objevil se Zeus, Áres i Athéna. Afrodita jako první atakovala Dia obejmutím a já se vřele usmála na Área. Nakonec jsme zachránily s Athénou více než jednoho boha. Mohly jsme být na sebe náležitě pyšné.

Afrodita ustoupila od Dia a snažila se mu vysvětlit, co se stalo. Shrnula to tak, že můj bratr zešílel z nedostatku slunečního svitu. Poprvé se mu podařilo najít cestu ven, ale Thanatos jej zahnal zpátky a pak to s ním šlo z kopce. Viděla jsem na ni, že jí na Apollónovi hodně záleží a mezitím se k němu přemístila a chytla jej za ruku.

Vydechla jsem a omotala svou paži kolem té Áreovi. Nevšímala jsem si Diova pohledu, i když z něj nešlo vyčíst, jestli jej to překvapilo nebo to bral v pohodě.
"Vezmeme jej nahoru a tam se mu udělá lépe," ujistil bohyni lásky.
Na to Hádes zvedl ukazovák a zakýval jim ze stranu na stranu, jak když matka kárá svého syna. "Všichni nahoru nepůjdou, bratře. Tady Áres mi dluží službičku."
"O čem to mluvíš?" zamračil se Zeus a podíval se na boha války. Počkal, až mu na to Áres odpověděl a zamračil se ještě víc. "Všichni jsme si toho prožili hodně. Nemůžeš pro jed..."
"Nemůžu!" zavrčel Hádes. "Podívej se na mě. Bez Kerbera zaniknu, jakmile Podsvětí zmizí, a to jenom díku tobě, bratříčku!"
"Půjdu s Áreem," ozvala jsem se. "Ve dvou to určitě zvládneme. Athéně věřím, že mého bratra ochrání," usmála jsem se na bohyni, a ještě koukla na Afroditu, která se cítila dotčeně.
Zeus zavřel oči. "Půjdu s vámi taky. Z části za to můžu i já. Háde," podíval se na boha podsvětí, "pokud je tohle past, tak..."
"A proč by to byla past? Ještě včera jsem vypadal jak čipera a dneska mám problém s šedinami. Najděte Kerbera, přiveďte mi ho a dluh bude splacen a abyste neřekli, že jsem starý bručoun," dal do úst dva prsty a zapískal.

Chvíli se nic nedělo, ale po chvíli jste zaslechli dusot kopyt. Přes Asfodelové pole se k vám řítili čtyři oři černí jak uhel. Oči jim rudě zářily a jejich hříva plápolala jako černý oheň. Každý úder kopyt do kamene způsoboval jiskření a už z dálky vypadali majestátně. Kdyby tu byla Persefoné, určitě by si na ně vzpomněla.
"Orphnaeus, Aethon, Nyctaeus a Alastor. Tam, kam půjdete, se budou hodit. Umí chodit tam, kde to normálně nejde a stíny jsou jejich druhým jménem," vzal otěže jednoho a podal jej Diovi. "Jeď na Nyctaeovi. Ty jeho charakter zvládneš," pak přešel ke mně a Áerovi. "Artemis, ty osedlej Aethona. Budete si rozumět a Áree, Alastor bude pro tebe. Ale moc jej nepobízej, protože to nesnáší," předal nám koně a sám pohladil Orphnaea. "Ty nám pomůžeš s Apollónem," kůň souhlasně zaržál a hrábl kopytem.

"Áree, pomůžeš mi na nohy?" zeptala jsem se a jakmile to udělal, chvíli jsem se přehrabovala v kapsách, až jsem našla mobil. "Athéno," hodila jsem jí ho. "Je odemčený. Jak budete nahoře, tak najdi v seznamu Lily. Je sice smrtelník, ale ví o nás. Věřím ji a pomůže vám najít nějaké místo, kde se zotavíte a dá kontakty nebo i nějaké novinky, pokud se něco nového dozvěděla od doby, co jsem musela zmizet," doufala jsem, že Lily nebude moc vyšilovat, že mezi nimi nebudu.

"Ještě jedna věc," ozval se najednou Hádes. "Jeďte nejdříve do mé pevnosti. Pokud se vám podaří dostat dovnitř, tak u mého trůnu najdete mé dvou-čepelé kopí a helmici temnoty. Ale chci to zpátky," upozornil nás.
 
Snový průvodce - 15. prosince 2019 09:46
gral_bohu7694.jpg
Nový člen do týmu
~Thór + Her-Ur, Forseti~

I všemocný bůh jako je Her-Ur se přiučí. V duchu si poznamenal, že je Forseti bohem spravedlnosti. V egyptském panteonu byli tři bohové, kteří se nějak podíleli na konání spravedlnosti. Prvním byla jeho matka Eset, kterou však dosud nenašel. Dalším bohem spravedlnosti je Thovt, který se spolu s Ma'at účastnili vážení srdce. I Ma'at je bohyní spravedlnosti. Doufal, že se Bastet brzo podaří bohyni dostat do Londýna. Hodila by se další pomoc.

Když Forseti uslyšel Lokiho jméno, zamračil se. Jeho averze vůči Lokimu byla dost znát a bylo otázkou, zda nakonec bude moudré brát Forsetiho sebou. Bude se muset přenést přes to, že jsi s Lokim za dobře nebo mu budeš muset hodně promluvit do duše, aby pochopil, že co se stalo v minulosti, má zůstat v minulosti.

"Sif?" když se závora konečně zvedla, přešel bůh k tobě a bylo na něm vidět, že je překvapený. "Bude mi ctí pomoct."
Hórus se lehce pousmál. "Rád bych, ale nemůžu," na chvíli se zamyslel. "Ale můžu s vámi poslat Imhotepa."
"Není Imhotep člověk?" podivil se Forseti.
"Byl," upřesnil Hórus. "Po smrti se stal bohem. Víra v jeho schopnosti byla tak silná, že se stal jedním z nás. Thovt mu byl průvodcem. Jako bůh si osvojil medicínu a dnes je z něj velmi dobrý léčitel. V nemocnici nepracuje, ale bývá společníkem na mnoha misích, aby podpořil a zajistil, že se rány zahojí. To se může hodit, ne?"

Mezitím, co jste mluvili, jste mířili zase zpátky dovnitř.
"Serqet to bere trochu těžce, že se někdo, kdo byl dřív smrtelníkem, dostal skoro na jeho úroveň. Ale když je třeba, spolupracují efektivně, ale Serqet není na práci venku. Lekne se každé myšky," uchechtne se Hórus a přidrží dveře, abyste mohli vejít.

"Kde je Váli?" zeptá se najednou Forseti.
"Leží na lůžku. Všichni museli projít testem, o což tě budu muset požádat taky. Loki s Válim reagovali špatně kvůli runám," odpověděl bůh slunce.
Forseti se zastavil. "Cože?"
"Moje oko... tedy Hórovo oko dokáže odhalit skrytou magii. Runy se zdají být větším oříškem a budu muset na tom zapracovat, aby to příště nikoho takhle nesejmulo."
"Co teď s ním děláte?"
"Serqet mu dá kousek zlatého jablka, aby..."
"Hned to zastavte, pokud ho nechcete zabít!!!" najednou byl Forseti celý naježený. Věděl víc, než se zdálo a rozhodně věděl o runě, kterou měl Váli na runě. "HNED!!"

Hórus okamžitě vytáhl mobil a podíval se na tebe. "Zaveď Forsetiho k Válimu. Zavolám Serqet, aby nic nedělal a přivedu Imhotepa," s tím vytočil doktora a na tobě bylo dostat boha spravedlnosti k Válimu.

 
Dionýsos *Otec Dennison* - 14. prosince 2019 18:51
9c70b78c98e6f8b55983e3a18453303b7444.jpg
Bluemoon
Mesetet a Persefone

”Jsem ochoten to riskovat.” Naprosto jsem ignoroval její pohrdání.
”Neodejdu, dokud se nedozvím to, co potřebuji.” Myslel jsem to smrtelně vážně, hlas jsem měl však stále naprosto klidný.

Byl jsem tak neskutečně rád za to, že jsme byli vyrušeni. Nemám totiž nejmenší tušení, kam by se to nakonec schylovalo.
”Dobrý den, přeji.” Pronesl jsem a lehce se pousmál. Vypadala velice zvláštně a byl jsem si naprosto jist tím, že se nebude jednat o pouhého smrtelníka.
Což mi bylo také potvrzeno při představování, kdy jsem jí jak se sluší podal ruku a sdělil své jméno a to Otec Dennison.
Persefona. Konečně se setkávám s někým ze svého panteonu. Jenže jak se zdálo dle její reakce, tak nebyla zrovna potěšena tím, že mně vidí.
Měl jsem v úmyslu se za ní vydat, ale to jsem měl nůž na krku.
Ach jo, možná bych se měl na to vysrat a seknout s tím být knězem. Blesklo mi hlavou.
”Viděla jste sama. Pouze jsem se představil a podal jí ruku. Díky čemuž se dozvěděla, kdo jsem.” Vysvětlil jsem ji opatrně.
”Víte opravdu mně překvapuje, že spolu vychází dva různé panteony. Zdá se, že ji chráníte a to patříte k egyptskému, nýbrž ona k řeckému. Stejně jako já.” Tato nebezpečná dáma se ani moc nesnažila změnit si jméno.
”Co kdybyste si ověřila, že mluvím pravdu a dotkla se mně. A pak můžeme klidně pokračovat.” Nesnaším se jí dotýkat, jsem poměrně odevzdaný.
”Vím, že to tak možná nevypadá, ale nejsem na jejich straně. Někdy jsou věci jinak, než vypadají na první pohled..”
 
*Árés* Alexander Rubin - 08. prosince 2019 20:31
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg
Zničení Tartaru
A-Team a velký Z

Improvizovat? Vážně? Nevěřím svým vlastním uším, že něco takového slyším právě z úst Athény. Nedivím se však dlouho, protože tu máme práci a ta nás všechny plně zaměstnává.

”Strhnout strop. Jasně.” Plán se kterým se dá pracovat. Pustím se tedy do díla. Není čas ztrácet čas. Hlavně ho ani moc nemáme. Všichni už meleme z posledních sil. A příval příšer vypadá, že neslábne.
Vzdáváme to a já ani nechci pomyslet na to, kolik našich tam zůstane. Jenže sami si zvolili svou cestu. Zbaběle se ukryli do pomyslného bezpečí, schovali hlavu do písku jako hloupý pštros… a to se jim teď vymstilo.
Nenechám se pobízet dvakrát, jak tomu bylo s titánem a ani se neohlížím, když se rozběhnu po schodech.

Spadl mi opravdový kámen ze srdce, když spatřím Artemis klečící vedle svého bratra. Nezmizela mi. Je v relativním pořádku. Toto zjištění mi vykouzlí na tváři úsměv a zažene všechny chmury způsobené tím zpropadeným místem.
Vydám se k ní pomalým krokem, i když bych se za ní nejraději rozeběhl. Jenže nechci vypadat jako idiot, jako například Afrodita, která se vrhla hromovládci kolem krku. Nad její reakci jen protočím oči.
”Zeptej se bohyni lásky, ta s ním strávila nejvíce času.” Odpovím, když se dotknu ramene své drahé a tímto gestem jí přitom jasně říkám, že tu jsem pro ní. Chtěl bych jí dlouze obejmout, políbit ji a ujistit se, že to je skutečně ona. Jenže tu nejsme sami a nebylo by to rozumné. Takže mi musí zatím stačit toto.

Nezapomněl jsem však vůbec na to, že tady Hádovi dlužím službičku a je mi jasné, že jí budu muset vykonat. Jen doufám, že mi dá aspoň trochu času na rozdýchání, narozdíl o něj jsme bojovali se zkurveným titánem. A ač se mi tomu pořád nechce věřit, tak i vyhráli. Nezůstal jsem v Tartaru navěky. Nezešílel jsem tam, i když jsem k tomu neměl daleko. Myslím, že tyto věci si zaslouží trochu oddechu.

”Děkuji, že jste šly pro mně.” Došlo mi, že jsem ani jedné nepoděkoval, že ani jedna neváhala a riskovala, aby se do Tartaru dostala. A to i za cenu toho, že by se z toho místa nemusely dostat.
Nejsem si jist, jestli by něco takového v dávných dobách udělaly. Obzvláště pro mně.
Čím dál tím víc si uvědomuji, že vlastně nechci, aby se ty dávné doby opakovaly.
 
Snový průvodce - 07. prosince 2019 18:18
gral_bohu7694.jpg
V kuchyňce
~Dionýsos + Mesetet~

Mesetet se zamračila takovým způsobem, že kdyby byla schopná sršet očima blesky, stala by se z tebe hromádka popelu. "Takové informace jsou nebezpečné pro někoho, jak jsi ty," protivil ses ji, a proto přešla k tykání, aby ti dala najevo, jak tebou pohrdá. Nesnášela všechno, co se točilo kolem andělů, včetně přitroublých knězů, jako jsi byl ty. Sice ji neuniklo slovní spojení ze svého panteonu, ale neměla důvod ti věřit. Vždyť jsi představoval všechno, co sama nesnášela. "Radím ti, aby ses otočil a vypadl. Tohle místo není pro někoho, jako jsi ty," na jednu stranu tě vzala do kuchyňky, abys nepohoršoval zákazníky a pokud by došlo na nejhorší, bylo lepší, když se mrtvola sklízela odněkud, kde není přítomno široké publikum.

Obrázek

"Met? Co se děje?" najednou se ve dveřích objevila mladá žena s bílými vlasy, které by ji záviděli i důchodci. Měla šedivé oči a tmavě rudou rtěnku. Kožený falešný korzet na zip ji odhaloval světlou pokožku a končil ji nad pupíkem. Moc ji neladil s načančanou modrou minisukní. "Holky říkaly, že jsi tu s..." podívala se na tebe trochu kriticky, "s knězem," i v jejím hlase šla slyšet nedůvěra.

"To je dobrý. Zvládnu to," ujistila ji Mesetet, ale zdálo se, že se bělovlasá žena nehodlá pohnout z místa.
"Tak nás aspoň představ," ušklíbla se a přešla k tobě a podala ti ruku. Vůbec jsi nevnímal, když se představovala jako Persis, protože ti před očima proběhly všechny okamžiky, když jsi měl možnost vidět bohyni Persefoné. Vypadala jinak, byla mladší, pohled měla nevinnější, než jak sis pamatoval.
V tu samou chvíli bohyně odtrhla ruku, otočila se na podpatku a odběhla.
Následoval dotek chladné oceli na krku.
"Co jsi ji to sakra udělal?" zavrčela Mesetet.

 
Thór *Chris Hemsworth* - 04. prosince 2019 23:55
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

SETKÁNÍ PO LETECH
Matet, Her-Ur, Forseti




Bylo mi úplně jasné že Matet půjde za štírem. A vůbec mi to nevadí, chápu to. Na jejím místě bych udělal to samé. Bude dobře až se vzbudí a uvidí přátelskou tvář. Aspoň mu bude moci v klidu vše vysvětlit a něco se dozvědět. Doufám. "Samozřejmě, běž. Vůbec nemusíš nic vysvětlovat". Odpovím jí co nejpřátelštějším hlasem a podívám se tedy na Hóra. "Vskutku." Potvrdím mu aspoň první část toho co řekl. Nastoupím do výtahu a lehce pokrčím rameny. "Moudrosti? Za toho sem bral vždycky spíše Baldra. Forseti byl více méně bůh spravedlnosti, pravdy, míru a takové věci.. Ale jo, může být". Lehce mi pobaveně cuknou koutky úst, asi by nebyl nadšený co sem o něm řekl, ale nevadí, zatím tu furt není.

Konečně vystoupíme a jde se ven. Ti strážní tady jsou vážně zvláštní, už před tím sem se chtěl někoho zeptat, ale zřejmě sem na to nějak pozapomněl. No co.. To je teda morálka. Pomyslím si s úsměvem když vidím toho chlapíka v budce. Asi by měl dávat trochu větší pozor, ale nedivím se mu, moc lidí tudy chodit nebude. Hned u závory stojí celkem zajímavě vypadající muž. Když bych nevěděl o koho jde, nikdy bych ho nepoznal. Na nic nečekám a jdu blíže. Podám mu ruku a pak ho i po chvilce rovnou obejmu. Kašlu na tu závoru, i na to co si kdo pomyslí, je má rodina a neviděli jsme se strašně dlouho. "Jo, sem to já. Trochu nezvyk bez těch rudých vousů, co?" Pousměji se a nechám je se představit s Hórem.


Nastálou situaci se strážníkem nijak nekomentuji, né že by mně to nezajímalo, ale sem rád, že Forseti je konečně tady. "Sám sem tu teprve chvíli, nemůžu myslet na všechno. Hlavně že si tady". Lehce ho poplácám po rameni a můžeme se vydat zpět dovnitř. Až si budu jistý že jsme z doslechu strážných, podívám se na synovce. "Až bude čas, tak si budeme muset promluvit o Helhaimu. To co se tam stalo by určitě slyšel rád i Loki". Ani jemu sem ještě neřekl žádné detaily, tak budu rád, když to nebudu muset opakovat vícekrát. "Jdeš jako na zavolanou. Jak se cítíš na to, jít do bitvy? Víme kde je Sif. Půjdu si pro ni". Řeknu mu zcela vážně a je asi tak nějak jasné že počítám s jeho podporou. Přeci by mně v tom nenechal, né?


"Když je o tom řeč.." Podívám se na Starka. "Co ty? S námi asi nepůjdeš, co? Mohl by jsi poslat aspoň někoho kdo by nám kryl záda? Aby nikdo z těch opeřenců nezdrhnul. Musíme je zabít všechny".
 
Snový průvodce - 04. prosince 2019 21:53
gral_bohu7694.jpg
Bůh moudrosti na scéně
~Thór + Matet, Sereqet, Her-Ur, Forseti~

Matet se dívala směrem, kudy odjelo lůžko s Mesetefem. Šlo vidět, že se v ní bijou dvě různé strany. Buď půjde s tebou a možná přijde o probuzení štíra, nebo půjde za ním a bude doufat, že se tě ujme Her-Ur a nebude si moc dál užít tvou přítomnost.
Nakonec zvítězila starost o štíra a omluvně se na tebe podívala. "Já půjdu za Mesetefem, jestli nevadí. Chci být u něj," počkala na tvou odpověď, a potom odběhla. Serqet se už dávno rozešel k sobě, aby se mohl převléct a upravit.

"Takže to zbývá na mě," pobaveně shrnul situaci Hórus. "Takže se s Forsetim seznámím velmi brzy," zamířil k výtahu, kterým jste s Matet přijeli. "Bůh moudrosti?" ujistil se Her-Ur, jestli má dobré informace. Vystoupili jste v přízemí, kde jste se vydali k východu. Hór použil čipovou kartu, aby odemkl a následně jste mohli vyjít ven.

Kolem vám přešel strážník, který neměl moc přirozené oči a musel sis vzpomenout, že jak jsi posledně byl s Matet venku, tak i tehdy jsi měl pocit, že muži a ženy v uniformách nejsou obyčejní lidé.

Brána nebyla daleko. Trochu to připomínalo vězení bez vysoké betónové zdi a ostnatého drátu. Příjezdovou cestu zatarasovala závora a v buňce vedle seděl znuděný muž a nejspíš si četl časopis, protože hlavu měl skloněnou dolů.

Za závorou stál muž s blonďatými vlasy a pohledem, ze kterého nešlo nic vyčíst. Vypadal trochu, jako by se nudil, ale přitom mu oči kmitaly sem a tam. Když si všiml vašeho příchodu, udělal krok vpřed, ale hned se zastavil, protože mu v tom bránila závora.
"Thór?" zeptal se, protože si nemohl být jistý, jestli to jsi opravdu ty. Natáhl ruku, abyste si podali ruce, a pokud jsi tak učinil, ihned jsi poznal, že to je on. Pak si podal ruku s Her-Urem, který se zazubil se slovy: "Hned tu závoru nechám zvednout," pak se zarazil a dodal: "Ah, jsem Her-Ur, Hórus, Hór... jak je libo."
Forseti se zamračil a podíval se na strážníka čtoucího si časopis.
"Všechno je v pořádku. Většina personálu není lidmi a ti, co jsou, tak jsou často příliš slepí, než aby viděli pravdu," ujistil jej bůh a klepl na okénko. "Bránu," připomněl se a muž málem spadl se židle, protože netušil, že na něj bude klepat ředitel firmy.
"O-omlouvám se, pane Starku. Už to bude!" zbrkle hledal tlačítko.
"Je časopis aspoň čtivý? Můžu se nechat poslat další," lehce se zasmál Her-Ur a sledoval počínání nervózního strážníka.

Forseti se na tebe podíval s povytaženým obočím. "Neříkal jsi, že je ochranka normální?"



Forseti
 
Snový průvodce - 02. prosince 2019 20:34
gral_bohu7694.jpg
Trojice proti přesile
~Áres, Athéna + Zeus~


"Tak to pojďme strhnout," souhlasil s návrhem Zeus, protože každou chvíli každému z vás docházely síly. Ať už mohl někdo z bohů zůstat v Tartaru, neměl se jak dostat skrze hordu příšer. Musel by se sám probít a uvolnit si tak cestu. Navíc dopomoct masivní bráně se sesypat bylo mnohem jednodušší než se snažit o opak. Každý a vás přispěl k tomu, aby se podpěry brány začaly bortit a pohřbívat pod sebou monstra.

Zahalil vás prach a nastalo hrobové ticho. Byl to podobný pocit, jako byste ohluchli. Pak jste opět zaslechli zvuky vzdáleného borceni, které se však vzdalovalo až nakonec utichlo. S Tartarem byl konec. Vše, co v něm zůstalo, nikdy neuvidí světlo světla. Možná to tak bylo i lepší.

"Půjdeme?" pobídl vás Zeus, který se pomalu vydal po schodech nahoru. Trochu kulhal, ale nezdálo se, že by ho to mělo z ničeho nic položit. Nahoře na vás čekala Artemis, která klečela vedle svého bratra a snažila se ho probrat. Afrodita vzhlédla, a aniž by cokoliv řekla, vyskočila na nohy a vrhla se Diovi rovnou do náruče.
"Já myslela, že... omlouvám se. Už jsme nedoufali..."
Hádes, která stál bokem trochu jako přízrak, se ušklíbl a prsty si přičísl šedivý plnovous. "Na tebe každý reaguje dobře, bratře," na chvíli se zarazil, a pak se jeho úšklebek změnil v provokativní. "Vlastně ne. Perseus tě nemusel."

"A ty jsi byl vždy plný závisti, bratře," oplatil mu to vyšší bůh a přinutil, aby jej bohyně lásky pustila. "Co se stalo Apollónovi?" zeptal se, když si všiml, jak se Artemis stále sklání nad bratrem.

 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.13508486747742 sekund

na začátek stránky