Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1389


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 23. září 2020 13:57Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 26. září 2020 10:55 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 22. září 2020 18:06Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je onlineHádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 22. září 2020 18:06Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 09. června 2020 14:37Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 08. září 2020 18:58Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 22. září 2020 18:06Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 26. září 2020 10:55Dionýsos *Otec Dennison*
 Postava Kurent "Cal" je offline, naposledy online byla 22. září 2020 18:06Kurent "Cal"
 
Dionýsos *Otec Dennison* - 26. července 2020 18:01
9c70b78c98e6f8b55983e3a18453303b7444.jpg
Hra na detektiva
Kurent a NPC Persefoné a Savera

Se zájmem v očích jsem poslouchal Saveru, ale to co mi řekl se mi opravdu nelíbilo. Pokud tomu tak opravdu bylo, tak se muselo jednat o někoho mocného. Což samozřejmě podle mého názoru, stále anděle nevylučovalo. Třeba takového Michaela nebo Gabriela, obě božské ruky.
Satori, jako vyhazovači. Zajímavé. Zhodnotím. Musím se přiznat, že o té rase jsem něco málo zaslechl. Ale bylo toho opravdu málo na to, abych si udělal nějaký celistvý obrázek. Takže jsem byl rád, že mi Kurent dodal potřebné informace a onen obrázek vyjasnil.
Nebylo jich nikde vidět. Nejspíš se jich onen útočník musel zbavit dřív, než mohli někoho varovat. Aspoň to bych udělal já, kdybych byl na jeho místě.

”Samozřejmě, nic o tom, že by byli roboti jsem nemyslel.” Sklopím na malou chvíli pohled. ”Jen jsem chtěl podotknout, že vzhledem k nynější situaci by mohli něco takového udělat. Pochybuji o tom, že se jim celá ta situace kolem Grálu zamlouvá. Krom Per z bohů, u vás přeci jen pracuje i Kurent a Zora.” Snažím se vysvětlit, proč jsem je uvedl jako podezřelé.
Samozřejmě, že se mohlo jednat o útok někoho z bohů chtivých získat Grál pro sebe. Kurentova otázka je také na místě. Chápu, že něco takového říct nahlas musí zamávat s jeho světem. Proto svou ruku položím na tu jeho na své paži. Snažím se mu tak říct, že jsem tu s ním.
”Bohužel, ani to bych nevyloučil. Což mně napadá, pracovali tu ještě nějací další bohové?”
Odpověď se však nedozvím, jelikož Persefone přijde s velmi dobrým nápadem. Jen o někom takovém, kdo by to zvládl, vědět. Nemuseli bychom tak zbytečně někoho očerňovat.
 
Athéna *Annabeth Ness* - 09. července 2020 10:45
karlieklossbeautyamfargala20134153.jpg

Ad infinitum
~ Afrodita, Apollón a Hádes ~



Než jsem se nadála, druhá skupina zmizela jako pára nad hrncem. Zůstala jen skupina, o kterou jsem se podle všeho měla postarat. Apollón, který v bezvědomí ležel na koni, vlasy rozprostřené. Vypadal tak klidně, jako dítě. Vedle něj kráčela Afrodita, neustále se pokoušející přiblížit se mu. Strašně mě to rozčilovalo.

Vlastně nevím, proč mám tak špatnou náladu, ale Hádeův smích, provokovaný marnými pokusy Bohyně Lásky přiblížit se ke koni, mi za chvíli lezl krkem natolik, že jsem přidala do kroku a stala se vůdcem výpravy, aniž bych věděla, kam vlastně jdeme.

"Jak těžké je jít stále rovně?" odsekla jsem podrážděně. Ve skutečnosti jsem ale neměla na výběr, než mu důvěřovat, že mě včas zastaví. Cestu jsem neznala, jen jsem měla tak akorát dost jich obou. Jediný, koho jsem snesla, byl Apollón a ten byl bezvědomí.

Přikývla jsem a vydala se směrem k mostu. Kdosi byl natolik odvážný, že vyhloubil tunel do podsvětí, o kterém neměl jeho pán ani ponětí.
To dokážu ocenit.

"A pokud není?" zeptala jsem se, ačkoliv jsem ve skutečnosti nechtěla vědět, co by to pro nás znamenalo.
 
Kurent "Cal" - 07. července 2020 20:45
kurent21903.jpg
Pokračujeme ve hře
~Dionýsos + Savera, Persefoné a dívky~

Zavrtěl jsem hlavou. Pak jsem si uvědomil, že jsem v baru dneska vůbec nebyl a trochu zrudl. Savera mě propíchl pohledem, ale nic neřekl. Nebyl jsem si jistý, jestli jej pobudilo to, co jsem řekl, nebo jej jen vykolejilo nahrnutí krve do tváří. Ani jsem si nechtěl domýšlet, co se mu honilo hlavou, když jej kolem krku držela Per. Na druhou stranu se zdál o něco klidnější, a pokud se to o upírovi dá říct, tak i více krotký. Možná mu na Persefoné záleželo víc, než jsem si myslel.

"Vyhazovači mají vždycky oči na stopkách. Přes ně se jenom tak nikdo nedostane, jelikož mají čich na taková individua," odpověděl Savera. Jeho hlas zněl konečně čistě bez nějakých skrytých hrozeb. "Byli," dodal a já si uvědomil, že Hachira s Jirou jsem nikde neviděl. Polkl jsem a udělalo se mi trochu nevolno, až jsem trochu zavrávoral.

"Patřili k druhu satori," vysvětlil jsem mdle Dionýsovi. "Umí do jisté míry číst myšlenky. Není to tak, že by dokázali číst všechno. Pokud si dáš pozor, abys na nic nemyslel, obelstil bys je, ale je těžké nemyslet na to, že se chystáš spáchat sebevraždu," rozhlédl jsem se, jako bych dva hromotluky mohl vidět.

"Bylo mi řečeno, že sem chodili i andělé. Je možné, že by to udělali oni?"
"Chodili," přitakal Savera. "Ale ani oni nejsou bezmyšlenkoví roboti. Na sex myslí ze všech hostů nejvíc," ušklíbl se upír.

Nelíbilo se mi, kam to směřovalo. Ten, kdo odpálil bombu, buď musel být sakra dobrý v kontrole svých myšlenek nebo přišel ještě předtím, než Hachira s Jirou došli. Přes myšlenkový randál hostů, příchozích a odchozích by si snadno nevšimli, že se někdo pokusí roztrhat sebe a ostatní na kusy.

"Mohl to být někdo... od nás?" tahle otázka mě tížila ze všeho nejvíce a nechtěl jsem na ni znát odpověď.
Nastalo tíživé ticho, kdy jsem chytil Dionýsovu paži a dost křečovitě ji svíral. Kdybych se neměl o koho opřít, nejspíš začal příšerně panikařit.

"Co najít někoho, kdo umí číst v minulosti?" ozvala se najednou Persefoné.
 
Dionýsos *Otec Dennison* - 06. července 2020 21:24
9c70b78c98e6f8b55983e3a18453303b7444.jpg
Hra na detektiva
Kurent a NPC Persefoné a Savera

Z toho jak Severa mluvil, bylo zřejmé, že nemá nejmenší tušení o tom, kdo je za to zodpovědný. Takže buď byl pryč nebo se tam někdo dostal nepozorovaně, stejně tak nepozorován i odešel. Napadne mně, když se postavím opatrně na nohy, jako kdybych měl strach, že bych prudkým pohybem na sebe upozornil. Ten jeho pohled naháněl strach, ale během doby své existence jsem se s podobně nebezpečnými jako on už setkal. Nesmí vědět, že se bojíte.
”Před tím než se stalo to neštěstí, dělo se něco neobvyklého?” Když pokládám otázku, tak se cítím trošku hloupě. Nejsem žádný detektiv, jen jsem přečetl spoustu detektivek a pár jich dokonce napsal. Je to trošku můj koníček.
Všichni tady toužíme po krvi, tedy Savera ten touží nejvíc a to doslova.
Věřím však, že bychom mohli najít nějaké vodítko, díky kterému bychom se dostali na zub tomu, kdo je za to zodpovědný. I když se nemůžu zbavit pocitu, že v tom mají prsty andělští šmejdi.
”Bylo mi řečeno, že sem chodili i andělé. Je možné, že by to udělali oni?” Rozhodnu se znovu podělit se svým podezřením.

 
Snový průvodce - 20. června 2020 16:00
gral_bohu7694.jpg
Zpět na povrch
~Athéna + Afrodita, Apollón, Hádes~

Po Artemis, Áresovi a Diovi se po chvíli slehla zem. Hádes vedl Orphnaea, na kterém pololežel Apollón. Kůň vždy nervózně pohodil hlavou, když se přiblížila Afrodita, která vzápětí uskakovala, aby jí temné zvíře nepokousalo. Hádes z toho měl legraci. Bavilo jej sledovat Afroditiny marné pokusy dostat se k bohovi.

"Chci jenom vědět, jestli je v pořádku!" Afrodita nafoukla podrážděně tváře, když její pátý pokus nevyšel.
"A já se divím, že se o to stále snažíš," zasmál se pobaveně Hádes a poplácal koně po šíji. "Apollón bude v pořádku, až se dostaneme napovrch. Chybí mu slunce. To je vše," odbyl bohyni odpovědí, a pak se zahleděl na tebe, která jsi šla v čele. "Vidím, že víš, kam jdeme," ušklíbl se.

Ve skutečnosti jsi nevěděla, kam přesně máš jít, ale postupně ses dostala do čela a doufala, že ti Hádes včas řekne, kam zahnout. Šarvátky mezi ním a Afroditou byly dost otravné a unavily by každého.

Pole jste z části obešli po okraji a hned se na horizontu vynořila skaliska. Byli jste dost blízko, abyste na tu dálku mohli vidět četné ústí jeskyní. Mohla jsi jen doufat, že Hádes ví, do které z nich vejít.

"Támhle," ukázal prstem Hádes. Ukazoval na most táhnoucí se přes propast a hned na jeho protější straně se nacházel vchodu do jeskynního komplexu. Dle Háda na jednu konkrétní chodbu navazoval tunel, protože jej tam kdysi dávno někdo bez jeho vědomí vyhloubil. "Doufejme, že tam tunel stále je."

 
Athéna *Annabeth Ness* - 20. června 2020 12:28
karlieklossbeautyamfargala20134153.jpg

Inter arma silent Musae
~ A, Á, A, A, Z a H ~


Byl čas. Hádes vypadal každou chvílí víc zbídačeně a Apollón taky nezískával zdravější barvy. Nebyla jsem ráda, že se musíme rozdělit, nicméně se to zdálo jako jediné rozumné řešení. Nenechala bych Apollóna samotného s Afroditou a Hádeem, to bychom ho zrovna tak mohli nechat dole.

Pomohla jsem Hádeovi posadit Apollóna na koně. Bylo to rozhodně lepší, než se ho pokoušet nahoru odnést v náručí. I když to nebyl žádný otesánek, k lehkým měl také daleko.
Mlčky jsem přikývla a chvíli pozorovala, jak odvážná trojice mizí v dál. Poté jsem se otočila a připojila se ke své družině. Něco mi říká, že naše cesta také nebude poklidnou vycházkou. Ale možná se mýlím.
 
Kurent "Cal" - 15. června 2020 21:05
kurent21903.jpg
A je to tady zase
~Dionýsos + Persefoné a Savera, který je mimo~

Sice to nebyla moje schopnost, ale věřil jsem Dionýsovi, že sem sice zavítal za něčím víc než jenom drinkem, ale určitě za námi nikoho nepřivedl. Navíc v té době byl u mě a Zory, a pokud byl cílem, pochybuju, že by se dotyčný zaobíral tím, jak nechat vyletět do luftu celý bar a raději by si to zamířil k nám. Navíc andělé o tomhle místě museli dávno vědět a jak jsem už zmínil, scházeli se tu, aby mohli ukojit své celibátní choutky.

Položil jsem Dionýsovi ruku na rameno a kývl na znamení, že se nemá strachovat. Pak jsem se podíval na Persefoné, která propichovala boha dost zlým pohledem. "Per, nebyl to Hádes ani nikdo, koho by Dionýsos přivedl, protože nepřivedl," klekl jsem si před ní, ale nechal jsem na ní, jestli se rozhodně vzdálenost mezi mnou a sebou překonat. "Savera by nepustil do baru nikoho, kdo by nás mohl ohrozit," pokusil jsem se o lehký úsměv.

"Protože kdyby to byl on, na místě bych jej roztrhal. Bůh, nebůh," ozvalo se za námi a já se otřásl. Dostal se z omámení docela rychle. Otočil jsem se a musel vzhlédnout, jelikož se nad námi Savera tyčil jako temný maják. Persefoné byla v tu chvíli na nohách a skončila v jeho náručí. Trochu jsem ho podezříval, že bohyni přiměl, aby se z ní mohl napít. Nebo v něj měla jenom tak velkou důvěru.

"A co vy?" podíval jsem se na ostatní tanečnice, která seděly a čekaly, až se rozepře mezi námi vyřeší.
"Horší to snad už nebude," odpověděla ta nejvíc vlevo a já přikývl. Postavil jsem a poklepal prsty Dionýsovi na rameno, že může taky.

"Chci vědět, kdo to udělal," normální člověk by měl v hlase lehké zavrčení. Savera zněl jako dobře naostřená pila. "A až ho najdu, tak bude prosit, abych jej na místě zabil," v očích mu blýsklo tak hrůzostrašně, až jsem couvl. Jistěže jsem se ho bál. Byl jsem obyčejný slovanský bůh a i vedle Dionýsa jsem si připadal jako nicotná figurka.
 
Dionýsos *Otec Dennison* - 15. června 2020 20:42
9c70b78c98e6f8b55983e3a18453303b7444.jpg
Nedorozumění
Kurent a NPC Persefoné

Nemám nejmenší tušení, koho si myslí, že jsem přivedl. Samozřejmě, že mně napadlo jako první, že by se mohlo jednat o jistá božská stvoření. Andělé… jistě v tom budou mít prsty oni.
Dával jsem si pozor. Dělal jsem všechno proto, aby mně nikdo nestopoval. Jenže pokud do toho baru už předtím chodili. Může to být jenom blbá shoda náhod, která se mnou nesouvisí. Jenže jak to vysvětlit?
”Nemám nejmenší tušení.” Zmohl jsem na opravdu chabou opověď Calovi a doufal, že mi uvěří. Bylo to opravdu nepříjemné, nerad bych si ho znepřátelil.

Její odpověď jsem opravdu nečekal. Naprosto mně zaskočila. Překvapeně zamrkám.
Vůbec netuším, o čem to mluví. Nechce se mi věřit, že by v tom výbuchu měl zrovna on prsty. Co by z toho měl?
”S nikým ze svého panteonu jsem se neviděl, kromě tebe. A předtím jsem ani neměl tušení, že se tady schováváš.” Snažím se k ní mluvit klidný hlasem. Tak jak mluví veterináři na zraněné zvíře.
”Tohle je jedno velké nedorozumění.” Přesunu svou pozornost na Cala. Hledím na něj štěněcíma očima říkajíc tak pouhé Prosím, věř mi.
 
Kurent "Cal" - 15. června 2020 19:58
kurent21903.jpg
Minimálně upíra jsme uklidnili
~Dinonýsos + Savera, Persefoné~

Upřímně řečeno jsem absolutně nečekal, že se mi podaří uklidnit majitele klubu. Opíral se o mě a hlavu měl opřenou tak, až mi to bylo nepříjemné. Věděl jsem, co jeho zuby dokážou a nechtěl jsem to okusit na vlastní kůži. Sice mi jako upír ublížit nemohl, ale nikdo netvrdí, že by to nebolelo, a ještě bych na něm získal závislost. Alespoň z několika jeho historek jsem pochopil, že jakmile oběť byla jednou kousnuta a upír ji nezabil, byla pak závislá na enzymu, který přitom upíři vpouštěli oběti do těla, aby se krev tak rychle nesrážela. Aspoň že neexistuje závislost na komárech. Bleh.

Nejbezpečnější bylo Saveru opřít o zeď protějšího domu a nechat ho, až se trochu vzpamatuje. Musel jsem s ním trochu zápasit, protože stisk měl sakra silný. Hasiči mezitím začali znovu hasit a zvuky se vrátily do normálu. Teda až na to, že většina byla plačtivých a vystrašených.

Persefoné se oklepala a blýskla k Dionýsovi tak nenávistným pohledem, že i já jsem se podivil, že to dokázala. Vždyť to byla milá holka, ne?
"Tys ho sem přivedl!" sykla a udržovala od boha vína a veselí tak dvou metrový odstup. Pokud by vypukla nějaká epidemie, měla by v tom holka už praxi.
"Koho jsi sem přivedl?" podíval jsem se s otázkou v očích na Dionýsa. Pochyboval jsem, že by sem přivedl anděly, i když jeho kolárek mluvil o opaku. Moje otázka byla spíš řečnická, než někoho obviňovací. Spíše jsem doufal, že to Persefoné vyprovokuje k odpovědi.

A taky že vyprovokovalo. "Háda! Nechce, ať jsem šťastná! Musím se plazit před smrtelníky jako nějaká fuchtle a i tak mě nenechá být!" To bylo na mě trochu moc.
"Ehm, víš o tom něco?" znovu jsem pohlédl na Dionýsa a doufal jsem, že do Persefonina chování vnese trochu světla. Navíc mi bylo trochu nevolno z toho, že jsem nikde neviděl Mesetet.
 
Artemis *Alyss Ellery* - 15. června 2020 18:49
artemis_alyss28072.jpg
Neznámo kde
~okrajově Áres + Zeus~

Nečekala jsem, že nás brána do pekla tak rychle stáhne. Kdybych měla alespoň tušení, připravila bych se a určitě bych nedovolila, abych přitom ztratila vědomí. Nebo možná neztratila, jenom kolem měl byla taková tma, nic jsem necítila ani na nic nemyslela, že se to zdálo téměř jako bezesný spánek.

Probrala jsem se na zemi. Všechno mě bolelo a dlouho i trvalo si uvědomit, že tu jsem sama. Jedinou společnost mi tady dělal Aethon, který se mě už notnou chvíli pokoušel probrat. Po jeho pokusech mi na tváři zůstala lepkavá krev. Jen sílou vůle jsem se nezaškaredila. Myslel to dobře.

Musela jsem ostatní k sobě nějak dostat. Vystřelit šíp se zdál zprvu jako dobrý nápad. Pak jsem si uvědomila příšernou chybu, co jsem udělala. Mé hlouposti bylo odpovězeno. Nebyl to řev nebo křik, který by mohli vydávat lidé. Podobalo se to spíš zvířecímu hlasitému vrčení, do kterého se mísil zvuk praskajících bublin téru. Aethon nervózně přešlápl.
"Já vím," vyhoupla jsem se mu do sedla a pobídla jej opačným směrem, než odkud se ozývalo něco, co si mě chtělo naservírovat na večeři.

Ala PJ
~Áres~

Alastor se rozeběhl, jako by věděl, kde se Artemis nachází. Nemusel jsi jej vůbec navigovat. Kopyta vytvářela na kamenné dlažbě jiskry a z nozder oři unikala pára. Každý jeho krok doprovázelo koňské bručení. Alespoň malá útěcha, když se Artemis zdála opět tak daleko, a přesto byla blízko.

Nemusel ses ani pořádně rozhlížet, jelikož jsi poznal, že je něco špatně. Hlasy mučených duší náhle utichly a jediné, cos slyšel, byl dusot tvého koně. Ticho bylo velmi nepřirozené, až tě překvapil podivný zvuk nějakého netvora, který se v pekelném bludišti pohyboval.

Pak jsi uslyšel další zvuk, který se nápadně podobal tomu, který vydával Alastor. Rychle se blížil, a když zpoza rohu vyběl Aethon s Artemis na hřbetě, vzepjal se Alastor překvapeně na zadních a tys letěl rovnou dolů.

Ala já
~Áres~

Nečekala jsem, že na Área narazím tak brzo, a navíc se naši koně málem srazili. Aethon byl naštěstí natolik rozumný, aby mě neshodil stejně jako Alastor Área. Ulevilo se mi. Seskočila jsem dolů a šla mu pomoc na nohu. "Jsi v pořádku?" zeptala jsem se.

Moc dlouho jsem na odpověď však nečekala, protože to, co mě pronásledovalo, se kvapem blížilo. Podívala jsem se na Área a věřila v jeho vůdčí schopnosti, že nás odsud dostane. Minimálně jsme potřebovali najít Dia.

Zobrazit SPOILER
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.16008687019348 sekund

na začátek stránky