Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1397


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 29. října 2020 17:34Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 30. října 2020 21:43 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 26. října 2020 21:52Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je offline, naposledy online byla 31. října 2020 16:07Hádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 26. října 2020 21:52Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 09. června 2020 14:37Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 24. října 2020 15:57Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 26. října 2020 21:52Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 30. října 2020 21:43Dionýsos *Otec Dennison*
 Postava Kurent "Cal" je offline, naposledy online byla 26. října 2020 21:52Kurent "Cal"
 
Snový průvodce - 29. srpna 2020 11:53
gral_bohu7694.jpg
Tajemné dveře
~Artemis, Áres~

Kromě dveří, které na první pohled vypadaly jako obyčejné, nebylo z čtvercové místnosti úniku. Nepomohlo by ani, kdybyste se pokoušeli probourat zdí. Tohle nebyl váš svět. Peklo vzniklo v době, kdy Lilith přesvědčila Evu, aby si ukousla z jablka z rajské zahrady. Bylo známo, že Peklu nyní vládl Lucifer, padlý archanděl, kterého vykázal Bůh, protože se nechtěl poddat jeho stvořením.

Dveře se pootevřely s tichým zavrzáním. Za nimi nebylo nic jiného než temnota, ale něco vás do nich lákalo. Bylo to tak silné, že jste prostě šli a vstoupili. Pohltila vás tma a všechno, co jste dosud věděli nebo znali, bylo pryč.

~Áres~

Zrovna jsi svým mečem proklál protivníkovi břicho a díval ses, jak z jeho očí prchá život. Nechal jsi jeho tělo padnout na zem a kulatým štítem jsi zablokoval ránu, která byla vedena jiným mužem z boku. Jen ses zuřivě usmál a oddělil mu hlavu od těla.

Nedaleko tebe po tvém boku bojovali i tví dva synové, kteří nevynechali jedinou bitvu, kde by se mohli vyřádit. Deimos a Fobos. Za sebou jsi zase uslyšel vítězný řev své sestry Enýó, která poslal k zemi několik mužů. Byla stejně divoká a nemilosrdná jako ty a velmi se ti podobala. Kdyby tě někdo proměnil v ženu, vypadal bys jako ona.

"Copak bratříčku!" houkla pobaveně. "Zatím vedu!"
Proti tobě stanulo dalších pět protivníků, kteří se rozhodli, že na tebe skočí všichni najednou. Co bys byl za boha války, kdyby ses jich zalekl.

Hody


~Artemis~

Byla jsi na lovu spolu se svými chráněnkami. Říkaly si Artemidiny dcery, protože sama si dceru mít nemohla. Nikdy sis to nechtěla přiznat, ale v hloubi sis přála, abys jednoho dne mohla mít vlastní dítě. Teď však tvou mysl zaměstnával lov na obrovského kance, který už nějakou dobu terorizoval okolní vesnice smrtelníků. Podle popisu, jeho přítomnost v lesích nebyla přirozená. Lidé jej popisovali jako obrovského divočáka s očima zalitými krví.

Lovkyně byly zvířeti na stopě. Něco v tvém nitru však říkalo, že je něco špatně. Když jsi prozkoumávala okolí kolem sebe, tak stopy byly všude. Netrvalo dlouho a začaly jste se motat v kruzích.

Zničehonic zpoza hustého křoví vyběhl tak obrovský kanec, který by svou mohutností překonal i medvěda. Mířil rovnou na tebe. Zvíře vědělo, že pokud jako první nezabije tebe, nebude mít šanci přežít.

Zobrazit SPOILER
 
Artemis *Alyss Ellery* - 29. srpna 2020 11:52
artemis_alyss28072.jpg
Úprk a pak klid... stále v Pekle
~Áres~

Nechala jsem Área ve vedení. Byla to moje chyba, že jsem na nás upozornila a proto jsem se ani nesnažila brát otěže do vlastních rukou. Ty pomyslné samozřejmě a koně ani žádné neměli. Prostě věděli, kam běžet. Asi jsem nemohla v to, že bych si Aethona mohla nechat. Na svou temnou náturu byl velmi dobrý oř.

To, co nás pronásledovalo, buď ztratilo naši stopu nebo se vzdalo. Doufala jsem v to druhé, protože potom nás nebude dále hledat. Zpomalila jsem koně, abych nepředběhla Área. Podívala jsem se na něj. "Jo jsem a nevím," zavrtěla jsem hlavou. "Začínám trochu pochybovat, jestli to jenom nebyl výplod naší fantazie. Tohle je přece jenom Peklo," byla jsem nucena Aethona zastavit, protože chodba z ničeho nic skončila. "Co to?" podivila jsem se, a když jsem se ohlédla za sebe, uviděla jsem další zeď. Trochu to ve mně hrklo.

Zdi nás obemkly se všech stran a jediný východ ven byly jediné dveře. Vypadaly obyčejně, ale čím víc jsem se na ně dívala, tím víc jsem měla obavy, že jakmile jimi projdeme, něco se stane.

Aby toho nebylo málo, koně zmizeli a my skončili s Áreem na zemi. Oba jsme slyšeli smích, který zněl jako smích tisicového davu. "To se mi snad zdá," zavrčela jsem a vyškrábala se na nohy.
 
Dionýsos *Otec Dennison* - 27. srpna 2020 20:57
9c70b78c98e6f8b55983e3a18453303b7444.jpg
Janus
Kurent a NPC Persefoné a Savera

Janus. Zopakuji v duchu jméno boha z římského pantheonu. ”Bůh vrat, dveří, vchodů, začátků a konců.” Hodím pomyslnou udičku Kurentovi, aby se chytil v tom o kom je řeč.
Vůbec by mně nenapadl, i když to dává naprostý smysl. A samozřejmě, že jakmile to dává smysl, tak to musí mít nějaké ale. Nějaký ten háček. V tomto případě tento háček má podobu pravděpodobné spolupráce s andělskými. Dokonce se oblékal jako oni. To zní opravdu vážně. Povzdechnu si. Pohlédnu na svého společníka, abych zjistil, že i on má na to velmi podobný názor. Narozdíl ode mně však přijde s poměrně dobrým nápadem.

”Ano, to chtěl.” Promnu si rukou obličej a musím přiznat, že začínám mít docela žízeň. Ne však obyčejnou žízeň, která se dá zahnat vodou. Je to žízeň a zároveň i v značné míře chuť. Zatraceně. Jak já bych si dal víno. Tolik let se snažím být abstinent a všechno to zmaří jedno napití se, které ke všemu bylo s dobrým úmyslem někomu pomoct.
”Jak se vlastně můžeme s takovým bohem setkat?” A upřímně doufám, že to nebude další ztráta času.
 
*Árés* Alexander Rubin - 27. srpna 2020 18:57
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg
Peklo: Nesnáším to tady
Artemis a hledání velkého Z

Bylo mi naprosto jasné, že tím vystřeleným šípem ze sebe udělala tak akorát terč. Musíme se tam jen dostat dřív. Bleskne mi hlavou zbožné přání, mezitím co kůň daným směrem pádí.
Nebyl jsem naivní idiot a měl jsem takové tušení, že se velmi pravděpodobně řítíme do pasti. Bylo mi to však jedno. Důležité bylo, abych se dostal ke své ženě a společně všechno zvládneme. I když chvíli klidu v hotelovém pokoji, bych uvítal.

Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že je něco špatně. To ticho. Ticho jsem měl celkem rád. Občas jsem ho i vyhledával.
Hlasy mučených duší byly poměrně monotónní. A jejich náhlé umlknutí bylo něco nového. Jenže nebylo to takové příjemné ticho. Z tohoto ticha a hlavně z následného rušivého zvuku v něm se mi zježily chloupky vzadu na krku a já se jen modlil, že než se to všechno totálně posere, tak se mi podaří ji najít. Vždyť jsme krucinál společně bojovali proti zkurvenými titánovi a přežili. Tohle nebude žádnou výjimkou.

Následné věci se potom seběhli opravdu rychle. Lidé rádi a často říkají: My o vlku a vlk za dveřmi. Tady sice žádné dveře nebyly, málem jsme do sebe narazili a já se ještě ke všemu proletěl, než mně teda uvítala s otevřenou náručí země. Nejhlavnější však bylo to, že jsme se opět shledali.
S heknutím jsem se postavil a začal se oprašovat. ”Jo, teď už jo.” Pronesu v odpověď, ignorujíc fakt, že se něco strašlivého k nám blíží. Jen ať si to něco zkusí. Mám chuť něco pořádně praštit. Fajn, možná by nebylo na škodu najít zbývajícího člena naší skupiny. Dojde mi po chvíli a s tím se vyhoupnu rychle do sedla koně. Příště až se vydáme na takovou šílenou výpravu, tak si sebou vezmu mapu. Nebo cokoliv jiného. Ušklíbnu se přitom, když se s koněm rozejdeme, co nejdál od možného nebezpečí.

Otce se nám bohužel nepodařilo najít, ale zdá se, že jsme se aspoň dostali do pomyslného bezpečí. Chápu, že upoutat na sebe pozornost vystřeleným bleskem je naprostá hloupost, ale celkem by nám to pomohlo. Už jednou to fungovalo. Napadne mně a pohlédnu přitom na Artemis.
”A ty jsi v pořádku? Co to zatraceně bylo?”

Hod
 
Snový průvodce - 18. srpna 2020 18:04
gral_bohu7694.jpg
Tak tudy to nepůjde
~Athéna + Hádes, Afrodita, Apollón~

Vydali jste se do nitra hory, ale nějak jste každý cítili, že tudy cesta nepovede. Neurazili jste ani sto metrů a cestu vám zatarasily obrovské balvany. Byly tak těsně zaklíněné a musely tvořit dost široký masiv, že ani použití zbraní nebo schopností nepomohlo. Ani Afrodita se nedokázala protáhnout, když na sebe vzala podobu hejna motýlů.

"To bychom měli," Hádes se sebe smetl prach a otočil se na podpatku. "Tak teda půjdeme tou delší."
"Hm, můžu otázku?" zeptala se bohyně lásky a dřív, než mohl Hádes cokoliv odseknout, pokračovala: "Jsi bůh podsvětí a vždycky ses mohl dostat nahoru jenom lusknutím prstu. Proč ne teď?"

Orphaneus zahrabal kopyty, jakoby vycítil podrážděnost od svého pána. Chvíli trvalo, než Hádes odpověděl. "Mohl jsem," byla jeho odpověď. "Dokonce jsem před nedávnem vytvořil průchod pro Área, abych mu dal úkol," zasmál se. "Myslíš, že kdybych ještě měl schopnost se odsud dostat lusknutím prstu, tak tu furt trčím, krasotinko?" v očích mu zaplál modravý plamen, který byl pro Háda velmi typický.

Afrodita ustoupila a koukla na tebe, hledajíc nějakou oporu.

Před nedávnem byl Hádes ještě mladý a plný síly. Teď z něj byl stařec, který se jen tak tak plahočil po pláních Asfodelových, aby našel cestu ven. Tohle místo jej užíralo zvenku i zevnitř. "Nemáme čas na další tlachání," sykl a nejraději by Apollóna shodil a sám si sedl na jeho místo. Nicméně to neudělal. "Půjdeme podél hory. Dojdeme ke břehu řeky Styx a modleme se k posledním silám, co nám zbyly, že tam najdeme člun. Jinak tu uvízneme nadobro."

Hod proti tobě
 
Athéna *Annabeth Ness* - 15. srpna 2020 17:41
karlieklossbeautyamfargala20134153.jpg

Contrā vim mortis nōn est medicāmen in hortīs
~Afrodita, Apollón a Hádes~



Hádes si mé nálady nevšímal a vlastně to bylo dobře. Pokud jsme na něco neměli čas, byla to zbytečná malicherná hádka kvůli tomu, že jsem jediná, kdo bere tuto situaci vážně. A navíc musím uznat, že si na tomhle místě neužije mnoho zábavy. I s Persefone bylo tohle místo poměrně depresivní. Bez ní? Hotová noční můra.
S Persefone to vůbec bylo legrační povídání. Mezi hrdiny putuje příběh, že jí tu Hádes držel násilím, ale pravda je, že přišla sama a prostě se rozhodla, že to zůstane. Ani Zeus s ní nehnul.

"Předpokládám, že "ta delší" je také náročnější?" zeptala jsem se s ironicky nadzvednutým obočím.
To, že mě pustil první, jsem nekomentovala. Sice nevidím důvod, proč by měly dámy chodit první - jaká je v tom logika, no vážně? - ale co už. Nemám ani důvod se cpát dozadu.
Stav mostu mi dělal starosti. Hlavně kvůli koni. Plaňky vypadaly, že se každou chvíli rozpadnou. Nakonec se tak nestalo, díkybohu. Když jsem všichni došli na druhou stranu, viditelně jsem si oddechla.

Přikývla jsem. Mohli jsme dál.
... nebo ne?
Zobrazit SPOILER
 
Kurent "Cal" - 13. srpna 2020 18:39
kurent21903.jpg
Která pokračuje
~Dionýsos + Savera, Persefoné a děvčata~

Persefoné měla dobrý nápad, který se však měl malou chybičku. Neměl jsem nejmenší představu, kdo by nebo co by mohlo vidět do minulosti, aniž by byl přítomen na místě, kde se něco stalo. V našem kruhu nastalo ticho, kdy jsme přemýšleli, co řekneme dál. Nejraději bych se otočil a šel si lehnout. Byl jsem unavený a záviděl jsem Zoře, že byla doma a v klidu.

"Už nikdo další u nás nebyl," odpověděl jsem Dionýsovi na otázku a byl vděčný za jeho blízkost. Pomáhalo mi to.

"Co Janus?" ozvala se jedna z dívek, které se už otřepaly, i když došly k názoru, že bude bezpečnější sedět na zemi.
Pozvedl jsem obočí. Upřímně jsem netušil o kom mluví. Podíval jsem se na Dionýsa, jestli něco neví.
"Nedávno tady byl, ale," dívka se odmlčela a uhnula pohledem.
"Co ale?" zpražil ji pohledem Savera a já si uvědomil, že jemu bych odporovat nechtěl.
"No, byl tu s anděly. Vypadalo to, že je s nimi zadobře. Dokonce se oblékal jako oni."

No, to byl trochu problém. Vydechl jsem. "Mám návrh. Her-Ur určitě bude vědět co dál, a navíc má více zdrojů než my všichni dohromady. Možná bude o Janovi něco vědět nebo i něco o tom, co se stalo tady. A ty ses s ním chtěl setkat?" podíval jsem se na Dionýsa.

Savera nebyl moc nadšený mým návrhem. Her-Ura neměl příliš v lásce, ale co by pro nás, své ovečky, neudělal.

Info pro Dionýsa
 
Snový průvodce - 13. srpna 2020 18:19
gral_bohu7694.jpg
Výhra to určitě není
~Athéna + Hádes, Afrodita a Apollón~

Hádes si nevšímal tvého pobouření. Dělalo mu to dokonce radost, ale takový prostě byl. Stále se v hloubi své duše nedokázal smířit, že Zeus získal trůn na povrchu a on sám byl vypuzen do hlubin své říše. Nudilo jej sledovat, jak každý den přicházejí duše mrtvých. Dlouhé řady nikdy nekončily. Dokonce i Charón měl o něco záživnější život než on sám.

Ano, sem tam se do Podsvětí dostal nějaký hrdina, který si usmyslel, že zachrání Persefoné a vyslouží si tak chválu u její matky, ale většinou skončili pod zubisky tříhlavého psa Kerbera.

"Pak budeme muset jít tou delší," pokrčil rameny Hádes a zastavil se u mostu, přes který jste měli dojít. Podíval se a ušklíbl se. "Dámy první," ukázal a počkal, až most přejdeš.

Plaňky mostu už byly staré a špatný krok by znamenal, že vás pohltí temná propast, která se táhla podél hor jako rozevírající se čelisti žraloka. Nebyl to příjemný pohled, ale odsud jste se dostat museli.

Ty ses dostala na druhou stranu v pořádku. V závěsu za tebou cupitala Afrodita, protože výšky ráda neměla. Nakonec šel Hádes vedoucí Orphnaea. Šel pomalu a cítil, jak pod jejich váhou dřevo skřípavě protestuje. Nebyl to dobrý pocit, a proto byl rád, když jeho nohy nakonec stanuly na pevné zemi.

"Tak to bychom měli," řekl a zahleděl na ústí jeskyně. "Můžeme?" zeptal se.



Zobrazit SPOILER
 
Dionýsos *Otec Dennison* - 26. července 2020 18:01
9c70b78c98e6f8b55983e3a18453303b7444.jpg
Hra na detektiva
Kurent a NPC Persefoné a Savera

Se zájmem v očích jsem poslouchal Saveru, ale to co mi řekl se mi opravdu nelíbilo. Pokud tomu tak opravdu bylo, tak se muselo jednat o někoho mocného. Což samozřejmě podle mého názoru, stále anděle nevylučovalo. Třeba takového Michaela nebo Gabriela, obě božské ruky.
Satori, jako vyhazovači. Zajímavé. Zhodnotím. Musím se přiznat, že o té rase jsem něco málo zaslechl. Ale bylo toho opravdu málo na to, abych si udělal nějaký celistvý obrázek. Takže jsem byl rád, že mi Kurent dodal potřebné informace a onen obrázek vyjasnil.
Nebylo jich nikde vidět. Nejspíš se jich onen útočník musel zbavit dřív, než mohli někoho varovat. Aspoň to bych udělal já, kdybych byl na jeho místě.

”Samozřejmě, nic o tom, že by byli roboti jsem nemyslel.” Sklopím na malou chvíli pohled. ”Jen jsem chtěl podotknout, že vzhledem k nynější situaci by mohli něco takového udělat. Pochybuji o tom, že se jim celá ta situace kolem Grálu zamlouvá. Krom Per z bohů, u vás přeci jen pracuje i Kurent a Zora.” Snažím se vysvětlit, proč jsem je uvedl jako podezřelé.
Samozřejmě, že se mohlo jednat o útok někoho z bohů chtivých získat Grál pro sebe. Kurentova otázka je také na místě. Chápu, že něco takového říct nahlas musí zamávat s jeho světem. Proto svou ruku položím na tu jeho na své paži. Snažím se mu tak říct, že jsem tu s ním.
”Bohužel, ani to bych nevyloučil. Což mně napadá, pracovali tu ještě nějací další bohové?”
Odpověď se však nedozvím, jelikož Persefone přijde s velmi dobrým nápadem. Jen o někom takovém, kdo by to zvládl, vědět. Nemuseli bychom tak zbytečně někoho očerňovat.
 
Athéna *Annabeth Ness* - 09. července 2020 10:45
karlieklossbeautyamfargala20134153.jpg

Ad infinitum
~ Afrodita, Apollón a Hádes ~



Než jsem se nadála, druhá skupina zmizela jako pára nad hrncem. Zůstala jen skupina, o kterou jsem se podle všeho měla postarat. Apollón, který v bezvědomí ležel na koni, vlasy rozprostřené. Vypadal tak klidně, jako dítě. Vedle něj kráčela Afrodita, neustále se pokoušející přiblížit se mu. Strašně mě to rozčilovalo.

Vlastně nevím, proč mám tak špatnou náladu, ale Hádeův smích, provokovaný marnými pokusy Bohyně Lásky přiblížit se ke koni, mi za chvíli lezl krkem natolik, že jsem přidala do kroku a stala se vůdcem výpravy, aniž bych věděla, kam vlastně jdeme.

"Jak těžké je jít stále rovně?" odsekla jsem podrážděně. Ve skutečnosti jsem ale neměla na výběr, než mu důvěřovat, že mě včas zastaví. Cestu jsem neznala, jen jsem měla tak akorát dost jich obou. Jediný, koho jsem snesla, byl Apollón a ten byl bezvědomí.

Přikývla jsem a vydala se směrem k mostu. Kdosi byl natolik odvážný, že vyhloubil tunel do podsvětí, o kterém neměl jeho pán ani ponětí.
To dokážu ocenit.

"A pokud není?" zeptala jsem se, ačkoliv jsem ve skutečnosti nechtěla vědět, co by to pro nás znamenalo.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.16414499282837 sekund

na začátek stránky