Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1579
Hraje se Denně Omezená aktivita cca do 3.10.2021...  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 06. října 2021 15:16Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 20. října 2021 20:01 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 22. října 2021 19:54Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 20. srpna 2021 11:20Seth *Sebastian Light*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 22. října 2021 19:54Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 23. října 2021 20:02Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Amitiel *Lisa Grey* je offline, naposledy online byla 15. října 2021 15:46Amitiel *Lisa Grey*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 22. října 2021 19:54Sif *Sofia Garner*
 Postava Heimdall *Rick Mardall* je offline, naposledy online byla 23. října 2021 21:15Heimdall *Rick Mardall*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 20. října 2021 20:01Dionýsos *Otec Dennison*
 Postava Kurent "Cal" je offline, naposledy online byla 22. října 2021 19:54Kurent "Cal"
 Postava Huītzilōpōchtli *Solian Flamesco* je offline, naposledy online byla 23. října 2021 14:07Huītzilōpōchtli *Solian Flamesco*
 Postava Jörmungandr *Jerome* je offline, naposledy online byla 22. října 2021 19:54Jörmungandr *Jerome*
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 16. května 2021 12:29
loki94861.jpg
Našel mě
~Thór~

Ozvalo se zaklepání na dveře. "Půjdu otevřít," nabídl se Nárvi, protože nechtěl, abych kvůli tomu Helu pokládal na zem. Stejně by se zachovala i jeho matka. Sigyn, kde je ti jenom konec, jako by Hela vycítila mé rozpoložení, a tak vyslovila: "Táta!" Vykulil jsem oči a díval se na ní jako na zjevení.

V tu samou chvíli, kdy se Hela rozhodla na mě promluvit, otevřel Nárvi dveře, takže to Thór slyšel taky. Podíval jsem se na něj a byl jsem, no prostě na mě najednou dolehly všechny otcovské pudy a byl jsem z toho naměkko. Doslova.
"Slyšel jsi? Řekla mi táta," zazubil jsem se a víc si k sobě Helu přitiskl. Nárvi se v duchu bavil, ale nic neříkal.

"Nestůj tam jako solný sloup," pozval jsem Thóra dovnitř. Pak jsem si všiml jeho nové vizáže. "Rozhodl ses, že budeme vypadat jako dvojčata?" ušklíbl jsem se. Sám jsem na sobě měl oblek, i když černé barvy a pod ním pohodlné tričko. "Podařilo se ti něco z toho anděla dostat? Říkal něco o Sigyn? Ví, kde je? A co Sif? Jak je na tom?" vychrlil jsem na něj spoustu otázek a mezitím si šel sednout do křesla. Helu jsem si nechal na klíně.

Cca rozložení Lokiho pokoje
 
Thór *Chris Hemsworth* - 16. května 2021 10:04
bf15b48b90ac54d5fcc2fa5e8621babc2932.jpg

VELKÁ ŠŤASTNÁ RODINKA

Loki, Nárvi, Hela




Naposledy sem se podíval do zrcadla a s tím že lepší už to nebude, vyrazím ze svého pokoje. Venku na nikoho nenarazim, takže se nemouu zeptat kde kdo je. Nezbívá mi než se trochu projít a zkusit najít Lokiho sám. Napřed mě napadl Váliho nemocniční pokoj. Nechci chlapce rušit, ale i kdyby tam Loki nebyl tak se rád podívám jak se mu daří. Snad už bude brzy v pořádku. No a pak, vyrazím k jeho pokoji. Zaklepu na dveře a počkám zda se někdo ozve. Je na čase začít pořádně plánovat.
 
Jörmungandr *Jerome* - 16. května 2021 09:35
jormungander347.jpg
Chodím... já chodím!
~Huītzilōpōchtli~

Solian měl se mnou velkou trpělivost. Dokázal jsem se představit takového Thóra, který by si zuřivostí trhal plnovous, proč prostě neudělám krok za krokem. Když mě nedokázal uzvednout v mé hadí podobě, i když jsem díky otci vypadal jako kočka, slíbil mi, že jednoho dne se utkáme a ukáže mi, že je mnohem silnější já. Teď bych tomu i věřil.

Zkouším přehazovat nohu přes nohu, a hlavně se soustředit, že můžu stát vzpřímeně. Pomalu si zvykám na divný pocit a nechávám lidské instinkty, aby přebily ty hadí.
Budu moct jednoho dne být zase ve svém původním těle? Jak by se na mě pak Solian díval? I když to nevypadá, tak jako had nejsem hloupý a dokážu rozeznat, jestli mě někdo chce zabít nebo mi pomoct. Jak bych si pak pamatoval všechno ze svého života před Temnotou?

"To tu nikdo nemluví jako já?" podivil jsem se. Ale přikývl jsem, že rozumím. Už tak jsem na sebe strhnul dost pozornosti, což mi v téhle lidské skořápce nebylo příjemné. Najednou jsem se musel poprat i s emocemi, které mi byly dosud neznámé.

Nakonec jsme se se Solianem rozešli. Byl jsem rád za jeho oporu, ale během cesty jsem se zlepšoval. Sice jsem si netroufl běžet jako lidská háďata, která kolem nás proběhla, ale vnitřně jsem byl na sebe pyšný.

Zároveň jsem sledoval podivný svět kolem sebe. Panoval tu chaos. Jinak jsem to popsat nemohl. Mikrobi, se hemžili u svých kamenných domů s průhlednými zdmi a zbavovali se nánosů, které sem přineslo moře. Mluvili do divných krabiček. To v nich někdo žil?

Ani v nejmenším jsem nedokázal pojmenovat všechno, co kolem nás bylo. Sám jsem pro to slova ve svém rodném jazyce ani neměl. Bylo však hloupé ptát se, co to tam leží se dvěma kolami.
 
Snový průvodce - 16. května 2021 09:35
gral_bohu7694.jpg
Cestou necestou...
~Huītzilōpōchtli, Jörmungandr~

Nakonec se podařilo, že mohl Jörmungandr alespoň s rukou přehozenou před rameno jít. Co se týkalo okolí, tak se život pomalu vracel k životu. Prodávající uklízeli nepořádek před svými obchody, někteří se nahlas hádali po telefonu se službou, která jim měla přijet spravit rozbitou výlohu. V pozadí stále houkaly sirény, ale jinak bylo nebe absolutně bez mráčků. Slunce pálilo tak, jako by se snažilo dohnat zmeškané hodiny během bouře. Tím se vypařovala veškerá vlhkost a betonový zápach štípal v nose.

Nikdo vás nezastavoval. Proč taky. Sami měli svých problémů dost a jelikož měl Jörmungandr alespoň ručník kolem pasu, mohl to být nějaký bláznivý surfista, co se pokusil o nemožné.

Proběhla kolem vás skupinky dětí, na které vzápětí vyběhl jejich otec, který je volal zpátky, ať neblbnou. Vás si ani nevšiml.
Městská idylka. Něco, co had nikdy v životě neviděl. Znal jenom dno svého moře nebo chvíle, kdy obepínat celý Midgard, respektive Zemi. Jak tohle bylo možné? Hloupá víra smrtelníků dokázala divy.

Když se to vzalo kol a kolem, tak smrtelníci sice byli slabí a křehcí, ale na druhou stranu byli svým způsobem mocnější než jakýkoliv bůh nebo anděl. Kdyby se najednou všichni rozhodli vymazat ze světa veškeré znalosti o panteonech, zničili bible, vymazali wikipedii nebo rovnou shodili celý internet a vypálili všechny servery, každý, kdo by měl jen špetku víry, by byl zabit. Konec si už umíte představit sami. Nicméně víra anebo alespoň znalosti byly ve smrtelnících tolik zakořeněné, že by musel někdo odpálit celou plantu, aby se přiblížil byť jen k momentu, kdy po existenci nevzdychne ani anděl.
 
Huītzilōpōchtli *Solian Flamesco* - 15. května 2021 22:38
20200228_111127883_m(1)(1)5935.jfif

Motivace teplem

Hadovi se povedlo postavit na nohy, kupodivu se již nezdráhal doteků nebo se ke mě přiblížit. Trochu jsem se nad tím podivil, ale nepřikládal jsem tomu vyšší význam. Nejspíš jen chce mít tuhle část za sebou, rychle se učit a pak se dostat někam do tepla.
,,Jsi hladový, to se dalo čekat." Zakručelo mu v břiše. Sám bych něco snědl. Jak bude asi obrovský had v lidské podobě reagovat na vařené jídlo? Na zeleninu, těstoviny... On nejspíš nic než maso nezná, nějaké to lidské? Už teď je dost mrtvých okolo, ale jeden by se možná ztratil.
,,Člověka ti nabídnout ale nemohu." Sám bych pak dělal nemožné. Ach ne, tyto doby jsou pryč. Žijeme s lidmi v míru, bez krveprolití, bez bolesti, říkám si to každý den, když na chvíli někde vzadu své zkažené duše pocítím touhu vraždit, končit životy, prolévat potoky a řeky krve. Těžké toužení po sladkém utrpení.

,,Uh... No, to nic. Naučíš se to, uvidíš." Povzbudil jsem ho. Skoro jakoby mi skočil do náruči. Nebýt mě, skončil by na zemi. Ale já stál blízko a chytil jsem ho, on sám se držel velmi pevně.
Pomalu jsem ho zvedl a počkal, až se pokusí o dalších pár kroků. Kolíbal se a šlo mu jít jen těžko, ale snažil se. Musí to zvládnout, pokud se odtud chceme někam dostat. Vše je jen o snaze a tréninku.

,,Půjdeš jen po dobu, co to bude nezbytně nutné. Až budeme mít větší klid, odnesu tě." Chci jen klid, žádné čumily. Ale co když mu to nepůjde? Pak bude asi nejlepší ho vzít na záda.
Krůček po krůčku, pomalé pokroky, drží se mých ramen a já před ním couvám. Připomíná mi to americké pohybovačné obrázky. Filmy, kde zobrazují spokojené lidské rodiny. Chůze, první krůčky dítěte vůči rodiči, vůči otci. Jen ke mě kráčí veliký had v podobě dospělého muže.

Lepší se. Pomalu, ale jistě. Výborně. ,,Až půjdeme, mluv jen tiše, zdejší ti nerozumí, tady se hovoří jiným jazykem. Naučím tě ho, ale pro teď... Nechceme vzbuzovat ničí pozornost." Nabádal jsem ho.
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 15. května 2021 22:04
loki94861.jpg
Auč :D
~Thór~

Sledoval jsem Helu, jak se hrála s malým plyšákem, které ji dala Lora. Nebyla vůbec taková, jakou mi ji Ódin podával. Byla nevinné dítě, které sedělo na koberci a zrovna plyšákovi žužlala ucho. Na chvíli jsem dokonce zapomněl, že jsme tak trochu ve srabu a snaží se nás vyhladit opeřenci.

Obrázek

Nárvi seděl vedle mě a upíral na malou sestru svůj pohled. Když Hela zrovna na hračku vyplazovala jazyk, podíval se na mě s otázkou: "Jaká byla tehdy?"
"Neznal jsem ji, když byla malá," přiznal jsem se. Ve skutečnosti jsem se o dětech dozvěděl, až byly větší. "A ani jsem neměl čas se s Helou nějak seznámit, protože jí Ódin strčil na Helheim," nebylo mi po chuti mluvit o Ódinových pohnutkách. Všechno souviselo s nějakým stupidním proroctvím a stejně se nikdy nenaplnilo. Všechno, co udělal, bylo zbytečné.

"Musel mít důvod," zrovna od Nárviho jsem nečekal, že by Ódina chtěl bránit.
"Tak se ho běž zeptat do baru a vem i Helu, aby viděl, že to přehnal," procedil jsme skrz zuby. Postavil jsem se a přešel k mini baru a chvíli uvažoval, že bych si měl vytáhnout nějakou flašku.
Za nohavici mě cosi zatahalo. Když jsem shlédl dolů, byla to Hela. Dívala se na mě těma svýma obrovskýma kukadlama. Vzpomněl jsem si na Váliho jak byl malý. V té době mě ještě bral jako otce, protože ničemu nerozuměl.

Ušklíbl jsem se pro sebe a vzal Helu do náruče. "Co ty na to? Zajdeme za Ódinem abys ho mohla zpražit?" zeptal jsem se jí. Odpovědí mi bylo jenom dětské zabrblání.
"Sluší ti to," ozval se Nárvi a já v tu chvíli měl chuť Helu odložit zpátky na zem a vypadnout z pokoje. Nakonec jsem to neudělal, protože jsem slyšel hlas Sigyn, který by mi za tohle dost vynadal.
 
Jörmungandr *Jerome* - 15. května 2021 21:43
jormungander347.jpg
První krůčky
~Huītzilōpōchtli~

Povytáhl jsem obočí, když mluvil o tom, že se toho budu muset hodně naučit. Jestli život člověka byl tak komplikovaný, tak kdo se mi takto mstil? Bylo něčím záměrem, že mě vtěsnal do mrňavého těla a najednou jsem se musel přizpůsobit, abych přežil? Trochu děsivá myšlenka. Pak jsem si uvědomil i další věci. Měl jsem hlad. Stačilo zmínit slůvko jíst a můj žaludek se táhle ozval. Jako had jsem nic podobného nikdy nezažil. Nelíbilo se mi to.

Naučit se chodit, pomyslel jsem si a shlédl na nohy, které pro mě byly cizí. Solian se přede mně postavil a natáhl ruku. Tentokrát jsem se tolik neštítil, protože vidina opět cítit teplo jeho kůže mě nutila mu stát co nejblíž.

Nechal jsem se jeho pomocí vytáhnout na nohy. To byla ta jednodušší část. V té další jsem neudržel rovnováhu a přepadl jsem rovnou na Soliana. Pevně jsem se ho chytil, protože jsem nechtěl skončit na špinavé zemi. A ano. Byl v tom trochu záměr, abych se alespoň na chvíli ukonejšil jeho teplem, než se tu budu snažit udělat několik kroků.

"Je... to těžké," vysvětlil jsem, když jsem se opět pokusil přesunout váhu na chodidla. Tentokrát jsem měl položené ruce na jeho ramenou a soustředil se, abych aspoň na chvíli stál rovně. To docela šlo. Hluboko v hlavě jsem měl vsugerovaný plazivý pohyb, což u dvounožců nepřipadalo v úvahu. Nebo možná ano, ale daleko bych se nedostal.

"Asi bych ocenil podporu, když půjdeme do tvého příbytku," nedokázal jsem si pod slovem příbytek představit, jak může vypadat. Jako nora nebo jeskyně?
 
Snový průvodce - 15. května 2021 21:25
gral_bohu7694.jpg
Neústupný bůh
~Heimdall~

Pokud tvé poznámky nějak vyvedly bohyni z míry, nešlo to na ní nijak poznat. Jen se lehce pousmála. Byl to přesně ten úsměv, který věnovala Ódinovi vždy, když Loki, její manžel, ztropil zase nějakou neplechu. Stála za ním v dobrém i ve zlém, což většina bohů nechápala, ale láska si dokáže najít cestu i nejtrnitějším keřem. Nikdy manžela nezradila a dokázala se za něj rvát zuby nehty. Dokonce se přenesla i přes to, že Lokiho vinou Ódin způsobil, aby Váli zabil svého bratra.

To, že tu byla, nebo to byla jenom její dobře povedená kopie, znamenalo, že tím, čím sis sám procházel, bylo pro jiné bohy nesnesitelné a raději se poddali lákadlu nemučení nebo lepšího života. Sigyn na tváři neměla ani jeden šrám. Vypadala dokonce šťastně.

"O čem to mluvíš?" zeptala se, nesundávajíc z tváře úsměv. "Koho by mi to mělo připomínat?" rozhlédla se, jako by někoho viděla projít kolem. Nikdo další v místnosti nebyl. Jenom ty a Sigyn. Potichu se zasmála a úsměv se jí o něco víc rozšířil. "Mohl bys někdy přijít na návštěvu. Dlouho ses nebyl podívat na děti," poslední větu řekla spíše jako výtku.

Dětmi s největší pravděpodobností myslela Nárviho a Váliho. Její pohled místy těkl někam za tebe, jako by ta někoho sledovala. V tu chvíli se vždy ztratila a její oči získaly zvláštní zastřený pohled. Když se opět vrátila k sobě, na chvíli na tebe hleděla, jako by si najednou uvědomovala, že před ní klečíš na zemi spoutaný a ani pohled na tebe nebyl nic moc. Pak se však opět vrátila ke svému šťastnému já.

"Proč stále bojuješ?" zeptala se. Tentokrát snad mluvila konečně k věci. "Mohl by ses vrátit na Himinbjörg a opět strážit Bifröst a Asgárd. Pokud bys opravdu chtěl, mohla bych tě tam vzít. Ódin by byl rád, protože teď jsme až příliš zranitelní."
 
Snový průvodce - 15. května 2021 19:24
gral_bohu7694.jpg
Tábor bohů
~Amitiel~

Gabriel se uchechtl. Pochopil, kam tím míříš. Neoponoval ti, protože jsi měla svým způsobem pravdu. Pohanští bohové byli rozprášení, tak proč je dál nahánět? Nicméně Michealovu oku neunikly i další bytosti, které byly nějakým způsobem spřízněné s dávnými panteony. Čím méně nepřátel, tím lépe.

"Není to tak jednoduché. Víra lidí je velmi vrtkavá a v dnešní době, kdy se o slovo hlásí technika, tak bych se nedivil, že by se objevili noví bohové. Mohli by nás mít jako hrozbu a se slábnoucí vírou lidí bychom najednou sami museli bojovat o přežití. Mít po boku bohy, má svou výhodu. Díky technice se udržuje jakési povědomí, že někdy nějací bohové byli a s rostoucím počtem filmů, seriálů a příběhů, by se mohli stát velmi rychle mocnějšími, než jak tomu bylo doposud," utrhl stéblo trávy, aby si jej dal do úst. Pak se na chvíli zadíval na nejbližší bohyni, která se skláněla na vědrem a oplachovala si tvář.

"Michael chce hlavně zabránit apokalypse," pokrčil rameny. "Jestli nás oslabí, tak kdo se pak postaví Luciferovi a jemu podobným? Vždyť o něm se píšou příběhy častěji než o mě nebo Michaelovi. Ty existuješ jenom proto, že někde je uvedeno tvé jméno," položil se na záda a rozhodl se, že chvíli bude pozorovat éterickou oblohu. Nebylo na ní nic moc k vidění, ale i tak se zdálo, že si to Gabriel užívá. "Ale neboj. Sám někdy nechápu Michaelovi pohnutky," dodal.

"Takže k tomu, co bys chtěla dělat, co je to?" obrátil k tobě tvář.
 
Thór *Chris Hemsworth* - 14. května 2021 00:16
bf15b48b90ac54d5fcc2fa5e8621babc2932.jpg

NEUŽITEČNÝ VĚZEŇ

Romaniel, Tjefet




Opeřenec zmíní jméno mé ženy a tentokrát správně. I tak ale zavrtím hlavou, jako že tohle nepřipadá v úvahu. Neosvobodil sem ji od jednoho anděla, abych ji dal jinému. Ale ta myšlenka výměny boha za boha.. Hlavou mi začnou vířit vzpomínky. Jak sem tehdy chtěl aby si Freya vzala vládce obrů. Málem na mně a Lokiho shodila část paláce když sem jí to řekl. Nakonec to skončilo tak, že svatební šaty sem měl na sobě já.

Páni, jaká to tehdy musela být podívaná. Kolik lidí se nad tím příběhem smálo, kolik piva a medoviny se u toho vypilo... Za ta léta lstí a podrazů sem od Lokiho něco pochytil. A dostal jsem nápad. Né, mysl mám teď plnou nápadů!


"Co? Nic sem neřekl". Opáčím Tjefetovi. Neřekl, ale je jasné že sem na to myslel. Má mně přečtemýho. Dívám se na Romaniela a poslouchám. Když domluví tak chvíli zachovávám vážnou tvář, pak se však začnu smát.

"Ty jsi ten nejméně užitečný vězeň jakého sem kdy měl". Zavrtím hlavou a poplácám štíra po rameni. "Ať s ním Her-Ur dělá co chce. Jdu si odppčinout". S tím vyjdu ven a jdu. Chci teď do mého pokoje. Svléct ze sebe mundúr, odložit štít a vše ostatní. Svléknu se a půjdu si dát pořádnou sprchu. Ještě aby někdo říkal že smrdím. Stačí si vzpomenout na tu bláznivou Řekyni co s sebou měli Loki a Sigyn a hned se mi naježí chlupi. Kde ta vůbec skončila?

Po sprše beru do ruky hřeben, dívám se do zrcadla a chtěl sem si učesat vlasy. Ale jak se tak na sebe do zrcadla dívám.. No ty vypadáš. Zkoušet ten trik s šaty teď, tak se určitě někdo chytne. Ještě se na sebe chvilku dívám. Pak odložím hřeben a jdu po nůžky a břitvu. Možná už je na čase se trochu upravit. Loki nemusí být jediný kdo vypadá dobře... Značně si ostříhám vlasy, až nakrátko. Upravím si také trochu vousy a když se na sebe podívám do zrcadla, musím říct že to není špatné. Ty svůdnej ďáble.. Spokojeně se usměji. Navoním se čímsi na čem stojí "vůně moře" a obleču se. Vezmu si na sebe oblek (bílá košile, šedé sako a kalhoty), černé boty a peněženku. Nic víc zatím potřebovat nebudu.


Ujistím se že jsem připravený a vyrazím. Rád bych se podíval jak jsou na tom děti a pak si promluvil s Lokim. Možná i s Her-Urem, pokud bych ho po cestě potkal.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2021 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.20831513404846 sekund

na začátek stránky