Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1322


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 25. prosince 2018 23:33Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 16. února 2020 14:31 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 16. února 2020 20:36Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je onlineHádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 16. února 2020 20:36Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 07. února 2020 17:17Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 15. února 2020 9:26Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 16. února 2020 20:36Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 16. února 2020 14:31Dionýsos *Otec Dennison*
 
Sigyn *Sebille Moretti* - 26. prosince 2014 12:22
sigyn4699.jpg
U mě (to je na tobě :D )
-Lokispaaam-

Že by přeci jen žádná druhá nebyla?
Je to jen slabá naděje, ale jeho momentální chování... Kdyby měl náhradu, proč by se pro mě vracel? Nebo... lže a chce jí utajit?
Lehce zaklepu hlavou abych zahnala tyhle myšlenky. Lokiho zpracování mého mazlíčka je tak komické, že se nejde nezasmát.

"Určitě. Potřebuje nějaké své království... příliš si zvykl na komfort."
Drbu kocoura střídavě s chytáním oblečení a jdem ráda, že si i Loki našel nějakou "zábavu" místo aby nade mnou stál. Během balení mi začne zvonit (odkaz)telefon vedle v obýváku. Než ho najdu odehraje lehce přes minutu mé vyzváněcí melodie, protože je zahrabaný v mém osobním kapesním vesmíru zvaný kabelka. Velmi vtipně jsem ho ráno zapoměla doma, což zjišťuji až v tuhle chvíli.

"Ahoj, Rebeco, zrovna jsem ti-...
Eh... Počkej, nerozumím ti půl slova...
Co? Ne, počkej, to ti..."

Paráda... jak mám vysvětlit tohle!
"No... Tom... je..."
Aneb když si neuvědomíte, že se váš tisíciletý manžel po letech odloučení stal slavným hercem, vy se snažíte žít normální život, tvrdíte, jak filmy s kamarádčiných oblíbeným hercem neznáte a pak toho herce líbáte u Kolosea přes desítkama lidí a někdo to dá do novin., které si ta zaláskovaná kamarádka přečte. To je v Helu.
"Já... hele Reb, počkej, mohla bych se u tebe stavit a nějak ti to...-"
Píp...pííííp...píííp.
Dobře. Tak ne.
"Mám pocit, že tahle možnost tak docela nevyjde. Zkusím ještě Loru."
Houknu na "Toma" a vytáčím číslo druhé kolegyně. Upřímně ta tak šílená z filmového Lokiho není a pokud četla noviny, myslím, že to nebude hrotit tak jako Rebeca.
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 26. prosince 2014 11:55
loki94861.jpg

U mé drahé (lepší? xD)

~Sigyn~

 

„Nechtěl se sem vrátit,“ stojím si za svým rozhodnutím vymlátit mu duši z těla. „A neměl se v plánu pro tebe vracet. To jsem nemohl dovolit!“ Zkřížím ruce na prsou a chvíli dělám uraženého... pomalu jak ten kocúr.

 

"To je... v pořádku. Nedělej si s tím starosti, nějak si poradím-...-me."

Vzdychnu. Ona vždycky ví, jak mě ukonejšit. „Můžeš to zkusit. Pokud mu bude lépe někde v klidu a teple, tak můžeme udělat zajížďku. Přece jenom se ví jenom to, kde bydlíš ty,“ řeknu s lehkou omluvou v hlase. Byla to i moje vina. Kdybych řekl, že se s cizinci nespolčujeme, ale potřebovali jsme každou pomocnou ruku. V dnešních časech se to hodí. Naštěstí jsme tu ještě měli Garmra, který by byl schopen naše nepřátele nahánět po celém městě. Možná je teď malý, ale znám jeho pravou podobu a podstatu.

 

„Nachystám něco na cestu,“ houknu a už konečně otevřu ledničku a koukám, co tam má. Medovina. Kdyby tu jenom byla medovina.

 
Sigyn *Sebille Moretti* - 26. prosince 2014 11:40
sigyn4699.jpg
U mě (já nevím, co máš za problém, já nechávám nadpis stejný :D )
-Loki-

"Ano. Thór patří k nám a přesně proto jsme měli táhnout za jeden provaz. Zvlášť teď, když po nás jde quatro řeků..."
Idiot!
"...živý štít v jeho podobě by se hodil."
Jsme v docela nehezké situaci, ale když vezmu kol a kolem co bych si měla sbalit na rychllé vypadnutí a pravděpodobné nevrácení, první myšlenka směřuje ke kocourovi. Pes nás může následovat a moc toho nepotřebuje, ale můj rozmazelný zhýčkanec je zvyklý na teplo domova a měkké polštáře.
"Příště si pořídím rybičky..."
Starosti by s této chvíli s nimi byly také, ale ty by aspoň něměly jak nadávat.

"To je... v pořádku. Nedělej si s tím starosti, nějak si poradím-...-me."
Kráce mu stisknu ruce a následně ho pustím jdouc do ložnice, kde vezmu sportovní tašku a jdu do ní sbalit nějaké věci. Při tom přes půl bytu mluvím na Lokiho, dostatečně nahlas aby mě slyšel.
"Mohla bych zavolat kamarádce, jestli by si Doriana nevzala k sobě. Ten by cestování nesnesl a na život venku je moc... no... myslím, že to by nepřežil. Že jo, ty moje malá chlupatá koule..."
Otočím se ke kocourovi, jenž si ustlal u mě na posteli jako pomstu za cizích chlapa.
Jindy bych mu vynadala, ale teď ho jen podrbu za ušima.
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 26. prosince 2014 11:22
loki94861.jpg

Sigyn, protože už nvm co psát do nadpisu :D

 

Kočky. Měly mě kočky vůbec někdy rády? Mám obavu, že ne, ale koně ti mě zbožňovali vždycky. Asi víme proč, že? Na druhou stránku Garmr se chce kamarádit a mám co dělat, abych jej ze sebe dostal. Hel si uměla vybrat mazlíka. O tom žádná.

 

„Když s námi byla Hygieia, jenom ona, nebyl problém. Thór ještě šel, protože patří k nám. Ale pak se objevili ti tři. Jakási červenovlasá žena a dva ne moc vlídně vypadající chlapíci. Musíme odsud zmizet. Je mi to moc líto, má drahá. Nechtěl jsem tě ohrozit,“ řeknu zkroušeně a vezmu ji za ruce. „Zkusím pak vyvolat iluzi na tvůj byt, že jej jenom tak nenajdou. A možná sem ani nepůjdou, ale jistota je jistota,“ s plánem, že si budeme muset něco vzít sebou a hlavně zvířata budeme asi muset vzít taky, jsem zamířil do kuchyně.

 
Sigyn *Sebille Moretti* - 26. prosince 2014 10:58
sigyn4699.jpg
U mě
-Loki-

Hledím do textu a pokývu hlavou.
"Tak to to vysvětluje. Thór a jeho řešení všeho hrubou silou..."
Na to, že jsem ho po dlouhé době viděla poprvné včera ho už opět silně začínám nemít ráda.
"Neboj se o mě, já si poradím."
Pro uklidnění doplním úsměv.

"Děláš si legraci? To chceš říct, že by tě tu Řekové mohli hledat a můj byt je v ohrožení? Jak by tě tu ale..."
Zarazím se uprostřed věty. Řekové...
"Hygiea."
Složím hlavu do dlaní. Já blbá ji sem přivedla, ona se spolčila se svýma a teď ví, kam je vést. Proklatě!

Mezitím Doriana probudily hlasy, protáhl se a zpozoroval Lokiho. Zaprskal na něj a zmizel ve dveřích do ložnice.
"Ale no tak..."
Syknu za kocourem, ale je to marné. Uražená mužská ješitnost, je u koček ještě daleko závažnější, než u lidí.
To Garmr má úplně opačnou reakci, přiřítil se z kuchyně jako velká voda a hned na Lokiho skočil s vítající radostí.
Proč jsem si vlastně pořídila kočku místo psa?

"Takže si to srhňme. Teď jsme na celou věc jen my dva a v patách nám bude nakvašený Thór a skupinka řeků... kolikže jich je?"
Povzdech.
A to nezmiňuji možnost, že my dva nemáme společný cíl...
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 26. prosince 2014 10:37
loki94861.jpg

Sigyn

 

"Vážně to nešlo jinak?"

Pozvednu obočí a pak se omluvně usměju. „Spěchali jsme a ty knihy našel Thór!“ no, pravda jen z poloviny, ale rád bych byl v jejích očích něčím víc než ničitelem knih.

"To nic, jen, jak mi nebylo dobře, začaly mě pálit oči... občas se to přihodí."

Trochu se uklidním. „Musíte se šetřit, má lásko,“ dám jí polibek na čelo a usměju.

 

„Ale budeme muset odsud co nejdříve odejít. Objevili se další Řekové a nepřišlo mi jako dobrý nápad se s nimi spolčovat. A pokud vím, všechno, co hledají, mám tady,“ ukážu na svitky.

 
Sigyn *Sebille Moretti* - 26. prosince 2014 10:00
sigyn4699.jpg
U mě
-Loki-

Nešlo si nevšimnout, že si všiml. Hlavně když zkoumá, jestli tu jsem sama, ale zatím se neptá. Výmluvu už mám stejně nachystanou, takže se nemusím bát, že byl lhala s nervozitou.

Při objetí cítím něco pod sakem, ale teď mě zajímají zranění, která mu jmenovaný způsobil. Není jich mnoho, nic vážného a tentokrát ani nic zlomeného. Myslím, že během svého života na Midgardu trochu vypadl ze cviku. Dobře pro nás.
Jen úsměv je hřejivý a skrz něj si dost jasně uvědomím, že sice se usmívá na mě, ale v srdci má ještě jinou.
Nebo Andvardi lhal a já si dělám zbytečné starosti... zase.

Z myšlenky mě vytrhnou Lokiho prsty hrající si s mými vlasy a vlídná slova sdělující úspěch. Pozoruji svitky a .... vytrháné stránky z knih.
"Loki...!"
Oslovím ho se zamračením a naprosto vážným tónem.
"Vážně to nešlo jinak?"
Ničit knihy... že se nestydíš...
Povzdechnu si nad tím.
K jeho poslední otázce se zachovám zcela nenuceně a přesvědčivě, jak jen žena boha lží může umět pravím:
"To nic, jen, jak mi nebylo dobře, začaly mě pálit oči... občas se to přihodí."
Pokrčím rameny, nechám Lokiho sundat boty a vezmu svitky do obýváku.
Jak se jen zeptat na tu druhou...?
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 26. prosince 2014 09:30
loki94861.jpg

U Sigyn

~má drahá~

 

Sigyn mě vpustí dovnitř a nemohl jsem si nevšimnout jejich zarudlých očí. Co se tu dělo, když jsem byl pryč? Ublížil jí někdo? Hned jsem začal prozkoumávat předsíň. Ptá se na Hyg a Thóra. Zamračím se ne moc příjemně, protože vzpomínka na boha hromů mě jenom vytočí. Ten zpropadený idiot za ta léta nepochopil, že já se jeho příkazy řídit nebudu.

"Do Helheimu... co se ti stalo?"

 

Sigyn mě objala a mohla ucítit, že pod sakem mám něco schovaného.

„Thór,“ řeknu jenom a je mi jasné, že pochopila. Takové šarvátky mezi mnou a jím nebyly výjimkou. Její starost mě těší. Opětuju její polibek a usměju se nade vše, co zlého se před chvíli stalo.

 

„Drahá,“ podívám se na Sigyn a shrnu ji pramen vlasů za ucho. „Našel jsem, co jsem hledal,“ začnu vytahovat stočené svitky, přeložené papíry, u nichž šlo vidět, že jsem je musel vytrhnout z knihy. „Vše v pořádku?“ podívám se na svou milovanou. Palcem ji jemně přejedu po líčku.

 
Sigyn *Sebille Moretti* - 25. prosince 2014 23:42
sigyn4699.jpg
Můj byt, o nějakou dobu později
-Loki-

Sama nevím jak dlouho jsem jen tak ležela v kuchyni a tulila se ke Garmrovi. V této chvíli si začínám uvědomovat, že pes je na tohle o dost lepší společnost než kocour, kterého mé neštěstí přestalo zajímat po prvních deseti minutách a odkráčel se vyvalit k sobě.
Pláč už ustal a jen jsem se vyčerpaně tiskla k mokré srsti.
"Vážně si tu připouštím něco, co se dá v dnešní době nakrásno zfalšovat?
Pronesu náhle. Psisko zvedne hlavu s němou otázkou v očích.
"Od čeho je důvěra? Kdyby byla v jeho životě jiná žena, řekl by mi to... Ten skřet beztak neví nic a myslí si, že dostane prsten jen tak..."
Posadím se do tureckého sedu a Garmr sedí proti mě. Nad mými úvahami pootočí hlavu lehce na stranu, jako kdyby nad tím přemýšlel také.
"Nebo... také vážně může říkat pravdu a... opravdu něco ví... ale... pokud ví kde hledat alespoň Váliho, tak..."
Zvednu se a znovu pohlédnu na stůl kde leží útržek s fotkou.
"...tak musí říkat pravdu i v tomhle."

S těžkým srdcem si udělám čaj a během dalšího vzpamatovávání a přemýšlení jej vypiji. Usoudím nakonec, že budu muset prvně rozlousknout záhadu své kopie a podle toho se začít ohlížet po prstenu. Má ho Loki pořád u sebe, nebo zůstal někde mimo Midgard?

Buch buch!
Trhnu sebou. V první vteřině mě napadlo, co za příšeru se ke mě žene tentokrát, ale hlas následující po bušení mě ujistí, že se nejedná o nestvůru. Pouze o mé malé milé Zvíře.
"Už jdu."
Houknu a pomačkanou fotku ve spěchu schovám pod hrnek. V předsíňce rychle kouknu do zrdcadla a upravím se, aby můj stav nekřičel hned ve dveřích. Nechci aby to poznal, i když zarudlé oči se maskují špatně.
Kruci!
Není čas s tím cokoli udělat, nezbývá než doufat, že se z toho vymluvím stejně dobře jako z výletu. S touto nadějí odemykám dveře a pouším Lokiho domů.
"Eh... kde jsou Hyg a Thór?"
Rozhlížím se po chodbě, jestli se někde nevynoří, ale jen vteřinu možná dvě, do nosů mě se mi opře závat spálenin a přiměje mě za sebou zavřít a otočit se k příchozímu.
"Do Helheimu... co se ti stalo?"
Okamžitě ho obejmu a svým dotykem nenápadně zkoukám jak moc mu ten hromotluk ublížil tentokrát. Pokud nějaká zranění najdu, okamžitě je léčím, aniž bych si cokoli jakkoli promyslela. Stejně nepromyšlený je i vítací polibek s vášní, jako kdyby měl být poslední.
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 25. prosince 2014 23:19
loki94861.jpg

S Thorem to nikdy nebude jednoduché

 

Viděl jsem, že Hygieia a spol jsou zaneprázdnění a navíc se mi nelíbila myšlenka, že bychom byli v menšině. Já a Thór. Co když najdeme něco, co by si Řekové chtěli nechat pro sebe? Musel jsem jednat a kupodivu Thór nebyl proti. Nepozorovaně jsme tedy vstoupili do budovy a já okamžitě použil iluzi, že jsme místní ochranka. Pár chlapíků se tu potloukalo a já okamžitě pochopil situaci. Není dobré se tu promenádovat jenom tak.

 

„Co hledáme?“ zeptal se mě Thór, který nyní vypadal jako přiteplený blonďák. Zbožňuju, když nemůže kontrolovat moje iluze.

„Cokoliv,“ řeknu a sleduju mapu na stěně, jak se vlastně dostat do knihovny, která je asi o patro nebo dvě pod námi. Nakonec usoudím, že bude lepší někoho následovat. Kolegové při práci a nakonec se nám daří najít dobrou duši. Kdyby jen tušila, hehe.

 

Hledání něčeho, co by nám pomohlo k nalezení vstupu do ráje, bylo jako hledat jehlu v kupce sena a to jsme ani netušili, jak ta jehla vypadá. Šli jsme za něčím, co by nás mohlo přiblížit k cíli, přeskakovali štosy nudných pasážích o historii papežů, při čemž asi nejzajímavějším z nich byl Rodrigo Borgia. Jak se dostaneme do Ráje. Byl stvořen pro duše hodných smrtelníků. Dobře, to mi bylo jasné i ze stupidních propagačních filmů. A dál? Místo kde je! Kde je brána, kterou bychom mohli projít.

 

Pro mou nelibost nejlepší vodítko našel Thór. Našel regál starých svitků, které se málem rozpadaly pouhým dotykem, ale my byli bohové. Nepotili jsme se jako smrtelníci. Několik svitků bylo psáno v latině, ale tu jsem se naučil. Dokonce i hromotluk jako Thór.

„Tady něco je,“ pročítal jsem jeden z nejstarších svitků. Cesta do Ráje, překládal jsem v duchu, vede jednou z mnoha cest. Pak tu je něco ohledně duši smrtelné a že nemůže projít duše poskvrněná. Co? To by mohla vědět Sigyn. Neposkvrněná duše.

Strávili jsme ještě nějakou dobu hledáním, a když jsme byli spokojeni, co všechno máme a podle všeho jsme našli jediné svitky týkající se vstupu do Ráje, jsme se rozhodli odejít. JENOMŽE!!

 

Thor mě chytl za paži a trhl: „Kam deš? Nemůžeme se vrátit k Sigyn. Věděli, kde nás hledat!“

„Nesahej na mě!“ vyškubnu se mu. „Nenechám svou ženu samotnou. Už tak jsem pryč dlouho...“

A sami můžete asi tušit, jak rozhovor pokračoval dál. Nezůstalo to jenom u slov. Ani jsem se nenadál a Thór se na mě vrhnul. Naše rivalita nebyla ukojena ani po tak dlouhé době. V kamerovém záznamu se asi budou divit, proč se mezi sebou látají dva strážníci. Zachoval jsem si tolik duchapřítomnosti, že jsem nezrušil iluze.

 

Musel jsem zdrhnout. Thór je magor a je mi jasné, že by mi vzal všechno, co jsem získal a někam s tím zmizel. Jistě. Můj cíl byl u Sigyn, ale museli jsme odejít co nejdříve i my dva. Ať kvůli Thórovi, tak kvůli Řekům.

 

...

 

~Sigyn~

 

Doběhl jsem k jejím dveřím a zabušil jsem. Nevypadal jsem nic moc. Trochu ožehnutý po Thórových blescích, ale dřív nebo později se z toho dostanu. Musel jsem se opírat o futra, jinak bych padl k zemi.

Pod sakem jsem měl namačkané svitky.

„Sigyn, to jsem já,“ vydechl jsem znaveně a znovu zabušil.

 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.15780687332153 sekund

na začátek stránky