Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1347


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 16:18Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je online *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 05. dubna 2020 9:46Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je onlineHádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 05. dubna 2020 9:46Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 22:01Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 15. února 2020 9:26Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 05. dubna 2020 9:46Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je onlineDionýsos *Otec Dennison*
 
Snový průvodce - 05. května 2014 10:19
gral_bohu7694.jpg

Kdejakej permoník tu z díry civí jako Němec na Orloj!

~Seth = Sebasčan~

Čas: posunem to až na ráno

 

" Jak vypadá? A myslím podobu ne jestli je kus nebo ne!?"

Muž pozvedl obočí, což za černými brýlemi nešlo moc vidět. Pak rychle odpověděl: „Bílé šaty a byla to jedna z těch dívek, co si barví vlasy na bílo, pane,“ dalších detailů si nejspíš už nevšímal, ale tobě to mohlo přijít povědomé. Když se však šel podívat, jestli tam fanynka ještě je, tak nebyla. „Ona odešla,“ pronesl nechápavě, jelikož před tím na něj dorážela, aby se mohla s tebou setkat.

 

Dívka či ta podivná žena zmizela. Pokud jsi chtěl, tak se ti po ní ochranka ještě podívala, ale bez výsledku. Nakonec jsi jel do hotelu a po zbytek noci dělal, cos chtěl.

 

Setkání dvou sousedů

~Seth, Ma‘at~

Čas: cca 9:30 (Úterý 4.3.)

 

Ma’at měla svůj pokoj v jiném patře než Seth. Malým oknem viděla na řeku Seinu a doléhal k ní tlumený ruch hlavního města Francie. Už kolem osmé na dveře klepala pokojová služba kvůli úklidu, a tak byla nucena opustit svůj kutloch a jít do místní jídelny. Celý hotel měl tři základní barvy. Tmavě hnědou, žlutou a světle béžovou. Podlahy, pokud je nepokrýval hnědý huňatý koberec tlumící kroky, odrážely postavy hostů, a kde kdo se mohl na sebe podívat, jak mu to sluší. Tak byla naleštěná.

 

Každý hranatý stůl byl prostřen a uprostřed stála malá váza se žlutou růží. Podél oken stály delší stoly a na nich plno různých pokrmů, ze kterých jste si mohli vybrat a do syta se najíst. Od jednoduchých salátů po složité zdobené zákusky, přes obyčejné lupínky. Kromě kávy se tu podával čaj a víno. Našla se tu i místa s kuřecími kousky, pokud měl zrovna někdo chuť.

 

Jídelna bylo místo, kde jste na sebe narazili. Skoro jste do sebe narazili, ale věděli jste, že i když vaše obličeje nejsou stejné, mohli jste pocítit vlnu poznání, která brněla celým vaším tělem. Stáli jste naproti jiného boha a navíc ten bůh byl ze stejného panteonu.

 

Pozn. PJ.: teď si můžete odehrát svoje, takže vás v tom zatím nechám :)

 
Seth *Sebastian Light* - 04. května 2014 20:17
04bbbdea5e3bba5860255f73c16740303126.jpg

"Dole v dole" tedy... dole pod pódiem - Paříž

 

Seděl jsem v zákulisí a snažil jsem se soustředit na přítomnost, ale ty oči mě pronásledovali do chvíle, než za mnou přišla Vanessa. Musel jsem ji vnímat už jenom kvůli tomu, že jsem ji asi pěkně zavařil. Ne že by mě to nějak zatěžovalo, ale teď bylo lepší myslet na něco jiného než anděla?

 

Vanessa nebyla naštvaná, pouze měla starost. Zvláštní to svět, tohle mě udělat někdo, kdo pro mě dělá, tak ho zbičuji a hodím krokodýlům jako za starých časů. No jiná doba, jiné mravy...

Chtěla dokonce volat sanitku, což jsem zavrhnul a sledoval, jak nadává nevinným, ale hodit to na někoho jiného, než na modela je taky řešení. Dívka, která to schytala za mě se rozbrečela a její kamarádka, sestra nebo někdo mě probodl nenávistným pohledem, který mi tolik připomněl minulost. Jak příjemné cítit zase trochu té nenávisti, i když tohle byl jen slabý čaj proti pohledu mého mrtvého bratra.

 

Vanessa pořád zdržovala a že mě nepustí a podobně, nechtěla si nechat cokoli vysvětlit, když v tom ji volal manžel. Toho jsem hodlal využít a chtěl jsem se vypařit, když ke mě přišel muž z ochranky: „Je tu vaše fanynka a je docela dost neodbytná. Máme se jí zbavit?“

Nejdřív jsem chtěl říct, že se jí mají zbavit, ale pak jsem se zamyslel: " Jak vypadá? A myslím podobu ne jestli je kus nebo ne!?" zeptám se chlapa od ochranky. Pokud odpoví cokoli jiného než bílé vlasy a zvláštní oči, řeknu mu, ať ji předá fotku s mým podpisem a pošle ji pryč. V opačném případě ji nechám poslat k sobě.

 
Hygieia*Cora Stavropoulos* - 03. května 2014 19:54
hyg7535.jpg
Hotel

Mydielko bolo asi na tom celé najlepšie! Žene som sa poďakovala spôsobom ako keby mi podarovala minimálne zlatú tehličku. Dokonca som jej aj spomenula, že sama vlastním obchod s ručne robenými hygienickými prostriedkami, a že v budúcnosti by som sa nebránila so spoluprácou s hotelom a mohla by som im vyrábať veci na objednávku. A ako bonus ženu aj informovala o tom, ako efektívnejšie ustielať postele, ako zintenzívniť vôňu aviváže.

"Výlet? A ešte k tomu v cene? A toto je čo? Raj?" Mierne som sa zarazila tým čo som povedala, ale radšej som to už nezahovárala. " Najprv mydielko, teraz dokonca mám aj v cene výlet? To by som bola hlúpa ak by som takú skvelú ponuku nevyužila, však?" Aj keď popravde som sa desila cesty autobusom. Utešovala ma len myšlienka, že to bude zrejme autobus otvorený, plne vetraný a tým pádom hygienicky relatívne nezávadný. Poďakovala som, dala som žene pár eur sprepitného. Mince som mala zabalené v malých uzatvárateľných vreckách. A rovných 10 min pred odchodom autobusu som stála pri recepcii plná očakávaní a hlavne toho pocitu, že autobus mi možno hľadanie, iných božských osobností , uľahčí.

 
Hádes *Gerallt Jernigan* - 03. května 2014 15:30
hades_013052.jpg

V kanceláři:



Na internetu jsem našel plno na první pohled užitečných informací, které mi ale moc nepomohly. Názvy tří ze čtyř řek mi nic neřekly a čtvrtá normálně teče v Íráku. Jestli je Ráj tam, tak jej Muslimové už dávno zničili. Jejich Alláh a křesťanský Bůh je sice jeden a ten samý, lidé to ale jaksi odmítají pochopit. Normálně by mě to těšilo, protože by to přinášelo mraky duší do Podsvětí, když už mi ale nepatří, tak mě to spíše užírá. Může samozřejmě být nějak skrytý a asi i bude, ale prostě nevěřím, že by byl tam.

Co se stalo potom, mě docela překvapilo. Nejspíš mě přišel navštívit někdo s nadpřirozenými schopnostmi. jestli mě ale chce vyděsit, nebo dokonce přemoci v mé vlastní doméně, tak se šeredně zmýlil. Jsem tu připravený na všechny druhy vetřelců, na které ještě stačím.

Předehra neznámého vetřelce naštěstí rychle skončila. Už to začínalo být docela otravné. Asi se konečně odhodlal předvést se ve své plné kráse a síle, což jenom dokázal fakt, že si ho všimla i Helen.
"Ať jde dál," odpovím jí a zmáčknu jedno z tlačítek na rubu mého stolu. Přes všechny okna okamžitě spadnou žaluzie (i když ještě ne úplně zatažené) a v místnosti je rázem mnohem temněji. Jestli bude chtít bojovat, druhým stisknutím zatemním místnost úplně a pak ať se těší.
 
Snový průvodce - 03. května 2014 15:02
gral_bohu7694.jpg

Řím

~Hygieia~

Čas: cca 13 h (let je kol dvou hodin, dejme tomu, že’s letěla kol 10-té a další hodinu ti trvalo se vypakovat z letiště. Místy to vážně dlouho trvá.)

 

Pocit, že ve městě je více než jeden bůh zesílil v momentě, když jsi za sebou zavřela dveře hotelového pokoje a mohla se konečně vybalit. Koupelna byla skromně vybavena, dostala jsi jedno miniaturní mýdélko a jeden velký a malý ručník. Přítomnost boha v tomto hotelu byla však minimální. Hlavně proto, že většina z nich si žila jak papaláši a vybrali by si určitě dražší a luxusnější hotel.

 

Na dveře zaklepala hotelová služba a zeptala se, zda něco nepotřebuješ. Dokonce ti nabídla i nějaké výlety. Říkala to asi nějak takto: „Ve tři se koná okružní jízda po Římě,“ usmála se zářivě a nabízela ti leták. „Pokud byste měla zájem, tak deset minut předem buďte dole u recepce. Je to v ceně. Pojede se autobusem se střešními sedátky.“ Na to odešla a nechala tě, aby ses sama rozhodla. Poznat Řím a možná narazit i na někoho ze svých. Je tolik možností.

 
Ma`at *Orora Nafré* - 01. května 2014 11:15
orora2317.jpg
Tři, dva, jedna, odlet!

Dorazila jsem domu poněkud ve spěchu. Možná jsem přejela i několik červených, ale na to jsem nebrala ohledy. Na nějaké dodržování předpisů jsem až moc roztěkaná, vzrušená a natěšená na...já ani nevím na co.

Vykašlala jsem se na výtah a vyběhla jako drak po schodech do šestého patra luxusního věžáčku co mého doslova božího bytu. Nikdy jsem si moc nezakládala na hmotném majetku, ale léta...co léta...tisíciletí na Zemi prostě i bohyni změní. A já tenhle byt prostě miluju. Zahrádka na střeše s malým jezírkem se spoustou vodních živočichů. Místo odpočinku. Úžasná a obrovská postel se kterou mam asi hodně hluboký vztah. A vůbec všechno...ale to teď bylo úplně banální. Jediné co mě zajímalo, kde mam kufr.

Po cestě autem se mi mnoho věcí rozleželo v mysli a došla jsem k závěru, že až tak daleký sever to nejspíše nebude. Co taky tam, že? Je tam zima, a buď moc tma, nebo moc světlo. Ale od Egypta, je sever vlastně celá Evropa. Jak jsem tak balila, ani nevěděla kam, zakopla jsem při běhání sem a tam o časopis na podlaze...spíše než zakopla, uklouzla a dalo mi práci to na lodičkách vybrat. Ovšem co bych byla za okřídlenou bohyni, kdybych se natáhla při takové hlouposti. Podívala jsem se na časopis, kde měl ve tváři obtisk mého podpatku hezký model...Tak počkat..."Seth? No nene!" musela jsem se tomu zasmát. Odložila jsem věci, které jsem rovna nesla ke kufru a zvedla časopis, ve kterém jsem začala listovat. Jaká náhoda. Celé roky o nikom ni slova a najednou v jeden den tolik podivností. Hlavní podivnost byla, že já takové časopisy vůbec neodebírám. Co se módy týče, jdu do obchodu - vyberu dle svého vkusu - zaplatím - odcházím. Nikdy jsem se trendy lidí nezaobírala, sami ani nevědí, co je hezké a slušivé a občas co jsou schopni na sebe navléknout...

Celkem pobaveně jsem si prohlížela jeho fotku. Vyklubal se nám z něj celkem fešák. A jak slavný fešák. Bylo to jak z bláznivého vtipu, ale dalo mi to směr - Paříž. Kde jinde začít? Možná jsme se za dob svého božství moc nebavili, ale každý jsme holt měli jinou práci a myslím, že on byl až příliš zaneprázdněný svým bratrem. Je pravda, že se o něm Usir párkrát zmínil...né moc mile, ale každý si musí názor udělat sám. Je rozhodnuto!

V rychlosti jsem si sbalila. Nehodlala jsem se vláčet s obrovským kufrem a tak jsem zabalila skromně, přesto elegantně. Co bude potřeba, dokoupím. Snad se nám státy budou během mé nepřítomnosti chovat slušně. V rychlosti jsem zavolala na letiště a zarezervovala letenku na let, který měl odlétat za dvě hodiny. Tak akorát na vyřízení všech věcí. Chvíli mě zdrželi telefonáty po asistentech a soudech, než jsem všem vysvětlila, že mám naléhavou soukromou věc a aby se o případné problémy postaral můj mluvčí a zástupce. Tik, tak, tik, tak...

Už bylo na čase vyrazit. Nasedla jsem do auta. Během jízdy jsem si vyjednala ubytování v hotelu Shangri-La. "To bude panečku překvápko." zazubila jsem se za volantem a jen co jsem zaparkovala před letištěm, odbyla si rychlé odbavení a nastoupila do letadla, už se startovalo. Za necelé dvě hodinky budu na místě. Bude asi tak 11 večer. To už se asi půjdu spíše jen natáhnout a nechám vše na ráno nového dne.
 
Hygieia*Cora Stavropoulos* - 30. dubna 2014 19:59
hyg7535.jpg
χρόνια και ζαμάνια, Ρώμη

Letenka nebola nič exkluzívne. Obyčajný Ryanair, druhá trieda bez prednostného vybavenia. Bolo to najlacnejšie a najrýchlejšie možné riešenie, ktoré som si mohla dovoliť, keďže som akékoľvek návrhy typu "preplatím ti to" odmietla. A okrem toho stále som mala na pamäti to, že Horusové služby nie sú zadarmo. A to posledné čo som chcela bolo opísať sa nejakému pochybnému úžerníkovi.
***
Úhľadným písaným písmom som napísala na vnútornú stranu dverí do predajne tieto slová: " Zavreté z dôvodu božských povinností." Pre turistov to zrejme bude rovnako atraktívne ako, obchod samotný obchod, a pre domácich dôvod viac, prečo si o mne myslieť, že som šialená. Bolo mi to ľúto, nechať ho len tak bez dozoru, na pospas prachu! Ale nedalo sa nič robiť! Predstava, že by som si mohla božsky polepšiť a ostatných pretromfnúť ma nenechávala chladnou! A obchod si môžem otvoriť kedy sa mi zachce!
***
Na letisku nastali menšie problémy. Nie preto, žeby som nemala platné cestovné doklady, alebo palubný lístok. Išlo len o to, že som sa zo sebou snažila cez kontrolu dostať celú príručnú batožinu naplnenú kozmetickými a hygienickými prípravkami. Miesto povoleného litrového priesvitného uzatvárateľného sáčku, som ich mala minimálne 5. A ako bonus bolo každé jedno mydielko, krémik, zubná pasta, šampón, antiperspirant separátne zabalené ešte v inom menšom sáčiku. Takmer všetko som tam musela nechať! Mor na vás špinaví ľudia!
***
Ťahajúc si za sebou svoj kufor na kolečkách a preriedenú príručku prehodenú cez rameno som premýšľala o najvhodnejšom dopravnom prostriedku ako sa dopraviť do svojho hotelíka. Na koniec som sa rozhodla pre taxík, keďže to bolo najmenej spotené východisko obedňajšieho tepla. Najmenej spotené a najmenej kontaktné! Nadiktovala som taxikárovi adresu hotela, a nechala som sa unášať scenériou mesta. Na chvíľku som zrealaxovala V aute to príjemne voňalo citrónovým stromčekom zavesenom na spätnom zrkadle a ja som sa mohla len tak unášať vnemami okolia. Došlo mi to až po chvíľke čo boli tie zvláštne pocity, ktoré sa každú chvíľku ozývali. Bola to prítomnosť iných bohov! A bola tak koncentrovaná, ako som už dlho nezažila! Predsa len sme sa nestretávali často...vlastne vôbec. Všetci sme boli roztrúsení a voči sebe dosť ignorantskí. Bola som odhodlaná stopnú taxikára v momente kedy by tento pocit prítomnosti iného boha až príliš intenzívny. Ono je vždy lepšie si nájsť známosť ešte skôr, ako sa vôbec ubytujem.
 
Snový průvodce - 30. dubna 2014 16:02
gral_bohu7694.jpg

Není sever jako sever

~Ma’at~

Čas: cca 18:00

 

Štír, ochránce nebo jak jej nazvat, se postaral o to, že tě nikdo až domů nesledoval. Alespoň ne nikdo, o kom věděl. Bylo otázkou času, kdy ti někdo zabuší na dveře a bude se dožadovat tvé pozornosti a přátelská rozmluva to určitě nebude.

 

Měla jsi několik vodítek. Tři archanděly, křesťanský ráj a od pana štíra i směr sever. Myslel tím však sever, který máš na mysli ty? Když o něm mluvil, ukazoval na tvé spisy o Egyptě.

 

Na zemi ti ležel časopis, který pošťák prostrčil dírou ve dveřích. Na titulce byla fotka pohledného blonďatého modela jménem Sebastian Light. Bezpečně jsi v něm poznala Setha. Jeden z nápisu hlásal:       SVĚTOZNÁMÝ MODEL SEBASTIAN SE CHYSTÁ NA PAŘÍŽSKOU PŘEHLÍDKU!

Pokud ses podívala dál, našla jsi další informace. Sebastian, ehm, tedy Seth je ode dneška v Paříži, kam jej pozvala slavná návrhářka Vanessa Bruno. Má předvést její neluxusnější egyptský model a měl by se tam zdržet pár dní, pokud své plány nezmění. Dokonce se dostalo ven i to, že bude ubytován v hotelu Shangri-La.

 

Možná stopa!

~Sigyn~

 

"Kdo je mrtvý? Henry, co se stalo?"

Henry se zastavil a podíval se na tebe vyjeveně. „Pacientka. Ta Olivia, kterou jsi měla na starost. Prostě jsem vešel do pokoje, abych zkontroloval, jak na tom je a najednou…“ viditelně se otřásl a zavrtěl hlavou. „Promiň. Jenom se mi to zdálo. Musela mít mrtvici nebo tak nějak. Ale vážně, jako bych nad ní někoho viděl,“ začal mluvit sám se sebou. Když si to uvědomil, omluvně se na tebe podíval. „Plácám hlouposti. Za chvíli budeme mít výsledky a do deseti minut tu bude policie. Asi budou chtít mluvit i s tebou,“ dodal.

 

Nicméně jakmile se od tebe odvrátil a pokračoval, vrátilo se jeho nesmyslné brblání a třesavka. Pohled na tebe lidi uklidňoval. Byla jsi přece jenom bohyně.

 

Hadi

~Árés~

 

Páčidlo zasáhlo svůj cíl. Had vztekle a bolestí zasyčel, když jsi jej udeřil do trubicovitého těla. Ozvalo se tiché křupnutí. Díky tomu had ztratil na hybnosti. To bylo dobré pro tebe, protože pak budeš mít větší šanci jej zasáhnout a přitom nebýt sám zraněn.

 

Hadovité tělo se napnulo, ale u místa, kde dostal páčidlem, se lehce vlnil. Chystal se na další útok.

 

boj

 

„Držkou rovnou v blátě“ –Kabát-

~Seth~

Čas: cca 20:30

 

Tohle si novináři určitě vychutnají. Zázrak molu se z ničeho nic rozplizne pod pódiem a dělá, jako by nic. Zachoval jsi se dobře, ale známe ty novinářské hyeny.

 

Vanessa u tebe v zákulisí byla jako první. Měla o tebe starost a navrhovala, že zavolá sanitku. Nemohl si dovolit, abys měla na pěkné tvářičce nějakou ošklivou bouli. Vynadala celému personálu, který měl na starost úklid mola, a obvinila jednu mladou dívku, že nechala podlahu kluzkou a kvůli tomu jsi hodil šipku… tedy placák. Dívka se hystericky rozplakala a utíkala pryč ze šaten. Za ní se kvapně vydala nejspíš její sestra, zle se dívajíc na tebe.

 

Přehlídka dávno skončila, ale Vanessa tě nechtěla pustit, dokud si nebude jistá, že jsi opravdu v pořádku. Nakonec jí odvál hovor od jejího manžela a zůstal jsi sám. Aspoň podle ní. S tebou tu byl ještě personál a ochranka.

 

„Pane?“ došel k tobě jeden z ochranky, v uchu sluchátko. Byl vysoký a svalnatý. „Je tu vaše fanynka a je docela dost neodbytná. Máme se jí zbavit?“

 

Asi se nakonec všichni sejdeme v Římě

~Hygieia~

Čas: pozdě večer -> ráno (tj. úterý 4.3.)

 

Není těžké si domyslet, kam by měli všichni bohové namířeno. Vše nasvědčovalo o tom, že Řím je správná volba a tam se určitě dozvíš víc. Pokud jsi Telesphorovi ještě volala, tak ti toto místo i doporučil nebo ses to také dozvěděla od Her-Ura, ale nemůžu za něj mluvit.

 

Letadlo ti letělo ráno. Měla jsi dvě možnosti, jak si zajistit letenku. Her-Ur nebo brácha. (Vše záleží na tom, jak dopadne hovor, ale abys nemusela zase čekat, tak se o tom budeme bavit tak, že prostě tu letenku máš.) Letadlo letělo brzo ráno. Výběr hotelu byl na tobě. Nicméně tohle všechno znamenalo, že musíš zavřít krámek nebo máš záskok?

 

Ať tomu bylo jakkoliv, když jsi přilétala do Říma, bylo přesně dvanáct hodin. Slunce pálilo a rozehřátá dlažba by prala, ale naštěstí všude vál celkem příjemný chladivý vítr. Nicméně tě něco trklo. Jako bohyně léčitelství jsi dokázala vycítit i jiné bohy a tady byl určitě více než jeden.

 
Seth *Sebastian Light* - 27. dubna 2014 16:17
04bbbdea5e3bba5860255f73c16740303126.jpg

Paříž, podium, anděl a pád

                              

Jakmile jsem vešel do zákulisí přehlídky, musel jsem se chvíli rozhlížet, abych se v tom blázinci zorientoval. Bylo zde množství jiných modelů, ale o ty jsem se nezajímal.Vzal jsem si na sebe svůj model a nechal jsem se nalíčit, upravit, abych vypadal, co nejlépe.
 

Poté jsem se postavila  sledoval ten divoký cvrkot, co tady byl. Byla to zajímavá podívána, ale z mého rozjímání mě vytrhla samotná návrhářka modelu Vanessa. Její ráčkování bylo snesitelné, ale stejně jsem si v duchu říkal, že bych byl raději, kdyby mluvila velmi rychle.

"Jistě bude skvělá, nemůžu se dočkat, drahá," nasadil jsem úsměv a lehce ženu objal. Upravila mi límec, který sklouzával na stranu a její poznámka, že vypadám jako skutečný bůh mě pobavila. Pak odešla a prohlídla mohla začít.
 

Hudba byla velmi odlišná od skutečné hudby, která se hrávala, ale moc jsem to nevnímal. Sledoval jsem ostatní modely a čekal jsem, až přijde můj okamžik. Konečně jsem vyrazil na molo a předváděl jsem model, jak nejlépe jsem to uměl. Sledoval jsem reakce lidí okolo a jakmile vytáhli první mobilní telefony, byl jsem spokojen, pak ale můj pohled padl na ženu, která byla bledá, s bílými vlasy a v bílých šatech. Viděl jsem v jejích očích nenávist, která mě natolik konsternovala, že jsem si nevšiml konce pódia a zahučel jsem mezi lidi.
 

Rychle jsem se zvedl, vrátil jsem se do reality, přesto jsem se neubránil ohlédnutí, ale žena tam nebyla. Byla to snad moje halucinace? Uvědomil jsem si, že jsem narušil celý chod přehlídky.

"Jsem v pořádku, zamotala se mi jenom hlava," řeknu ochrance, která se mě hned ptala, jak na tom jsem. Odešel jsem do zákulisí a nechal Vanessu, aby to vysvětlila. Nemohl jsem se zbavit vzpomínky na ty oči. Věděl jsem, že mě čeká i pořádné fopa.

 

 
*Árés* Alexander Rubin - 26. dubna 2014 16:05
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg
Zvědavost má své meze

Zatraceně...
Naštěstí jsem stihl polekaně uskočit před vyskakující hadí hlavou. Avšak i přesto jsem pocítil, co ta bestie dokázala se svým jedem.
Síknul jsem bolestivě, jelikož to nebylo vůbec příjemné. Pálilo to. Celkově tato situace ve které jsem se nacházel se mi vůbec nelíbila.
Komu by si se snad líbila? Ještě že nemám strach z hadů. Mírně jsem se ušklíbl. Chytil pevně ono páčidlo. Nic lepšího jsem neměl zatím po ruce. Všechny mé zbraně se nacházeli u mně doma, ne však v kanceláři.
Dýka v šuplíku.. Napadlo mně. Tou jsem totiž povětšinou otevíral s chutí dopisy. Nebyla však malá, jako obyčejné nože na dopisy. Avšak ze začátku jsem se k ní potřeboval dostat.
Had se však zdá, že má v úmyslu opět zaútočit. Což pro mně nevěstí nic dobrého a být opět popálen kyselinou se mi vůbec nezamlouvá.
I když to možná v této chvíli je naprosto šílené a pošetilé. Nic jiného než jej napadnout s páčidlem a odhodit jej dál mně nenapadá. Potřebuji se dostat k té dýce. Stačilo by s ní správně vrhnout a cíl bych jistě neminul.

// Hod kostkou 54 %
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.2062771320343 sekund

na začátek stránky