Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1355


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 28. dubna 2020 15:39Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 25. května 2020 0:28 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 24. května 2020 16:54Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je offline, naposledy online byla 25. května 2020 1:23Hádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 24. května 2020 16:54Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 24. května 2020 11:14Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 02. května 2020 20:56Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 24. května 2020 16:54Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 25. května 2020 0:28Dionýsos *Otec Dennison*
 
Snový průvodce - 23. dubna 2014 08:19
gral_bohu7694.jpg

Varování

~Ma’at~

 

"Nemyslíte, že je to hrůza? Kdysi ti nejvěhlasnější a nyní..."

Muž sebou trhl a pivo zůstalo nedotčené. Jeho pohyb ti na chvíli připomněl kmitnutí štířího ocasu. Pak beze slova uchopil sklo a jeho obsah do sebe obrátil. Když pil, ozvalo se ti v hlavě.

Já vím, co jste, kdo jste a kým jste byla, mluvil starověkým jazykem, tím, který zněl trochu jinak, než jak znali dnešní archeologové. Vy víte, kdo jsem.

Počkal si, pokud ti to došlo.

 

Po prohlédnutí sis mohla všimnout, že jeho tělo vlastně není jeho. Byla to mlžná clona, která byla hlavně pro smrtelníky. Ve skutečnosti tu stál obrovský štír a dokonce jsi mohla rozeznat značky na jeho klepetech. Patřil k sedmi štírům, kteří doprovázeli bohyni Eset na Thovtovu radu po smrti Usira.

 

Štír zaklepal klepety a opět tu seděl muž s kovbojským kloboukem. Natočil k tobě hlavu a už pronesl nahlas: „Tam bych nehledal,“ sdělil ledabyle, ukazuje na tvé papíry. „Začal bych víc na sever,“ pokud ti to dávalo smysl, pochopila’s. Po chvíli se k tobě naklonil a dodal: „Nechoďte předním vchodem. Jsou na lovu. Loví vás a budou lovit i další. Mí bratři pomáhají jako kdysi bohyni Eset,“ ještě jsi zaslechla zaklapání klepet, muž se zvedl a mířil pryč předním vchodem. Než otevřel dveře, ještě na tebe pohlédl a zmizel.

 
Ma`at *Orora Nafré* - 22. dubna 2014 22:35
orora2317.jpg
Kopala jsem nohou v černé lodičce do stěny baru. Tiše a téměř nepozorovaně. Snažila jsem se tak pochopit divný sen. Rušily mě vědomé pohledy chlapíků co si mysleli, jak nenápadní jsou, když se vsázejí na mou výdrž v pití panáků. Koutkem oka jsem si je prohlédla, jeden vstal, asi přetáhl limit a prohrál. Chvíli mě napadlo, že si zahraji opilou, aby dali pokoj, nakonec jsem do sebe bez problémů a vnějších projevů kopla čtvrtého panáka a znovu se zahleděla na papírové desky před sebou.
Opět mi v mysli vstal ten sen. *Ti muži...Byli docela hezcí...Ah Ma'at...je to tak dávno, jsi moc dlouho sama. Vzpamatuj se a mysli!* napomenula jsem sama sebe a snažila se opravdu myslet. Je jasné, kdo byli zač. Jediní, kdo mohl vědět, že jsou i jiní bohové a být proti nim. Chtějí abychom se vyhubili navzájem, ale takovou radost jim nikdy neuděláme! I kdybych měla pracovat se spodinou všech panteonů, nedopustím, aby se něco takového stalo. *Ráj...znovuzrození nebo zkáza...* zněla mi v hlavě stále dokola ta slova. Je pro nás skutečně ještě naděje? Pokud ano, nesmím ji propást! Musím...musím...Co vlastně musím? Mluvili v množném čísle, je nás víc? Určitě! Musím je najít...Ale jak? Podepřela jsem si hlavu rukou a znovu se zahleděla na fotky vykukující z desek. Na bojující lid v Egyptě, který se rval kdoví kvůli čemu. Potřebují nás. Potřebují řád a spravedlnost. Potřebují mě. Tohle bídné živoření, přežívání, tahání za nitky ve stínu dějin. Všechny mé úspěchy se zdají malicherné ve srovnání s tím být zase mocnou a pozvednou Zemi Slunce opět do výšin. Není nic bolestivějšího, než sledovat, jak se vědomě ženou do záhuby.
Zvedla jsem ruku a to bylo znamení pro barmana o další drink. Muži stále sledující mé počínání zašuměli a další z kola vypadl. Pokořit je všechny! Dokázat, že na to mám! Vyhraji jejich hloupou sázku! Kopla jsem do sebe dalšího panáka a uhladila si látku svého pracovního černého kostýmku.
Zvuk otevírajících se dveří tohohle pajzlu nebylo nic nového. Ani muž v kovbojském klobouku, ale jeho přízvuk...ta tónina, ty slabiky...můj milovaný jazyk, má mateřština.
Sledovala jsem jej sokolíma očima, kterým nesmí uniknout ni detail. Zkusila jsem zapříst rozhovor, jako každá "přiopilá" žena v tomto baru "Nemyslíte, že je to hrůza? Kdysi ti nejvěhlasnější a nyní..." přišoupla jsem k němu fotky a odfrkla si pro dodání šmrncu k mému opovržení. Přesto jsem zapojila svou schopnost...to co mi jde ze všeho nejlépe - odhalovat pravdu. Přehodila jsem si honu přes nohu, což byl už osvědčený způsob jak si upoutat něčí pozornost, když jsem něco chtěla vědět a abych to podtrhla, objednala jsem si další nicnedělající drink. Někdy bych opravdu ocenila se opít, tak že si nebudu nic pamatovat, ale to by museli otevřít sudy...
 
Snový průvodce - 22. dubna 2014 21:04
gral_bohu7694.jpg

Na a pod pódiem

~Seth~

Čas: kol 18:00 (Paříž)

 

V zákulisí byl chaos. Vizážisti opečovávali každou modelku i modela a vypadalo to tu jak u faraónů jen s tím rozdílem, že jich zde bylo tolik. Ve skutečnosti by se navzájem pobili a nejsilnější by si vzal nejkrásnější ženu a vystoupil by na pódium jako jeden z bohů. V Egyptě to bylo zvykem a dokonce jejich chudí poddaní nemohli přijmout pravdu, že pouhý smrtelník dokáže vést celou zemi podél Nilu.

 

„Ach, tady jsi, Sebastiane!“ došla k tobě samotná Vanessa Bruno. Světlé vlasy měla sčesané dozadu, na čele třpytky, výrazné černé linky jak se to nosívalo v Egyptě a zlatou čelenku vykládané různobarevnými falešnými drahokamy. Nicméně zlato bylo pravé. „Jsem moc rráda, že jsi pršijal mou nabítku,“ měla silný francouzský přízvuk, ale k jejím zlatým šatům dlouhým ke kolenům se to hodilo. Přes ramena si navíc přehodila zlatě třpytící se šátek s miniaturními pírky. „Doufám, že se ti pršehlítka bude líbit,“ zářivě se usmála a upravila ti zlatý límec, jelikož ti padal trochu na stranu. „Jako bůh!“ řekla uznale a odstoupila od tebe, aby si tě mohla pořádně prohlédnout.

 

Pak musela konat další povinnosti a s přáním úspěšného večera se šla věnovat hostům v divadle.

 

Když přehlídka začala, z reproduktorů se linula hudba, která podle smrtelníků měla představovat Egypt. Věděl jsi však, že hudba kdysi zněla jinak a určitě tam nehrály housle. Byl jsi nejdůležitější model večera. Měl jsi jít až na konec. Vanessa tě měla jako eso v rukávu, aby byla její přehlídka úspěšná. Nemýlila se. Jakmile na tebe posvítili reflektory, boháči dokázali jen zírat a obdivně zkoumat tvou dokonalou vizáž. Pak zvedla jedna dáma mobil a už si objednávala model. Po chvíli se k ní přidali další.

 

V davu sis najednou všiml ženy, která jako jediná k tobě upírala zlý, až téměř nenávistivý pohled. Oči měla světlé modré, až skoro zářily. K ramenům ji spadaly sněhově bílé vlasy a celá byla oblečena do bílých šatů. Vypadala skoro jako anděl a možná jím byla.

 

Byl jsi jejíma očima tak unesen, že sis nevšiml konce mola a odporoučel ses obličejem přímo dolů. Davem to vylekaně zašumělo a ihned k robě přeskočila ochranka, aby ti pomohla na nohy a zjistila, jak na tom jsi. Pokud ses ohlédl, ta žena byla pryč.

 
Snový průvodce - 22. dubna 2014 11:13
gral_bohu7694.jpg

Klepy klep, chce mě někdo sežrat?

~Sigyn~

 

Tvé zaklepání jenom způsobilo, že divný pocit, který ti koloval tělem, z ničeho nic zmizel. To, co bylo za dveřmi, jsi vyplašila a nyní byl v ohrožení další smrtelník, protože tento pokoj byl prázdný. Jako by tu nikdo před tím vůbec nebyl. Lůžka byla úhledně ustlaná a pootevřeným oknem dovnitř vál příjemný vánek. Nenašla jsi žádné stopy po tom, co tu ještě před pár chvílemi bylo.

 

Na to se vrátila Lora lehce rudá ve tvářích. "Promiň mi ten kvapný odchod," poklepávala ukazováčkem o druhý. "Pokračujeme?"

 

Další hodinu jste uklízeli poslední pokoje v křídle, když se kolem vás prohnal Henry, stážista z Anglie. Během jeho úprku jsi mohla zaslechnout jeho brblání: "... je mrtvá. Úplně. Tohle... tohle jsem v životě neviděl!" bylo zjevné, že je vyděšený k smrti a musel vidět, co je pro smrtelníky nevysvětlitelné.

 
Snový průvodce - 22. dubna 2014 11:04
gral_bohu7694.jpg

Otevírat cizí krabice jenom tak?

~Árés~

 

Přehnaná zvědavost mohla místy hodně uškodit. Alespoň se to potvrdilo nyní, kdy jsi otevřel víko první krabice a v tu ránu z ní vyletěla hadí hlava velká jako basketbalový míč. Její  jedové zuby stříkaly kolem sebe jed a když ti kapka dopadla na holou kůži, pálilo to jako čert. První hadův útok jsi naštěstí ustál a obrovský plaz, jen Hygieia by mohla tušit, jak se tam vůbec vlezl, dopadl dunivě na podlahu. Okamžitě se však napřímil a nebezpečně připomínal jednoho z Poseidónových hadů, které bůh poslal na Laokónta, který nesouhlasil s nastěhováním dřevěného koně za hradby Tróji.

 

Had s tyrkysovými šupinami a hrozivě dlouhými zuby se opět chystal zaútočit.

 

Boj s hadem

 
Snový průvodce - 22. dubna 2014 10:49
gral_bohu7694.jpg

Informace mohou často zavádět

~Hádes~

 

Čas ti dopřává si klidně sednou a hledat nějaké užitečné informace. Většina z toho jsou pouze náboženské kecy, ale většinou se texty zmiňují o východě. Dokonce i křesťanské stavby často směřují tímto směrem, k ráji. Našel jsi i úryvek z knihy Genesis:

 

Z Edenu vychází řeka, aby napájela zahradu. Odtud dál se rozděluje ve čtyři hlavní toky. Jméno prvního je Píšon; ten obtéká celou zemi Chavílu, v níž je zlato, a zlato té země je skvělé; je tam také vonná pryskyřice a kámen karneol. Jméno druhé řeky je Gíchón; ta obtéká celou zemi Kúš. Jméno třetí řeky je Chidekel; ta teče východně od Asýrie. Čtvrtá řeka je Eufrat.

 

V podstatě popisuje cestu, jakou by ses měl vydat, ale je to opravdu tak, jak si křesťané myslí? Bůh, který dávno nechal lidstvo stát na vlastních nohou, andělé, kteří mají zakázáno se vměšovat do života smrtelníků. Žádný ráj ani existovat nemusel a byl to trik, jak vás bohy přinutit ukázat se.

 

Na dveře tvé kanceláře najednou někdo zaklepal. Po vyzvání však nikdo nevstoupil a zaklepání se ozvalo z jiného místa doprovázeno na mozek lezoucím škrábáním. Ovanul tě chlad. Bylo by to normální, jenom kdyby jsi cítil chlad jako obyčejný smrtelník. Pak světla zablikala a vše se vrátilo do normálu.

 

Tentokrát na dveře opravdu někdo zaklepal a ozval se hlas tvé sekretářky: "Pane? Někdo za vámi přišel," její hlas za dveřmi zněl tlumeně, ale i teď tě přepadl velmi zvláštní pocit.

 
Hádes *Gerallt Jernigan* - 20. dubna 2014 22:23
hades_013052.jpg

V práci:



To byl ale divný sen. Normálně moc nespím a když už, tak se mi sny moc nezdávají. Většinou jsou to pak jenom záblesky z mojí minulosti, nebo mžitky vzpomínek nějakého duševně silného jedince, který ale už dávno umřel a jehož energii jsem vysál. Poslední dobou se ale musím o tuto energii dělit s mnoha dalšími.
To křesťanství je ale odporné náboženství. Bere si to nejhorší ze všech ostatních kultů na světě, ale i já musím přiznat, že je důmyslně seskládáno. Bible je krásná a tuctová pohádka, které ti malověrní lidé prostě chtějí věřit. Bůh je laskavý, vševidoucí, všemocný a ty útrapy, které prožíváme, jsou jenom zkoušky. No jasně. Bůh sice existuje, protože v něj věří masy lidí, ale o existenci svých věřících se nestará. Není to bratr, aby sem tam lítal za holkama a tvořil polobohy. Tento je mnohem...jak to jenom říct...krvelačnější. Hraje si s ostatními silnými bohy na vojáčky a rozpoutává takové války, proti kterým je Áres nebo Athéna absolutní nula.
Nevadilo by mi to, kdyby neměli vyřešený i přísun energie mrtvých. Jejich duše se přesouvají do nebe, ráje nebo pekla a jen malá část z nich se dostane i na mě. jak já toho Ďábla nesnáším...

Tento sen mě ale zaujal. Je to jistě práce Boha, což mi ti andílci jenom potvrdili. Ten je dostatečně silný, aby mi vnukl takovouto vidinu. Proč by to ale dělal? Dokonce tam mě a ostatním vyděděncům nabízel i nějakou šanci, nejspíše na zisk větší moci, nebo vykoupení. Tito bohové se ale o svou moc jen neradi dělí. Chce se tedy jenom pobavit. Sledovat, jak se spolu s ostatními rvu o kus žvance jako pes. Škoda jen, že si nemohu vybírat.

Onen předmět se nachází v Ráji, kde je také nejspíš i cíl naší hry. Do Ráje se ale dá dostat jen obtížně. Jestli bych byl křesťan, mohl bych věřit, že se tam dostanu po smrti za své dobré skutky a jen doufat, že je to pravda. To je u mě ale nemožné. Do Ráje také nikdo smrtelný nevkročil, ale cesta tam vede. Jak jinak by odtamtud také Adam a Eva odešli.
Zajímalo by mě také, co je ta koule. Rajské jablko to asi nebude, protože ta většinou rostou na stromech a ne uvnitř nich. O žádných dalších artefaktech v Ráji ale nic nevím. Je na čase si pár věcí pozjišťovat.

V práci mám naštěstí většinu času volno a dnes dokonce nemám sjednané ani žádné vážnější schůzky. Mohu tedy zapnou notebook a začít shromažďovat informace o Ráji, o cestách do něj, o jeho krásách a tajemstvích, o všem.
 
*Árés* Alexander Rubin - 20. dubna 2014 21:08
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg
V Kanceláři, USA

"Ahoj Patriku, koukám rušno."
Se zamyšlením v očích jsem si prohlédl onoho stážistu. Mladý klučina to byl, život měl ještě před sebou.
Typoval bych ho na panice.
Lehce jsem se ušklíbl. Začal opět vnímat Patrika, který něco mlel... vlastně pořád mele. Sem tam si myslí, že je hodně vtipný. Ale to bych neřekl. Jeho humor mi leze na zemi. Kdyby nebyl dobrý v tomto oboru, tak nejspíš skončí s kulkou v hlavě.

Já něco objednával?
Zarazil jsem se. Pozvedl jedno obočí. Poškrábal se na čele. Začal hledat v paměti co jsem to vlastně objednal.
"Ehmm.." Nenapadalo mně, co mu vlastně říct. Možná proto jsem se v rychlosti vydal do své kanceláře, zabouchl za sebou dveře a nezapomněl zamknout.
Něco od Arabů...
"Zatraceně... Do hajzlu." Vyslovil jsem tato nevhodná slova, pokusil se přečíst arabskou hatmatilku. Což vůbec nešlo, protože jsem se tak nějak o tyto jazyky nestaral. Arabské země mne ničím vůbec nelákali. Ani jejich bohové...
Bohové...?! Zamyslel jsem se na malou chvíli. Nakonec jsem musel usoudit, že moc předbíhám.

Chtělo by to se podívat na internet. Projet si veškeré náboženství, které existuje. Potom si zkusit pospojovat další věci. Možná se podívat i na nějaký ten film.
Když jsme u toho... chtěl jsem se podívat na Thora... ten Loki mně naprosto fascinuje. Tak nějak jsem se kdysi hodně dávno cítil já na jeho místě.
Málem bych zapomněl na ty krabice, kdybych do jedné omylem nekopl.
Fajn... ale nejdřív se podívám do vás.
Potřebovalo to páčidlo, ještě že jsem jedno zapomněl u sebe na stole při minulém otevírání něčeho u čeho jsem věděl, že jsem to pořídil. Toto se prostě zjevilo u mně v pokoji. A já pořádně ani nevím, kdy jsem s nějakými arabskými lidmi komunikoval.
Na ty bych jen tak nezapomněl.. snad..
Pustil jsem se s velkou chutí a neskutečnou zvědavostí do otevírání první krabice. Hlavou mi kolovalo spoustu myšlenek o tom, co by to mohlo být. Jedna byla lepší než ta druhá. Bylo to takové tajemné a to se mi hodně zamlouvalo.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.15254521369934 sekund

na začátek stránky