Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1398


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 10. listopadu 2020 14:13Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 02. prosince 2020 18:57 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 01. listopadu 2020 21:02Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je offline, naposledy online byla 02. prosince 2020 20:14Hádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 01. listopadu 2020 21:02Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2020 10:57Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2020 13:40Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 01. listopadu 2020 21:02Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 02. prosince 2020 18:57Dionýsos *Otec Dennison*
 Postava Kurent "Cal" je offline, naposledy online byla 01. listopadu 2020 21:02Kurent "Cal"
 
*Árés* Alexander Rubin - 21. května 2014 20:36
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg
Nepochopený post V kanclíku prozatím

"Škoda.. chtěl jsem si dát kokosové." Tvářil jsem se přitom vážně zklamaně, jako dítko které nedostala k vánocům pod stromeček své vytoužené autíčko, akorát to bylo s tím rozdílem že u mně se jednalo o hraný výraz.
Alecto... hmm zajímavé. Zamračil jsem se poté, co se představila a nad hlavou se mi rozzářila žárovka. Cvaklo mi totiž odkud to jméno znám.
Andělé nejsou nečinní... ach samozřejmě, ten sen co se mi tenkrát zdál.
"Ach, myslíte ty tři hlupáky.." Ušklíbl jsem se. Nesnášel jsem se. Právě kvůli nim jsme všichni byly svrženi. Mezitím co si užívali na obláčcích a papali jablíčka. Musel jsem žít jako pouhý člověk. Nesnášel jsem je. Záviděl jsem jim. Plánoval tiše pomstu, kterou jsem po chvíli vzdal. Vzhledem k tomu, že jsem byl sám.

"V tom případě,... kupředu .." S tímto jsem ještě vytáhl dýku na dopisní papíry ze šuplíku a choval si jí do boty. V případě nějakého útoku by se mohla hodit.
"Vašich sester je mi líto." Zněl jsem upřímně, protože jsem to taky tak myslel. Nebyl jsem zrovinka rodinný typ a taky žádný empatik. Ale abych se pravdu přiznal i mně se chvílemi zastesklo po šílené rodince, kterou jsem měl.
"Nic není takové, jak bylo dřív.." Bohužel tomu tak bylo. Všechno zničili ti tři holomci. Je na čase jim srovnat hřebínek.
Vykročil jsem tedy vpřed směrem do toho ne-zrovna mile tvářejícího se portálu.
Démoni... havěť jedna. Nelíbila se mi představa, že bych se musel setkat s někým z nich. Nic jiného snad ale nezbývá. Hádes se zdá jako dobrý spolubojovník. Přeci jen nám jde o to stejné.
Znovuzrození našeho panteonu... S tímto jsem vešel do otvoru.
 
Snový průvodce - 21. května 2014 10:28
gral_bohu7694.jpg

Ona sušenky ráda… ty s broučky

~Árés, Hádes~

Uf, tak můj post nebyl pochopen, ale co už :D

 

"Tááákže co ode mně potřebujete... něco mi říká, že bohužel nebudete podomní prodavačka sušenek? Ale mohu se i mýlit.."

Žena se velmi sladce usmála a lehce zavrtěla hlavo. „Bohužel. Ale mám pro vás jistou nabídku, můj pane,“ opět použila oslovení, které mezi smrtelníky bylo jen zřídka a ve tvém postavení se nehodilo, jenom kdyby věděla, že jsi něco víc. „Jmenuji se Alecto a nejsem tu, abych vám působila potíže,“ řekne ihned na svou obranu. Pokud jsi nevěděl, kdo je Alecto, tak ti to mohlo dojít při jejích dalších slovech.

„Jsem tu na žádost svého pána Háda. Rád by s vámi spolupracoval. Něco se děje a andělé dávno nejsou nečinní.“

 

Alecto byla jedna ze tří sester fúrií. V pravé podobě vypadala jako obrovská lidská netopýr s kožnatými křídly a ostrou řadou zubů. Tak jako bohové na sebe dokázala vzít i lidskou podobu nádherné ženy, a tak přimět smrtelníky, ba dokonce hrdiny, aby udělali něco špatného a v Podsvětí je pak čekalo pole trestu.

 

„Nesmíme však dlouho otálet,“ rozhlédla se kolem sebe a všimla si na zemi mrtvého hada. Patrik si jej před tím nevšiml, protože jej jako smrtelník vidět nemohl. „Má přítomnost je jako maják a během chvilky se tu můžou objevit andělé. Ti bastardi vzali mé dvě sestry a je možné, že až se s nimi příště setkám, nebude to rodinné obětí,“ zaprskala a na chvíli se v před tvýma očima ukázala její pravá podoba. Rychle se však uklidnila a opět se na tebe usmála. Mávla rukou k pravé straně místnosti a tam se objevil otvor, z jehož útrob jsi ucítil smrt, nářek a něco dalšího, co se příčilo každému řeckému bohu. Démony. „Průchod vede rovnou do Hádova trůnního sálu, můj pane. Podsvětí už není takové, jako dřív. Čeká na vás.“

 

Na druhé straně Hádes uviděl průrvu, kterou předtím prošel a dokonce se k němu donesly hlasy Alecto i Área. Kromě zvuků z povrchu slyšel vzdálené kvílení a drsný skřípot bludišť Ereba (-bosu x.X), jak se neustále měnil a ve svých chodbách pohřbíval zvědavé démony. Jak Alecto před tím řekla, její přítomnost mohla přivábit anděly i démony, a když procházela skrze pole, musela si k bludišti vždy pospíšit. Jen díky Hádovu domovu dokázala přežít a být ukrytá. Její sestry bohužel takové štěstí neměly.

 
Loki *Thomas Hiddleston* - 20. května 2014 10:43
loki94861.jpg

Hyg na to asi přišla

~Sigyn, Hygieia~

 

“Eh… Dobrý den?...“

Pokud jsem si nebyl jistý její podobou a ta byla vskutku přesná, její hlas jsem nemohl zaměnit s nikým jiným. Bohyně, podoba, hlas. Ne, to není možné…

“My se známe?“

Před tím jsem bohyni neslyšel mluvit tak jasně, jelikož od nás byla vzdálena na dvacet kroků a kolem ní byl zástup mých fanynek snažíc se zadržet své zažívací potíže, ale nyní? Kdybych dal najevo, jak dokážu být slabý, pokud šlo o Sigyn. O její nádherné oči, jemný hlas, který mne konejšil, že svět není tak zlý, jak si myslím (ale ON JE!).

To… není možné… nedokázal jsem nic říct. Možná by ze mě vyšlo nějaké to… eeee??? Nevnímal jsem ani Hygieiu, která mě upozornila, že bych si měl být jistý, ale já nebyl stejný jako kdysi. Měl jsem jiné tělo, jenom oči jsem si ponechal stejné, i když smrtelníci je neviděli tak moc zelené, jak je vidí obě bohyně.

 

"Ehmm. No nie, nepoznáme sa. Predpokladám. Určite nie. Som Hygieia. Hyg, Cora..."

Teď jsem byl v jiném druhu snu, kdy bdíte, ale všechno kolem vás je soustředěno jenom na jeden bod. V mém případě na Sigyn a už jsem si byl jistý, že to je ona. Z toho mě však vytrhl Hygienin hlas a kousl mě ostetn žárlivost, že to byla ona, kdo jako první promluvil. Měl jsem to být já!

 

"Ehmm asi to nebude náhoda, však? Že si tu. Môže za to predpokladám...."

Nebyl jsem si jistý, zda tu byla kvůli snu, ale spíš ne, když jsem se díval na zástup pacientek.

 

Nenechal jsem Sigyn, aby odpověděla. Ne, potřeboval jsem si být jistý, i když pravděpodobnost, že jsem se spletl, byla opravdu malá. Došel jsem k ní, a aniž bych jí nějak oslovil, chytil jsem ji za ruce a došlo mezi námi k poznání.

„Sigyn,“ blaženě jsem se usmál a přitáhl jsem si ji k sobě jak k objetí, tak i k polibku. Kde jsi tu celou dobu byla?

 
Hygieia*Cora Stavropoulos* - 19. května 2014 14:03
hyg7535.jpg
Rímske fórum
(Sygin, Loki)

"Tvojej žene? Ehmm a nemal by si to vedieť na isto či to je ona, alebo nie? Na niečo také sa snáď nezabúda. " Opýtala som sa trocha zarazene, možno trocha nevhodne. Ale mala som pravdu! Bola som o tom absolútne presvedčená. Čo tam po dekádach v odlúčení, po zmenách výzoru! Tá podstata musela stať rovnaká. To čo jeden cítil k tomu druhému, tam stále muselo byť! Jednoducho muselo. A muselo byť rozpoznať. Snáď by som svojho brata spoznala, aj keby meral dva metre! O to puto predsa prísť nikto nemôže! " Tak predsa len v tom sen! Ehm, ja som to vedela!" Povedala som rýchlo, len aby som zahovorila to čo som povedala pred tým. Predsa len to meno vyslovil s posvätnou úctou a ja som nemala v pláne sa dotýkať osobných vecí, pretože to bolo takmer rovnako nevhodné ako dotýkať sa iných vecí...ako napríklad smetného koša, verejných záchodov, rúk....
 

Žena k nám napokon pristúpila. Proste ak si oni nemohli byť istý, o božskom pôvode toho druhého ja som o tom nemala pochýb.  "Ehmm. No nie, nepoznáme sa. Predpokladám. Určite nie. Som Hygieia. Hyg, Cora..." Usmiala som sa, tentokrát som zodvihla ruku na pozdrav, no poodstúpila som o ďalší krok-dva ďalej. Začínalo tam byť príliš tesno.  "Ehmm asi to nebude náhoda, však? Že si tu. Môže za to predpokladám...." Odmlčala som sa, a naznačila som žene aby ma doplnila. Čakala som že povie SEN! Rozhodne nie nejaká akútna črevná disfunkcia ľudí naokolo. Na tú som pomaly už aj zabudla. Proste musel to byť jedine sen. Pre ten som tu bola ja! A ten bolo treba riešiť. Čím rýchlejšie tým lepšie. A samozrejme s pomocou, keďže ja sama som si rady dať nevedela. Ale tak čakal na mňa Olymp, tam niekde, a vízia, že si polepším.

 
*Árés* Alexander Rubin - 19. května 2014 08:11
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg
A ještě vypraný v Perwollu
Čas: cca 14:30

S pozvednutým obočím, velmi starostlivě sleduji Patrikovo hledání a je mi na výsost jasné, že nehledá toho hada, nýbrž cosi jiného.
Chjo.. taky bych si dal nějaký ten pořádný matroš..
"Neukousnou to možná ne, ale prostě ten obsah co je v nich se musí za každou cenu zničit... a vůbec neřeš to a prostě to udělej." Zavrčel jsem. Toto dohadování mně přišlo jako ztráta času. On neměl ani ponětí, co vlastně bylo v té krabici. Já to věděl moc dobře. Takže jsem měl naprosté právo do toho mluvit. Krom toho práva, co za mně mluvilo a říkalo že jsem šéf.
Oleg to pro něj naštěstí neměl v úmyslu zpochybňovat. Dobře mu tak. Náladu na zbytečné dohadování jsem totiž momentálně postrádal.
Proto jsem byl také neskutečně rád, když Oleg nakonec vypadl z mé kanceláře a ten zelenáč ty krabice odnesl.
Doufám, že nebude tak blbej a nenapadne ho, jako mně otevřít krabici... i když by mně tak trochu zajímalo, co by mi z ní vypadlo... možná růžový králík..

Mé namátkové procházení stránek neplodilo pořádně ovoce. Mohla za to hlavně moje nesoustředěnost. Dalo by se říci, že jsem celou tu dobu paranoidně pozoroval otevřenou krabici a čekal, kdy se z ní vynoří další had.
Telefonát s Olegem mně měl přivést trošku na jiné myšlenky a také přivedl hned poté, co jsem zaslechl ženský hlas.
"Hned jsem tam." Něco mi začínalo zavánět jistými problémy týkající se mezi nebem a zemí. Nebylo vhodné proto nechávat Olega na to samotného, vzhledem k tomu že to byl ubohý bídný lidský červ.

"Ehm, také vám přeji dobrý den." Pronesl jsem mírně zaskočen její přítomností. Byla to kráska to se muselo nechat, ale něco mi říkalo že nebyla jen tak ledajaká.
"Omluv nás, Patriku. Půjdeme do mé kanceláře, pokud dovolíte slečno." Nečekal jsem na nějakou její odpověď, nebo na Patrikovi hloupé narážky a prostě jsem se vydal do své kanceláře, usadil se za stůl. Něco mi říkalo, že je dobré se posadit. A v případě kdyby byla nepřítel, tak to mám kousek od nože na dopisy, jež se nacházel v šuplíku.
"Tááákže co ode mně potřebujete... něco mi říká, že bohužel nebudete podomní prodavačka sušenek? Ale mohu se i mýlit.." Na tváři mi hrál ten hraný úsměv, který se objevuje ve chvílích kdy se domlouvá veledůležitý obchod. Nejednalo se sice o nějaký obchod, ale něco veledůležitého jsem z toho všeho byl schopen vycítit... krom kouře z cigaret.
Měl bych Patrikovi vysvětlit k čemu slouží krom vyhazování lidí z desátého patra okno...
Co se týče mé návštěvy doufal jsem, že to všechno nebude zbytečná ztráta mého drahocenného času.
 
Sigyn *Sebille Moretti* - 18. května 2014 21:40
sigyn4699.jpg
Nová setkání – Forum Romanum
-Loki, Hygieia-

Má snaha o pomoc pacientkám nedopadla zrovna nejlépe a přijíždí další vozy, ve kterých následně rychle odváží dívky, zasažené bohové ví čím v mé spolupráci...
No… ještě, že jsem takové štěstí neměla včera.
Vážně jsem ráda, že už nemusím lovit žádného incuba, ale něco nadpřirozeného tu dle mého uvážení řádilo stejně.
A já se k tomu musím připlést....
Mám poměrně napilno, ale sem tam se nenápadně ohlédnu po auru vysílající dvojici. Je to zvláštní, takhle někoho z nás cítit, po tak dlouhé době.
Kdo to může být?
Já se až tolik nezměnila, záměrně… veškeré životy jsem žila nenápadně a nepotřebovala jsem rapidně měnit vizáž každou chvíli. Mělo to svůj důvod. Nepřátele jsem neměla a ti, co byli proti Lokimu, si to vždy „vyříkávali“ přímo s ním… Já pak jen řešila následky. Nikdy nebylo třeba lidského jednání formou „ublížíme tvé ženě, když neuděláš to či ono“.
Tedy, doufala jsem, že má podoba někdy praští jiného boha, který mě osloví, pokud bych ho já nepoznala… což, se možná právě děje.
Cítím na sobě dva páry očí, což mě přinutí otočit se, přesně ve chvíli, kdy na mě žena mává. Nejistě se rozhlédnu. Doufám, že je to na mě.
Na koho jiného?
Nikdo k nim nejde a já věřím, že o mně ví a zve mě k sobě a k muži.
“Niccolo, zvládnete to tu sami?“
Zeptám se kolegy. Ještě tu pár lidí je, ale myslím, že mě už není potřeba. Dnes jsem toho natropila víc než dost.
“Klidně jeďte beze mě, potřebuji si něco zařídit. Kdyby něco, jsem na telefonu.“
Dodám ještě, a pokud mohu, jdu k dvojici dál. Muž se na mě dívá asi jako provinilé štěně, což je svým způsobem kouzelně krásné a zároveň šíleně smutné. V celém jeho výrazu jinak nic moc provinění či smutku vidět není, ale ty oči…
Kdo jste?
Ptám se v duchu obou, ale nahlas promluvím k ženě, ke které stočím pohled svých zelených očí.
“Eh… Dobrý den?...“
Také jsem si cestou mohla vymyslet inteligentnější slova…
Napadne mě, ale stejně nevím moc, co říci.
“My se známe?“
Jeden by řekl, že to je otázka ze hry „Hraji blbou“, ale v tuhle chvíli, bych nepoznala ani samotného Lokiho i kdyby stál vedle mě, takže, pokud mě ona zná, bude se muset představit. Stejně tak jako muž, který mi někoho připomíná.
Kde já ho jen viděla?
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 15. května 2014 11:45
loki94861.jpg

Sen… jsem tu kvůli snu!

~Hygieia, Sigyn~

 

Neušlo mi její zklamání. Nejsem ten typ, co by na potkání vykládal, jaké zlé sny měl a nyní se honí za jejich přeludem. Alespoň jsem v tom nebyl sám. Musel jsem se ušklíbnout nad její poznámkou ohledně Říma. Přinutil jsem se udržet svou poznámku jenom v myšlenkách: Kdyby Vikingové věděli, tak ho srovnají se zemí už dávno na počest nás. Se zatrpklostí jsem si uvědomil, jak moc mi chybí můj domov. Žádný zpropadený Jötunheim, ale Asgárd. Místo polité zlatem, s bečícími otravnými kozami a s do dálky čučícím Heimdallem.

 

"Aha...tá žena tam? Otoč sa! Ehmm tak to je bohyňa. A teraz mi povedz, že to je len náhoda! Určite za to môže ten sen."

„Hm?“ zabručím si pro sebe, protože moje šimrání a zátylku bylo asi jen díky tady Hygieii. Když jsem se otočil po směru, o němž mi řekla. V davu na záchod chtějících dívek jsem zahlédl ženu s dlouhými světlými vlasy a uvnitř mě hryzla zloba, kterou jsem měl na anděly, kteří mě oddělili od rodiny. Sice můžu být krutý, smát se nedostatkům jiných a provádět žerty, ale co se týkalo rodiny…

 

„Je podobná mé ženě,“ připustím a ani si neuvědomuji, že to říkám nahlas. „Sigyn,“ řeknu její jméno tak jemně, jako bych se bál, že se její obrázek v mé paměti rozsype na padrť. „Sny pronásledují v dnešních dnech asi všechny,“ pohlédnu na bohyni léčitelství a tím jí dám najevo, že jsem tady taky kvůli němu.

 
Hygieia*Cora Stavropoulos* - 13. května 2014 20:37
hyg7535.jpg

Virguľa na prítomnosť božských entít

(Sigyn,Loki)


Škoda, žiadna narážka na brata. A to som bola na neho taká pyšná, aj keby som to možno nikdy nahlas nepriznala. A možno by som si prítomnosť boha, ktorý sa mi ani nepredstavil! Zrejme preto, že veril v to, že ho každý pozná, kvôli jeho popularite...Ale to je jedno. Keby poznala Telesfora, možno by som sa v jeho prítomnosti cítila viac rodinne...uvoľnene a nie tak divne ako teraz. Aspoň to moje meno vyslovil s gráciou, ktorú som maximálne tak počula u nádejných gréckych lekárov recitujúcich tú s svoju prísahu.

" No, preto som sedela na igelitke." Vyšla som s pravdou von, aj keď...no taká igelitka aj keď mnou starostlivo uschovaná a poumývaná bola stále príšerným zdrojom nečistou a baktérií a neviem čoho všetkého. A vzduch! Vzduch bol tiež plný baktérií, prachu, smogu, peľu....neviditeľnej špiny, ktorú sem dovialo bohvie z akého barbarského kútu sveta....a ten istý vzduch bol momentálne zrejme prešpikovaný baktériami fekálnymi, z neďalekých prenosných záchodov, ktorých strojcom som bola ja. Nepohodlne som sa zamrvila, a skrútila som pri tej predstave tvár. Rukou som si pretrela nos, a z malej kabelky si vytiahla dezinfekčný gel značky Detol a opláchla si ním ruky. Potom som si k nim privoňala, ako keby vyprchávajúci alkohol mohol očistiť aj môj znesvätený nos. Mužovi som čistiť rúk neponúkla. Na to sme sa poznali príliš málo. A hygienické potreby som zdieľala len z ľuďmi, ktorých som mala rada...alebo tými, ktorý mi za to platili, samozrejme...

 

Takže žiaden sen? Nič? Zasa som v slepej uličke? Oh, Telesforos. Ty a ten tvoj sprostý Horus a úžasné rady! Hlavne, že neviem čo mám robiť! Proste neviem! Celý deň sa tu naháňam za niekým a nakoniec je ten niekto len božský turista, to akože fakt?


"Oh...." Povedala som s poznateľným sklamaním v hlase a ďalej pre mňa rozhovor asi skončil. Len zo slušnosti som zo seba dodala aspoň.  " Tak v tom prípade si uži Rím. Ehhmm Teda aspoň to čo z neho zostalo. Smutné však?" Zrejme by som sa bola porúčala a nechala herca na pospas novej vlne gastroenterologicky nepoznačenej vlne obdivovateľov keby...keby som neucítila opäť prítomnosť niekoho z nás! Už som si pripadala ako pes na letisku hľadajúci drogy. "Aha...tá žena tam? Otoč sa! Ehmm tak to je bohyňa. A teraz mi povedz, že to je len náhoda! Určite za to môže ten sen." Slovo sen som zvláštne pretiahla. V polovičnom oznámení, v polovičnej otázke. Zodvihla som ruku a zamávala som. Zrejme tým ale nikoho neprivolám. Maximálne tak strápnim pár ľudí okolo, ktorý sa budú mylne domnievať že mávam na nich...

 
Snový průvodce - 13. května 2014 19:28
gral_bohu7694.jpg

Trojka v akci

~Hygieia, Sigyn, Loki~

Čas: po 17h

 

Povídat si bylo jistě zábavné, i to, jak chudák Sigyn omylem holkám ještě víc přitížila a ty musely být okamžitě převezeny do nemocnice. No, alespoň se jich co nejrychleji zbavila a před sebou měl už jenom půlku postižených. Tohle určitě inkubus nebyl, ale tyhle zažívací potíže jim muselo způsobit něco jiného, co je nad chápání smrtelníků. Proto ta věda.

 

Sice Loki měl jisté šimrání v zátylku, ale přisuzoval to spíš Hygieii a Sigyn taky měla pocit, že tu jsou dva bozi, ale jedině Hygieia měla tak dokonalé vnímaní, že ihned ucítila přítomnost dalšího boha a její pohled směřoval rovnou k Sigyn.

 
Loki *Thomas Hiddleston* - 13. května 2014 19:25
loki94861.jpg

Hygun, ne teda Hygia… sakra, jak to bylo?

~Hygieia~

Čas: po 17h

 

" Ehm...Ďakujem, čakala som ale troška iné.  Po toľkých rokoch? Ale začínam mať normálne výčitky!"

Se zájmem jsem si prohlédl stepující fanoušky u toi-toiek a ušklíbl jsem se. Takový pohled se vám nenaskytne každý den a jakožto bůh neplech jsem si to opravdu užíval.

Škoda, že něco podobného nenapadlo mě. Hm, to herectví ze mě dělá slušňáka! Tak to prr!

„Aale,“ mávnu nad tím pobaveně rukou. „Tyhle holky jednou za čas potřebujou prohnat a ne jenom rukou,“ koutky rtů mi cukaly nahoru a dolů.

 

Drmolící bohyně pokračovala dál ve svém… ani nevím v čem, ale slovo výlev je urážlivé a rád bych jej použil, jenom se mi naskytla možnost prozatímní spolupráce. Hned někoho rozezlít není dle mého gusta, když nevím, co si můžu dovolit. Tak třeba Thór toho snesl celkem dost až do doby, než jsem jeho ženušce udělal nový střih bez vlasů. To bylo k popukání.

 

Hygieia? To zní jižansky, pomyslím si s lehkou nevolí, ale nadám to nijak najevo. Místo toho se přátelsky usměju a zarazím svou ruku, když se bohyně dere z mého dosahu. „Jste velmi čistotná žena, Hygieio,“ trochu frňákuju, že dokážu bez chybičky vyslovit její jméno. „Při každém doteku se na druhého přenese tolik bakterií,“ zavrtím hlavou a všimnu si, že na parkovišti stojí autobus. Nevěděl jsem, zda jím přijela nebo, já nevím, se sem nějak přemístila, ale tohle rýpnutí si nemůžu nechat ujít. „A sedadla v dopravních prostředích jsou jimi napěchována.“

 

"Teda, ehmmm. Prišiel si tu pre to, že? Ehmm kvôli tomu snu..."

No konečně se dostala k hlavnímu tématu, které tížilo všechny bohy na světě. Já to nevěděl. To PJ mluví za mě. Parchant jeden. „Do Říma,“ opravím ji. „Ale mám rád procházky a tady je tolik památek,“ postěžuju si.

 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.19258189201355 sekund

na začátek stránky