Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1398


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 10. listopadu 2020 14:13Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 02. prosince 2020 18:57 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 01. listopadu 2020 21:02Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je onlineHádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 01. listopadu 2020 21:02Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2020 10:57Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 29. listopadu 2020 13:40Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 01. listopadu 2020 21:02Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 02. prosince 2020 18:57Dionýsos *Otec Dennison*
 Postava Kurent "Cal" je offline, naposledy online byla 01. listopadu 2020 21:02Kurent "Cal"
 
Hygieia*Cora Stavropoulos* - 12. dubna 2014 09:39
hyg7535.jpg
Grécko

Turisti boli najhorší. Smradľaví, spotení, upachtení  a z hygienu zanedbávajúcich krajín.  Turisti boli najhorší. S tými ich foťákmi robiacimi cvaky cvak, s tými ich vráskavými a ulepenými rukami, ktoré ku mne načahovali tie žltačkou nakazené mince a bankovky za ručne robené mydielka, ktoré aj tak skončia niekde  v skrini, miesto toho aby slúžili svojmu božskému účelu. Ale nebolo to vždy zlé, niekedy to bolo úplne úžasné, samozrejme jedine pokiaľ svoj mi na výklad netískali nosy v podpazuší neoholené aziatky v bielych tričkách.

 

Mala som ich rada. Tie choručké bytosti, ktoré by bez mojej pomoci zrejme zhynuli vo vlastnej špine. Mala som rada svoj malý voňavý kúsok pozemského Olympu, v podobe obchodu. Svojich malých vďačných uctievačov. Mala som rada že si o mne hovorili. Že vo vedľajších obchodom ma poznali ako tú, ktorá si po každom potrasení ruky, ak sa vôbec k niečomu tak hnusnému odhodlá, utrie dlane vlhčenou servítkou. Bola som rada za to, keď ma provokovali deti prichádzajúce zo školy, a postupne v pár minútových intervaloch sa prechádzali po obchode a ostatný sa smiali na ulici. A prečo? Odpoveď bola jednoduchá. Pretože po každom jednom zákazníkovi, som sa chopila mopu a vedra s mojim domácim čističom a všetko som poumýva. PRETO! Aj vtedy keď podlaha nestíhla pomaly ani uschnúť.  A len tak medzi nami, s čistej malichernosti, som na pár detí zoslala hnisavú angínu. A keby len na deti, aj na iných. Jednoducho som zaúradovala vždy, keď som mala pocit, že človek potrebuje akútnu antibiotickú kúru. A prečo? Len tak prevenčne a s princípu samozrejme.  

 

V už zamknutej, a vydezinfikovanej predajni hrala hudba. Hudba imitujúca staré zašlé časy, hudba tak dokonalá, že človek...teda boh, mal pocit, že sa nič nezmenilo.  Hudba našich novodobých uctievačkov. Proste úžasné folková scéna, na ktorej som toľko ulietala.  Jednoducho hudba čo ma donútila na malú chvíľku sadnúť na stoličku pri kase, a zavrieť oči.  A tie som po pár minútach otvorila v prekvapení do korán. Musím povedať, že podobné veci sa nestávala. A to zrejme asi nikdy. A už vonkoncom sa mi nestávalo, že by som mávala vízie. Možno akurát tak vsugerované vízie, teda lepšie povedané strany, z globálnych pandémií chorôb, ale nič takéto. Nechápala som tomu. Chvíľku som len tak sedela, môj mozog pracoval na plné obrátky. Moja márnivosť pracovala na plné obrátky a korunovala ma tak vysoko, že som vo svojej predstave bola jediná, kto taký sen zažil. Urobila so mňa hrdinku, boha čo zmení svet! To však bola hlúposť, čistý blud a ten úlomok zdravého rozumu čo mi ešte zostal ma donútil zodvihnúť sluchádko na retro telefóne, čo som mala v obchode a vytočila známe číslo.

 

"Telesphorus? To som ja! Hej viem, že si mi hovoril, aby som ťa už tak neoslovovala. Ale chcela som aby si vedel, že som to ja. Nie, neviem kto iný okrem mňa by ti volal na toto číslo..Viem, že nemáš asi čas! Ja za to nemôžem! Tiež som ti vždy hovorila, že sa na tú robotu nehodíš! Len čo sa hanbím vždy keď si pozriem ten debilný seriál! Si môj brat, Telesphorus! A niektoré veci, jednoducho sestra nechce vidieť...vidieť po tak dlhej dobe! Tiež sme nikdy neboli svätý...." Zasmiala som sa. Zasmial sa aj muž na druhej strane. Môj drahý braček, ku ktorému som mala  vždy najbližšie. Ale zas nie tak blízko aby to bolo, na moderné pomery, nezdravé. Moj malý zlatý trpasličí braček. " Ako sa má mála?....Oh a ozaj. Tiež by si si mohol dávať dole tie sprosté čapice! Z niektorých vecí nikdy nevyrastieš, že?" Zasmiala som sa znovu. Vlastne ani neviem prečo som tak kecala. Možno len z nostalgie, možno preto, že sme sa tak dlho nepočuli. " Ale nie preto ti volám. Nie, nevolám ti preto, že ma konečne zavreli do ústavu! Čo si o mne vôbec myslíš?! Ja som zdravá...Len mám  chuť upratovať.....a dezinfikovať......a zdravú nechuť sa vecí dotýkať. Ale preto ti NEVOLÁM!" Brat konečne stíchol. " Pred pár minútami som mala divný sen. Malo to niečo spoločné s nami. A s nimi!" To "s nimi" som povedala so značnou nechuťou a opovrhnutím." Mal si ho tiež? Povedz, že si ho mal, lebo ak nie! tak to asi nevydržím a niečo spravím. Niečo hlúpe, ako vtedy v Aténach. Ten prešľap, malý..o ktorom sme si povedali, že nebudeme viac rozprávať....A toto bude omnoho horšie. Cítim to, a nie je to len nejaká paranoia, prisahám! Toto zmení všetko!" Odmlčala som sa. A z druhej strany sa ozval jeho príjemný povzbudivý smiech. " Si svetobežník, Peter! Herec a určite máš väčšie kontakty než mám ja. Som predavačka, ak si nezabudol, ešte! Povedzme si pravdu. Si jediný, kto sa mi za tie roky nestratil. Aj keď niekedy si želám, aby si z tých očí zmizol. SI VŠADE! Ale naozaj. Neviem čo mám robiť. Prosím, ty určite na niekoho kontakt nájdeš. Ja asi ťažko. Pochybujem, že sú v telefónnom zozname. Hej, stále používam Zlaté stránky....čo je na tom? "

 
*Árés* Alexander Rubin - 11. dubna 2014 22:40
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg
Divný sen....

Několikrát jsem si propláchl obličej studenou vodou ve snaze se úplně probudit. Bylo divné po tak dlouhé době si dopřát spánek, jež si dopřávají pouhý lidé.
Zahleděl jsem se do zrcadla a viděl v něm obličej někoho, kdo je občas na titulní stránce novin. Viděl tam zbohatlíka, který prodává zbraně a tiše tímto způsobem podporuje válku. Válku která pro něj kdysi znamenala naprosto vše.
Sen to nebyl. Takový komfort v podobě snu nemívám. A zrovna kdyby to měl být sen, tak ne s Michaelem, Gabrielem a Rafaelem. Naštěstí to nebylo oplzlé.
Lehce jsem se pousmál. Vypnul tekoucí vodu, otočením kohoutku a vydal se zpátky do pokoje, kde stále ležela žena jejíž jméno jsem poněkud zapomněl. Vlastně mně ani nezajímalo.
Včera mi posloužila dobře. Sex s ní byl uspokojivý.
Neměla na Afroditu. To vlastně nebude mít žádná... pokud to nebude bohyně.
Povzdechl jsem si. Chvíli si pohrával s myšlenkou, že bych tu dívku probudil a znova využil jejich sexuálních předností, než jsem jí raději zavrhl a snažil se soustředit na to důležité.
Takže sen to nebyl to je jasné. Tím pádem je také jasné, že nejsem jediný bůh který tady v roli lidského červa pobíhá. Bylo by fajn po tak dlouhé době někoho najít a promluvit si bez nějakého odsouzení a zavržení.
Oblékl jsem se tedy do kalhot. Bylo mi jedno, zda-li se dívka probudí. I tak bych prostě zmizel. Neznamenala pro mně nic víc než zpestření, které se nakonec zas tak pestré ani nezdálo.

Oblečen jsem se vydal ven z pokoje. Nezanechal jí přitom žádný vzkaz.
Bylo to hnusné přiznávám. Avšak ne zas tak. Byl jsem hodný a zaplatil účet za pokoj, který by si ona snad ani nedovolila.
Hmmm... a co teď? Jak vlastně nějakého přeživšího boha najít v tomto stádě tupých ovcí?
Usazen ve svém milovaném autě, který byl snad jedinou věcí za kterou jsem byl lidem pořádně vděčný, jsem začal přemýšlet nad svými budoucími kroky.
Je to už tak dlouho.. Tak dlouho co jsem byl na Olympu. Lidé ke mně řádně vzhlíželi. Bohové mně nesnášeli..
"Ah, ano.. je to dlouho."
Chci zažít něco podobného znova? Možná... i když na druhou stranu. Udělám vše proto abych srazil hřebínek těm namyšlenců co si říkají dětmi jednoho jediného Boha.
Rozjedu se tedy směrem do své kanceláře a tam mám v plánu pátrat po ostatních. I když ani v nejmenším netuším, kde mám začít. Kdybych byl mou drahou sestřičkou, Athénou, jistě bych takový problém s vymýšlením plánu neměl. Jenže byl jsem tím čím jsem byl.
Hmmm... asi bych si mohl pustit nějaké filmy. Možná mi pomohou s hledáním. Připadal mi to jako ten nejskvělejší nápad, který jsem vymyslel. Pravděpodobně byl k ničemu. To mi však bylo poněkud fuk.
 
Arthur Stark (Her-Ur) - 11. dubna 2014 18:06
98f6cf75d7ef5f287a0d3d8d22be16407235.jpg
Rozhovor s pánom Rogersom bol zdĺhavý a pomali ma prestával baviť. Predsa len Rogers stále opakoval to isté o tom, že na to má právo a papiere. Keď som mu na to chcel povedať svoj názor a možné riešenia, no začne sa mi zrazu točiť hlava ako by som vyšnupal kamión kokainu avšak čo bolo divné už dva dni som si nešnupol, nebral žiadne hubičky a ani nechlastal.

Obrazy a spomienky sa mi prelínajú medzi sebou a zrazu sa to vyostrí a ja vidím jednu zaujímavú výziu. Prebudím sa na pohovke a moja asistentka sa nadomňou skláňa aby zistila čo sa mi stalo. Rogers stojí v kúte miestnosti a je dosť prekvapený. Keď sa napijem pohára vody sa to snažím zahrať na neškodné odpadnutie.
"Moja chyba dnes som vôbec nepil nič iné ako kávu asi to bolo kôli tomu. Lora, môžem poprosiť ešte jeden pohár vody?"
Kým mi ho prinesie zostanem ešte sedieť a pozriem sa na Rogersa.
"Myslím si, že pre dnešok sa vám nemôžem venovať avšak postarám sa o to aby sa daný problém vyriešil. Žial môže to nejaký ten týžden dva trvať. Predsa viete aké sú egyptské urady. Ďakujem vám za návštevu a prajem pekný deň." Celý ten preslov na Rogersa hovorím dosť priateľsky kľudným tónom a hlavne mojim nefalšovaným londýnskym prízvukom v mojej čistobritskej angličtine.

Následne počkám až Rogers odíde, v prípade ak by chcel zase niečo dalšie prejednávať hodim na neho pohľad typu Vypadni alebo budem zlý aby pochopil, že na neho nemám čas a náladu. Keď mi Lora podá ďalší pohár vody vypijem ho do dna a potom sa jej spýtam.
"Kedy si bola naposledy v Ríme? Rezervuj mi 2 lístky do Ríma na zajtra ráno, ako aj hotel na 4 dni. Verím že v Hoteli Raphael budú mať moju obľúbenú izbu s výhľadom na Castel Sant'Angelo. Taktiež by som rád rezervaciu jednej lóže na na nejakú zaujímavú operu. Taktiež by som rád aby vedel či sú zajtra v ríme kardináli Comastri a Amato. Ak áno tak by som ich rád pozval na predstavenie do opery. Verím, že ešte nezabudli na to jak som im pomohol dostať tie prepisky a preklady Rukopisov Mŕtveho mora pre vatikánske archívy. Myslím si že to bude vhodná príležitost sa s nimi opäť stretnúť. Keď bude všetko vyriešené, pošli mi potvrdenia na email a môžeš ísť dnes domov. Ráno sa vidíme na letisku." dodám s úsmevom. Viem, že všetky tieto veci budú trvať nejakých pár hodín a zajtra nás čaká veľa práce tak chcem nech si oddýchne. Navyše zatiaĺ mám aj ja dosť roboty ktorú treba vyriešiť.

Preto sa presuniem s pohovky do kresla k počítaču kde ako prvé napíšem Email môjmu Viceprezidentovi Johnasovi Bluretonovi, ktorý je súčastný CFO a Managing Director
Nakhen Consulting Ltd. V emaily zhrniem problém z Rogersom a požiadam ho aby sa o to postaral. Taktiež mu dám pár kontaktov v Egypte na ludí s ktorými sme v minulosti spolupracovali a ktorý by v tom mohli byť užitočný.

Nakoniec sa dostanem k googlu kde si začnem vyhľadávať informácie o niektorých artefaktoch. Predsa len nájsť ich na svete nieje až take jednoduche avšak každá stopa by bola vhodná. Čo ma zaujíma su hlavne 3 knihy z egypta, konkrétne originaly Book of Thowt, Book of Dead a Book of Living. Predsa len na internete je o tom kopu sprostostí avšak tie knihy pokial neboli zničené obsahujú niekoľko zaujímavých kúziel ktorých existencia mi je známa avšak sám ich neovládam.
 
Snový průvodce - 08. dubna 2014 18:24
gral_bohu7694.jpg
Každý bůh potřebuje alespoň jednoho věřícího, aby mu dodával sílu. I on sám musí sám v sebe věřit, aby se jeho existence nerozplynula ve třpytivou mlhu. Lidská víra se během let měnila, až skončila u jednoho jediného Boha. Ale i dnes se víra točí spíše kolem techniky a vědy.

I přesto, že smrtelníci přestali věřit, nikdy nezapomněli, že existoval nějaký egyptský, řecký či severský panteon. Náboženství se přetlačovalo jako děti na pískovišti o volnou lopatku. Nicméně samotní bohové zůstali a stali se součástí všedního života. Těmi bohy budete vy. V moderní době vám sílu nedodávala jen prchavá víra, ale také filmy, dokumenty, knihy. Vy jako jediní jste se rozhodli žít a nepřestat existovat. Za tu spoustu let, kdy váš panteon padl, jste na sebe brali různé podoby, abyste splynuli mezi smrtelníky. Byla vám pohodlnější podoba obyčejného smrtelníka pracujícího v kanceláři nebo zvířete pelášícího po travnatých stráních následujícího zbytek stáda?

Možná někteří z vás zauvažovali, že se vzdáte své existence. Opakované měnění podoby může být otravné a nudné, když nevíte, jestli jste poslední nebo někde ve světě žijí i další. Někteří z vás se mohli shledat již před několika desítkami let, někteří se teprve hledají.

Jedné noci se vám všem zdál velmi zvláštní sen. Věděli jste, že pokud se stane skutečností, můžete tak zachránit sebe či celý panteon. Jak se tomu postavíte? Osud je ve vašich rukou.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.19084215164185 sekund

na začátek stránky