Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1585
Hraje se Denně Omezená aktivita cca do 3.10.2021...  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 21. dubna 2022 19:54Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 21. května 2022 6:32 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 28. dubna 2022 14:32Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 20. srpna 2021 11:20Seth *Sebastian Light*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 28. dubna 2022 14:32Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 20. května 2022 16:56Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 28. dubna 2022 14:32Sif *Sofia Garner*
 Postava Heimdall *Rick Mardall* je offline, naposledy online byla 21. května 2022 11:59Heimdall *Rick Mardall*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 21. května 2022 6:32Dionýsos *Otec Dennison*
 Postava Kurent "Cal" je offline, naposledy online byla 28. dubna 2022 14:32Kurent "Cal"
 Postava Huītzilōpōchtli *Solian Flamesco* je offline, naposledy online byla 16. května 2022 19:33Huītzilōpōchtli *Solian Flamesco*
 Postava Jörmungandr *Jerome* je offline, naposledy online byla 28. dubna 2022 14:32Jörmungandr *Jerome*
 
*Árés* Alexander Rubin - 10. června 2014 08:20
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg
Kdo pozdě píše,
o záchranu bohyně přijde

~~Artemis, Hádes~~

Koutkem oka pohlédnu na počínání strýčka. Nevede si zas tak špatně. Přiznám si. Opět přesunu svou plnou pozornost na ty démony, kteří se zdají že je smrt druha zarmoutila. Mohl bych to využít ve svůj prospěch.
Zatraceně.. zachránit či pokračovat v boji? Zarazím se. Pohlédnu na ty démonky nesoucí tělo bohyně a poté na Hádese, zbývající démony v mé blízkosti.
Fajn.. Hádes rozhodl. Pokrčil jsem rameny. Roztáhl jsem rty do úsměvu, který mi vydržel nepatrnou chvíli. Tu druhou jsem se rozhodl jednat a plně se soustředil.

Bodl jsem démona dýkou, který již měl zraněné rameno ode mne (1), zespodu do krku. [Hod 90%, kaput]. Jeden byl zabit. Zbýval ještě jeden můj a strýčkův.
Následně jsem provedl výpad na dalšího démona (3) přesněji mířeno do oblasti břicha. [Hod 78%, +2 bonusový hod, kaput]. Jak je vidět i tento útok se mi také podařil. Zbýval ještě jeden potvorák. Podíval jsem se na něj vražedným pohledem. Pohledem kvůli kterému by obyčejný smrtelník vzal nohy na ramena.
"Vzdej se. Budu nucen zabít i tebe. Na vašem místě bych jej poslechl. Pusťte jí!" Zavrčel jsem a přitom dával snad šanci Hádesovi. A nejen jemu.
Byl jsem však stále v pozoru, v případě nějakého útoku, abych schopen rychle reagovat.
 
Hádes *Gerallt Jernigan* - 09. června 2014 22:08
hades_013052.jpg

Nevadí, my si poradíme sami:



Démoni po ztrátě svého druha konečně pochopili, proti komu stojí. Tři zbývající protivníci ochabli a znejistěli a obě démonky, které se nezapojily do boje, začaly i s rudovláskou utíkat.
To jsem nemohl dopustit. Tuhle srandu přeci jenom podnikáme kvůli ní. Stejně tak ale nemůžeme nechat tři démony za našimi zády.
"Postarej se o démony!" křiknu na Area, "já jdu pro tu ženu, než se nám ztratí."
Ani nečekám na to, až Ares vykoná můj rozkaz a vrhnu se směrem k démonkám.

Ty dvě sice měly velký náskok, ale to, že mezi sebou vlekly tělo, je dost zpomalovalo. za chvíli jsem doběhl na dosah mé zbraně. Napřáhl jsem se a hodil vidle po jedné z démonek. Zasáhly jí přímo do zad. Démonka padla a už nevstala.
Okamžitě jsem doběhl k vidlím, vyrval je ze země a obrátil je proti poslední démonce.
"Vím, že se opakuju, ale máš poslední možnost vzdát se. padni na kolena a pros o milost, nebo dopadneš jako ona!" Opravdu se trochu opakuju, ale mít otroky se hodí, zvláště když ještě nemám všechnu svou moc.
 
Snový průvodce - 09. června 2014 10:19
gral_bohu7694.jpg

Artemis měla velmi zlý hod, a tak vám nehelpne

~Hádes, Áres~

 

Jeden démon padl k zemi a s pufnutím se rozprášil. Trojici útočících démonů to zaskočilo a najednou si uvědomili, že nestojí proti někomu, koho dokážou jednoduše porazit. Na chvíli jejich zuřivé útoky ustaly a mezitím se bohyně, o jejíž jméně jste stále mohli jen polemizovat, probrala, ale byla rychle vrácena do mdlob ostrým úderem jedné z démonek. Jak jste věděli, každý bůh měl nějakou slabinu, která jej značně omezovala, ale nebylo dobré se s ní nějak svěřovat.

 

Démoni vám ve chvíli své nepozornosti dali možnost zaútočit na ně, ale démonky si uvědomily, že by s rusovlasou bohyní neměli jenom tak postávat a rychle se rozeběhly k polím trestu, vláčejíc bezvládné tělo za sebou.

 

Budete pokračovat v boji s trojkou nebo se raději pokusíte zastavit dvě démonky s rizikem, že vám zbylí můžou vpadnout do zad?

 

Zobrazit SPOILER

 
Artemis *Alyss Ellery* - 09. června 2014 10:12
artemis_alyss28072.jpg

Jak jsem se do těchto srabů vůbec dostala

~Hádes, Áres~

 

Prudce jsem zaklapla notebook znechucená pomluvami na internetu, co se týkalo mé osoby. Oh, vy nevíte, kdo jsem? Ani vám to neřeknu, protože nechci a je to moje tajemství, pokud nejste tedy božského původu. To vám jméno prozradím nebo jednoduše nakopu zadek.

 

Nečekala jsem, že andělé budou chtít uspořádat svůj druh realityshow. Nalákáme bohy na něco, co nebudou moct odmítnout, něco, co jim vrátí někdejší slávu a my se mezitím budeme kochat podívanou, jak se ničí navzájem. Tu trojku jsem znala až příliš dobře. Ne, nesetkala jsem se s nimi, ale měla jsem své zdroje. Víc toho vědět nepotřebujete.

 

Zvedla jsem hlavu, protože dveře se ze zaskřípáním otevřely a vešla do nich má drahá přítelkyně Lily. Jako vždy oblečená do džínsů s koženou bundou. V podstatě jako já.

„Připomeň mi, že bych měla namazat panty,“ utrousím trochu nevrle, jelikož mám ve svém zorném úhlu ten ďábelský přístroj zvaný notebook.

Lily se ušklíbla a posadila se naproti mně. Prsty poklepala po desce stolu a upřela na mě své tmavé oči. „A je mi jasné, že je nikdy nenatřeš. Nejsem tu kvůli dveřím, Alyss,“ lehce se zamračila, jelikož věděla, že to není mé skutečné jméno, ale naučila se jej používat. „Jsem tu kvůli Nim.“

Pohlédla jsem na Lily s lehkou skepsí. „Nim? Co s nimi?“

Lily se kousla do rtu, a pak pokračovala: „Mám podezření, že ví, kde jsi, a poslali nejohavnější z ohavných.“

„Víš o tom, že jsme v jednadvacátém století a používáme pro ně slovo démon a dokonce bez křižování se?“ řeknu ironicky a postavím se. „Tenhle malý problém budu muset vyřešit a ty,“ upřu na přítelkyni přísný pohled, „budeš jednotit řád,“ za mými slovy se skrývalo tajemství, které Lily moc dobře znala. „Nechť tě měsíční svit provází i na temných místech, drahá,“ položím ji ruku na rameno, jak se hnědovláska postavila, aby přijala mé požehnání. „Pokaždé, když měsíc bude nejvýš, pohlédni na něj a poznáš, kdy nastane ta pravá chvíle.“

„Ale nesmí být nov,“ zkusila odlehčit atmosféru.

„Ten už byl a teď jdi. Nemám potřebu, aby šli ještě po tobě.“

 

Po jejím odchodu jsem si sbalila věci a vykročila do tmavé noci. Cítila jsem přítomnost svých zbraní, které mi daroval Zeus, ale nyní jsem je nepotřebovala. Rozhodla jsem se být návnadou a dát tak čas ostatním, aby se připravili. Nečekala jsem, že se to trochu zvrtne. Trochu je asi moc slabé slovo. Ono se to zeslonilo!

 

Richmond bylo město, kde jsem se rozhodla v tomto životě žít a vést. Pohlédla jsem k nebi a trochu smutně si uvědomila, že nebudu mít takovou sílu, kdyby byl úplněk. Byla jsem si jistá, že pár démonů porazím mrknutím oka. Netušila jsem, že někdo, komu jsem věřila, jim řekl o mé slabině, která se stala osudnou a já padla před démony bezmocná a Diovy dary se rozhodly mne nenásledovat. Jako by mi říkaly: Až nastane ta pravá chvíle, opět se vrátíme.

 

Sledovala jsem pomalu otevírající se průchod přímo do Podsvětí. Chladné ruce mě popadly a jen s protestným zahuhláním mě táhli dolů do jejich pekel. Nějakou dobu ani nevím, co se dělo. Nevnímala jsem zlostné zaryčení a následně zvuk boje. Lehce jsem sebou trhla, když jeden z démonů zemřel. Byla to jenom náhoda. Otevřela jsem oči, ale stále jsem se cítila mimo své síly. Silou vůle jsem natočila hlavu, abych se podívala, co se děje. Jeden z démonů mě praštil, až jsem vyjekla a v duchu je proklínala. Slibovala jsem jim krutou smrt.

 

Netuším, kdo s nimi bojoval, protože mě opět pohltila příjemný temnota.

 
Hádes *Gerallt Jernigan* - 08. června 2014 12:02
hades_013052.jpg

V podsvětí (snad to spočítám správně):



Démona jsem sice moc neporanil, stačilo to ale k tomu, aby si mě přestal všímat a začal se věnovat bohu války, který je na tohle přeci jenom lépe připraven. Zato na mě ale zaútočil jeho druh. Nestihl jsem jeho výpad zablokovat a proletěl jsem se na malou vyhlídkovou cestu pro mém podsvětí.
"Tohle beru jako ne," zasyčím, když se pokouším vstát. Démon na tom sice byl lépe, ale náraz do mě jej také rozhodil a měl jsem tedy čas na další výpad. Tentokrát jsem si dal záležet a bodl jsem jej vidlemi přímo do krku. (hod 80% + 2% bonus + 5% vidle - 2% postih = 85% tedy -5 životů a smrt démona). Démon cosi zachrchlal a skácel se k zemi.
"Někdo další?" zasměju se a poohlédnu se po dalším cíli. Okamžitě mi padne do oka další démon, který se kdo ví proč zvedal ze země. Přiběhnu k němu a přetáhnu jej bodly vidlí po obličeji. (hod 50% + 2% bonus + 5% vidle + 20% bonus = 77% tedy -2 životy) Na démonově tváři se objevil krvavý šrám.
"ještě pořád chcete bojovat?!" zakřičím na zbytek přítomných démonů. Po smrti svého druha a zranění všech ostatních už by sis snad dali říct. Tenhle boj mě už nudí.
 
*Árés* Alexander Rubin - 07. června 2014 16:46
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg
Boj na místě, které již není domovem
~Hádes~

Strýc nikdy nebyl na řádné proslovy. Aspoň já bych na tom přidal ještě nějakou špetku něčeho navíc. Možná ještě pár věcí zdůraznil. Ne. Já bych se vůbec neunavoval nějakým proslovem. Bylo to zbytečné. Stejně jako v tomto případě.

Fajn. Takže jeden na dva. Musel jsem uznat, že to bylo férové rozdělení. Trošku jsem si protáhl ramena. Pohodil si s dýkou v ruce a poté udělal výpad dýkou na démona, který mi byl nejblíže. Tudíž démona, který se setkal s mým strýčkem (1) [Hod 45%, +10, - 1 život]. Můj výpad se vydařil. Dýka se zabořila do démonova ramene. Při čemž jsem sjel dýkou po jeho ramenním kloubu. Vymrštil jsem svou pravou paži na další démona (3), kterého jsem sekl dýkou kolmo přes obličej [34%, +10, - 0,5 životů].
Pro jistotu jsem od nich poodstoupil krok a připravoval se na jejich výpad.
 
Sigyn *Sebille Moretti* - 07. června 2014 16:40
sigyn_iko39614.jpg
Čtvrtý do party
-Loki, Hygieia, Thór-

Velmi mě potěší, že z Lokiho vytáhnu veškeré negace a nic netušíc mě v tom ještě podpoří. Touhle schopností jsem se nikdy nijak nechlubila, dokonce ani jemu ne. Umí být stejně prospěšná jako nebezpečná a nepředvídatelná, pokud nemám dostatečné soustředění.
Mezitím se věnuji rozhovoru s Hyg. Je tu klid, tedy soustředění zatím zvládám rozdělit, ale popravdě se spíš velmi věrně tvářím, že bohyně plně vnímám a lehce přikyvuji ve správné okamžiky.
“Neboj, není to obrovská socha, takže ji máme uvnitř v hale.“
Ujistím ji s úsměvem, ale jak slyším i v jejich pantheonu jsou osoby, které si rády přivlastňují, co jim nenáleží.
Na otázku k mému povolání souhlasně přikývnu. Ono, popřít se to dá jen těžko. Na další poznámku raději nereaguji, neb nechci Hyg svou neznalostí jejího dávnějšího jména zklamat. Do hlavy si na později uložím jméno a rozhodnu se v nějaké volné chvíli o dotyčné osobě něco najít.
Vyprávění o jejím pantheonu mě přivede k úsměvu. Jak vidím, Řecko se od nás o mnoho nelišilo, což také musím potvrdit i nahlas.
“Tak to k sobě mají naši bozi blíže, než by jeden čekal.“
Ušklíbnu se. Jediný rozdíl asi byl v pití, neb váno bylo u nás nahrazeno medovinou, sebevědomí měl každý přehnaně velké a nutkání dokazovat svou sílu. Zábava, zpěv, násilí…. No… vážně se to tolik nelišilo. Ještě, že já od toho všeho byla stranou.
Proč si všichni bohové musí hrát na herce?
Napadne mě při hádance na Hygieina bratra.
“Abych se přiznala, na televizi se nedívám a přehled o filmech nemám vůbec. I o tom „našem“ vím jen díky kolegyni a pro jistotu jsem ho raději neměla zájem vidět.“
Odpovím popravdě. Loki vypadá, že jejího bratra taktéž nezná. Inu… zklamání v této konverzaci jednou přijít muselo, ovšem jeho hluboké zamyšlení vypadá spíš komicky, než opravdu vážně.
A pak padne řeč na Thóra. Jestli Loki neřekl jeho jméno předtím záměrně, silně jsem mu to pokazila, ale jak je patrné, Hyg z jeho přítomnosti není o moc, víc nadšenější, než my dva. Dokonce se tváří, jako by ho nemohla vystát víc, než my dva dohromady.
A to ani nezná…
Doplním v duchu a na Hyg je kývnu. Chvilku na to, než se dá říct cokoli dalšího, se ozve personál hotelu s „návštěvou“. Z Lokiho výrazu je mi naprosto jasné, kdo bude za dveřmi, a věnuji manželovi povzbudivý úsměv.
Bude to dobré, lásko.
I když popravdě... mám obavu z toho, že nebude a přistihnu se při myšlence, zda se náhodou nesnažím víc uklidnit sebe než jeho.
Jakmile se dveře otevřou a vidím protnuté pohledy těch dvou, má obava z toho jaká ta spolupráce bude, ještě víc naroste. Na druhou stranu, když ho opět vidím, i když ve změněné formě, narůstá ve mně i jistá zloba za vše, co jsme kvůli němu museli protrpět. A navíc… byl to on, kdo ode mě Lokiho odváděl na další a další výpravy, které si Všeotec navymýšlel.
Nyní drobný trest. Rozhodně se Thórovi nemíním hned představovat, pokud mě neprozradí má vlastní podoba, která se od božského vzhledu až příliš nelišila, tak si užiji jeho nevědomost z toho, kdo jsem. Ani bych se nedivila, kdyby na mě pro jistotu úplně zapomněl. Přeci jen… viděli jsme se jen párkrát a já o setkávání s ním nikdy nijak nestála, stejně jako Thór měl zájem vždy jen o Lokiho.
 
Snový průvodce - 07. června 2014 16:27
gral_bohu7694.jpg

Stejně jsem tě nikdy neměl rád

~Váli~

 

Forseti nepočítal s tím, že by Váli uronil slzu nad ostatními bohy, a tak využil jeho slabiny, kterou znal, o které vlastně věděli všichni, a hodil ji do ringu. Jak se zdálo, zájem vzrostl a bůh spravedlnosti s tímto divadlem hodlal pokračovat. Jestli věděl, zda je Sigyn naživu? Ne. Loki? U něj si jeho smrt přál a nebyl by den, kdy se usmíval, že někdo, kdo zavinil smrt jeho otce, je pryč.

 

“Viděls je?“

Forseti se na Váliho podíval s neskrývaným pocitem zadostiučinění. Tenhle kluk byl syn nepravého a po chvíli si bůh uvědomil, že by jej neměl takto trestat, co neudělal a navíc Ódin už měl svou ruku na jeho zpackaném životě.

 

“Chci, abys mi řekl, co všechno se stalo.“

Vítr se najednou stočil směrem k oknu, na jehož parapetu Váli seděl a kapky dopadaly na jeho oblečení a úspěšně jej promáčely. Forseti dopil medovinu a založil si ruce na prsou. Jak jenom začít? Neviděl jsem nic, ale mířili tam. Proč by nechávali někoho na živu, když samotný Thór nevydržel nápor jednoho z nich a padl na kolena?

 

„Jsi si tím jistý?“ zeptal se, ale tvrdý Váliho pohled nenechal Forsetiho na pochybách. Navíc měl dojem, že obě Emmilly právě stojí přiťaplé za dveřmi a poslouchají. Alespoň se z kuchyně nějakou dobu neozýval cinkot kuchyňského náčiní.

 

„Odešel jsi dřív, než jsi mohl poznat, jak důležitá je pro nás víra. Co ty o víře víš,“ jeho slova byla bez emocí a věcná. „Potom, co proběhl soud s tvým otcem,“ použil neutrální slovo, jelikož neměl zájem rozebírat, co se mělo či nemělo stát, „byli všichni uchlácholeni, že je po všem. Smrtelníci se k nám modlili, co devět let nám nosili lidské oběti, ale po čase se všechno začalo měnit. Jako první si toho všimla Idunn. Jistě si pamatuješ na bohyni, která chránila strom se zlatými jablky. Úroda, byť jen o jeden plod, byla menší. Varovala Všeotce, ale ten nad tím zprvu pokrčil rameny,“ na chvíli se odmlčel a zvažoval, zda ti to odvyprávět celé nebo přeskočit k jádru věci. Nakonec zvolil druhou možnost. „Každým rokem měla jabloň o jeden plod méně. Idunn co rok chodila za Ódinem a prosila jej o pomoc. Ten jako vždy mlčel. V době, kdy jsem na Asgárdu pobýval s Emmou, jsme všichni pociťovali slabost, která trvala už zatraceně dlouho,“ zavrčel. „V den, kdy byla úroda stromu nejmenší, vtrhli na Asgárd přes duhový most andělé v čele s nějakým generálem. Nevzpomenu si na jeho jméno. Většina z nás se zalekla a utekla. Viděl jsem Thóra s jeho společníky a gardou Ódinových bojovníků, jak proti nim rukovali. Já se zajímal jenom o Emmu a hledal jsem cestu pryč. Nicméně jsem v ruchu boje zahlédl skupinu andělů, která mířila směrem ke skalisku, kde byl upoután tvůj otec. Není důvod, aby je nechávali na živu. Než jsem prošel portálem, viděl jsem, jak Thór padl na kolena a mnoho zkrvavených těl ležících všude kolem.“

 

Forseti nečekal na tvou reakci a pokračoval dál: „Pochybuju, že by tvá matka Lokiho opustila, i kdyby jí to přikázal sám Ódin. Já si nepřeju návrat těch, kteří dávno padli. Já si přeju spravedlnost a ať se mi to líbí nebo ne, ty jsi jediný, s kým to břemeno můžu sdílet. Navíc, pamatuješ si, co ve snu bylo řečeno? Že splní přání? Kdyby bylo správně proneseno, mohl bys vrátit matku zpět mezi živé nebo i otce, bratra, všechny, kteří ti byli vzati, a konečně bys měl rodinou, o kterou jsi byl kdysi dávno připravem. Já nic neočekávám. Podle mě jsi vytrpěl už příliš a je nyní čas, aby sis svůj osud vzal do vlastních rukou, i když za cizí pomoci.“

Jakožto bůh spravedlnosti dlouho uvažoval, jak by mohl Váli opět žít. Jeho touha po správném jej nutila pomoct i někomu, koho neměl v lásce a příčilo se mu to.

 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2022 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.27011203765869 sekund

na začátek stránky