Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1351


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 06. dubna 2020 16:55Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 08. dubna 2020 0:02 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 07. dubna 2020 20:47Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je onlineHádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 07. dubna 2020 20:47Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 07. dubna 2020 22:17Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 15. února 2020 9:26Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 07. dubna 2020 20:47Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 08. dubna 2020 0:02Dionýsos *Otec Dennison*
 
Snový průvodce - 23. března 2019 12:24
gral_bohu7694.jpg

Mezi čtyřma očima, i když je nás tu víc
~jméno~

Hórus pozvedl obočí, jelikož jej informace, že nemáš kladivo, překvapila. Nikomu jsi to neříkal a Matet nebyla tolik sběhla v severské mytologii, aby jí bylo divné, že se tvůj Mjö-mjö ani jednou neobjevil.
"Moje společnost se zabývá sběrem relikvií, ať už obyčejných nálezů na vykopávkách nebo s mocným potenciálem a pokud se nemýlím, mám tu něco, co by se ti mohlo líbit. Slyšel jsi někdo o iránském bohu jménem Tishtrya?"
Počkal na tvou odpověď, a pak pokračoval s vysvětlením: "Iránský nebo též perský bůh deště. Jeho panteon dávno neexistuje, ale zachovalo se mnoho kousků, které stojí za povšimnutí. Mezi nimi je jeho palcát, který je velmi blízký tvému kladivu, i když ne tak mocný," vytáhl mobil a chvíli mu trvalo, než našel, co hledal. Obrazovku natočil k tobě. "Neměli jsme možnost palcát vyzkoušet. Budeš první."
Palcát vypadal obyčejně a na tak malém displeji jsi nemohl vidět mnoho detailů. Nicméně jsi viděl, že nebyl kousek, kde by nebylo nějaké zdobení.
"A dokáže vytvářet i tornáda, ale to nevím, kolik je na tom pravdy."

Nechal tě, aby sis zbraň prohlédl, a potom mobil schoval do kapsy. Další tvoje otázka vytvořila Hórovi vrásky na čele. "Jsou dvě možnosti. Buď se podvolí a bude sloužit jejich cíli nebo ji zabijou."
V tu samou chvíli se Nárvi kuckavě zadusil. Rychle sáhl po sklenici s vodou, aby se napil.
"Ale," rychle dodal Stark, "zabití je jejich poslední možností. Nejsem si jistý, jak přesně přesvědčování funguje, ale prý ti nabídnou to, co sis vždycky přál, nějakou dobu v tom žiješ, a pak ti to vezmou s tím, že pokud to chceš zpět, musíš pro ně dělat. Taktika je to zajímavá, ale asi funguje," pokrčí rameny. O zdroji, odkud tuhle informaci má, se raději nezmiňoval.

"Uvažovali jsme o tom," připustil Hórus na tvůj návrh ohledně Vatikánu a Jeruzaléma. "Pak jsme došli k názoru, že by to spíš přililo olej do ohně. Navíc andělé nejsou tolik závislí na těchto dvou místech. Podívej se na nás. Naše domovina byla víceméně rozprášena a přitom tu jsme, i když ne v tak plné síle jako tehdy. Stačí nám, že o nás smrtelníci ví. Filmy, knihy, seriály, hry. I ty sám přiživuješ víru v sebe, když nakonec hraješ sám sebe," uchechtl se. "Upřímně musím říct, že je to skvělá myšlenka. Mě se podařilo protlačit jen pár filmů nebo knih se skrytou zprávou, ale ne že by to bylo moc efektivní. Aby byl bůh nalezen, musí to chtít a jak je vidno, většina být nalezena ani nechce," oddechl si.
"Takže o mě by nikdo nevěděl, kdyby se neobjevil strýček?" zeptal se Nárvi.
"Tak nějak," přikývl Her-Ur, "ale tvá situace byla trochu jiná. Mezi námi žije spousta bohů, bůžků, polobohů a dalších božských stvoření, ale dokud nebudou chtít sami, je to jako hledat jehlu v kupce sena."
Nárvi přikývl, že rozumí. Hela byla ticho. Upírala svoje velké oči na hostitele a zdálo se, že rozumí všemu, co říká. Ale pak udělala dětský smějící se zvuk a už to byla zase malá Hela tahající Thóra za vlasy.

Nicméně tvoje poslední otázka navodila dlouhé ticho. Her-Urovy oči se o něco rozšířily, když zjistil, o kom to vlastně mluvíš. Hluboce se nadechl a opět vydechl. "Lucifer," chvilku hleděl na dno své prázdné sklenice a stopku mnul mezi prsty, "obávám se, že pokud jej neukočíroval samotný Bůh, pak naše šance jsou mizivé."
"Můžeme se s ním dohodnout," navrhl Nárvi.
"Možná, ale tenhle krok, nevím. Nejsem si jistý výsledkem. Všichni démoni a tvorové pocházející z Pekla jej poslouchají. Není to jenom tak. S jeho propuštěním budeme muset propustit i je. On je tam nenechá. A je to padlý archanděl. Stál by proti třem archandělům a ostatním andělům," na chvíli zavřel oči, než pokračoval. "Berme to jako poslední možnost. A druhá věc je, že nevím, kde se nachází vchod do Pekla. Možná Iseut bude vědět, ale ta je teď pryč."

Pokud jsi měl další otázky, odpověděl na ně a nechal vás se pořádně nasytit a napojit. Sám seděl na místě a v hlavě mu muselo vířit téma s Luciferem. Vzít to kol a kolem, špatný nápad to nebyl. Mít na své straně archanděla stálo za promyšlení.

"Takže," splaskl ruce, když viděl, že talíře jsou prázdné, pití dopité a nikdo si nic nepřidával, "mám dva návrhy. Jít se nejdříve podívat na Lokiho a Váliho nebo si zajít vyzvednout palcát a moct si jej vyzkoušet. Výběr je na vás."
"Já bych se šel podívat na otce," ozval se upřímně Nárvi. "Klidně vezmu Helu, strýčku. Myslím, že ti dva nikam neutečou," pokusil se o úsměv.

 
Thór *Chris Hemsworth* - 21. března 2019 22:57
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

KONVERZACE SE STARKEM
Hela, Nárvi, Hór




"Děkuji". Řeknu ještě jednou Loře, tentokrát i s milým úsměvem. Počkám až odejde a se zcela vážnou tváří se podívám na Nárviho. "Já vlastně ani nevím.. V jednu chvíli jsme v té místnosti a pak se oba dva skácí k zemi. S křikem, jako by je někdo pálil žhavým železem". Zkusím mu to aspoň nějak popsat a pak se zadívám na Starka, čekaje zda nám to oběma nějak rozumně vysvětlí. Protože na tohle sem velmi zvědavý.


Takže jsou teď na ošetřovně? Kvůli.. Prokletí, uřknutí a nebo nějakému hledáčku? S oběma už sem nějakou chvíli strávil a nevypadalo to, že by byli nějak v nepořádku. Tohle mi nějak nesedí, ale.. tím posledně jmenovaným si nejsem jistý. Předtím sem je dlouho neviděl, možná že s nimi andělé něco udělali a oni sami to neví. Ještě to by tak chybělo. Mám stejné obavy jako Nárvi, ale momentálně nám zřejmě nezbude nic jiného, než doufat, že Stark má pravdu.


"Dobře, asi bude lepší počkat až to z nich dostanete. Ať je to co je to". Řeknu ještě ohledně Váliho s Lokim. Nešlo si nevšimnout Hórova výrazu. Ať už se mu tenkrát stalo cokoliv, je mi jasné, že to nebylo nic příjemného a tak to nehodlám nijak rozebírat. Rozhlédnu se po stole a naliju si trochu whiskey. Nemám ji moc rád, mnohem raději bych medovinu, pivo a nebo i vodku. Ale pořád lepší než to víno co pije Hór. Mám prostě chuť na něco silnějšího. Né že bych se po tom mohl nějak nacamrat...


Dám si i něco málo z toho jídla co je na stole a pak se zadívám na našeho hostitele. "Dobře, bylo by tu pár věcí, které bych rád probral.. Prvně: Na Heilheimu sem přišel o mé kladivo. Asi ho zničili. Mám sice tuhle dýku, ale to se nedá srovnávat... Bylo by možné mi sehnat nějakou novou zbraň? Něco co chvíli vydrží?" Zeptám se. Pochybuji, že by měl něco stejné kvality jako by dokázal vytvořit Eitri, ale snad by se našlo aspoň něco. Meč, kopí.. nebo třeba i nějaké kouzlo. Hlavně abych s tím ty opeřence mohl aspoň trochu pocuchat!


"Nedávno jsme o někoho přišli. Byla s námi jedna žena. Sigyn. Nevíš co by s ní udělali? Nechají ji někde tady, nebo ji vezmou k nim do Nebe?" Položím další otázku. Slíbil sem Lokimu že ji najdeme a své slovo hodlám dodržet. Doufám jen, že to nebude trvat příliš dlouho.


"A pak bych rád znal tvé názory na další věci. Může se to zdát trochu extrémní, ale sem si jistý, že by je to mohlo aspoň trochu oslabit..." Chvilku mlčím, vyprázdním svou sklenici a pak opět začnu. "Vatikán a Jeruzalém. Dvě místa, která jsou léta centrem jejich moci. Kdybychom je zničili, mohlo by se to změnit. Samozřejmě ještě před tím evakuovat lidi pokud by to nějak šlo. Rád bych omezil ztráty na životech, ale.. válka je válka". Řeknu vážně. Ano, může se to zdát drastické, možná i šílené. Něco spíše ve stylu Lokiho. Ale jak oni, tak my. Nemohou si myslet, že z toho jak zničili Helheim vyjdou jen tak, bez trestu. A ti neviní lidé které zabíjeli v Egyptě... Zaplatí i za ně.


"No a nakonec.. Víš jak se dostat do Pekla?


Četl sem bibli a je-li v ní aspoň kouska pravdy, pak je tam zavřený někdo, kdo by mohl rozpoutat chaos. Snad se i postavit proti "nim", pokud ho dokážeme udržet na vodítku... Lucifer".
Jaký to zvláštní den. Mám jeden šílený nápad za druhým, co? No, sám bych to nečekal, ale zoufalá doba si žádá zoufalé činy.


Tedy se zadívám na Hóra a čekám až se k tomu všemu vyjádří. Snad mně hned nebude považovat za šílence.
 
Snový průvodce - 21. března 2019 17:46
gral_bohu7694.jpg

Nope, hlídat se nebude
~Thór + Hela, Nárvi, Hór~

Loru nijak neurazilo, když jsi odmítl Starkovu nabídku. "Dobře, ale kdybyste změnil názor nebo něco pro malou potřeboval, stačí říct. Omluvte mě," podívala se na Hóra, který s úsměvem přikývl a odešla. Pak se usadil ke stolu a ukázal na volné místo, které bylo mezi ním a Nárvim. Ten už konečně dožvýkal větší sousto, aby si mohl nabrat další, ale když zaslechl, že s jeho otcem a bratrem se něco stalo, ztuhl.
"Co se stalo?" ať už mu to vysvětlil Thór nebo Hórus, bůh slunce se zachmuřil.

"V tuto chvíli to není možné. Místnost, do které vás Tjefet přemístil, slouží pro odhalení skryté magie, prokletí a uřknutí nebo taky pro odhalení různých hledáčků. Tjefet vás tam vzal na tvůj požadavek kvůli dýky," podíval se na tebe a pozvedl obočí. "Nemohl tušit, že to bude mít na Lokiho a Váliho takový vliv. Teď jsou na ošetřovně, kde zjistí, co jim je. Neměl jsem zatím čas se dozvědět víc, protože jsem šel rovnou vyzvednout vás dva."

"Budou v pořádku?" zeptal se Nárvi a v jeho hlase šla slyšet starost a obava.
"Nic se jim nestane. Po odstranění toho, co je dostalo do této situace, budou opět jako rybičky," znovu se usmál. "A pokud je chcete vidět, můžete. Sice jenom za sklem, protože uvnitř mají aktivované síly, které by měly vyřešit problém s jejich stavem," narovnal se v zádech. "Nejsou první ani poslední. Pokud máme nějaké podezření, pošleme je do té místnosti pod nějakou záminkou. Jednou se nám důvěra vymstila a nerad bych, aby se to stalo znovu," ať už tě mohl Hórův postoj štvát nebo ne, viděl si na něm, že jej něco velmi ranilo. Že by dal důvěru v někoho a pak se velmi spálil?

"Takže jezte a ptejte se," opět odhalil své bílé zuby a sám si naložit trochu jídla na talířek a nalil si víno.

Oprava pár slov

 
Snový průvodce - 21. března 2019 17:15
gral_bohu7694.jpg

Jen o vlásek
~Áres~

Apollón se tě držel jako klíště a pokud by mu to jeho konstituce dovolovala, omotal by tvou paži nejen rukama, ale i nohama. Spadnout do černo černé tmy se mi v nejmenším nezamlouvala, a tak raději zarýval prsty do tebe, i když ti to způsobovalo menší bolest.

Plošina byla sice nakloněná, ale nejevila známky toho, že by se měla ještě nějak pohnout, i když chodby za vámi si žily svůj vlastní život. Nanejvýš se kolem překutálel ten podivný krtek.

Tvoje otázka zůstala bez odezvy. Pokud se nějak nevyškrábete, zůstanete na římse viset docela dlouho. Kdoví, kdy se chodby konečně ustálí. Taky si tu můžete pobýt pěkně dlouho a s vnímáním času čekání bylo ještě více strastiplné.

Apollón sebou najednou trhl tak prudce, až ses málem pustil. "Světlo!" i přes jeho klišťuodní polohu zvedl jednu ruku a ukázal někam nahoru. A opravu. Vysoko nad vámi, kde se most táhl přes propast, se pohybovala dvě světla. Tentokrát byla už blíž, takže jsi mohl rozpoznat dvě postavy. Detail, že před tím jste je viděli níž. Tartaros je nevyzpytatelné místo.

Postavy se daly do pohybu a za nějakou dobu by měly být přímo nad vámi. Otázkou bylo, jak přitáhnout jejich pozornost.

Zobrazit SPOILER

 
Artemis *Alyss Ellery* - 21. března 2019 17:02
artemis_alyss28072.jpg
Útěk a sakra kam?
~Athéna~
Hod: 93 (viz spoiler)

Zemětřesní v Tartaru? Pozvedla jsem obočí, div mi nevyletěly do nebes, pokud by tu nějaké nebe bylo. Opřela jsem se o zeď, abych udržela rovnováhu, ale ta se najednou pohnula.
To jako vážně? postěžovala jsem si v duchu. Tady by mě asi nemělo nic překvapovat. Odstoupila jsem, protože se kamenný kolos začal posouvat směrem k nám.

Všimla jsem si, že na druhé straně je docela klid. Sice mě neuklidnilo to, že se musíme nějak dostat přes jámu, která končila bohové ví kde, ale most na nás volal svým němým výkřikem: 'Pojďte za mnou!'

Vydechla jsem, a když jsem se chystala rozeběhnout, Athéna už pádila do nejbližšího tunelu. Snažila jsem se nevšímat, že i strop se jal klesat. Sice pomalu, ale pokud nějak nemineme odbočku k mostu, teoreticky bychom to mohly přežít ve zdraví.

Vyběhla jsem za ní. Děsila mě jedna věc. Najednou mne pohlcoval naprostý klid. Nepanikařila jsem a nedělala stupidní rozhodnutí jak před chvílí. Netušila jsem, co to způsobovalo. Možná jenom vidina blížící se smrti.

První odbočku vybrala Athéna, druhou jsem si vyhmátla už já, kdy jsem se rozhodla běžet rovně. Most byl přece po levé straně, když jsme jej poprvé spatřily. Nejspíš to byla dobrá volba, protože cesta vedla už přímo k mostu, i když jsme minuli pár chodeb, ale ty byly buď zavalené nebo se jimi proběhnout už stejně nedalo.

Jakmile naše kroky dopadly na most, vše utichlo. Podívala jsem se za sebe a zamračila se. Stěny se stále posouvaly, stropy klesaly či podlaha stoupala, ale k nám nedolehl žádný zvuk. "To asi znamená, že jsme z nejhoršího venku, co?" doběhnu Athénu a zjistím, že dýchám úpěnlivě jako smrtelník. "Dobře, a teď co?"

Hod na cestu k mostu
 
Thór *Chris Hemsworth* - 20. března 2019 23:39
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

MEZI "PŘÁTELI?"
Nárvi, Hela a Hór




Jen díky Hele se zatím držím a nepropadám panice. To co se stalo Válimu a Lokimu.. Trochu mně to vyděsilo. Nevím proč oni dva zmizeli a my né, ale doufám, že to co nejdříve zjistím. Už už beru za kliku, když v tom se dveře otevřou a za nimi je sám náš hostitel. Tak to je on? Zvědavě si muže prohlížím. Nepůsobí na mně nijak božsky, ani že by byl moc nebezpečný. Popravdě řečeno, čekal sem trochu víc.

Nechám ho se podívat na Helu a pak přikývnu a potřesu si s ním rukou, přičemž ji samotnou držím v té ruce. "Nejsem si jistý zda je to teď to, co bychom potřebovali.." Řeknu ohledně toho "dojmu". Nevím jak je na tom on, ale já sem hrdý na to co sem. Přes to že sem mezi lidmi strávil dlouhou dobu, tak nelze zapomenout na minulost. Jsem Thór, bůh hromu a blesku a vždy jím budu.


Pobavit se u jídla a pití nezní jako špatný nápad, ale to že bych měl Helu předat někomu jinému, to se mi vůbec nelíbí. Zatím tu nikoho neznáme, nemůžu si dovolit takhle riskovat. "Ema". Odpovím za Helu. Moc dlouho na Midgardu není, takže asi bude chvíli trvat než by si sama zvykla na to, že si musí říkat jinak. Není nač čekat a tak se vydáváme na cestu. Nelíbí se mi kolik potkáváme lidí, zajímalo by mně, zda Hór věří každému z nich. Jak může vědět, že tu třeba němá nějakého špeha?

Konečně vejdeme do nějaké místnosti a je to jako by mi ze srdce spadl obrovský kámen. Loki a Váli jsou stále pryč, ale aspoň že Nárvi je v pořádku. Pobaveně se usměji když ho vidím jak si dává do nosu. Kdo ví jak dlouho už nic nejedl, mohli to být i roky! Nedivím se že má takový apetit... Otočím se a prohlédnu si tu ženu která přišla. Vypadá docela mile, ale jak sem řekl.. nemohu si dovolit riskovat. "Né.. Děkuji za nabídku, ale malá musí zůstat u mně". Asi to není moc zdvořilé, ale raději bych se vzdal své ruky, než abych nechal Helu jen tak mi zmizet z očí. Dobře vím, že po ní jdou ti andělé. Nevím z jakého důvodu, ale řekl bych, že bude velmi důležitá. To samé pro nás, mohla by nám později nějak pomoci.


Počkám až Lora odejde a pak pokud Hór dovolí bych se rád posadil ke stolu. Helu si nechám samozřejmě na klíně. "Nechceš něco ochutnat?" Zeptám se jí mile a sem připraven jí podat co by chtěla. Jistě by to zvládla sama, ale klidně jí i nakrmím. "Ještě než začneme, byl bych velmi vděčný, kdyby jsi sem nechal přivést Váliho a Lokiho". Řeknu Hórovi po chvilce. "Nevím co a proč se s nimi stalo, ale musí tu být s námi. Oba dva". Dodám ještě a podívám se mu do očí, s tím, že to myslím opravdu vážně. Může samozřejmě odmítnout, ale tím by si mně rozhodně nespřátelil. Musí si uvědomit, že jsme toho v poslední době hodně zažili a jsme jako rodina. A rodinu nenecháváte někde v pozadí, ať už udělali cokoliv...
 
*Árés* Alexander Rubin - 09. března 2019 19:23
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg

Tartaros - my jsme to přežili


NPC Apollón, budoucí švagr?
Run Boy Run

”V pořádku?” Zeptám se svého budoucího švagra, kterého držím za ruku a snažím se ho vytáhnout na římsu. Před chvíli jsme si totiž užili pořádnou akčňárnu, kterou určitě zažila spousta lidí jen prostřednictvím počítače.
Byl tu jeden moment, kdy jsem měl pocit, že to nezvládneme a už naprosto rozumím, když někdo řekne, že se mu zjevil celý jeho život před očima. V mém případě to byly události posledních dnů.
A právě proto se z ničeho nic začnu smát.
”Víš co je neskutečné? Ještě před pár dny, jsem žil poměrně nudný život Alexandra Rubina, prodejce zbraní, než jsem dostal podivnou poštu a v ní Poseidonova hada.” Nemám nejmenší tušení, proč mu něco takového vlastně říkám.
Oba stojíme na římse a já nemám nejmenší tušení, jak se dostat nahoru. Nevím, jestli bychom byli schopni se tam vyšplhat stejnou cestou, jak jsme se sem dostali.
”Stále nevím, jestli ten balíček neposlal čistě z legrace Hádes. On a jeho smysl pro humor. Vlastně potom, co se tam objevila Alecto, je to víc než podezřelé. Dovedla mně k Hádovi. Po menší výměně slov, se ozval ženský křik a tehdy jsem se poprvé setkal s tvou sestrou. Artemis.” Tak strašně mi chybíš. Na malou chvíli jsem se odmlčel, protože jsem potřeboval opět být schopen slov.
”Asi tě nenapadá nějaká cesta odsud?” Zeptám se jej, protože mám pocit, že mu vyprávět jak jsem se poznal s jeho sestrou a začal po ní toužit, není asi to nejvhodnější.
Vlastně ani nevím, čím přesně mně okouzlila. Jestli to byly její oči, šedé barvy s kapkou měsíčního svitu, či zářící barva jejich vlasů. Nebo za to mohl ten její úsměv… Nejspíše to bylo všechno dohromady. Bylo vtipné, jak jsme se celou dobu oťukávali a jak to strýci lezlo na nervy.
Jenže ona si teď myslí, že neexistuji a já tu stojím na římse s jejím bratrem, nemám nejmenší tušení co dělat dál.
 
Athéna *Annabeth Ness* - 09. března 2019 12:37
karlieklossbeautyamfargala20134153.jpg

Ad nauseam
~ Já, Artemis a Velká díra ~



Zírala jsem na světlo, jako nejspíš první lidé s bojácnou fascinací pozorovali oheň. Hřálo v mě v kůži jako paprsky slunce během nádherného letního dne, hřející mé kosti s naději a odhodláním. Zvláštní pocit. Ať už se nám Pýthie snažili naznačit cokoliv, tohle nebylo to, co jsem si představovala. Na druhou stranu díky tomu, jak "jasně" se vyjadřovaly, zvykla jsem si nikdy nečekat to, na co poukazují.
Prostě, považuji za poněkud nefér, že tentokrát nemluvily v nesrozumitelných hádankách.
Pohlcovala nás nekonečná tma, ruku v ruce s tichem. Kdybych byla někým jiným, nejspíš bych měla strach. Takhle jsem jen cítila, jak mi v žaludku vře nervozita.

Zkusme tedy pravou stranu. Něco na ní mně vždy přitahovalo.
Možná to, že jsem pravák.

 
Snový průvodce - 07. března 2019 18:46
gral_bohu7694.jpg

Her-Ur
~Thór~

V místnosti se dveře opravdu nacházely. V momentě, kdy ses chystal položil ruku na kliku, pohnula se a dveře se otevřely. Na druhé straně stál muž s tmavě hnědými až černými vlasy a pronikavýma šedomodrýma očima. Zdálo se ti, že ti vidí až do duše, ale jeho nepatrný úsměv tyto myšlenky zaháněl. Koutky úst se mu ještě o něco pozvedly, když spatřil Helu, která na něj hleděla.

"Ty musíš být Hela," použil hlas, kterým mluví otcové na své malé děti, když si s nimi hrají. "No nejsi roztomilá holčička?"
Ať už jsi nějak k sobě přitáhl mužovu pozornost, nakonec se na tebe podíval. "Thór, že?" chvilku váhal, protože jsi měl v ruce Helu, ale nakonec k tobě natáhl ruku. "Arthur Stark," potřásl si s tebou, pokud jsi k tomu svolil. "Respektive Her-Ur, Horus nebo Hór, ale popravdě se mi líbí moje lidské jméno. Budí to dojem, že jsem víc člověkem než bohem," pokud sis Hóra představoval, jaká byla tvá představa? Nezdál se jako někdo, kdo vede obrovskou korporaci, verbuje bohy a anděly na svou stranu a kdoví, co má v plánu s grálem.

Pokud jsi měl nějaké otázky, tak tě Stark zastavil. "Určitě byste si dali něco k jídlu a můžeme se pobavit u dobrého jídla a pití. O Helu se může postarat Lora, moje asistentka. Miluje děti, ale neví nic o naší existenci. Jakpak ti říkají mezi smrtelníky?" změnil opět hlas na ťuťu ňuňu při poslední větě. To se Hela už rozesmála.

Nicméně pokud jsi měl nějaké velmi důležité otázky, na které jsi chtěl odpověď hned, bylo ti to splněno.

Nikdo se nezastavoval ani se divně nedíval. Jako by bylo na denním pořádku, že tu prochází někdo, kdo vypadal, jako by prošel písečnou bouří. Ve tvém případě doslova. Nejspíš to tu bylo na denním pořádku. Všiml sis taky, že většina pracovníků měla skryté zbraně, ale jinak se bavili jako obyčejné zaměstnanci.

Chodby byly stejné, ale všude byly nějaké ukazatele, že ztratit se zde nepřipadalo v úvahu. Nakonec jste došli do větší místnosti, která nejspíš sloužila pro různé konference, ale teď na stole leželo plno jídla, různé druhy pití a s úlevou jsi zjistil, že u něj sedí Nárvi a cpe do sebe kdoví kolikátou porci. Když si tě všiml, s úsměvem chtěl něco říct, ale místo toho se zakuckal.
"S plnou pusou se nejí," upozornil pobaveně Horus. "Mladí," pak se otočil ke dveřím, kterými vešla hnědovlasá žena a nádherně hnědýma očima.

"Dobrý den," pozdravila a všem věnovala vřelý úsměv. "Jsem Artur... ehm, sekretářka pana Starka a jsem vám k službám. Moc mě těší."
"Loro, pryč s formalitami. Pohlídala bys malou, pokud tedy, pokud dovolíš," podíval se a mrknutím ti rovnou nabídl tykání. Přece jenom on byl starší. Mnohem starší. Pokud tě Lora poznala, nedala to nijak najevo. Herec či ne, zachovávala dekorum.

 
Snový průvodce - 04. března 2019 10:04
gral_bohu7694.jpg

Jako Alenka v říši divů
~Áres~

Rachot začínal být nesnesitelný a otřesy taktéž. Schodiště se přemisťovaly, chodby měnily svůj směr, objevovaly se nové a nové cesty a zároveň jiné mizely. Bylo to jako se poslepu rozeběhnout po schodišti v Bradavicích a doufat, že tam, kde stoupnete, bude další schod.

Apollón poslušně běžel ruku v ruce a fascinovaně se kolem sebe rozhlížel. Dokonce se sem tam i zasmál. Pro některé mohl být úprk dobrá atrakce, ale pro tebe rozhodně ne. Minimálně jsi musel dávat neustále pozor, kde hrozila chodba kolapsem, aby sis vybral jiný o něco bezpečnější směr.

Kvůli prachu šlo vidět nanejvýš na pár metrů, takže jsi neměl ponětí, co se nachází daleko před tebou. Vypadalo to jako v akčním filmu. Běžet, neohlížet se a uskakovat před padajícími a posunujícími se stěnami. Najednou jsi chápal, jak se postavy musely cítit, když takhle bezhlavě utíkaly.



Smth like that

Chodba vás doslova vystřelila, až jste na několik málo mikrosekund ztratili půdu pod nohama. Tlaková vlna byla způsobena prudkým dopadem těžkého stropu, který zůstal celý jako kostka z Lega. Ty jsi dopadl na nohy, ale Apollón už takové štěstí neměl. Klopýtl a padl rovnou na tebe. Ve stejnou chvíli se ozvalo puknutí, jak kamenné pilíře pod vámi pukly a země se naklonila. Sunuli jste se rychle k římse, která končila u bezedné jámy Tartaru.



A jdeme si zaházet :D
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.19573616981506 sekund

na začátek stránky