Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1566
Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 23. července 2021 13:47Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 27. července 2021 9:11 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 22. července 2021 9:17Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 22. července 2021 9:17Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 29. července 2021 11:57Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Amitiel *Lisa Grey* je offline, naposledy online byla 28. července 2021 21:00Amitiel *Lisa Grey*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 22. července 2021 9:17Sif *Sofia Garner*
 Postava Heimdall *Rick Mardall* je onlineHeimdall *Rick Mardall*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 27. července 2021 9:11Dionýsos *Otec Dennison*
 Postava Kurent "Cal" je offline, naposledy online byla 22. července 2021 9:17Kurent "Cal"
 Postava Huītzilōpōchtli *Solian Flamesco* je offline, naposledy online byla 25. července 2021 14:32Huītzilōpōchtli *Solian Flamesco*
 Postava Jörmungandr *Jerome* je offline, naposledy online byla 22. července 2021 9:17Jörmungandr *Jerome*
 
Thór *Chris Hemsworth* - 13. června 2021 22:59
bf15b48b90ac54d5fcc2fa5e8621babc2932.jpg

JAK KRÁSNÉ, KDYŽ JE RODINA SPOLU

Sif, Loki, Nárvi, Forseti, Hela a ostatní




Poté co itevřu dveře sem trošku překvapený. Asi se to trochu změnilo od té doby co jsem sem přišel. Co kdyby se to nepovedlo? Všechny přejedu pohledem a rukou naznačím že mohou dál. Najednou se toho začne dít nějak moc najednou. Doktora najdu a jsem rád když mi splní mou prosbu.

Mezi tím však odchází Matet. Dívám se na ni s výrazem "proč odcházíš?" Zrovna ji bych tu měl docela rád, ale chápu že může mít nějaké povinnosti, nebo se tady necítí. "Vše je v pořádku". Řeknu Lokimu. Musí mu být jasné že to tak není, ale teď není vhodná doba to probírat.


Přijdu vedle lůžka na kterém je Sif, vezmu ji za ruku, něžně ji stisknu a tiše sleduji jak se s každým znovu-seznamuje. Maličko se usměji když je řeč o mém hrdinství, ale pak se také zamračím když Forseti pronese poznámku jež měla evidentně patřit Lokimu. Nic neřeknu, jen zavrtím hlavou a zamručím, ať toho bůh spravedlnosti nechá.

Pustím Sif ruku a podívám se na Lokiho. Pokud to nebude vadit, tak si vezmu Helu k sobě a začnu ji chovat, jako milý, starostlivý strýček. Už nemám vlasy se kterými by si mohla hrát. "Měly bychom ji pak vzít do hračkářství. A zkusit zmrzlinu". Pronesu směrem k Lokimu. Je to zvláštní, ale když Helu takhle držím, tak mně to uklidňuje. Dokonce mám na tváři úsměv když to říkám.


"Jak to myslíš? Celou tu dobu, nebo teď?" Zeptám se Sif. "Jestli myslíš když jsme tě našly.. Tak nic zvláštního. Vtrhly jsme tam, nakopaly pár andělů a Matet tě přenesla sem.. To byla ta jak odešla, ta s těmi delšími vlasy". Pokouším se vysvětlit. "Pomáhal mi Loki, Matet, Forseti a Imhotep. To je ještě jeden egypťan". O Ódinovi a o plánu na záchranu Sigyn zatím raději mlčím.
 
Sif *Sofia Garner* - 13. června 2021 21:59
sif_gb9312.jpg
Loki...
~Thór, Loki + Nárvi, Forseti, Hela~

Jako první ke mně přistoupil herec s tmavými vlasy a vyřkl jméno, kterého jsem se celou dobu obávala. Taky mi nějakou dobu trvalo, než jsem jeho ruku stiskla. Vzpomínky, které mi prošly hlavou, mi nebyly příjemné. Odtrhla jsem svou ruku od té jeho a chytla si vlasy, jako by mi je každou chvíli chtěl ostříhat.

Pak ke mně přistoupil mladý kluk a taky mi podal ruku. Jméno mi neřekl, ale jeho pohled mi někoho připomínal. Když jsem stiskla jeho ruku, zalapala jsem po dechu. "Nárvi?" najednou jsem těkala očima mezi ním a Lokim. "Ale jak?"
Nárvi se zazubil. "Hela," zvedl holčičku na lůžko. Hned jsem jí pohladila po tváři, abych se ujistila, že to opravdu Hela je. Dívala se na mě jako neviňátko. To nebyla ta Hela, kterou jsem znávala.
"Na Helheimu mě přivedla mezi živé. Pak mě věznila, pak mě věznil anděl a potom mě zachránil strýček," kývl k Thórovi.
Sledovala jsem jeho pohled k Thórovi. "To on umí," usmála jsem se na něj.

Jako poslední přistoupil blonďák a po stisknutí rukou se z něj vyklubal Forseti. Toho jsem tady taky nečekala. "Je tu i Válí, ale spí, kvůli," střelil pohledem po Lokim. Forseti cítil k němu stejnou zášť jako já. Ale měla jsem na to právo? Všichni tu byli, vítali mě.

"Co se stalo, když jsem byla mimo?" zeptala jsem se, protože jsem netušila, kdo všechno měl podíl na tom, že jsem teď tady. Thór určitě byl mezi těmi, kdo mě zachraňovali.
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 13. června 2021 21:58
loki94861.jpg
Tak to vypadá, že je zpět
~Thór, Sif + Nárvi, Matet, Forseti, Hela, Serqet, Mnemosyne~

Všichni jsme čekali na chodbě, než Thór dokončí svůj úkol přivést Sif zpět. Nebyl jsem si jistý, jak bude na mě reagovat. Hór mezitím odešel řešit jiné záležitosti, Serqet odcházel a vracel se, aby se ověřil, že je u nás vše v pořádku. Matet stála zády opřená o zeď a viděl jsem na ní nervozitu. Na jejím místě bych byl taku. Doufala, že se Thórovi nepodaří vrátit Sif zpět?

Nárvi držel Helu za ruku, která byla až příliš poslušná. "Nechce spát?" zeptal jsem se Nárviho, která shlédl na sestru a pokrčil rameny. "Vypadá spíš soustředěně," a sám zívl. "Ale já bych si šlofíka dal," uchechtl se a já zakoulel očima.
"Před chvíli jsi spal," ušklíbl jsem se a pak sebou trhl, když se otevřely dveře a objevila se Mnemosyne. Usmívala se.

"Povedlo se. Opět si pamatuje," pak si všimla Matet, která trochu pohasla. Bohyně jí něco pošeptala. Štírka přikývla a vydala se s ní pryč. To bude zase něco.
Hned na to se vrátil Serqet a v tu samou chvíli se otevřely dveře. Thór nás pozval dveře, ale viděl jsem na něm, že se něco stalo. "Všechno dobrý?" zeptal jsem se.

Matet sice nenašel, ale doktor po jeho žádosti přikývl. "Budu ve své pracovně. Pro Imhotepa pošlu. Teď buď se Sif. Vypadá dost sklesle."

Sám jsem se podíval na bohyni plodnosti a obilí. Nelíbilo se jí, jak jsme se na ní dívali. Nicméně prolomit ledy někdo musel, a tak jsem přešel k lůžku a natáhl ruku. "Loki," řekl jsem své jméno a počkal, až mě chytne za ruku.
 
Sif *Sofia Garner* - 13. června 2021 21:58
sif_gb9312.jpg
Asi jsem mu šlápla na kuří oko
~Thór~

Píchlo mě u srdce, když se odvrátil. Kdybych mu řekla, že mi na Romanovi, tedy na Romanielovi, vůbec nezáleží, poznal by to taky a bylo by to horší. Měla jsem dost ošemetnou situaci. Bily se ve mě dvě osobnosti. Sofií jsem byla až příliš dlouho, než abych jí mohla ignorovat. Thór možná žil jako Chris Hemsworth, ale věděl o sobě. Já předtím netušila, kdo doopravdy jsem. Měla jsem spoustu lidských vzpomínek. Nešlo na ně jenom tak zapomenout.

Když Thór otevřel dveře, jako prvního jsem uviděla Toma Hiddlestona. Vešel dovnitř, za nám se hned nahrnul mladší kluk, který držel za ruku culíkatou holčičku. Pak vešel blonďatý muž. Všichni se na mě dívali jako na zjevení. Nebylo mi příjemné, že jsem najednou byla středem pozornosti. Podívala jsem se na Thóra, zda by mi i přes můj přešlap s Romanem nějak pomohl. Nebyla jsem Freya, abych si tohle užívala.
 
Huītzilōpōchtli *Solian Flamesco* - 13. června 2021 20:06
20200228_111127883_m(1)(1)5935.jfif

Chlubílek, hehe

Obrázek

Jerome


,,Jerome." Vyslovil jsem to jméno, abych si uvědomil, jak mi vlastně zní. Jako dobrý a nebo špatný nápad? ,,Můžeš si nechat říkat, jak budeš chtít, je to na tobě." Já o tomhle výběru mohu říci své. Solian je jméno, které jsem si vybral už dávno. Obměňuji ho po čase, v různých lidských tělech, přece nesmím pořád mít to stejné jméno a tak ho střídám s jinými. Záleží, kde zrovna žiji a s jakým tělem se prezentuji. I když, uznávám, toho je vskutku lahodné. Příliš krásné na to, abych zabil jeho původního majitele. Ten mladík nejspíš žije někde v mé bývalé zemi dál.

,,Na, jez." Přikývl jsem a podal mu další plnou misku. Půjde spát umytý, voňavý a najedený, co víc mu chybí ke spokojenosti? I když, co já vím, třeba hadu zde v tomto malém příbytku něco chybí?
,,Máš vše, co potřebuješ?" Zeptal jsem se ho ihned, jak mě napadlo, že by mohl být nespokojený. Možná je jen příliš zdvořilý, než aby si postěžoval? A nebo se rozkoukává, třeba mu časem dojde, že jeho tělo něco postrádá.

,,Ne, to není normální, Jerome..." Zakroutil jsem hlavou a zkusil znovu použít to nové jméno. ,,Líbí se mi. Zní dobře." Uznal jsem. Je to hezké jméno. ,,Jerome a nebo Jeremiah... třeba pak nějakou verzi začneš časem preferovat. Každopádně, abych ti odpověděl... Různí lidé měli různá božstva, různé skupiny mocných tvorů, které uctívali a nebo se jich báli. Jenže jednou přišel Bůh beze jména, ten, který s pomocí svých andělů svrhl všechna ostatní božstva. Někteří zemřeli, jiní byli uvězněni a velké množství žije zde, v lidském světě. Nejrůznější tvorové, podobní tvému usudu i úplně jiní. Já kdysi patřil do mocného božstva, vlastně jsem byl tím nejvyšším." Vysvětlil jsem mu. Na chvíli se mohl všimnout zaplátí ohňů v mých očích, když jsem zavzpomínal na svůj sluneční vůz. Jiskerné oči ale pak změnily svou barvu do ruda, když jsem zapřemýšlel nad svou obživou.
,,Nejmenuji se Solian. Mé jméno je Huitzilopotchli, býval jsem nejvyšší bůh kmene Aztéků, vládce slunce, ohně, války a ochránce ptactva." Natáhl jsem před něj svou ruku a nechal ji se rozhořet. Byla to jen má dlaň, neudržel jsem se, chtěl jsem mu to ukázat. Rád se chlubím se svými schopnostmi a jemu mohu, on se tomu nebude divit tolik jako lidé.
Po chvíli jsem plamen nechal zase zmizet a sledoval jsem jeho reakci. ,,Co se týče toho peří... Můžu ti to ukázat, když natáhneš ruku..." Vyzval jsem ho s drobným úsměvem. Nemyslím si, že by mi chtěl ublížit, věřím mu a proto mu mohu ukázat ještě menší podobu sebe, než je tato.

 
Thór *Chris Hemsworth* - 13. června 2021 20:06
bf15b48b90ac54d5fcc2fa5e8621babc2932.jpg

CO DÁL?

Sif




"Promiň". Popotáhnu když mi Sif setře slzy a dáv@m se do kupy. Žádná slabost, žádné slzy. Teď bych měl být silný. Doufám jen, že si uvědomuje čím vším sem musel projít. Sám si nepamatuji kdy sem brečel naposledy.

"Ano.. Nemusíš se bát, už není jako dřív. Sigyn a možná i trochu společná práce, ho změnila. Věřím mu". Vím že pro ni bude těžké něčemu takovému věřit, ale je spousta věcí na které si Sif bude muset zvykat.

Najednou nastává ticho a pro mně velmi nepříjemná situace. Na mou otázku Sif neodpověděla. Skoro mi to přijde, jako by měla Stockholský syndrom, nebo tak něco. A nebo.. Nebo k tomu mizerovi opravdu něco cítí. Měl sem ho probodnout tou dýkou! Pohladit se nechám, ale políbit už ne. Otočím hlavu tak abych se Sif nedíval do očí, pustím její ruku a vstanu.


"Nevím, chvíli sem byl mimo.. Možná Matet, moje kamarádka. Nejspíš doktor a Mne.. Mno.. Ženská díky které sem se s tebou mohl spojit a přivézt tě zpět". Odpovím na její dotaz a dojdu ke dveřím které otevřu. Všichni mohou dál, pokud budou chtít.


Já sám se dívám po Serqetovi. Pokud ho najdu, řeknu to přímo jemu, pokud ne, tak se skloním k Matet a zašeptám. "Chtěl bych mluvit s Imhotepem a Serqetem. Jestli by je šlo sehnat, byl bych ti vděčný". Nemusí to být hned teď, asi bych měl být ještě chvíli se Sif.. Ale mluvit s nimi chtít budu.
 
Sif *Sofia Garner* - 13. června 2021 19:24
sif_gb9312.jpg
Můj milý
~Thór~

Setřela jsem mu slzy s tváře. Normálně neplakal. Vždy se tvářil, že mu na světě nemůže nic ublížit. Takhle jsem ho viděla poprvé. Musela být pro Thóra velká rána, když jsem najednou zmizela.

Jen kdybych si vzpomněla, co se po boji v Asgárdu stalo. Byla jsem trochu na vážkách, jestli jsem náhodou nebyla poražena a na nějakou dobu jsem opravdu zmizela a objevila se teprve nedávno.

"Loki?" povytáhla jsem obočí. S jeho ženou Sigyn jsem si měla co říct, ale co mi provedl, tak jsem ho prostě neměla v lásce. Informace, že tady byl společně s Thórem, mě dost překvapila a znejistila. Doufala jsem, že mého manžela nějak netahá za nos, aby mu později vrazil nůž do zad.

Pak mi řekl, že Roman je ve skutečnosti Romaniel, anděl, co mě držel, abych se do něj zamilovala, a pak mi položil otázku, na kterou jsem nedokázala odpovědět. Dívala jsem se na něj a nebyla jsem schopná slova. Jestli k němu něco cítím? Sice jsem si vzpomněla, že je Thór moje velká láska, ale Roman... Romaniel tu pro mě byl a jako Sofia jsem jej bezhlavě milovala. Jestli to přetrvávalo doteď, musela bych se s ním setkat. I přesto, že mi řekl, že je jeden z andělů, byla jsem na vážkách.

Zvedla jsem ruku, abych jej pohladila po tváři. "Vím, že miluju tebe, jak tomu bylo vždy," nedokázala jsem mu na otázku přímo odpovědět. Pokud mi to dovolil, tak jsem ho políbila na rty. Znala jsem Thóra a mohla jsem mu dost polechtat jeho ego, ale doufala jsem, že mě pochopí.

Pak jsem se odtáhla a podívala se ke dveřím. "Kdo všechno čeká na té chodbě?"
 
Jörmungandr *Jerome* - 13. června 2021 19:13
jormungander347.jpg
Tom a Jerry jdou, k nám teď s náladou...
~Huītzilōpōchtli~

Kouření mi příliš nevonělo, ale pokud mu nevadilo, tak jsem ho přitom nechal. Tento svět jsem zatím neznal natolik, abych mohl poučovat. Nebyl jsem si jistý, zda seveřané kouřili něco podobného. U námořníků jiných národů jsem věděl, že určitě vyfukovali dým, a když jsem narazil do jejich lodě, tak jim kouřivo spadlo a nejednou se stalo, že žhavé uhlíky podpálily pytle.

"Džery?" povytáhl jsem obočí. Chápal jsem, že by na mě na veřejnosti nechtěl volat mým celým jménem. Pak jsem se podíval na knihu, kterou jsem předtím četl a poklepal na jméno. "V knize tam má někoho, kdo se jmenuje Jerome, ale taky mu říkají Jerry," navrhl jsem. Pak jsem si všiml, že na přebalu je jméno Jack, a to jsem pokrčil rameny. Nějak jsem se nechtěl zabývat, jak přesně mi bude říkat. Jerome, Jerry, Jack, Jor... rovnou jsem si mohl nechat všechna tahle jména.

"Dal bych si," přikývl jsem, když mi nabídl ještě přídavek. Pak jsem se trochu zastyděl, že jsem se ho na nic neptal, ale spíš jsem měl obavy, že bych jej tím urazil? Když mě takhle pobídl, že můžu, tak jsem přikývl. "Chtěl jsem se zeptat, kdo přesně jsi. Měl jsi ve vlasech pírka. To je u lidí normální nebo to je jen tvoje výjimečnost?"
 
Kurent "Cal" - 13. června 2021 18:50
kurent21903.jpg
Tvoříme armádu
~Dionýsos + Her-Ur~

"Nechám vám připravit pokoje," ujistil mě, že jsme zde vítání. Měl jsem mu chuť ještě říct, že nám bude stačit jeden, ale nebyl jsem si moc jistý, jak moc by byl Dionýsos sdílný a zda by mu to nakonec nevadilo. Měl jsem nutkání mu položit ruku na stehno, abych mu alespoň dal najevo, že bych rád s ním strávil více času než jen takhle. Zatím se toho stalo tolik, že jsme neměli chvilku se více poznat a nebo jsme měli plnou hlavu baru, výbuchu, Savery.

Nicméně stihl promluvit dřív než já a docela dost se zajímal o to, co tady Hórus buduje. Že by měl zájem se přidat? Vždyť vypadá tak... křehce.

Hór hned reagoval: "Když nás začali andělé lovit, chtěl jsem vytvořit něco jako domobranu, ale časem se jejich únosy začaly stupňovat a objevují se i útoky. Kdyby se nám podařilo nějak proniknout do jejich Stříbrného města, kde podle Iseut drží bohy a podařilo by se nám je osvobodit, pak bychom mohli rovnou zaútočit a přinutit je, aby nám dali pokoj," na chvíli se zamračil a já získal dojem, že není zastánce, abychom opeřence vybili.
"Zatím to vidím jenom tak, že se pár bohů vydá na průzkum. Máme dokonce dobrovolníky, protože tam drží někoho, koho chtějí zpět. Není mým cílem zabíjet každého opeřence, na kterého narazím. Chci jen přimět Michaela, aby přestal nebo pokud mi nedá jiný důvod, pak..." odmlčel se.

Skousl jsem si ret. "Ti dobrovolníci jsou kdo?"
"Thór a Loki," odpověděl a já povytáhl obočí. Netušil jsem, že máme na naší straně rovnou boha hromů. "Hm, a víš o někom z Dionýsova panteonu?" zeptal jsem se, protože tu z tohoto důvodu přece jen byl taky.
"Nic moc. S Thórem a Lokim byl myslím Hádes. Zeptejte se na to někoho z nich. Doporučuju se teď ptát Lokiho, protože Thór má teď plné ruce práce. Ráno bych vás seznámil, pokud souhlasíte."
 
Thór *Chris Hemsworth* - 13. června 2021 18:45
bf15b48b90ac54d5fcc2fa5e8621babc2932.jpg

ZPĚT V REALITĚ

Sif




V jednu chvíli sem čekal zda dostanu facku. Na jednu stranu by mně to nepřekvapilo, na druhou.. pěkně by mě to štvalo. Facka se však nekoná a místo toho je něco, na co sem čekal takovou dobu. Sif.. Konečně jsi zpět. Spokojeně se usměji když cítím že mi polibek oplácí.

Pevně svou ženu držím a vše se kolem nás mění. Na chvíli jsme na místě které sem myslel ze už snad neuvidím. Být tam doopravdy, asi bych do něčeho praštil. Tohle je místo kde zemřel můj otec. Kde se z něj stal "prostě Ódin".


Naštěstí nezůstáváme dlouho. Nepříjemný pocit temnoty nahrazuje světlo a nádech. A pocit že něco držím. Někoho. Pomalu se posadím a když slyším hlas mé ženy, tak se spokojeně usměji. Fungovalo to.. Kašlu na to jestli mně někdo uvidí nebo ne, se slzami v očích obejmu svou ženu. "Sif.. Konečně.. Konečně". Držím ji, nasaji vůni jejích vlasů a užívám si její blízkost. Ani nevnímám odcházející Matet.


Až po chvíli se odtáhnu. "Tak dlouho sem tě hledal. Nemůžu uvěřit že jsi zpět". Políbím její sladké rty a pohladím ji po vlasech. "Stalo se toho tolik.. Spojil sem se s Egypťany.. Neuhádla by jsi kdo je Loki". Zasměji se a chvíli se na ni jen tak dívám, dávám jí čas na vzpamatování. Stále však držím její ruku.


"Asi by jsi měla vědět.." Začnu po chvíli. "Nepřestalo to. Stále jsme ve válce s anděly.. No a Roman, nebo tedy spíše Romaniel, je jedním z nich. Unesl tě, vymazal ti paměť a snažil se tě přesvědčit aby jsi se do něj nejspíše zamilovala a přidala se k nim". Zamračím se a na chvilku se odmlčím. "Žije, ale je pod zámkem". Zadívám se jí do očí. "Ty.. Ty k němu něco cítíš?"
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2021 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.20877480506897 sekund

na začátek stránky