Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1397


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 29. října 2020 17:34Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 30. října 2020 21:43 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 26. října 2020 21:52Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je offline, naposledy online byla 31. října 2020 16:07Hádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 26. října 2020 21:52Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 09. června 2020 14:37Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 24. října 2020 15:57Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 26. října 2020 21:52Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 30. října 2020 21:43Dionýsos *Otec Dennison*
 Postava Kurent "Cal" je offline, naposledy online byla 26. října 2020 21:52Kurent "Cal"
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 30. března 2019 09:46
loki94861.jpg
Tradiční výměna názorů
~Thór + Hela, Matet~

Měl jsem toho ještě spoustu na srdci a nejraději bych to všechno blonďákovi vpálil do obličeje, ale Helin pláč mi to nedovolil. A takhle to dopadlo vždycky. Bylo jedno, jak dobře jsme spolu vycházeli. Vždycky to skončilo obviňováním, že já jsem něco zatajil, že já jsem zase něco udělal a prostě za všechen chaos na světě můžu jenom já. Navíc mě štvala myšlenka, že si Thór myslel, jak mu musím se vší povinností všechno sdělit. Hovno musím. A navíc jsem na ta jablka absolutně zapomněl a na bytě se toho nacházelo víc než jenom ta jabka. Třeba ten meč, co našla Sigyn.

Když Thór vpustil Matet, zavřel jsem oči a počítal si do sta, abych se trochu uklidnil. Naštvalo mě to. Svým způsobem bych Thórovi svěřil svůj život a ani bych nemrkl, ale jinak mě absolutně vytáčel. Aspoň Hela přestala plakat a jenom popotahovala.

Matet se usmála a vysekla krátké pukrle. "Díky. Je mi lépe a vlastně klidně můžu do akce," došla k lůžku.
Thórova otázka a odpověď na ní mě velmi zajímala. Matet byla poslední, kdo Sigyn viděl, než zmizela.
"Byl to chaos," sedla si na kraj lůžka. "Proměnila jsem se ve štíra, abych udržela anděly dál od bohyně. Naštěstí písečná bouře mi nevadila, protože jsem v tom v podstatě vyrostla."
"Jo a málem si sejmula Sigyn ocasem," nedokázal jsem si odpustit poznámku. Celý já.
Nic si z toho nedělala. "Za to se omlouvám. Bylo tam docela těsno," pokrčila rameny a pokračovala: "A díky tomu, že jsem se nemohla moc hýbat a přiznávám, že bych v lidské formě udělala víc než jako obrovský štír, jsem si nevšimla, že se andělé dostali za mě a pak si už jenom pamatuju, že Sigyn něco křičela a pak nastala tma," žmoulala v rukou lem mé přikrývky. "Normálně se tak rychle nepoložím, ale jako by věděli, že tam s vámi jsem," přelétla po všech očima.
"Že by jim to někdo řekl?" podivil jsem se. "Všichni jsme byli v pohybu a nikdo z nás by nezradil druha. Ani já ne," dodal jsem, kdyby Thór chtěl něco poznamenat. Měl jsem stejný důvod jako on opeřence nesnášet.

"Takže nevíš, kdo přesně Sigyn unesl," zeptal jsem se, ale předem znal odpověď.
"Ne, ale určitě někdo z andělů, kteří na mostě byli. Je mi to líto, Loki. Kdybych mohla tak..."
"Tak bys stejně nic nezmohla," přerušil jsem ji. Byla to vina nás všech, co se Sigyn stalo a vinit Matet bylo jako vinit jednoho člověka za globální oteplování. "My ji najdeme," snažím se znít sebejistě, ale moc mi to nejde. Mám o svou ženu starost.

Matet se zjevně ulevilo. I já dokážu být někdy nad věcí a neplivat kolem sebe jed. Překvápko. A vlastně jsem se cítil jinak, než v posledních dnech, kdy mě runa neustále svědila a vyvolávala pouze černé myšlenky.

"Uhm," upozornila na sebe štírka, "nemohla jsem neslyšet tu vaši hádku. Sice jsem moc nepochytila, proč jste se hádali, ale nebylo lepší nechat všechny rozepře stranou a soustředit se na spojenectví?"
 
Thór *Chris Hemsworth* - 29. března 2019 20:16
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

HÁDKA
Loki, Hela, Serqet, Matet




Výmluvy.. Samé výmluvy! Co jiného sem od něj mohl čekat? Prosil se ho někdo o pomoc? Né! Potřeboval sem Matet a né jeho! A co fakt, že sem na Helheimu zachraňoval zadek jeho dceři a synovi? Že se teď starám o něj a jeho druhého syna?! To pro něj nic neznamená? Byl sem pěkně naivní, když sem si myslel, že by ten nabubřelej trouba mohl projevit trochu vděku! Jasné, ztratila se mu žena, ale já tu svou neviděl skoro tisíc let! Ani nevím jestli je Sif ještě naživu...


No nazdar.. Teď ještě Hela začíná brečet. To nám tak chybělo. Posadím se na židli k tomu stolku a musím se opravdu držet abych ho nerozmlátil na třísky. Hlupák Thór.. To mám za všechnu svou dobrotu. Nebýt takový blbec, tak se teď seberu, nechám Lokiho ať se o sebe postará sám a jdu se pustit do nějakých andělů. Co já tu vlastně sakra dělám? Rád sem Nárvimu a Hele pomohl, ale teď mi začíná připadat, že tu jen ztrácím čas!


Vydýchávám to a snažím se uklidnit, když v tom se otevřou dveře a dovnitř vstoupí Matet. Vypadá mnohem lépe, než když sem ji viděl naposledy. "Samozřejmě že ne.. Pojď dál". Řeknu jí s trochu nuceným úsměvem. "Rád tě zase vidím. Vypadáš mnohem lépe než posledně". Je dost věcí které bych s ní rád probral, ale teď.. nevím, jako by mi slova nešla z úst. Mám sucho v krku a pořád je tu cítit jisté napětí.


"Takže.." Pronesu nakonec. "Když už se cítíš lépe.. Jak to bylo na tom mostě? Co přesně se stalo?"
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 29. března 2019 19:51
loki94861.jpg
No tak pardon!
~Thór~

Jeho reakce je přehnaná a mně leze na nervy. Nebýt Hely a mé neschopnosti se normálně hýbat, určitě bych stál dávno na nohou a propaloval božského hromotluka pohledem.
"A kdy jsem ti to sakra měl říct?" vrátím mu stejnou mincí. "Nejdřív ti zachraňujem prdel na mostě," neřešil jsem detaily, jako že jsme se nakonec zachraňovali navzájem, "a potom mi unesli mou ženu, takže si laskavě to svoje skrýváš něco přede mnou nechej pro sebe! Nějaká zpropadená jabka jsou poslední, na co bych v téhle debilní situaci myslel," obočí jsem měl pomalu jako Spock. "A neptal ses," dodám ještě.

Celá tahle aféra zapříčinila, že se Hela rozplakala. Spolkl jsem 'vidíš, co děláš' a pokusil se jí zklidnit mírným houpáním podobně, jak jsem to kdysi dělal u Váliho a Nárviho.

"No tak," snažil se do toho ještě nějak vmísit Serqet, ale zachoval chladnou hlavu, využil únikové strategie se slovy: "Tak já ji teda přivedu," a byl pryč. Ticho, které nastalo, by se dalo krájet. Hela poplakávala a neustále střídala pohled mezi mnou a Thórem. Z něho cejch strejda už nedostanu.

Ozvalo se mírné zaklepání a hned na to vstoupila Matet. Měla na sobě obyčejné džíny a volnější triko. "Neruším?" zeptala se. Nejspíš ji Serqet popsal, co se tu stalo.
 
Thór *Chris Hemsworth* - 29. března 2019 18:20
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

JABLKA.. ON MÁ TY BLBÝ JABKA?!
Loki, Hela, Serqet




Sem si tím zcela jistý. Pokud Andvari dal tu runu na Lokiho, tak určitě bude vědět jak ji i odstranit. Možná že ji nedal na Váliho, ale to nevadí, mně se to zdá být dost podobné, takže by v tom neměl být problém. Teď jen toho malého skřeta najít a máme po starostech. Pohled mi sjíždí z Hely na Lokiho a když on znovu promluví, tak mi začne cukat v oku. "Se Sygin ta jablka máte?" Zopakuji tiše a ruce se mi začnou svírat v pěst. "Se Sygin ta jablka máte??!!" Zopakuji znovu, tentokrát možná o trochu hlasitěji než sem měl v úmyslu.

Teď sem teda opravdu naštvanej! On nějak získá všechna naše zbývající jablka a zapomene se o tom zmínit? Sakra! To je teda pořádnej kopanec do kulí! Nemít Loki u sebe Helu, tak bych ho asi pořádně praštil. "Napřed Andvari, teď ta jablka.. Skrýváš přede mnou ještě něco, co by nestálo za zmínku?!" Zeptám se, stále docela viditelně podrážděný. "Kolik jich máš? A kde si je vůbec vzal, ty hade? Potkal jsi někde Idunn?" Dodám po chvilce. Hela neHela, jestli řekne že jí je třeba ukradl, tak přísahám, že ho praštím tak, až ho znovu pošlu do hlubokého spánku.


Byl sem tak zabraný do svých myšlenek, že sem si skoro nevšiml co se děje s doktorem. S Helou už sem nějakou chvilku strávil, ale až do teď nepoužívala žádnou ze svých schopností. Takže dokáže někoho znehybnit, jo? Pokud to tak je, pak je dobré na to myslet. Nerad bych ji někdy nějak naštval. Zdaleka ještě nedosáhla svého potenciálu.


Jakmile se Serqet sebere, tak konečně řekne kdo za námi přišel. Matet? Tu sem tedy rozhodně nečekal. Úplně sem na ni zapomněl. Není to ten v koho bych doufal, ale i tak je milé že se o nás zajímá. "Dobře, můžeš ji za námi pustit". Řeknu doktorovi a kouknu na Lokiho. "Teď už by nám aspoň mohla upřesnit jak to bylo na tom mostě".
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 29. března 2019 17:51
loki94861.jpg
Jablko... jablko!!!!
~Thór + Hela, Serqet~

"Neřekl jsem, že Andvari dal runu i Válimu, i když možná máš pravdu, že dokáže dát pryč i cizí," odfoukl jsem si a snažil se tvářit neutrálně, i když mi to trochu nedalo a musel jsem přejet pohledem po Thórovi. Zlozvyk je železná košile a některých gest se prostě nezbavím, i kdyby to myslel jinak, než jsem si představoval já.

Obrázek



Co se týkalo jablek, tak jsem měl úžasnou odpověď, kterou bude chtít Thór určitě slyšet. "Se Sigyn ty jabka máme," pokrčil jsem rameny, jako by se nechumelilo. Nikomu jsme to neřekli a pak se toho tolik stalo, že jsme to absolutně vytlačili z paměti. Tiše jsem si za to zanadával. Mohlo to ušetřit tolik problémů.

Když Serqet uslyšel o jablkách, přál jsem si, abych raději mlčel. Spoušť otázek, která na mě spadla, dokonce vyvolala přání, aby se bolest vrátila. Prosebně jsem se podíval na Thóra a mentálně volal o pomoc. Doktor najednou ztuhl. Zarazil jsem se. "Serqet?" ne, nebudu používat lidská jména, ať se třeba udáví. Znovu jsem se podíval na Thóra, ale tohle určitě nedělal. Pak padl můj pohled na Helu, která na Serqet upřeně hleděla. "Helo, pusť doktora," řekl jsem opatrně. Netušil jsem, jaké schopnosti Hela měla. Na Hellheimu jsem moc často nebyl a dokázal bych to spočítat na prstech rukou. S Helou jsem se osobně nikdy nesetkal.

Malá nakonec zamrkala, což uvolnilo doktora, který málem zahučel na zem. "Wow, to bylo zajímavé," jeho reakce se vymykala všemu, co mi přišlo normální.
"Ah, ta návštěva. Matet se přišla na vás podívat, teda jestli jí to dovolíte. Je už v pohodě a má vůči vám neskrývanou starost."
 
Thór *Chris Hemsworth* - 29. března 2019 17:14
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg
Nespouštěl sem z Lokiho oči. Zatím nic neřekl, ale vypadá jako by přemýšlel, takže sem si jistý, že aspoň něco vědět bude. A také že ano. "Andvari?" Zopakuji po něm překvapeně. Toho prcka sem už samozřejmě viděl, ale bylo to velmi, velmi dávno. Jak se u všech ďasů dostal on k Lokimu? Přemýšlím o tom zda bych ho nemohl nějak najít, když v tom si všimnu Lokiho výrazu. Auuu.. To muselo opravdu bolet. Chvilku sem myslel že by bylo lepší vzít si Helu k sobě, ale nevypadá to, že by mu to nějak vadilo a tak je tedy nechávám být.


"Ty jsi mu ukradl prsten?" Zopakuji poněkud podrážděně. Proč mně to vůbec překvapuje? Za starých časů byl Loki pořádný dareba. Teď už se možná trochu změnil, také kvůli tomu, že neměl moc na výběr. Ale i tak ho zdá se může pronásledovat vlastní minulost. Docela mně překvapí, když zjistím, že Sigyn a Loki byli na Asgárdu. Pustina? Copak nestačí že takřka všechny naše lidi povraždili, museli tam ještě k tomu všechno znesvětit? Až se mi někdo z nich dostane do rukou, přísahám že mu to dám všechno sežrat, i s úroky. I kdyby to byl samotný Michael, oškubu ho jak slepici!


"Vlastně ano.. Možná, že by pomohlo jedno z našich jablek. Idunn by je tu měla na Midgardu někde mít. Ale kdo ví, kde ona je... Spíše bych byl pro, aby jsi mi ukázal kde najdu Andvariho. Já už bych ho donutil, aby vám ty runy odstranil". Kolikrát sem byl v situacích kdy mi šlo o život a vždy sem se z toho nějak dostal. Nějaký skřet či trpaslík mi strach nenažene! I když udělal tohle Lokimu a Válimu.


Než stačím ještě něco říct, tak se konečně objevuje doktor. Všimnu si Lokiho zmateného výrazu. "Dle všeho tu raději používají lidská jména". Pokusím se mu aspoň trošku vysvětlit to doktorovo oslovení. Nechám Serqeta aby se představil a pak pozorně poslouchám co za zprávy to má. Dobře, aspoň že tak.. Evidntně to ani Váliho zcela nevyléčilo, ale aspoň že už je v klidu a nesnaží se si rozdrápat ruku. Předtím opravdu nevypadal moc dobře.


Doktor sdělí i tu druhou zprávu a já nějak nechápavě kouknu na Lokiho. "Jakou návštěvu?" Zeptám se. Kdo by za námi mohl jen tak přijít? Forseti? Ten se mi měl prvně ozvat, až pak pro něj pošleme Garmra. Návštěva.. To zrovna teď nezní moc dobře, ale i tak bych rád věděl o koho se jedná. "Mám vzít tedy Lokiho a půjdeme se na tu návštěvu podívat a nebo ho či ji, zavedeš k nám?" Pronesu ještě k Serqetovi. Zrovna teď bych raději řešil tu situaci s Lokim, ale aspoň podívat bychom se mohli. Kdo ví, možná to bude někdo, kdo by si s naším problémem věděl rady.
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 29. března 2019 16:36
loki94861.jpg
WALL-E
~Thór + Hela~

O Ambrózii jsem něco slyšel, ale moc do podrobna jsem to nestudoval. Filmy a tak. V těch je toho plno a když vezmu v potaz film Thor, tak ani těm informacím moc nevěřím. K ledovým schopnostem mám zatraceně daleko a říkat mi, že jsem vlastně otec animované postavičky Elsy je urážející.

Obrázek



Vyslechl jsem si Thórovo vyprávění, jak jsem se tady dostal. Informace o Váliho runě mě překvapí. Povytáhnu obočí. Tak proto je proti mě tak vysazený. Nemůžu říct, jakou má jeho runa přesně účinek, kterou do ní vložil její stvořitel. A kdo to mohl být? Určitě někdo z našeho panteonu. Álf? Jiný skřet? Někdo z bohů?

Celou dobu jsem měl Helu na klíně a nechal ji, aby si hrála s mými prsty. Je to docela změna, když nemusím potlačovat nutkání ječet bolestí. Tlak na hrudi nezmizel. Měl jsem dojem, že ambrózie měla za úkol potlačit bolest, ne odstranit problém.

"O Váliho runě nemám tušení," opřel jsem se pohodlněji a trochu sebou cukl, jako by si umrtvená runa dožadovala pozornosti. Jak dlouho ambrózie bude ještě působit? "Ale k té svoji jsem přišel kvůli skřeta Andvariho," přejel jsem se volnou rukou přes hrudník při čemž to Hela brala jako signál na hru a skočila mi na ni. Dopadla rovnou na runu a já na chvíli zavřel oči a počítal do deseti.
To přežiješ, pomyslel jsem si a usměrnil malou, aby mi neležela na bolestivém místě. "Pamatuješ si na něj? Tak nějak jsem mu ukradl prsten, který jsem pak dal Sigyn k zásnubám," lehce jsem se ušklíbl. Chtěl jsme pro ni něco cenného a Andvaranaut mi přišel jako skvělý nápad. "Nějak se dozvěděl, že jsem to byl já a našel mě, když jsem byl u Sigyn. Museli jsme pro ten prsten až na Asgárd," zalesklo se mi v očích. "Je to pustina," vzpomínky na to místo nebyly příjemné. Vynechal jsem to, že to byl Sigyin nápad si prsten nechat a dát skřetovi iluzi. A pak to takhle dopadlo. "Nedodrželi jsme lhůtu a tohle mi udělal."

"Kdybych věděl, jak se té runy zbavit, udělal bych to," podotkl jsem skutečnost, která mě štvala celou dobu. "Tady nepadly nějaké nápady?"

Pokud chtěl Thór něco říct, vešel dovnitř muž, který ve mě evokoval rozporuplné pocity. Nebyl jsem si jistý, zda se dívám na muže nebo ženu arabského vzhledu. Dobře, egyptského. Když na mě upřel oči, jako by se mnou koketoval. Ode mě si vysloužil zúžení víček.
"Tome, vítej mezi bdělými," měl veselý tón, který mě tak trochu přiváděl k šílenství. Podíval jsem se na Thóra, co to Tome mělo znamenat. "Už jsme se setkali, ale jak je vidno, nic si nepamatuješ. Nadir Saqqaf neboli Serqet," mírně sklonil hlavu.
"Nesu dvě zprávy," mluvil rychle a jeho vykoulené oči neustále přeskakovaly ze mně na Thóra či Helu. "Váli se uklidnil a naštěstí smích nebyl vedlejším účinkem jako u tebe. Ale mám dojem, že spíš vrčí. A ta druhá zpráva," usmál se od ucha k uchu. "Arthur vzkazuje, že tu máte návštěvu."
 
Thór *Chris Hemsworth* - 29. března 2019 14:53
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

KONEČNĚ PŘI SMYSLECH
Loki, Hela




Tak se zdá, že můj plán jak zabavit Helu je úplně k ničemu. Lokiho smích jí evidentně přijde mnohem zábavnější. Né že by mi to tedy přidávalo na klidu, ale nechávám ji být. Lepší než kdyby začala brečet. Po chvilce se aspoň stalo něco, v co sem doufal celou dobu. Loki na mně promluvil. A kupodivu celou, souvislou větou. No konečně.. Přijdu k němu blíže a s úlevou se pousměji.

"Slyšel jsi o Ambrózii? Nějaký božský lektvar, něco co používali Řekové. Nevěděli jsme si s vámi rady, tak sme museli zkusit aspoň něco". Řeknu vlastně popravdě a pořádně si Lokiho prohlédnu. Nevypadá že by sebou chtěl nějak škubat či rvát za popruhy a tak myslím nebude vadit, když ho uvolním. Rozvážu mu tedy pouta a pokud bude chtít, tak mu pomohu posadit se.


Skřeta? Podivím se nad tím co Loki řekl. Že by přeci jen tušil jak k té runě přišel? Tiše si povzdychnu a dojdu k malé Hele. Vezmu si zpět mobil, ji vezmu do náruče a donesu k Lokimu, kde ji posadím k němu na lůžko. "Nuže od začátku.. Ten štír nás přenesl z mé chaty ke Starkovi. Přesněji do nějaké místnosti, kde je jakýsi artefakt. Ten má odhalovat skryté hrozby. Má dýka se ukázala být v pořádku, ale stalo se něco s tebou a s Válim". Začnu pomalu aby to Loki stíhal vnímat. Dám mu chvilku a pak pokračuji.


"Daly vás na pokoj, ale Váli vypadal že je na tom hůř než ty, dokonce se málem přeměnil. Mně napadlo že by jsi mohl něco vědět a tak jsme vás prozatím oddělily... Jde o to, že ty máš na hrudi runu nauthiz. Váli má na ruce runu tiwaz. Podle toho co se nám podařilo zjistit, to vypadá, že vás dva někdo proklel. Bohužel nevíme kdo a ani jak vás toho zbavit. A tak jsi dostal tu ambrózii, v naději že se ti aspoň na chvíli vyjasní v hlavě a budeš nám moci nějak poradit.


Jak vám dvěma máme pomoct? Zda se jde těch run nějak zbavit?"
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 29. března 2019 11:59
loki94861.jpg
Ambrózii už nikdy
~Thór + Hela~

Toho slintajícího idiota mu dám sežrat. Bohovéžel reakce na to byl jen další smích. Zatnul jsem zuby a přidušeně se snažil potlačit další návaly smíchu. Vzdal jsem to ve chvíli, kdy mi bolestivě puklo v uších, a tak nezbývalo nic, než čekat, až to samo přestane.

Hela byla mým stavem fascinována víc než tím, co ji Thór pouštěl na mobilu. Dokonce se k tomu sama přidávala, což mi moc nepomáhalo a nutilo se smát dál. Ale po nějaké době jsem cítil, že smích pomalu ustává. Ještě jsem se párkrát zachechtal a zůstal unaveně ležet.

Pak jsem natočil hlavu k Thórovi a všiml si jeho výrazu. Nebyl jsem si jistý, co přesně v jeho tváři číst. "Ta pouta už nebudou nutná, ne?" zacloumal jsem rukama a vydechl. Bylo to jako sen. To, co mi dali, působilo na mou mysl jako povlak tišící všechny neduhy. "Co to sak..." zarazil jsem se, protože jsme tu měli malou Helu, "uhm, bylo?"

Jestli mi Thór uvolnil pouta, tak jsem se posunul nahoru a posadil se. Položil jsem si ruku na hruď, která sálala teplem, a když jsem se podíval, co to tam přesně mám, nestačil jsem se divit. "Jestli toho skřeta najdu," zavrčel bych, kdyby mi to moje štěstím obestřená mysl dovolovala. "Vysvětli mi, jak jsem se dostal do téhle situace," požádal jsem Thóra, a chvíli jsem přemýšlel a ještě jej požádal o další laskavost. "Podáš mi Helu? Prosím?"
 
Artemis *Alyss Ellery* - 29. března 2019 11:43
artemis_alyss28072.jpg
Áres!?
~Athéna, Áres + Apollón, o kterém ví jen Áres~

Když vyslovila jeho jméno, hrklo to ve mě a málem jsem přepadla přes okraj, když jsem se snažila rozpoznat postavy pod námi. Jen díky svému umu držet rovnováhu téměř v jakékoliv situaci, pokud do mě někdo zezadu nedrcne, jsem se udržela na místě a nepoznala tak náruč temné propasti. Ještě tohle by mi chybělo.

Byla to náhoda nebo nás něco opět svedlo dohromady? Podmínky byly mizerné a vůbec. Sice jsme na sebe viděli, ale přitom byli tak daleko a nezdálo se mi, že by nás Áres poznal. I když jsem si to spíš domýšlela, protože na takovou vzdálenost jsem nebyla schopná poznat, jak se tváří.

"Musely bychom se vrátit," kývla jsem směrem k mostu, ale na druhé straně to stále vypadalo jako při zemětřesení. "Což nepřipadá v úvahu," klekla jsem si a vykoukla nad propast, jestli neuvidím nějaký výběžek pod námi. Nic mě nenapadlo, jak ty dva dostat na svou stranu. Připadala jsem si absolutně bezmocná.

"Vidím pod námi další cestu, ale nevím, jestli tam ústí nějaká chodba. Jedině to slézt dolů?" natočila jsem k Athéně hlavu. Netušila jsem, čeho tím dosáhneme, ale alespoň bychom byly blíž a snad už mohli nějak komunikovat.

"Wow, vy záříte," ozval se za námi ženský hlas, až jsem naskočila a opět jsem málem skončila v hlubinách Tartaru. Otočila jsem se prudce s bleskurychle vytaseným nožem. Blondýna s úžasně modrýma očima a tvářičkou, kterou by jí záviděli staří i mladí. Vypadala nevině a v bílých šatech, které posilovaly představivost, co má pod nimi, se na nás dívala s lehkým úsměvem. Musela si uvědomit, že nevíme, kdo je. "Afrodita," sladce se usmála. "Celý Tartaros je na nohou kvůli vám. Artemis a?" podívala se na Athénu. Nebyla jsem si jistá, proč ví kdo jsem a u Athény ne, ale teď bylo přednější vyřešit, co se to sakra děje. Jaký povyk?

"O čem to mluvíš," postavila jsem se a pro jistotu jsem se dotkla její paže, jestli nelže. Opravdu to byla bývalá milenka mého chlapa. Vážně o Áreovi mluvím jako o svém příteli?
"Brána se otevřela a je stále otevřená," vysvětlila bohyně lásky a krásy. "Něco ji takhle drží. Thanatos se může zbláznit," zachichotala se. Další z nás a tady?

Stále mi však nebylo jasné, jak se sem dostala. "Tak dobře," schovala jsem nůž. "Co tu děláš? Celou dobu jsme nenarazili na živáčka a najednou se tu objevíš... odnikud."
Afroditin smích zněl jako zvonečky. Pokud jsem ji nepřiměla mluvit, tak Athéna ano.
"To tvůj bratr mě sem zavedl," její odpověď byla ještě víc nesmyslná, než jsem čekala. Pak ukázala směrem k Áreovi a muži, kterého u sebe držet.
Ne, zavrtěla jsem hlavou. Ten druhý byl Apollón?

Afrodita přistoupila k Athéně a zpoza zad ji podala lano. Ne, neptejte se mě, kde to celou dobu měla. "Určitě vám přijde vhod a," než předala provaz, "slibte mi, že mě odsud dostanete taky."
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.19177103042603 sekund

na začátek stránky