Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1577
Hraje se Denně Omezená aktivita cca do 3.10.2021...  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 23. září 2021 13:06Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 20. září 2021 7:46 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 24. září 2021 15:15Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 20. srpna 2021 11:20Seth *Sebastian Light*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 24. září 2021 15:15Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 25. září 2021 9:48Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Amitiel *Lisa Grey* je offline, naposledy online byla 26. září 2021 22:14Amitiel *Lisa Grey*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 24. září 2021 15:15Sif *Sofia Garner*
 Postava Heimdall *Rick Mardall* je offline, naposledy online byla 26. září 2021 23:13Heimdall *Rick Mardall*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 20. září 2021 7:46Dionýsos *Otec Dennison*
 Postava Kurent "Cal" je offline, naposledy online byla 24. září 2021 15:15Kurent "Cal"
 Postava Huītzilōpōchtli *Solian Flamesco* je offline, naposledy online byla 26. září 2021 23:35Huītzilōpōchtli *Solian Flamesco*
 Postava Jörmungandr *Jerome* je offline, naposledy online byla 24. září 2021 15:15Jörmungandr *Jerome*
 
Artemis *Alyss Ellery* - 11. dubna 2019 20:22
artemis_alyss28072.jpg
Záchranné svěšení na laně
~Athéna, Áres na vlásku + můj bratr a moje sokyně v lásce~

Pokud nastane možnost si na chvíli oddechnout a poklábosit si, zeptám se Afrodity, jak je možné, že mě poznala a Athénu ne. Poznat mě nemohla a přesto věděla, že se v této podobě ukrývám. Můj pohled na chvíli zamířil k Áreovi. Že by on? Nechtělo se mi přemýšlet, jestli s ní něco měl. Zároveň jsem chápala, že mužský má potřebu si někdy vrznout, a pokud neměl žádnou naději dostat se odsud, nic mu nebránilo se vrátit k jeho bývalé.

Afrodita křečovitě držela lano a propalovala Athénu pohledem. Bohyni lásky jsme ani jedna nikdy nemusely. Její parfémy byly cítit na míle daleko a myslela si, jak je dokonalá. Přitom ji vždycky chybělo jedno. Respekt druhých. Všichni ji měli za dámičku, která si motala druhé kolem prstu jen díky svému šarmu. Působila na mě stejně i v tuto chvíli. Musela si najít něco, čím nás přiměje říct ano. Kdyby se bez vyhrožování, že nám nedá lano, zeptala, naše odpověď by byla s nejvyšší pravděpodobností ano. Afrodita to neuměla.

Kdyby Afrodita nedržela lano, mávla by rukou. Alespoň jsem si všimla jeho nepatrného tiku. "Thanatos? Ten si tu vydobyl svoje malé království a nehne se odsud. Kdyby vědět, že vás žádám o pomoc, zamkl by mě v nejhlubší jámě," nejspíš usoudila, že ničeho nedosáhne držením lana, a tak jej pustila. "A mluvila jsem o bráně, kterou jste prošly," dodala nechápavě.

Nevzpomínala jsem si, že bychom jí nějak prošly, ale u brány jsme byly. To jsem věděla. Dokonce jsme se tam skutálely po schodech. "Dívej," podívala jsem se na Afroditu a snažila se netvářit moc nevraživě, "pomoz nám dostat Área a mého bratra do bezpečí, a potom můžeme odsud všichni vypadnout." Bohyně lásky urputně přikyvovala. "Vím, jak se jim dostat na dosah, a kde bude bezpečno," zářivě se usmála.

Co nám zbývalo než jí následovat. Ani jsem neměla tušení, jak se tu dokázala vyznat, ale sebejistě vybírala odbočky vedoucí do černočerné tmy. Záře mého a Athénina těla kolem sebe vytvářela zlatavou bublinu a dodávala naději, že nejsme ztraceny. Alespoň ne v Tartaru.
Sešly jsme schody a vyšly na římsu hned naproti Áreovi a Apollónovi. Bratra jsem vzhledově nepoznávala, ale on mě nejspíš také nepozná. Nicméně vidět konečně boha války živého a zdravého mě napumpovalo další energií ho z té šlamastyka co nejrychleji dostat. Dostanu vás do bezpečí.

"Můžu lano přivázat k šípu a vystřelit jej na druhou stranu," navrhla jsem a už brala luk do ruky, když se Afrodita zvonivě zasmála. "To lano je magické. Prostě ho držte pevně a o zbytek se postará samo." Povytáhla jsem obočí. Jestli na to Athéna něco řekne, nebudu se jí divit. "Držte? A že bys nám, krasotinko, pomohla?" zavrčela jsem.

Athéna cítila, jak se lano cuká. Sice jsem nechápala, jak mohlo vědět, co chceme, ale jeho konec se urputně snažil dostat na druhou stranu. Nikdo z nás nečekal jeho náhlé rozmotání, když jej Athéna uvolnila. Jen tak tak jsem chytla lano těsně předtím, než se úplně vytratilo na druhou stranu. Sykla jsem, protože mi sedřelo kůži na dlaních. Byla jsem ráda za Athéninu pomoc a zle jsem se podívala na Afroditu prohlížející si nehty. Potáhla jsem lano zpět, abychom jsem si je mohla omotat kolem pasu a naklonila se zlehka dozadu.

Mezitím druhý konec stále pokračoval přes propast a směřoval ke dvojici. Kdo se trochu zaposlouchal, uslyšel by syčivý zvuk. Jakmile lano dosáhlo obou bohů, začalo se jim omotávat kolem pasu, nohou, rukou. Stisklo je k sobě v ne zrovna lichotivé podobě a já si najednou všimla, že Áres má na sobě divné oblečení a bratr skoro nic.

Zobrazit SPOILER
 
Athéna *Annabeth Ness* - 11. dubna 2019 13:05
karlieklossbeautyamfargala20134153.jpg

Fiat lux
~ Já, Artemis, Árés v díře, jeho neznámý společník a Afrodita~



"Vracet se určitě nebudeme," ujistila jsem Artemis, zatímco jsem si mnula bradu a snažila se vymyslet, jak bychom se mohly dostat dolu. Áreův život doslova visel, ale ne na vlásku. Byla jsem tím výjevem natolik zaujatá, že jsem si ani nevšimla jak se má kolegyně málem po hlavě pustila dolů, jako lumík následující stádo.
"Nevím jestli sléz dolů je dobrý nápad, nemáme lano ani..." tok mých myšlenek přerušil cizí hlas, který se nečekaně vynořil jako vlna z moře.

Stejně jako u Artemis, můj první instinkt byl namířit na dívku kopí, protože obzvláště těm, které vypadají nevinně a bezpečně, není radno věřit.
"Athéna," zasyčela jsem na ní poněkud nevlídně, neb mě urazilo, že netuší kdo jsem, ale Artemis poznala. Možná, že na staré kolena začínám být ješitná, ale je to občas těžké, když už pro vás nikdo nestaví chrámy.
Stačilo mi Artemisino slovo, že se nejedná o podvodnici a tak jsem nechala zmizet své kopí a ruce zkřížila na prsou.
"O jaké zatracené bráně to mluvíš?" vyjela jsem na ní možná zbytečně agresivně, protože mě tohle kdo s kým kde za kolik ani v nejmenším nezajímalo. A nejen proto, že jsem chovala zjevné sympatie k Artemis a tím pádem jsem dost nemusela její sokyni v lásce Afroditu.

"To by vysvětlovalo ten blesk," podotkla jsem jakoby se nechumelilo, když Afrodita zmínila, že se tu někde ukrývá Apollón. Ze všech míst zrovna v Tartaru si musím dát Řecký panteon sraz.
No... vlastně to dává smysl.
Není to totiž poprvé.
Dotkla jsem se prsty lana, nicméně Afrodita ho stále pevně držela. Nejspíš se ho nechtěla vzdát, dokud jí neslíbíme, že tady nezůstane. Já jí ale nic slibovat nechtěla - něco na tom celém se mi nelíbilo. Bylo to příliš snadné. Jako nějaká past...
... i když jsem se možná z bohyně moudrosti stala bohyní paranoii.
"A co Thanatos?" zeptala jsem se s úsměvem. "Toho taky bereme sebou?" ironie v mém hlase byla nepřeslechnutelná.
 
Snový průvodce - 07. dubna 2019 10:00
gral_bohu7694.jpg

Jeden z bytů Toma Hiddlestona
~Thór + Matet~

Klíče si musíš vzít sebou, protože to je klasický obytný dům, kde je více bytů. Patro i číslo dveří ti Loki taky napsal. Matet pochodovala za tebou a zvědavě se rozhlížela kolem. Byla zvyklá na domky sestavené z plechu a pokrytých různobarevnými látkami. Život v pouštních zemích si nebral servítky s omítnutými domy a po čase písek barvu z domů docela svlékl. Dokonce být v Londýně ve Starkově sídle bylo pro ni velmi nezvyklé.

Když jste se dostali do jeho bytu, jako by na tebe dýchla stará severská kultura a taky jsi všude viděl známky toho, že zde žije Loki. Všechny zdi byly bílé a kontrastoval mu nábytek z tmavého mahagonu. Když ses rozhlédl, byly tu tři pokoje, kuchyň a koupelna. Na většině poliček stály typicky severské sošky, převážně to byly zkroucení hadi, ale našel jsi i repliku svého kladiva. V obýváku to bylo velmi podobné, jak sis pamatoval z Lokiho sídla na Asgárdu. Měkké kožené pohovky, i když modernějšího stylu, a přes ně měl přehozené bílé kožešiny. Jen si do nich sednout.

Obývák s jídelnou a jídelna s obývákem byly odděleny pouze otevřenou stěnou a z kuchyně bylo možné podávat do obýváku jídlo a nápoje skrz malé okénko. Pokud jsi hned netrefil ložnici, tak jsi prošel koupelnou. Takový přepych sis mohl dovolit i ty sám, takže ti to nemuselo přijít divné. Jenom Matet se fascinovaně rozhlížela a když mohla, tak osahala plno předmětů na poličkách.

V ložnici se nacházela dvojpostel a podle jejího neustlání ji Loki musel někdy použít. A to nepočítám špinavé oblečení, které leželo v koupelně, ale to zjevně patřilo ženě než muži.

Jak Loki říkal, u jedné ze zdí se nacházela velká skříň s posuvnými dvířky, a když jsi nakoukl dovnitř, pod poskládaným oblečením jsi našel truhličku a v šatníku zase meč. Matet si jej zvědavě prohlížela a tobě bylo na první pohled jasné, že patřil původně valkýře. Nicméně jsi taky věděl, že valkýra se nikdy nevzdala své zbraně, pokud nebyla zabita, a dokonce i po smrti si jej brala s sebou do hrobu. Na Asgárdu po poslední bitvě zůstalo mnoho zbraní.

"Vezmu meč. Můžu jej aspoň schovat pod kabát," navrhla Matet a pak přešla k tobě a zvědavě se podívala na truhličku. "Hm, kolik jich tam asi je?" zeptala se.
Pokud jsi otevřel víko, tak tě ozářilo jedno zlaté jablko velké dost na to, aby se do truhličky nevešlo další. "Wow, tak tohle je zlaté jablko?"

 
Thór *Chris Hemsworth* - 05. dubna 2019 14:27
bf15b48b90ac54d5fcc2fa5e8621babc2932.jpg

LOKIHO OBYDLÍ
Matet, Nárvi, Serqet




Aby z něj tímhle tempem za chvíli nebyl pěkný cvalík.. Pousměji se když vidím jak se Nárvi cpe dalším jídlem. Hlavně že se aspoň na chvíli uvolní a nemusí myslet na to všechno co se dělo. Rozhovor o Lokiho kalhotách nechám na těch dvěma a sám se pak naposledy na doktora podívám. "Čekejte dokud to půjde. Až kdyby to bylo opravdu nutné.. Budeme se snažit být zpět co nejdříve, ale kdyby něco, tak zavolejte, nebo napište". Někdo z nich by určitě měl staré nebo i nové číslo Matet, tedy se mohou ozvat nám oběma.


Mávnu na chlapce a pak už následuji svojí novou společnici. Dojdeme do oné místnosti a hned jak Matet otevře tu skříňku, se začnu "prohrabávat" Lokiho věcma. Evidentně si na tom mostě zažil své. Nevšiml sem si ale že by byl zraněný.. Ty klíče si vezmu a hned je schovám k sobě do kapsy u saka. Kouknu na tu pistoli kterou Matet odněkud vytáhne a chvilku přemýšlím. "Dobře, můžeš. Ale musíš ji pak vrátit". Upozorním ji. Nebylo by fér mu jen tak brát věci.


Není nač čekat a tak vyrazíme. Wow.. No teda.. Při pohledu z venčí by mně zajímalo zda je to všechno zajištěno nějakým kouzlem a nebo má Stark třeba něco v podzemí. Protože takhle je mi jasné že to všechno co sem viděl se do téhle budovy nemůže vejít... Dotknu se Matet a během chvilky jsme na místě. Ha, tak tady ten mizera občas bydlí, jo? Rozhlédnu se kolem a vytáhnu z kapsy ty klíče. Přijdu ke dveřím a zkusím první z nich (3).

Nejde a tak zkouším další. A další a další.. "Do hajzlu práce.. To to ten blbec nemůže mít nějak označený?" Zasyčím trochu nevraživě, zkusím další klíč a konečně! Jako věčnost než otevřu blbé dveře! Otevřu, vejdu dovnitř a kývnu na Matet, že může jít za mnou. Klíče bych pak asi nechal v zámku a rovnou jimi zamknu zevnitř. Abych pak zase nemusel hledat ten, který to byl... Uvnitř se samozřejmě budu chtít podívat po tom meči a sejfu, ale i tak sem velice opatrný a připravený kdykoliv vytáhnout svou dýku, kdyby to bylo třeba.
 
Snový průvodce - 04. dubna 2019 13:52
gral_bohu7694.jpg

Doktor a klíče
~Thór + Matet, Hárvi a Serqet~

"Děkuju," zahuhlal chlapec s plnou pusou a snažil se sousto co nejrychleji sežvýkat a polknout. Fungovalo by to, kdyby si do pusy necpal další. Serqet si nejspíš zvykl, že má Nárvi jistý apetit, a tak se podíval na tebe a zaostřil.
"No, kalhoty má uložené ve skříňce, ale jestli v nich byly klíče, nevím. Neprohledávali jsme je, takže ještě budou v kapse. Matet, ty víš, kde mají pacienti uložené věcí, že?"
Matet přikývla. "Ale neznám kód a číslo, kam jste jeho věci dali."
"Všechno bude, zlato," usmál se Serqet a na kousek papírku, vytáhnuvši jej z kapsy, napsal potřebné informace.
"To mám v plánu," ujistil tě, že se na Váliho i Lokiho zajde podívat. "Pokud by se jejich stav začal zhoršovat, můžeme opět obnovit dávku, ale asi to nebude mít stejný účinek jako předtím."

Pokud to bylo všechno, zvedli jste se a Matet tě zavedla do místnosti se skříňkami stejnými jaké mají na středních školách v Americe. Našla číslo a potom na zámku natočila kód, který se s tichým cvaknutím otevřel. Uvnitř byly špinavé Lokiho věci. Písečná bouře jim dala dost zabrat a taky na nich byla krvavá skvrna, když celý boj začal jít od desíti k pěti.
Klíče jsi našel v pravé kapse, i když svazek obsahoval více než tradičně tři klíče ke vchodu, do bytu a do schránky. Ale ve vaší branži to mohly být klíče od jiného bytu nebo od šatny na scéně, do kanceláře apod.

"Hm, myslíš, že si můžu půjčit?" vytáhla zpod věcí malou pistoli, kterou měl Loki zjevně u sebe. Zkontrolovala, jak moc je nabitá, a pokud jsi jí dal svolení, strčila si zbraň za opasek a zakryla kabátem.
"Pokud jsi připravený, můžeme jít." Nicméně jste museli vyjít mimo nemocniční prostory, a když jste se ocitli venku před budovou, uvědomil sis, že na to, jak to uvnitř bylo rozlehlé, tak tomu část budovy velikostně vůbec neodpovídala. Otázka, jak to vnímali mudlové a jestli vůbec vnímali rozlehlost nemocničního křídla.

Stačilo vzít Matet za ruku a hned jste se přemístili blízko k adrese, kterou ti dal Loki. Samozřejmě potom, co jsi ji štírce ukázal. Klasická Londýnská ulice. Věžáky, stará architektura a většina odboček byla zakulacených. Teď už jen stačilo najít vstup do budovy.



Klíče
 
Thór *Chris Hemsworth* - 03. dubna 2019 13:17
bf15b48b90ac54d5fcc2fa5e8621babc2932.jpg

V JÍDELNĚ
Matet, Nárvi, Serqet




Lokiho ještě samozřejmě ujistím že sem doktora pošlu, pak už ale skutečně musíme s Matet jít. "Snad ano". Odpovím jí když odešle tu zprávu. Bylo to to určitě k užitku. Hodila by se jakákoliv stopa, která by nás mohla dovést k Sigyn. Samozřejmě že bych moc rád našel i Sif, ale to si nejsem jistý kde bych vůbec měl začít hledat. Mohla by být doslova kdekoliv, celý tenhle svět prohledat bohužel nedokážu.

Dojdeme k ordinaci a souhlasně přikývnu. Výborně, přenesení bude asi nejlepší. Čím méně lidí nás teď uvidí, tak tím lépe. Nemůžeme si dovolit riskovat.. Nárvi.. Zdá se, že mu místní jídlo zachutnalo. Ono se vlastně není čemu divit, kdo ví jak dlouho nic normálního nejedl. "Ano, to je škoda.. Sám sem si říkal, že je to tu občas jak v bludišti". Odpovím s pousmáním Matet když nastoupíme do výtahu.


V jídelně pak skutečně najdeme doktora i Nárviho. Kývnu na Matet a můžeme vyrazit k nim. "Dobrou chuť". Mrknu pobaveně na Nárviho a posadím se k nim. "Nuže.. Možná že jsme přišli na to, jak Lokiho a Nárviho vyléčit. Potřebuji ale ten klíč, který měl Loki v kalhotách". Řeknu tiše aby to nikdo jiný neslyšel. "Zatím co budeme pryč, by jsi se na ně měl zajít podívat. Kdo ví jak dlouho vydrží ta Ambrózie".
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 01. dubna 2019 18:38
loki94861.jpg
Tak to by bylo
~Thór + Matet a Hela~

Nijak mě nelákalo tady zůstat ležet a už vůbec to, že se budou hrabat v mých věcech. Neměl jsem tam nic konfrontujícího, ale bůh nikdy neví, co se objeví mezi hromádkami úhledně poskládaných košil. Svět byl víc než jenom domov smrtelníků a bohů. Sami jsme se setkali už s několika tvory, které se světu lidí vymykají a mají je za mýtická. Pak tu byli další mnohem menší, i když ne o tolik neškodní. Rčení, že mi skřítek vzal ponožku má v sobě trochu pravdy.

"Jak budeš u doktora, pošleš ho sem?" zeptám se Thóra. Chtěl jsem si s ním promluvit a zjistit, jak na tom jsem já a můj starší syn. Snad se dozvím něco, s čím bych mohl sám pomoct, i když jsem o tom dost pochyboval.

"Ty taky," kývnu k Thórovi, když odchází a také pokynu Matet. Trochu jsem si poposedl a začal se víc soustředit na Helu, protože co jiného tady budu dělat, že?

***

Jako PJ, bo se mi to nechce psát na dva posty
~Thór + Matet a další~

Matet mezitím na chodbě rychle napsala sms, nejspíš Hórovi a odeslala těsně předtím, než jste se vydali za doktorem. "Snad Horus o ní něco najde," schovala mobil do kapsy a společně jste šli rovnou k ordinaci, kde na dveřích bylo Saqqafovo jméno.

"Klidně nás přenesu, není problém," přistoupila na tvůj návrh štírka a zaklepala. Nic. "Že by byl na sále?" podivila se, a pak zachytla první osobu v bílém plášti, která šla kolem. "Nevíte, kde je doktor Saqqaf?"
"Před chvíli byl v karanténním pokoji a potom šel myslím dolů do jídelny. Byl s ním kluk, co tam celou dobu sedí."
"Ah," podívala se na tebe a pak zase na doktora, "díky. Snad je tam najdeme," mávla a zamířila k výtahu. "Škoda, že tady mi to přemisťování moc nejde," ušklíbla se a zvolila číslo patra, kde se nacházela kantýna.

V kuchyni byl bar a pak výdejní místa, i když v tuto dobu byl otevřeny pouze bar. U kulatých stolků posedávali zaměstnanci nemocničního oddělení a u jednoho z nich jste zahlédli Serqet s Nárvim. Chlapec do sebe ládoval chlebíček a zjevně mu chutnalo.

 
Thór *Chris Hemsworth* - 31. března 2019 21:50
bf15b48b90ac54d5fcc2fa5e8621babc2932.jpg

HON ZA JABLKY
Loki, Hela, Matet




Největší problém je v tom, jak malá teď Hela je. Nemá ještě pořádně rozum, takže lze jen těžko zjistit co všechno by mohla dokázat. Ale pokud by to bylo jako za starých časů.. Byla by nám velice, velice k užitku. Napadlo mně, že bychom jedno z těch jablek mohli dát třeba i jí. Nevím zda by se vrátila do původní podoby, ale mohlo by jí to pomoci. A nebo i uškodit.. Lepší bude ta jablka najít, přinést a prodiskutovat to s Lokim.


"Dobře". Sem teď opravdu rád, že Loki pro jednou neremcá a souhlasí s mým návrhem. Upřímně, co jiného by chtěl dělat? Mohl bych se pokusit najít Andvariho, ale kdo ví co by se mohlo stát během té doby, když bych ho naháněl bůh ví kde. A ta Ambrózie sice zabrala, ale účinky určitě nebudou trvalé.

Prozatím si od Lokiho vezmu ten papírek, podívám se co na něm je, schovám ho do kapsy u kalhot a pak se zadívám přímo na něj. Meč valkýry? Jako vážně? Nechce mi říct ještě o něčem? Třeba že našel další z nás, tajně buduje armádu a má plány jak s anděli jednou pro vždy skoncovat? To bych opravdu ocenil! Nemá smysl se kvůli tomu rozčilovat a tak jen přikývnu že rozumím a podívám se na Matet. Její společnost mi nijak nevadí, takže budu jen rád když půjde se mnou.


Na chvíli se zamyslím a vzpomínám na tu slepici, kvůli které se na mostě tolik věcí podělalo. "Žena, světlá kůže.. Pronikavě modré oči a nějaké divné tetování, po celém těle... Určitě bude v nějaké vyšší funkci". Zodpovím otázku Matet, doufaje že to postačí. Jinak vlastně není co říct.

"Tak my jdeme. Budu se snažit být zpět co nejdříve". Řeknu Lokimu a zamířím ke dveřím od pokoje. "Zatím se drž". Dodám ještě. S úsměvem zamávám na Helu a pak s Matet můžeme vyrazit. Prvně tedy asi najít doktora, abych se zeptal na ten klíč. A také připomenout aby dával pozor, zatím co my budeme pryč. Rád bych se podíval i na Váliho, ale nechci ztrácet čas. Čím dříve budu mít ta jablka, tím dříve pomohu i jemu.


Ještě bych tedy chtěl nějaký vak, truhlu či cokoliv jiného, do čeho budeme moci dát ta jablka. A samozřejmě bychom se také mohli ozvat Starkovi na čem jsme se dohodli. "Nevím jak je to odtud daleko.. Přeneseš nás, nebo tam dojdeme, nebo dostaneme nějaké auto?" Zeptám se své společnice.
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 31. března 2019 10:55
loki94861.jpg
Hela v hledáčku
~Thór + Matet, Hela~

Podíval jsem se na malou Helu, když Thór řekl, že ona byla cílem během toho útoku na mostě. Cítil jsem knedlík v krku a po zádech mi přeběhl mráz. Co mohlo být to, co po ni chtěli? Nevím, co se přesně událo na Hellheimu, ale jestli Hela nyní vypadala takhle, kdo ví, jak moc se jí dostali do hlavy.

"O jedné věci teď víme," pohladil jsem Helu po vlasech. "Umí znehybnit člověka a jak jsi viděl, tak Serqet ji nedělal problém," nějak jsem si nedokázal představit, že tak nevinné stvoření má nepředvídatelnou moc. To, že předtím vypadala jako napůl chodící smrtka, je minulostí. "A byla vládkyně Hellheimu. Možná dokáže ovládat mrtvé a vše, co se v jejím bývalém domově vyskytovalo." Sám jsem toho moc nevěděl a představa, že by dokázala na někoho poštvat draka NidHögga byla děsivá.

Když se vrátíme k tématu jablka, cítím z Thóra nevraživost. Rozhodnu se pro jednou nad tím mávnout rukou, protože nemám sílu se zase dohadovat. "Napíšu ti adresu a klíč bych měl mít v kapse u kalhot," podíval jsem se na Matet. "Asi nevíš, kam mi dali všechny věci, že?"
"Můžu se zeptat," pokrčila rameny.
"Papír a tužku?" nadhodil jsem do éteru, a když mi byly věci poskytnuty, napsal jsem Thórovi adresu. Byl to jeden z mých bytů tady v Londýně. Tam jsme byli naposled se Sigyn, než jsme se vydali vyzvednout obraz. A pak všechno šlo do kytek.

Podal jsem Thórovi papírek. "To poslední číslo je od sejfu. A když už tam budeš, tak vezmi meč, co tam Sigyn nechala. Je valkýry, takže jen tak nezmizí a nosit se jí ho nechtělo."

"Klidně půjdu s tebou," nabídla se Matet. "A ještě mě napadá," zamyslela se. "Dokázal bys toho anděla na mostě popsat? Možná Horus bude něco vědět."
 
Thór *Chris Hemsworth* - 30. března 2019 23:01
bf15b48b90ac54d5fcc2fa5e8621babc2932.jpg

ŽE JÁ SE VŮBEC SNAŽÍM...
Loki, Hela, Matet




Zmetek jeden nevděčná.. Nemá ani tušení! Nemá tušení čím vším sem kvůli němu, né kvůli jemu né, kvůli jeho dětem, prošel. Ale co, na tom nezáleží. Je to přeci Loki! Prokazovat vděčnost vůči mně by bylo pod jeho úroveň... Teď je tu kromě Hely i Matet a tak se nechci ještě více znemožnit. Zhluboka se nadechnu, vydechnu a pomalu se uklidňuji. Není zapotřebí se tady rozčilovat.

Zadívám se na egypťanku a pozorně poslouchám. Zdá se, že i kus ode mně byl pořádný bordel! Sám sem měl během boje co dělat, takže sem nemohl sledovat kde se co děje. A za tou bouří si stojím, když bych ji nevytvořil, tak už by po nás mohlo být vyhlášeno celostátní pátrání a lidé by se začali pídit po tom, proč ti cestující v autobuse umírali. Když slyším Matet vyprávět o tom jak Sigyn unesli, tak mi to najednou dojde. Nemohli se dostat k hlavní "ceně" a tak si vzali aspoň náhradu.. To by na ně sedělo.


"Já vím kdo to byl.." Řeknu tak nějak oběma když se Matet zmiňuje o tom, kdo Sigyn unesl. "Tedy, neznám její jméno, ale na ten obličej nezapomenu.. Nešlo jim o Sigyn, ale o tvou dceru". Kouknu na Lokiho a pak na malou Helu, na kterou se mile usměji. "Nabídl sem se jako rukojmí, ale nechtěla. Říkala, že si přišli pro Helu.. Tu ale dostat nemohli a tak vzali aspoň Sigyn". Což tedy není nějak utěšující, ale aspoň Loki ví, že by měl dávat pozor i na malou. "Už sem o tom přemýšlel a myslím, že Hela je pro ně nějak důležitá. Možná že se jí bojí.. Kdyby byla dospělá, víš co by dokázala?" No, to upřímně nevím ani já, ale vím, že ještě za starých časů byla velmi, velmi mocná. Určitě mocnější než já a Loki, možná i jako otec. Pro to ji nechal na takovém místě. Bál se, co by dokázala.


Toť konec mých úvah, tedy aspoň prozatím. Zadívám se na Matet a pousměji se. "To by jsi nepochopila. Je to mezi námi.. složité". Odpovím jí a přikývnu. "Ale máš pravdu, raději bychom se měli soustředit na to, co bude dál". Vstanu od stolu a postavím se před Lokiho lůžko. "Tak ven s tím, kde máš schovaná ta jablka? Ať pro ně mohu zajít a dostat tebe i Váliho z těch postelí". Je mi jasné že se Loki nebude chtít dělit o informace kde schovává své poklady, ale má teď na výběr?
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2021 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.21845889091492 sekund

na začátek stránky