Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1322


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 25. prosince 2018 23:33Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 16. února 2020 14:31 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 16. února 2020 20:36Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je onlineHádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 16. února 2020 20:36Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 07. února 2020 17:17Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 15. února 2020 9:26Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 16. února 2020 20:36Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 16. února 2020 14:31Dionýsos *Otec Dennison*
 
Snový průvodce - 30. ledna 2017 22:00
gral_bohu7694.jpg
Stále v podivném hotýlku
~Thór + Nárvi a Hela~

Když jsi vešel do pokoje, Hela zrovna obíhala kolečko s rozpaženými rukami. Mávala s nimi jako pták. Nárvi na ni s úsměvem koukal, ale jakmile tě postřehnul, zvedl hlavu a podíval se na tebe. Seděl na vrzající posteli a matračka vypadala, že se každou chvíli rozpadne. I Hela se zastavila a s výskotem zamířila rovnou k tobě a objala svýma malýma ručkama tvoji nohu.

"Vše v pořádku?" zeptal se Nárvi. "Moc se mi ji nedaří uklidnit, ale," pousmál se a natáhl k dívce ruku, ona k Nárvimu nadšeně přeběhla a už si hrála s jeho prsty, "sestřička je velmi hyperaktivní. Byla taková i předtím? Myslím, když vyrůstala. Já o ni nevěděl, dokud jsem se neobjevil v Helheimu."

Když se Hela narodila obryni Angrbodě, Loki o tom neměl tušení. Nevěděl ani o dalších svých dětech a dozvídal se to až časem. Co se týkalo Helina dětství, sám jsi neměl ponětí, kde a s kým vyrůstala. Ódin ji bral jako hrozbu, že jedno z dětí Lokiho způsobí Ragnarok a musel se pojistit, aby tomu tak nebylo. Tvůj otec se někdy choval nepředvídaně, ale určitě ke všemu měl dobrý důvod.
 
Sigyn *Sebille Moretti* - 30. ledna 2017 12:43
sigyn4699.jpg
Náhlé probuzení
- Loki, Váli -

Změna hlasu v telefonu mě na okamžik přivede k vnímání.
Nevděčný hade...? Tss.
Zamračím se nad tím, ale oči mám stále zavřené, přivinutá k Lokimu a myšlenkami kdovíkde.
Zmínku o nalezené Hel jsem postřehla letmo. Vězeň ve svém vlastním království. I když jsem ji pořádně neznala, bylo mi jí líto.
Všechny myšlenky na bohyni podsvětí a také na spánek však zažene jiná informace. Prudce otevřu oči a vzhlédnu k lokimu, který se tváří podobně překvapeně a vyděšeně.
TO není možné.
Nárvi... Sice jsem v to doufala, přála si to a vůbec. Ale teď, když je ta pravda na dosah, bojím se, že by to mělo mít nějaký háček.

Narovnám se, čímž Loki může bez obav vstát za gauče a ujme se volání Garmra. Sice se cítím probuzeně, ale jde pouze o pocit mé mysli. Tělo je jiného názoru, ale to mi nezábrání v tom, abych se do Káhiry vypravila okamžitě, bude-li to možné. Obávám se, že čekat bych nevydržela a usnout bych nejspíš nezvládla i kdyby na tom závisel můj život. Příliš mnoho myšlenek, které se se vzpomínkami míchají jedna přes druhou.

Loki si něco zamumlal, nerozumněla jsem mu, ale podle toho jak se na něj náš syn obořil, tak hádám, že on ano.
Ráda bych řekla, ať se nehádají, ale raději se soustředím na pokus vstát. Váli reaguje rychleji a pomáhá mi na nohy, což vítám s poděkováním. Vzhlédnu k Lokimu.
"Zvádnu. Jde přece o Nárviho."
Řeknu tónem, který jako by měl vysvětlovat úplně všechno. Sice se cítím slabá, ale neodpočinu si, dokud neuvidím ztraceného syna na vlastní oči.
 
Váli *Valerius Liarsson* - 30. ledna 2017 11:32
valiko34786.jpg
Šokující zjištění
- rodiče -

Pobaveně se ušklíbnu nad Thórovým oslovením mého otce.
To sedí.
Bůh v telefonu chvilku váhá a pak sdělí první důvod toho, proč by měl otec podniknout výpravu do Káhiry a koho si má vyzvednout.
Hel.
Nevlastní sourozenci mě dříve tolik nezajímali, zvlášť, když ani nežili na Asgardu, vyjma Sleiphnira. Upřímně jsem ho vnímal spíš jako potupu, než sourozence.
Fakt, že tedy Thór našel Hel se mnou nijak nehne a s klidem se napiji kafe. V ten moment zazní Thórův druhý důvod, který mě doslova opaří. Kafe mi z toho v krku zaskočí a musím si odkašlat.
Nárvi.

Pravou ruku jsem zatl v pěst a srdce se mi rozbušilo tak, že jsem přes něj jen stěží zaznamenal zbytek Thórových slov.
Nárvi žije...?
Normálně bych asi byl na pochybách, ale Thórovým slovům věřím.

Otec sedí podobně v šoku, matce přes něj nevidím do tváře, ale hádám, že na tom bude podobně.
Nárvi... bratře...
Zachytím otcův pohled, ale cuknu očima. O chvíli později se naše oči znovu střetnou a já znovu uhnu. Pořád jej nenávidím, nemohu si pomoct, ale teď... jako by jeden ze stojných trámů mé nenávisti náhle byl strhnut.

Otec vystřelí z gauče, jako by ho včela bodla do pozadí a Garmr na jeho zavolání proběhne kolem mých nohou.
Sice si svou poznámku o legraci mumlal pro sebe, ale já to hodně dobře slyšel.
Odložím hrnek a udělám pár kroků k němu.
"Musíš něco takového zpochybňovat? Thór není lhář."
Na rozdíl od někoho jiného. - Chce se mi ještě dodat, ale neudělám to. Ne před matkou, která sotva stojí na nohou.
"Zbytečná otázka, otče."
Dodám a pokud matka chce vstát, tak ji pomohu na nohy. Jak se vůbec může ptát jestli chci jít také? Co bych měl jiného dělat? JDe přece o mého bratra! Musím ho vidět a zjistit, že je v pořádku. Po tom všem, co jsem mu udělal. Po tom, co jsem ho poslal do Helheimu vlastními zuby a drápy.
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 30. ledna 2017 10:54
loki94861.jpg
...
~Sigyn, Váli, Thór~

Na otázku Sigyn, kde je Garmr, jsem jenom pokrčil rameny, protože v tak malé podobě byl přehlédnutelný. Na druhou stranu se do bytu hodil a čivava byla lepší než pes medvědích rozměrů.

Po Válím jsem hodil otrávený pohled, ale nic jsem na jeho poznámku neříkal. Začínala to být otrava, že mě můj vlastní syn zavrhl jako otce a neodpouštěl si mít prupovídky na mou adresu. Kdyby tu nebyla má žena, nejspíš bych něco kousavě odpověděl, ale dnešní den byl pro všechny těžký, hlavně pro mě, a slovům navíc se nedostávalo prostoru.

Zaskřípal jsem zuby. Nevděčný? Já ti nic nedlužím! chtělo se mi odpovědět. Thór po chvíli pokračoval dál a jako první padlo jméno Hela. Navíc dodal, že není taková, jako dřív a jaká byla? S Helou jsem si nikdy neměl co říct a Ódin se snažil všemožnými způsoby, abych s ní žádný kontakt neměl. To samé platilo o Fenrirovi nebo Jörmungandrovi. Nicméně už jenom to, že je Hela naživu a Thór ji našel, mě přimělo, abych se narovnal v zádech a pozorněji poslouchal.

"A taky je tu Nárvi..."
Stačil jen kousek téhle věty, aby pohnul celým mým světem. Nárvi? Těkl jsem pohledem němě k Sigyn, pak k Válimu, abych se dle jejich výrazů ujistil, že všichni slyšeli to samé, co já. Dřív, než jsem cokoliv mohl říct a že by to stalo spoustu práce, to típl a nastalo hrobové ticho.

~Sigyn, Váli + Garmr~

Přeletěl jsem přes všechny pohledem ještě několikrát. Nechtěl jsem tomu věřit. Jak mohl Nárvi přežít to, co se mu stalo? Viděl jsem to na vlastní oči, jak se na něj Váli v podobě vlka vrhá a trhá jej. Jen při té vzpomínce jsem musel zavřít oči a cítil jsem podivný bodavý pocit v krku. Zachoval jsem si tolik příčetnosti, aby se mi oči nezaleskly slzami.

Vyšvihl jsem se z gauče a písknul. Hela a Nárvi v tuhle chvíli byli v Káhiře, což mi vlilo nový elán do žil a bolest na chvíli ustoupila. "Garmre!" zavolal jsem na psa, který se přiřítil jako malá černá šmouha a nadšeně vrtěl ocasem. Úkosem jsem se na něj podíval. Sice vypadal v pořádku, ale zda byl schopen nás přenést, to jsem nevěděl.
Musím znát pravdu, pomyslel jsem si. Jestli si ze mě dělal legraci... u čehož jsem byl na pochybách, protože Thór mluvil tónem, u kterého nemohlo být pochyb. Ale co když to není Nárvi, ale někdo úplně jiný? Někdo, kdo se za něj vydává? tělem mi projel mráz pochybností.

Podíval jsem se na Sigyn. "Zvládneš to, drahá?" pak jsem se podíval na Váliho. "Chceš s námi jít taky?" Vše záviselo na tom, zda bude Garmr schopen nás okamžitě přemístit nebo se budeme muset spolehnout na leteckou dopravu.
 
Thór *Chris Hemsworth* - 29. ledna 2017 23:53
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

Rozhovor s Lokim (a Matet)



Ještě chvilku před tím než se v mobilu ozvala odpověď sem si poslechl co říká Matet. Zdá se mi nějak až příliš klidná. Ale to co říkala.. Co se stalo s tou kterou sem dostal na Helhaimu? Je teď po smrti nebo v tom jejich nebi? "Vždycky je nějaký způsob". Řeknu ještě než se zcela zavřou dveře. Nejsem si jist zda to Matet slyšela, ale to je jedno.

Na chvilku mně napadne že se mi jí možná jen přesvědčit podaří. Ano, Egypťané... Nikdy to nebyli naši spojenci a je to asi dost riskantní se s nimi spojovat, ale spojenci sou právě to co teď potřebuji. Možná tak bude větší šance než kdybych do toho šel sám. Z přemýšlení mně vytrhne až Lokiho hlas.

Nezní zrovna tak že by měl kdo ví jak dobrou náladu. Ale co já? Kurva, kdyť sem zrovna prošel peklem! A on si na mně bude zase otvírat tu svou pusu?! Už sem chtěl odpovědět, když v tom sem zaslechl nějaký další hlas. Netuším kdo by to mohl být, vím jen že to nebyla Sigyn. Zajisté to byl nějaký muž.

Volnou ruku stisknu v pěst a mám chuť do něčeho praštit. Nadechnu se, vydechnu a ruku uvolním. "Ty nevděčný hade... Důvodů bych měl nejméně sto, ale myslím že postačí dva". Chviličku váhám, ale nakonec dojdu k závěru že by to měl vědět. Ať se chová jakkoliv, sou to jeho děti, né moje. "Je tu se mnou Hela. Na Helheimu jí věznil jeden z andělů. Loki, víš... Ona už není taková jako dřív. Měl by ses přesvědčit sám.

A taky je tu Nárvi. Neptej se mně jak je to možné, prostě sem ho tam našel taky. Oba dva se drží, ale zažili toho opravdu hodně. Hodně špatného..."
Na chviličku se odmlčím a nechávám mu chvilku aby vše pobral. "Vykašli se na mně, na tom nezáleží. Ale myslím že jim toho dlužíš dost. Takže ať teď děláš cokoliv, tak toho nech a dostaň se do Káhiry! Až tu budeš, tak zavolej nebo napiš na tohle číslo, najdeme tě...

Jo a dávej si cestou pozor. Je možný že je na nás pár opeřenců stále naštvaných"...
S tím hovor ukončuji a položím jej. Loki je možná nadutý maniak, ale ani on nemůže být tak zabedněný aby se vykašlal na vlastní děti. Nevěřím že by toho byl schopen. Když sem viděl jak se měl k Sigyn.. "Do hajzlu..." Rukou si protřu oči a ve druhé sevřu mobil. Jelikož zde Matet momentálně není, tak si ho nechávám u sebe. Zvednu se a zamířím do pokoje ve kterém sou Nárvi a Hela. Měl bych se podívat zda jsou v pořádku.
 
Sigyn *Sebille Moretti* - 29. ledna 2017 14:50
sigyn4699.jpg
Pomalu se uklidňuji, chce se mi spát, usínám...
- Loki, Váli a Garmr, velmi okrajově Thór -

Únava na mě dopadla jako těžké kladivo na hlavičku hřebíku. Když jsem Lokiho léčila, seděla jsem na okraji gače, ale po dokončení toho, co jsem chtěla, jsem se pomalu sesunula do kleku vedle gauče. Cítím se jako by mě někdo přetáhl lopatou, akorát bezbolestně. Ráda bych spala, ale chci ještě zkontrolovat Garmra a pro jistotu i Váliho. Sice jsem si nevšimla, že by syn utržil nějaká vázná zranění, ale chci si tím být jistá.
Co se Lokiho týče, na těle mu nejspíš zůstane pár modřin, možná nějaká ta jizvička, ale všechny nedostatky jsou ukryté pod oblečením. Obličej jsem opravila do detailu důkladně a proto mých sil výrazně ubylo.
"Jsem v pořádku."
Ujistím svého muže šeptem, pro případ, že by se o mě obával.
Ještě nesmím usnout.
"Kde je Garmr?"
Zeptám se a s námahou vylezu na gauč, abych si přisedla k Lokimu a mohla se o něj opřít.
Jen na chvilku si odpočinu a pak budu pokračovat.
Přesvědčím sama sebe nakonec.

Melodie, s níž jsem byla již seznámena, se rozezní místností. Těžce vydechnu, na chvíli se narovnám aby mohl Loki vytáhnout mobil a pak se zase opřu. Přesněji, mi na jeho rameno samovolně spadne hlava.
Jsem malátná a připadám si, jako bych měla každou chvíli propadnout do prázdnoty.
Thór?
Na chvíli mě přivede k vědomí zaslechnutí svého jména.
Někdo Lokimu drahý potřebuje mou pomoc? Co?
Bohužel, jsem až příliš unavená na to, abych vnímala celý rozhovor, natož abych promluvila.

Jen matně vnímám Lokiho odmítavý hlas a nově příchozího syna. Pohladím Lokiho přes koleno, to jediné nač se ve svém vyčerpání vzmohu, abych jej trošku uklidnila a mlčky požádala o vyslechnutí volajícího boha.
Kdeže je?
Vím, že říkal něco o žádosti o vyzvednutí, ale nepostřehla jsem odkud. Dnes toho bylo nejspíš opravdu hodně.
 
Váli *Valerius Liarsson* - 29. ledna 2017 13:20
valiko34786.jpg
Kafe

Postavím si vodu, najdu kde se v jaké skříňce skrývá vše potřebné jako hrnek a kafe. Další věc po které pátrám je nějaké nižší miska, kterou v zápětí označím za popelník a všichni ať si trhnou.
Nemám probém slyšet matčin uklidňující hlas, takže vím, že za mnou ještě chvíli rozhodně nikdo nepřijde. Voda cvakne, takže chvíli na to sedím u stolu, kouřím druhou cigaretu a levou rukou objímám horký hrnek.

Když jsem si myslel, že za mnou nikdo nepřijde, zapomněl jsem na pekelného psa, nesoucího v tuhle chvíli stále podobu čivavy.
"Nechtěl by ses proměnit na něco důstojnějšího?"
Zeptám se psovitého přítele s ušklíbnutím, když ke mě stočí svůj pohled.
Jeho šmejdění naprosto chápu, také jsem to tu očima zkoumal a všiml si několika věcí - jako třeba přeplněného koše.
Náš pan dokonalý si ani nezvládne vynést odpad.
Usoudím, že tu matka nemůže být dlouho, jinak by tu nic takového nebylo.
Jen jestli ji Midgard nezměnil.
Takovou myšlenku však velmi rychle odmítám. Doufám, že zůstala taková, jakou si pamatuji.

V bytě je jinak ticho, pokud ke mě Garmr přišel, klidně pustím hrnek a budu ho hladit. Tak nějak jsme si na sebe zbyli, ale nijak mi to nevadí.
Ono ticho přeruší hravá melodie písně dnešní doby, značící že seněkdo snaží dovolat mému otci. Díky zvolenému handsfree slyším, kdo volá a kvůli čemu.
Thór?
Přísahal bych, že mé srdce bylo po celou dobu mé existence otupělé a většinu času nevnímalo, co se kolem děje... Snad jen když Milly... Arrgg, ne!
Prostě to, že slyším Thóra mi zvedlo náladu. Existuje tu někdo z našich, kdo se mnou není spojen krví nebo nenávistí.

Helheim neexistuje. Někdo drahý. Egypťanka. Káhira... Vyzvednout někoho drahého v Káhiře...? Co tam sakra dělá?
Zamračím se, na jeden potah dokouřím cigaretu a s kafem v ruce přejdu do dveří obýváku, kde se opřu o futra. Otec odpovídá přesně tak jak bych čekal.
"Co třeba nedůvěra k Egytským, svazující tak jeho jazyk?"
Houknu polohlasem. Mluvil o něčem, co by mohlo být Lokimu drahé. Jenže jemu je drahý jen on sám.
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 29. ledna 2017 13:08
loki94861.jpg
Telefonát s Thórem
~Loki, Thór, Sigyn, Váli + Garmr~

Posunul jsem se trochu nahoru, aby si Sigyn mohla více odpočinout. Já se dokonce přiměl k posedu, a pokud si ke mně přisedla, tak jsem ji vzal kolem ramen a přivinul si ji k sobě.

Thór byl posledním člo... bohem, koho jsem chtěl dnes slyšet. Stalo se toho tolik, že jsem měl chuť mobil típnout a nechat ho jeho osudu. Nejspíš tušil, co chci udělat, protože mi nasadil brouka do hlavy ohledně toho, jaké zprávy má. Tak jsem tedy nechal, ať řekne to, co zatěžuje tu jeho blonďatou hlavičku.

Helheim už neexistuje? prolétlo mi v mysli a na chvíli mnou zacloumal vztek. Byli jsme na Midgard vhozeni jako laboratorní krysy a i přesto nás nechtějí nechat na pokoji? Jen díky Sigyn vedle sebe jsem dokázal zůstat klidný.

Jsme se? hleděl jsem na mobil s lehkou výčitkou. Kdo my?

"Thóre," zavrčel jsem, protože jsem opravdu neměl náladu řešit jeho problémy. My jsme jich tu měli až příliš, "řekni mi jeden jediný důvod, proč bych se měl zvednout a jít za tebou?" opravdu jsem byl bez nálady. Sice zmínil někoho, koho bych měl vyzvednout, to bylo asi nějaké my, ale pokud se to netýkalo mé osoby, vykašlal bych se na to.

Pro Sigyn
 
Snový průvodce - 29. ledna 2017 13:07
gral_bohu7694.jpg
Mezitím, jak to vypadá u tebe
~Thór + Matet~

Než jsi se rozhodl zavolat Lokimu...

Matet tě pozorně poslouchala. Nešlo poznat, co si právě myslí. Měla přehozenou nohu přes nohu a ruce klidně položené v klíně. Sledovala tě a mrknutí přišlo až za velmi dlouhou dobu. Smrtelník by začal dávno slzet. Určitě nelhala o tom, že není tím, čím se zdá být. Pouhou lidskou ženou. Její vystupování bylo trochu ostražité, ale zároveň uvolněné. Jako by se nebála hrozby, kterou můžeš představovat.

"Možná," naklonila hlavu na stranu, "ale než bych tě představila svým spojencům, je tu otázka důvěry. Sice tvůj cíl vymýtit všechny anděly je v zájmu nás všech, ale co když nejdou zabít? Tak jako bohové," opřela se pohodlněji o opěradlo židle, které nesmlouvavě zaskřípalo.

Když se ticho mezi vámi prodlouží, postaví se a řekne: "Zavolej si, já zkusím domluvit nějaké jídlo," a s těmito slovy opustila místnost. Zůstal jsi tak sám. I po zkontrolování dveří za nimi nestála.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.18427085876465 sekund

na začátek stránky