Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1351


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 06. dubna 2020 16:55Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 09. dubna 2020 18:33 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 08. dubna 2020 20:09Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je onlineHádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 08. dubna 2020 20:09Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 07. dubna 2020 22:17Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 15. února 2020 9:26Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 08. dubna 2020 20:09Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 09. dubna 2020 18:33Dionýsos *Otec Dennison*
 
Váli *Valerius Liarsson* - 20. září 2016 18:51
valiko34786.jpg
Divadlo Soho
- Loki -

Část mě pořádně nevěřila, že by snad můj otec byl natolik hloupý a opravdu sem vešel, ale zbytek mé osoby doufal, že můj mlán vyjde a uskutečním to, co jsem toužil od chvíle, kdy jsem utekl na Midgard. A tady je moje chvíle... Mé přání se vyplnilo a otec se tu přede mnou klepe strachem a nejistotou. Musím se pousmát a mezi pootevřenými rty se objeví špičatící se zuby. Když nademnou nemá moc úplněk, tak je proměna kontrolovatelná a nepřinásí tolik bolesti... A nebo je to tím, že se celé mé já těší z tohoto lovu, narozdíl od jiných dní? ... Možná.

Několik rychlých kroků, máchnu po něm tlapou, avšak obratně uhýbá. Trpkostí si uvědomuji, že jsem více zaměřený na sílu, ale na druhou stranu, až moje tlapa dopadne, tak lehne a moc toho neudělá.
Otec se dlouho nerozmýšlí a na své únikové cestě po mě hází obraz. Jen tak tak se mu uhnu a při pronásledování zavrčím, což je mimo jiné i povel pro vlky, aby změnili směr. Jako jedna smečka naháníme svou kořist k jevišti. Možná si myslí, že tam najde nějakou záchranu, nebo skrýš, ale já mám početní převahu na své straně a jen tak se přede mnou neschová.

Vyskočit na jeviště ho nenechám, na to mě obrazem nezdržel dostatečně a navíc vlci doběhli každý z jedné strany po schodech na pódium a obklíčili jsme ho. Moji společníci jsou připraveni v případě nutnosti seskočit z vyvýšeniny a zastoupit cestu i s útokem.
Namáčknu otce na okraj jeviště svým předloktím na jeho hrudníku a volnou rukou mu uštědřím ránu pěstí.

Zobrazit SPOILER
 
Snový průvodce - 20. září 2016 15:17
gral_bohu7694.jpg
Na poušti někde v... ehm
~Thór + Nárvi a Hela... tedy Jon a Emma~

Po zmínce, že je Garmr někde daleko, se Hela zatvářila velmi plačtivě, a zdálo se, že se každou chvíli rozbrečí. Nárvi rychle přiběhl k bohyni, i když v tuhle chvíli vypadala jako malá holčička, která se ztratila. Dokonce zmizely i Heliny typické rysy. Její mrtvá část se stala normální, ale zároveň i její věk se snížil. V písku seděla malá culíkatá holčička s jasně modrýma očima. "Zatracená Azrael. Z Hely zbylo jen malé dítě."

Co se týkalo pouště, kolem byl jen písek a žádná známka civilizace. Pokud nenarazíte na nomády, budete mít, co se týče nějakého smrtelníka, smůlu.

"Herec?" bylo zjevné, že se Nárvi přemáhal, aby se nezačal smát. Znal tě jako válečníka, který absolutně nedokázal předstírat, že se cítí nějak jinak. "Koho hraješ?" v tóně jeho hlasu jsi slyšel lehký smích.

"Dobře," přikývl Nárvi a stavěl se na nohy. "Sakra. Nesnáším písek!" začal si vyklepávat nohu. "Jon. Jo, to zní docela dobře. Že, Emmo," ušklíbl se na Helu, která se zaksichtila tak, jak to umí jen malé děti. Její malá ručka se pevně držela tvé obrovské ruky.

Mobil vypověděl službu. Buď to bylo, jak jsi sebou třískal na Helheimu, nebo to byla magie, která jej poslala do Křemíkového nebe, ale bylo jisté, že díky moderní technice svou polohu nezjistíš.
Nárvi se na přístroj zvědavě podíval. "Co to je?"

Zobrazit SPOILER
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 20. září 2016 14:57
loki94861.jpg
Divadlo Soho
~Sigyn~

Sigyn byla vždycky bystrá. Ne jak obyčejné ženy papouškující slova svých manželů. Stála za mnou v dobrém i zlém, to ano, ale nemohl jsem ubrat na jejím důvtipu a inteligenci. Sice doba, kdy žena byla podřadná, mezi smrtelníky dávno vymizela, stále tu byla a od toho se odvíjely další nepokoje a místy až stupidní shromáždění.
Svou ženu jsem měl v úctě. Zasloužila si to už velmi dávno a sám jsem doufal, že i v jejích očích si úctu zasloužím také. Znala mě jako nikdo jiný. Thór si mohl myslet, jak moc dobře mě má prokouknutého, ale nikdy nepřišel na nic lepšího, než mě vinit a nevidět to, co bylo ukryto pod tím vším. Nebýt mě, tak jeho žena Sif je všední a nijak oslnivá. Po mém zákroku, detail, že jsem byl přinucen, oslňovala už všechny.

"Brzy se vrátím," políbím Sigyn a vstoupím do divadla.

***

~Váli~

Něco bylo špatně. Tak za prvé mi mělo dojít, že Soho je ruina. Proč by někdo plánoval schůzku na tak nečistém místě. Všude byl usazený prach. Tedy až na místa, kde se někdo procházel. Jo, měl jsem se hned otočit a odejít, říct mé drahé ženě, že tu nikdo nebyl a prostě se na to vykašlat. Zastavila mě však runa. Pokud jsem dobře věděl, nebylo londýnským zvykem kreslit runy. Navíc ten, kdo ji nakreslil, věděl, co přesně znamená. Thóre, jestli si ze mně utahuješ, pomyslím si.

Pro všechny případy jsem nezrušil iluzi. Bůh hromu by mne nepoznal, tím jsem si byl jistý, a pokud by to byl někdo jiný, mohl jsem jej ošálit, že došlo k nedorozumění.

Vstoupím do sálu a zůstanu stát. Nebyl tu jenom jeden obraz, jak jsem si myslel. Bylo jich spoustu a každý něčím povědomý. Asgard. Život na Asgardě, na některých se vyobrazovalo samotné divadlo, ale nejvíc mne zaujal obraz mé milované. Její přesná podobizna. Takhle jsem si ji pamatoval. Ne jako ošetřovatelku, ale jako nádhernou svéráznou ženu, která se mi nebála do obličeje vmést, co měla na rtech. Ale jak?

Zaznamenám pohyb a automaticky jej sleduji. Pak se ozve hlas. Přijde mi povědomý, ale nedokážu si jej k nikomu přiřadit. Po rychlém přehlédnutí sálu zjišťuji, že nemá cenu ustupovat. Vlci?

Nemám čas odpovídat. Iluze opadává a objevuji se já. Vidím naproti sobě útočníka. Jeho oči, tolik bolestivých vzpomínek. Nemám čas přemýšlet. Vidím jeho drápy, které by se lehce zaklesly do masa a kus jej urvaly. Uhýbám ladným krokem do strany. Je to jak tanec. Vím o sobě, že jsem hbitý a rychlý. Nejsem zaměřen na sílu, nikdy jsem nebyl. Prosmýknu se kolem něj a snažím se dostat k jevišti, kde je více místa. Nyní mne nezajímají obrazy. Jde tu o můj život.

Vlci! Pokusím se jednoho z nich ovládnout, ale marně. Jsem rozpolcen. Já jej znám. Vím to a nechce se mi tomu věřit. Nechci bojovat, mám otázky. Plno otázek. Potřebuji získat čas. Vezmu nejbližší obraz a mrštím jej po útočníkovi. Pokud se zadaří, vyskočím na jeviště.

Zobrazit SPOILER
 
Snový průvodce - 20. září 2016 08:49
gral_bohu7694.jpg
Tady nejsi doma
~Seth~

Gabrielovy oči tě pozorovaly. Cítil jsi, jako by ses do nich nořil, topil se v hlubokém oceánu. Čím více ses nořil do hlubin, tím víc na tebe působil tlak vody a hlava tě neskutečně bolela. Tak nějak vypadalo, když se ti anděl snažil dostat do hlavy. Neměl nejmenší slitování.

Jeho urputné roztříštění tvé obrany mělo za následek, že jsi sem tam zahlédl i jeho vlastní myšlenky… jeho vzpomínky. Byly to jenom střípky jeho života, ale stačily k tomu, aby tvou mysl odvádělo jinam, čímž tvá obrana byla mnohem těžší.

Gabriel stál v dlouhé bílé chodbě s mnoha dveřmi. Otočil se k těm po jeho pravici, na nichž stálo jméno Elizabeth Johnson. Pěstí udeřil do dveří a ty se pod tlakem rozsypaly.

Proti němu stál Michael. Pod krkem Gabriela drtila silná ruka. Michael něco říkal, ale nemohl jsi slyšet co.

Seděl na větvi stromu a sledoval pod sebou hrající si děti. Gabriel utrhl jablko a hodil jej k nim. Děti překvapeně na jablko koukaly, ale po chvíli je přestalo zajímat a hrály si dál.

Utíkal. Rychle a sem tam se podíval za sebe. Snažil se něčemu utéct, ale ta síla jej opět strhla zpátky.

Zobrazit SPOILER
 
Snový průvodce - 20. září 2016 08:30
gral_bohu7694.jpg
Kostky mi nepřejí :'(
~Áres~

Andělé museli být notně překvapení tvým výpadem, protože zareagovali až příliš pomalu. Prosvištěl jsi kolem Dumy, který nestačil ani mrknout a narazil jsi plnou silou do Etha, který jen vydechl a pod tvou váhou se tvrdě svalil na zem. Normálnímu člověku by to vyrazilo dech. Andělé však na tom byli podobně jako bohové, i když možná o něco lépe. Nenaučili se zvykům smrtelníků. Ty bys při takovém dopadu určitě hekl, než by sis uvědomil, že nic takového dělat nemusíš.

Tvůj útok stačil k tomu, aby se Eth přestal soustředit a čas se opět rozeběhl. Problém nastal v okamžiku, když si smrtelníci uvědomili, že je asi něco špatně. Předtím tu z andělů ani jeden nebyl. Navíc vypadali, jako by vyšli z nějakého fantasy filmu a ty ses válel po jednom z nich. Dokonce i doktor se sestřičkami přestali před sebou tlačit lůžko s Artemis.

Nastala panika. Ta vycházela nejen z objevení se dvou postav, ale i z podivného pocitu, který je doprovázel. Smrtelníci se nedokázali vyrovnat s něčím, co andělé představovali. Hlavně ne u těchto dvou. Aniž by si to uvědomovali, podvědomě věděli, co jsou zač a podrozum jim velel, aby odsud rychle zmizeli.
Dítě, které se ti ještě před chvíli smálo, začalo úpěnlivě plakat. Matka jej vzala do rukou a rychle zamířila k východu. To samé udělala celá čekárna včetně doktorů i sestřiček. Jejich bezhlavý úprk měl za následek to, že naráželi do ostatních a převrhovali vše, co jim přišlo do cesty. Včetně lůžka s Artemis. Bohyně bezvládně spadla na zem, kde zůstala ležet. Dav to nezastavilo. Hrnul se i na vás, ale v okamžiku, kdy byste byli převálcováni, se roztrhl a probíhal kolem vás. Zvláštní síla je nutila obíhat.

Poslední člověk vyběhl ven a za ním zůstal jen zvuk skřípějících křídlových dveří. Chodba zůstala liduprázdná. Na zemi se válely zapomenuté věci, v kancelářích ležely pohozené papíry na zemi. Ordinace taktéž zely prázdnotou a ven se vybelhal i jedinec se zlomenou nezafačovanou nohou.

Hody na boj
 
Thór *Chris Hemsworth* - 08. září 2016 09:18
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

Na Midgardu?



Nebylo nač čekat a tak jakmile Garmr vytvořil průchod, tak jsme všichni ihned prošly. Bylo to jen tak tak. Jako by ze mně spadl obrovský šutr, strašně se mi ulevilo když jsem pod nohama opět ucítil pevnou zem. No pevnou... Jak se tak ohlížím, zjišťuji že kam až oko dohlédne je poušť. No, mohlo to být horší...

Začal jsem se koukat po Garmrovi abych se ujistil zda nás vzal skutečně na Midgard, jenže ten už byl pryč. Že by šel třeba za Sigyn? Kdo ví.. S pobaveným úsměvem kouknu na Nárviho a chystám se mu odpovědět, ale najednou se mi Hela vysmekne a začne pobíhat kolem jako nějaký nadrogovaný králík. No, mohlo to s ní dopadnout ještě hůř. Doufejme že skutečně půjde udělat aspoň něco.

Oba dva, Nárvi i Hela začínají volat na Garmra. Nemyslím že by to nějak pomohlo, patrně už bude někde daleko. Posadím se do písku vedle Hely a chviličku jen tak odpočívám. "Garmr už bude patrně někde daleko, možná šel zpět k Sigyn. A kde jsme my? Může to být nějaká poušť v Ásii, Egypt, nebo třeba jen Nevada. Netuším. Hádám že to zjistíme až někoho potkáme". Odpovím Nárvimu. "A Midgard je daleko živější, tohle je jen poušť. Oblast kde je zkrátka jen písek... Jinak jsou zde hory, řeky, lesy a obrovská města s mnoha, mnoha lidmi".

Dodám ještě s jistým "pobavením" v hlase. Pak už chvilku jen tak sedím a vychutnávám si že nemusím aspoň pro tento moment dělat vůbec nic. Nakonec se však ale přeci jen zvednu. Opráším si kalhoty a zadívám se směrem kde jsem naposledy viděl Garmrovi stopy. "Dobře, budem muset dál". Oznámím těm dvěma. Helu vezmu za ruku a pomohu jí z písku dostat se opět na nohy. "Jenom aby jsi věděl... V tomhle světě mně smrtelníci znají pod jménem Chris Hemsworth. Jsem vlastně "herec". Je to složité, vysvětlím později..."

Řeknu Nárvimu a vydáme se na cestu, směrem kterým jsem viděl Garmrovi stopy. "Jo a ještě pro případ že bychom někoho potkaly, tak já budu váš "strýček". Lidé nemohou vědět že my jsme my, takže nemluvte ani o tom co bylo v minulosti. Kdyby se někdo ptal co je s Helou, tak měla ošklivou nehodu, kterou tak tak přežila a od té doby je takováhle... Také nemůžete před lidmi používat svá pravá jména, takže Nárvi bude třeba Jon a Hela bude Emma." Tím skončím a pokračujeme dál. Nemyslím že by to fungovalo, ale za zkoušku nic nedám. Vytáhnu z kapsy mobil a zkusím zda funguje. Pokud ano tak bych se zkusil podívat na GPS abych zjistil kde to sakra jsme.
 
Váli *Valerius Liarsson* - 07. září 2016 22:39
valiko34786.jpg
Divadlo Soho - setkání s otcem
- Loki -

Když vejdeš do divadla, je hned patrné, že sem před tebou vkročila jedna osoba a před ní dlouho nikdo. Otisky bot v prachu jsou znatelné i když při průchodu recepcí jsou otisky trochu zmatené. Malíř, který tu na tebe čeká, se podle všeho vracel a jeho stopy tě navádějí kam.
Odněkud je cítit kukuřice, ale víc dráždivější je množství prachu, které se tu nachází. Shluk stop v prachu je hned u severské runy, která ti dává znát abys pokračoval v cestě.
Na rámu dveří směrem k sálu je další směrovka a po průchodu uličkou nacházíš cílové dveře s posledním oznámením "Jsem tu".
Thór si skutečně musí dělat velkou legraci z tvé osoby, když tě tu navádí po vašem a zatahuje do toho třetí osobu.

Jakmile otevřeš dveře do sálu, neupoutá tě vandalismus ani omšelé divadlo jako takové, ale kresby všude kam se podíváš. Na některých vidíš divadlo a různé věci, které se tu nachází a byli autorovi předlohou živě, jenže daleko překvapivější jsou ty kresby a obrazy, které zachycují osoby a události z Asgardu.
V uličce uprostřed divadla na cestě směřující k jevišti je podstavec s obrazem. Čím víc se přibližuješ, tím víc rozeznáváš rysy na plátně a jasnou podobu své právoplatné ženy. Sigyn se na tebe vřele usmívá z plátna a celý obraz je opravdu perfektní. Když ti v telefonu říkal, že je "tvá žena" opravdu nádherná, tak nelhal a hlavně přesně věděl jak má vypadat. Žádná midgardská náhražka, ale pravá Sigyn.

******

Seděl jsem a odpočíval po noci strávené nad obrazy a kresbami, které jsem následně vystavil všude okolo. Ano, mohlo se stát, že si přečetl runy, otočil se na podpatku a zmizel, ale vsázím na to, že to spíš prohloubilo jeho zvědavost. Je příliš samolibý aby mu došlo že míří do pasti k divoké šelmě. Bude spoléhat na své triky, ale já jich pár v zásobě také mám.

Z rozjímání mě vyruší kroky, které se blíží budovou. Zvednu se a schovám do temného rohu divadla, kde nehnutě stojím, čekajíc až přijde můj troufalý host.
Nechávám mu čas, aby si prohlédl, co jsem pro něj přichystal za scénu. Vidím neznámou tvář, ale oči, které těkají od obrazu k obrazu prozrazují přítomnost toho, na koho tu čekám - žádný nezvaný host, ani smrtelný herec, ale severský bůh.

Zvířecí nedočkavost, touha ulovit a zabít se hlásí o slovo. Cítím jak mé oči změnily barvu a nehty tvrdnou, aby nabraly podobu drápů.
Odpustit? Forseti... Jsi směšný.
Napadne mě a pomalu postupuji jeho směrem. Zvážil jsem svou přípravu a než na sebe stačím upoutat pozornost, tak použiji jednu ze schopností svého talentu. Uvolním energii pomocí které vyvolám "smečku vlků". Jedná se víceméně o iluze, které ale také dokáží zranit, sice ne moc, ale dokáží to.

Objeví se dva, což není špatné. Vlastně je to akorát na to, aby se dalo provést obklíčení. Na můj povel se vlci tiše rozeběhnou každý na jinou stranu divadla a jediné, čím by mohli upoutat je jejich rychlé prosvištění po stranách jeviště.
"Nemáš dost slušnosti, přišel se svou tváří?"
Se svou otázkou Vystupuji do uličky již normálním krokem a vlci se proplétají řadami sedadel, připraveni kdykoli na nějaké vyskočit aby to vzali přímo.
"Odhal ji a já ukážu svou."
Napůl svá slova zavrčím a rázně mířím k němu s úmyslem zasadit první ránu.

Zobrazit SPOILER


 
Sigyn *Sebille Moretti* - 05. září 2016 13:33
sigyn4699.jpg
Soho
- Loki -

"Dobře, ty tajnůstkáři."
Odpovím s pousmáním na jeho možné překvapení. Jak tak v klidu kráčíme, tak začne pršet, nebi věnuji na rozdíl od svého muže, pousmání.
"Dneska je ale krásně."
Vydechnu se smíchem an rtech. Na chvíli se nechám unést myšlenkou na tanec mezi kapkami, avšak zůstanu jen u myšlenky... Nechci na nás zbytečně přitahovat pozornost.
Pohlédnu na Lokiho a všimnu si jeho podivného pohledu. Mám takový dojem, že se zasnil.
"Zajímalo by mě, co ti právě teď probíhá hlavou."
S tím se k němu přitočím abych jej políbila a na pár chvil zůstaneme stát v láskyplném objetí.

******

Rozhlížím se po všech krásách Londýna, kolem kterých prozházíme a těle mě šimrá jednak déšť a druhak iluze, kteoru nás oba pokryl můj muž. Utajení bylo vždycky jeho a těší mě, že jsem v tuto chvíli jeho sousčástí. Alespoň se vyhneme nechtěné pozornosti.
Altánek je přitažlivý a možná bych tam i převelela směr cesty, kdybychom neměli jiné věci na práci. Oblohou proběhl blesk a já si vzpoměla na Thóra.
"Co ten asi dělá..."
Unikne mi ze rtů šeptem. Když jsem jej viděla naposledy, ani nevěděl, že stojím proti němu. Mohl mít podezření, ale já záměrně řekla své pozemské jméno, abych jej zmátla.
Sice jsem svou podobu příliš nezměnila, ale mohla jsem být jen náhodná dívka z midgardu, která je bžoské Sigyn jen hodně podobná, ne?
Který z nám dvou tu je vlastně ten zlý? Možná je na čase abychom byli trochu sobci a urvali, co nám po právu náleží. Kompenzace za utrpení, jež nám Všeotec nadělil...

Propletli jsme se uličkami až k divadlu, které je cílem naší dnešní cesty.
"Nebudu rušit. Nejsem si jistá s kým se tam váš vidět, ale asi by má přítomnost nemusela být vhodná... Stačí, že tvé jméno teď média propírají spoustou teorií. Asi bych tomu moc nepomohla... ale aspoň se zbavím tohohle."
Poukáži na tašku s potrhanými věcmi, kterou jsem nějak cestou stále nebyla schopná vyhodit. Nechtělo se mi Lokiho pouštět.
"Nikam ti neuteču."
Ujistím ho s úsměvem a věnuji mu polibek, jako pečeť na má slova.

Až když Loki zmizí v budově, najdu nejbliší uličku s kontejnery a zbavím se starého oblečení plného prachu z Asgardu. S hlavou plnou vzpomínek na tuto výpravu se pomalým krokem vrátím před divadlo a opřená o zeď vyčkávám.
 
Seth *Sebastian Light* - 01. září 2016 10:52
04bbbdea5e3bba5860255f73c16740303126.jpg

Někde s Gabrielem?

 

Gabriel

 

Samozřejmě jsem ho svým projevem ani trochu neuspokojil. Nevěřil jsem mu ten jeho klukovský výraz, věděl jsem, že mi to dá pořádně sežrat. Jeho oči prozrazovaly, že mě nečeká vůbec nic příjemného. Nebál jsem se ho, aspoň zatím ne. Možná změním názor, ale zatím mi přišel jako sadistický spratek, který si potřebuje ulevit. No možná jako já za mladých let své existence.
 

Nestihl jsem ani hnout prstem a už jsem ležel na zádech a andělova bota mi dávala znát, kdo je tady teď pánem. Přimhouřil jsem oči. To co mi říkal dávalo smysl. Byl jsem na jeho písečku. Kdybychom byly na mém, tak by teprve poznal, co to je, ale tady velel on a moje moc zde byla k ničemu. Byl jsem jako dítě, která si troufá na dospělého. Samozřejmě to nebude hezké.Věděl jsem, že pokud se tak rozhodne, tak ze mě zůstane možná tak mastný flek.
 

Znovu se zeptal na stejnou otázku. Nehodlal jsem mu nic prozradit, i kdybych tady měl zemřít, tak ostatní budou žít. Divné, že mě zrovna tohle napadlo. Mě, který vždy ničil a bral si vše, co se mu zlíbilo, bez ohledu na ostatní. Sobecký zmetek jako já a najednou se hodlám obětovat? Asi mi přeskočilo. Cítil jsem rostoucí tlak na svém hrdle a v hlavě podivný tlak. Nejdřív jsem si myslel, že je to z nedostatku kyslíku, pak jsem ale pocítil tu sílu, která mi tlačila na mysl.
 

Tohle není dobré. Nesmím se podvolit tomu tlaku. Snažil se mi dostat do hlavy, nevím, jestli zrovna on nebo někdo jiný, ale rozhodně se mi to nelíbilo. Chytil jsem ho za nohu a pokusil jsem se ho shodit. Aspoň nějaký pokus.

 
*Árés* Alexander Rubin - 28. srpna 2016 20:44
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg
Když se smůla lepí na paty…
Artemis

Pravděpodobně za to mohla skutečnost, že jsem byl před nějakou chvíli ještě nakažený virem a tak neskutečně slabý, že mi při mém pokusu o to zachránit spící krásku před hloupými a nezkušenými lidmi, podklouzla noha a já se najednou až neskutečně intimně seznámil se zemí. Neměl jsem čas si prohlédnout blíže strop. Ruce, které se po mne sápaly ve snaze mi pomoct, jsem se snažil odehnat, stavěl jsem se přitom na nohy. Na otázku zda jsem v pořádku, jsem něco nesmyslně zavrčel.
Nejraději bych tomu dítě dal za vyučenou a vysvětlil matce, že není nejlepší výchova jej nechat, ať se směje neštěstí druhého. Potřebovalo by ohnout přes koleno a dostat pár na holou. I když bych strašně rád, nic takového jsem neudělal a měl v úmyslu pokračovat v dalším pokusu se probít až k lovkyni.

Kurva? Co to? Zarazil jsem se, jelikož to vypadalo, jako kdyby někdo vzal do ruky ovladač a zmáčkl tlačítko stop. Za jiných okolností bych uznal, že to mělo jistý dokonalý efekt. To by to nesměla být práce těch opelichaných holubů.
Jako bílá a tmavá čokoláda. Napadlo mne. Přes tvář se mi mihnul úšklebek a opovržení. Patolízalové. Jak já jsem ty andělské prdele nesnášel.

"Obávám se, že to vám nebudu moct dovolit." Tak trochu jsem lhal. Neobávám se, vlastně se těším, jak jim zmaluji ty jejich samolibý xichty a pošlu je tam, kam patří. Navíc jdou si pro mou bohyni a mně už to přestává bavit, jak mi furt nevychází ten prostý plán s taxíkem a hotelem, kde by odpočívala a já bych tam mezitím vyhledával potřebné informace, díval se přitom na její tvář, držel jí za ruku a povídal si s ní. Potom by se probrala a společně bychom oslavili, že jsme to zase společně zvládli. Pak by na řadu nastoupila večeře a potom další příjemná část večera, o které gentlemanové nemluví.
"Nechte ji být!" Prohlásil tónem hlasu, ze kterého v dávných doba šel mráz po zádech. Stále to v sobě mám. Vrhl jsem se na Albína, kterého jsem měl v úmyslu seznámit velmi osobně se svým pravým hákem a ukázat mu tak, že jsem sakra taky jeho cíl. Artemis jim za žádnou cenu dobrovolně nevydám. Co bych byl za jejího přítele?
Koukej se probudit, zlato, nemůžeš mi nechat všechnu tu zábavu kolem.
(93% procent na úspěch)
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.12586116790771 sekund

na začátek stránky