Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1351


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 06. dubna 2020 16:55Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 07. dubna 2020 21:40 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 07. dubna 2020 20:47Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je onlineHádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 07. dubna 2020 20:47Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 07. dubna 2020 22:17Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 15. února 2020 9:26Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 07. dubna 2020 20:47Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 07. dubna 2020 21:40Dionýsos *Otec Dennison*
 
Artemis *Alyss Ellery* - 02. dubna 2016 18:47
artemis_alyss28072.jpg
Áreovi zbývá 12 a já chci odsud!
~Áres~

"Do Apollónovy prdele!" leknu se a napnu luk směrem, kde se sesypaly knihy. Pro jednou si můžu pořádně zanadávat, ne? Tohle by mi neměly dělat ani ti sliznatí, hnusí a nevím co to je, červi. Podívám se na Área, který každým okamžikem vypadá hůř a hůř a já se obávám nejhoršího. Je nakažený? Skončí jako Hygieia? Bála jsem se toho a zároveň si to nechtěla připustit. Nemůžu o něj přijít. Teď ne.

"Nejsou?" zeptám se, protože jsem za Áreem nešla. "Vstříc dalšímu dobrodružství."

Vydám se jedinými průchodnými dveřmi pokračujícími dál. Za rohem před námi čekají další dveře. Zápach je najednou mnohem nesnesitelnějí, a tak přestanu dýchat. Moc dlouho mi to však nevydrží a místo toho si zakryju nos rukávem.
"Sakra, já už ani nevím, jak nedýchat," postěžuju si. "Za těmi dveřmi něco je," zaposlouchám se.

A opravdu. Zpoza šel slyše podivný šramot a mlaskání. Pokud si to tam zrovna nerozdává nějaká sestřička s chobotnicí, tak by to mohlo být to, co celou dobu hledáme. S napnutým lukem jsem došla ke dveřím a kývla na Área, aby je otevřel. Však to znáte. Jeden voják otevírá a druhý okamžitě vstupuje a střílí nebo hází slzák. Ten já neměla a neměla jsem zrovna slitováním s tím, co bylo příčinou tolika nakažených.

Jako PJ:

Jakmile Áres otevřel dveře, narazili jste na bariéru zápachu a přestat dýchat bylo tím nejlepším nápadem, který by se vám zrodil v hlavě. Šíp, který Artemis vystřelila, se zabodl do svého cíle s nechutným čvachnutím. Z rány se vyloudilo ještě více zápachu a pobavený smích démona. Na macatém zadku s pochýři po celém špekatém těle seděl netvor s krutým a nenasytným výrazem. Bylo s podivem, že dokáže vidět, jak se mu na oči tiskl tuk a z úst mu trčel slizem pokrytý jazyk. Každý jeho pohyb znamenal puknutí nějakého puchýře a výtok bílého hnisu.

V břiše měl obrovskou díru, ze kterého mu vysela střeva, ale nezdálo se, že by mu to nějak vadilo. Ještě se přes ně podrbal a hlasitě si prdl.

"Koho tady máme," jeho hlas byl hluboký, bručivý s náznakem nemoci. Lehce šišlal, ale démoni na sebe brali různé podoby a vy jste jistě věděli, že tohle je démon nemoci a moru. "Ty," podíval se na Área. "Budeš náš," zařehnil se za doprovodu dalšího prdnutí.

Místnost byla prázdná. Všechno, co v ní bylo předtím, bylo nejspíš vstřebáno nebo se po tom plazili malí ohavní červíci.

Igor zachrčel, ale jinak čekal na rozkazy.

Okouzlující démon
 
Sigyn *Sebille Moretti* - 30. března 2016 07:55
sigyn4699.jpg
Nakupování
- my love -

Lokimu věřím jako nikomu jinému, takže, když naše "artefakty" hodlá uschovat do trezoru, nemám námitek. On zajisté ví, co dělá.
Na druhous tranu v obchodě o tom možná maličko pochybuji... možná i ve směru, že já nevím, co si počít. Výbavu šatníku jsem nikdy moc neřešila. Tedy, až an ty momenty, kdy si moji smrtelní přátelé vymysleli nejakou společenskou událost, já neměla co na sebe a ženy mě vytáhly po obchodech.

Tak tedy vybírám a tentokrát tu nemám hlouček kritických dam, které by řekly "Tohle ne." "To také není ono." "Tohle by chtělo jinou barvu." "TOHLE je to pravé! V tom odcházíš!"
Zaujala mě sukně, ale bohužel nejsem si jistá na kolik se to hodí k počasí, stejně jako šaty, které jsou ještě navíc šíleně přilehlé a hodí se spíš na noční premiéru nového filmu, než na venkovní pochůzky. Stejně na tom jsou i druhé šaty, které mi padly do oka akorát ona přiléhavost jim chyběla.

Když ke mě přichází Loki, po své "rozepři" s prodavačkou, váhám nad tím, co k černým kalhotám. Volba první je tak trochu na lehko - jen košile. Druhá možnost je poněkud více zahalující. A teď Loki raď.

"Nemusel jsi být hned tak hrubý..."
Napomenu svého muže šeptem, aniž bych vzhlédla od svého rozhodování.
 
Thór *Chris Hemsworth* - 16. března 2016 16:02
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

Konečně klid?



Sotva jsem na netvora skočil, tak se vlk začal měnit do podoby malé čivavy. Věděl jsem o tom, ale snažil jsem se ho moc nevnímat, protože teď bylo hlavní vyřídit netvora. Držel jsem se jeho rohů a ze všech sil sem zabral. Bylo to jako bych sám byl na skřipci, ale nakonec se mi to podařilo. Křup a jeden z rohů jsem držel ve své ruce, už však nebyl na netvorově hlavě.

Pousmál jsem se a jen tak tak jsem se držel na nohou. Minotaura to evidentně velmi naštvalo a zdá se že i poněkud zmátlo. Díval jsem se na něj a čekal že se na mně rozeběhne, ale místo toho běžel kolem a napálil to přímo do zdi. To muselo bolet.. Ušklíbnul jsem se a ještě chviličku sem netvora sledoval, ale už se nehýbá. Tudíž jsem zřejmě v bezpečí, aspoň prozatím. Roh který jsem měl v ruce strčím do kapsy (kladivo přivolat nemohu a tak se hodí jakákoliv jiná zbraň) a otočím se na psa.

Zase se začne měnit a já si konečně vzpomenu kde už jsem ho viděl. "No ne, ty si Garmr co? Teda, zajímalo by mně co děláš tady... " Že by ho poslaly Loki a Sigyn? Ne, tak šlechetní by nebyly. No je fuk kdo ho poslal, hlavní je že je tady a pomohl mi. "Tak dobře.. Pokus se mně kousnout a já tě kousnu taky. Jasný?"

Usměji se a nebude-li vypadat vyloženě nepřátelsky, tak se jej pokusím vzít do náruče a zamířit i s ním cestou kterou ukazoval. Aspoň tedy doufám že mi ukazoval cestu, nerad bych zase skončil v nějaký díře. Pokud bych musel procházet kolem Minotaurova těla, tak bych si dával velký pozor. Nevím zda je skutečně mrtvý nebo ne, ale v případě že by nebyl a třeba se po mně ohnal, tak bych mu zkusil ze všech sil dupnout na hlavu a nebo ho do ní aspoň kopnout. Hlavně abych se odsud dostal pryč.
 
Snový průvodce - 16. března 2016 15:36
gral_bohu7694.jpg

Pořádná rána

~Thór + vlk~

 

Reflexní vestička se barvila krví do ruda a bojující vlk proti mase si to jen zhoršoval. Mít v těle zaražený roh není pohodlné a už vůbec ne bezbolestné. Pak jsi přišel na řadu ty. Je jen otázkou, zda byl zrovna dobrý nápad jít na netvora zezadu a tak ještě umocnit tlak, který působil na zvíře, které bolestně zavylo, a najednou se na zemi vrtěla malá černá čivava s chlupatýma ušima. Díky své maličkosti se dokázala dostat od netvora a tobě se podařilo minotaurovi ulomit větší roh. Trýznivé bučení roztřáslo zdmi a netvor kolem sebe házel pažemi a nevěděl, co vůbec dělá. Zaslepen agónií a zlostí se rozeběhl rovnou k tobě. Nebo si to aspoň myslel. Místo tebe se z nějakého důvodu zaměřil přímo na zeď a napálil to do ní plnou rychlostí. Ozval se děsivý zvuk, jako když pukne kokosový ořech a býk s doprovodem krvavé čáry na zdi sjel k zemi a více se nepohnul.

 

Najednou nastalo ticho. Slyšel jsi své bušící srdce a tesklivé kňučení raněného pejska do kabelky. Mohl jsi sledovat, jak se tělo psa znovu proměnilo a ty jsi v něm poznal Garmra, chlupáče, který ti poprvé málem ukousnul ruku a nějak moc se měl k Sigyn a k Lokimu. V podobě chorvatského ovčáka se pokoušel postavit na nohy, ale moc mu to nešlo. Hlavou však stále mířil jedním směrem. Že by věděl, kudy jít, nebo tě chtěl navést zpátky k Nárvimu? Hlavní bylo, že největší nebezpečí pominulo nebo ne?

 
Loki *Thomas Hiddleston* - 16. března 2016 15:17
loki94861.jpg

V obchodě

~Sigyn~

 

Na chvíli jsem zauvažoval, zda tenhle byt je opravdu bezpečný pro něco, jako je meč a jablko. Obě dvě věci pocházely s Asgárdu a možná to byly poslední dva zbytky, které se nám podaří vůbec najít. Rozhlédl jsem se a studoval ochrany svého bytu. Dalo se říct, že všechny mé byty a domy byly nedohledatelné. Ne na Google maps, ale pomocí různých magických stopovacích kouzel a nestvůr pro to určených. Jsem bůh. Jako v bavlnce si můžu žít, ale je dobré vždycky mít nějaký plán B. Nicméně jsem si nebyl jistý, zda bych… trezor. Můžu použít trezor. Každý normální člověk má trezor. Nebo ne? Moment…

„No, snad no. Dám je do trezoru a přidám pár našich run, abych se do něj mohl dostat jenom já a ty, drahá,“ usmál jsem se na svou ženu. A jak to vlastně udělat? Musíte znát runy skrz na skrz a vědět, jak se píše vaše jméno. Vaše pravé jméno, ale to vám říkat nebudu, protože bych vás musel ihned zabít. Sigyn mé znala, stejně jako já její. A nebojte se. Nikdo to nebude moct přečíst. It’s a maaagic.

 

V obchodě jsem byl atakován prodavačkou. Docela sympatická holčina, jen mi dělalo starost, co si o tom bude myslet Sigyn.

„Počkám tady,“ oznámil jsem ještě Sigyn. Obchody nebyly mou vášní. Všechno jsem si nechával na sebe šít nebo jsem dostával oblečení od různých agentur, kde jsem se fotil. Jsem chodící reklama na oblečení.

Podíval jsem se na mladou dívku, která ze mě nemohla spustit oči, ale udržovala si odstup, aby mě neotravovala nebo jen nechtěla rozčílit vedení? Na to, že ještě před chvíli vypadala jako řítící se střela. A ticho nevydrželo moc dlouho.

„Vy si budete něco vybírat?“ začala a já v duchu potěšeně jásal, že další, kdo nemůže odolat mé maličkosti.

„O mne se nebojte. Spíš bych byl raději, kdybyste pomáhala zákazníkům, kteří to potřebují,“ usmál jsem se vlídně. Ano, i toto umím. „A vy něco nepotřebujete?“

Dívka zůstala stát jako opařená a šlo vidět, že mým projevem byla velmi znechucená. Já to s ženami umím. Jak kdy, ale nyní jsem na fanoušky neměl opravdu náladu.

Jasně, ať tě pomluví, jaký jsi prevít. Budu to muset nějak napravit.

Rozhodl jsem se, že raději půjdu za Sigyn, abych nebyl propichován vražedným pohledem prodavačky.

 
*Árés* Alexander Rubin - 05. března 2016 16:38
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg
Proč by nás zabíjel?
Zrzatá lovkyně

"Nemám ani nejmenší tušení, jak je stará. Těmto místům se rád vyhýbám."
Nevím co to způsobuje, ale když sem nemusím tak sem nepáchnu. Nechápu, proč jsem teď udělal vyjímku. Vlastně chápu. Stačí se podívat na Krásku a šel bych s ní i na světakraj. Doufám, že tam to přeci jen bude jiné místo a mnohem lepší než tady.
Vlastně nač si já stěžuju, že?
Můj pohled se na malou chvíli stočí na toho chodícího mrtváka v plášti, který nesmyslně chrčí. Mohl bych ještě vypadat jako on.

Jenže stále se cítím skutečně divně a nemám nejmenší tušení, co je toho důvod. Že bych něco chytl? Blbost... měl bych se soustředit, na to co kráska říká.
Labyrint? Zamžourám ještě na mapku.
"Větší místnosti... hmmm fajn."
Nápad s rozdělením se by byl pravděpodobně mnohem rychlejší. Byl jsem však rád za to, že zvolila tu možnost zůstat hezky po spolu. Důvod, že se necítím úplně fajn, nebyl nejhlavnější.
"Dobře." Houknu, než vyrazíme.
Tak se stane, že jako první jde Artemis, já jdu v těsném závěsu za ní a náš konvoj končí Igorem vzadu.
Pevně svírám v rukou kleště a lituji toho, že u sebe nemám lepší zbraň.

"Do háje."
Vážně se mi nezamlouvá se zase setkat s tím slizem, který se od nás snaží dostat co nejdál. Nechápavě na ně hledím. Možná ho Igor vyděsil. Ale na to stoprocentně nevsázím.
Ne... opravdu to tu nemám rád.
Z toho prachu se rozkašlu a čekám nějaký útok. Ale ono nic. Místo toho přejdu ke dveřím s nápisem východ, které se však přes mou veškerou snahu otevřít nedají a až poté si všimnu toho nápisu.
"Sakra."
Procedím skrze zaťaté zuby a párkrát do těch dveřím naštvaně praštím kleštěmi. Nejsou to žádné moc silné rány. Jenom tak, abych se neřeklo.

Následuji pak Artemis a Igora, měním tak pořadí toho kdo jde. Což mi je teď celkem jedno. Artemis si s tím snad nějak poradí.
 
Thór *Chris Hemsworth* - 04. března 2016 10:54
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

Souboj
Nečekaná pomoc



"Ufff"... Oddychnu si a zadívám se na Minotaura. Cítím se jak vybíjející se baterie, je to vážně hrůza. Blesky sice nějaký účinek měly, ale zdaleka ne takový jaký bych chtěl. Sakra práce... Naštvaně bouchnu rukou do zdi když vidím že se bestie opět zvedá, rozbíhá se a už se chystám na nejhorší. K čertu s tím... Mít u sebe Mjöllnir, tak je ta bestie dávno mrtvá! Cítím že jsem už unavený, ale nemám jinou možnost než pokračovat.

Stojím na místě, sleduji Minotaurovu hlavu a myslím na to že hlavní bude uskočit tomu rohu. Pokud by se mi to podařilo, tak by tu ještě šance na výhru byla. Už očekávám každou chvilku náraz, z ničeho nic se však objeví černý vlk, který se na Minotaura vrhne. Jsem dost překvapený, takže chvilku jen stojím a zírám na to co se děje. Vlk jde po nestvůře tvrdě, ale ta mu to vrací stejně, ne-li hůře. Když tak přemýšlím, napadá mně že tu se mnou byl Nárvi.

Nevím zda se umí přeměňovat nebo ne, ale pokud by to byl on, tak by to bylo zlé. Vlastně ať je to kdokoliv, tak mi pomohl a já jej tak nechat nemohu. Takže se pokusím sebrat všechny síly, přiblížit se zezadu k Minotaurovi a skočit na něj. Chci se chytnout zezadu jeho rohů pokud možno a tlačit jej co největší silou směrem ke mně. Vůbec by mi nevadilo kdyby se mi podařilo třeba s nestvůrou třísknout o zem, nebo mu dokonce urvat rohy či rozdrtit lebku. Teď se snažím dát do toho vážně všechno, protože tady jde o hodně. Nemůžu si dovolit prohrát.
 
Snový průvodce - 04. března 2016 10:11
gral_bohu7694.jpg

Boj s minotaurem

~Thór~

 

Zasáhl jsi svůj cíl. Blesky nejde minout. Síla jejich úderů však byla, jak by někdo řekl, jen na polechtání. Minotaurus se stihl mezitím postavit na nohy, kopyta, a nahlas zařval. Už toho měl dost. Chtěl tě zabít. Tohle bylo jeho teritorium a s každou ránou byl vzteklejší a tobě, jak se zdálo, pomalu docházela síla. Nepřítomnost kladiva měla na tebe dopad. Mít Mjöllnir u sebe, bylo by všechno jinak.

 

Minotaurus opět zaujal svou obvyklou pózu nasraného býka. Aspoň, že nemáš ten rudý pláštík, jaký ti přisuzují ve filmu. Rozeběhl se. Valil se jako lavina praskajících kostí. Nepříjemný zvuk. S hlavou skloněnou dopředu, jeden roh namířený k tvému hrdlu. Dokázal jsi vnímat jenom tuto hrozbu. Nic víc. Proto tě velmi překvapilo, když se odnikud zjevil černý vlk s… reflexní vestičkou? Vynořil se ze zdi a okamžitě s vyceněnými zuby šel minotaurovi po krku. Dvě těžká těla se střetla a ty’s musel uskakovat, aby tě sebou nevzali. Vrčení, bučení. Tyto zvuky se mísily a před tebou se odehrávala krvavá scéna. Vlkovy tesáky se zahryzly do býkova ramene, ale hned na to jej pustil, protože mu do boku minotaur zarazil svoje zkřivené drápy. Shodil ze sebe chlupáče a ohnal se rohem, který našel svůj cíl. Vlk zavyl bolestí a snažil se zuby ze sebe roh dostat pryč.

 

Zobrazit SPOILER
 
Sigyn *Sebille Moretti* - 02. března 2016 08:17
sigyn4699.jpg
Perly? Kde?
- Loki -

Loki si nakonec pistoli vzal k sobě a nechal ji schopností zneviditelnit. Nechápu kde vzal to, že budeme něco takového potřebovat, ale...
Meč...
Váhám, co s ním. S sebou nebo ne? Navíc nemá pochvu, jak bych ho tedy na sebe asi připevnila?
A navíc Loki si ještě vzpomene na jablko.
"Je tenhle byt bezpečný? Myslím tím, jestli by se sem mohla nějaká bytost vloupat, když tu nebudem..."
Předpokládám, že ví nač se ptám. Nějaké magické ochrany by se totiž opravdu hodily.
"Mohli bychom meč i jablko ponechat tady a pak se sem s pomocí Garmra kdykoli vrátit, pokdu je budeme potřebovat."
Navrhnu a když je řeč o psovi, rozhlédnu se a zkusím psa přivolat, abych se ujistila, že je pořád s námi, ať viditelný nebo ne.

Pokud jsme si tohle vyjasnili, odcházíme do onoho obchodu. Reakce slečny prodavačky jsem se trochu bála, ale nakonec jsem ráda za její těžce skrývané nadšení a není to jedna z těch, co by po mě něco hodily, protože jejich idol přeci patří jen jim a žádná cizí se tu s ním nebude ruku v ruce procházet.
Nádech. Výdech. Loki ví, co dělat. Dá jí autogram, hezky se usměje a já se mezitím vypařím a něco si vyberu. Proč je mi najednou takové horko? Ach ano, stojíém vedle celebrity a nepřipadá mi to vůbec divné.
Ááááááááááááááá...
Mile se usměji.
"Já... Něco si vyberu. Omluvte mě."
Vypravím ze sebe nakonec a zmizím mezi regály. U toho přemýšlím, jestli vzít něco jen na teď nebo toho nabrat víc, ale jestli už se nevrátíme do bytu, tak možná bude lepší se netahat s nějakou velkou taškou po městě.
Co by vypadalo elegantně vedle slavného herce a zároveň to bylo pro mě příjemné?
Zásadní otázka, téměř se rovnající otázce života, vesmíru a tak vůbec. Jen nevím, jestli velikost "42" bude tou pravou odpovědí.
 
Thór *Chris Hemsworth* - 29. února 2016 16:10
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

Souboj s nestvůrou




Skoro jsem nevěřil vlastním očím. Na mně leží nevábně vonící nestvůra a snaží se mně zabít. A kupodivu se jí zatím daří. Rána do břicha a celým tělem rozproudí ostrá bolest. Sakra práce, to bolí... Snažím se vzepřít, ale nejde to. Další rána od netvora a další dávka bolesti. Myslím že jako smrtelník bych už dávno nežil, ještě že jsem jaký sem. Křupnutí v mém těle nebylo nic příjemného, ale byla to poslední kapka.

S vypětím všech sil ze sebe tu věc shodím a rovnou do ní napálím pořádnou dávku blesků. Jen si dej... Když vidím výsledek, tak se spokojeně usměji. Je to pořád naživu, ale aspoň trošku se začala situace vyrovnávat, což je fajn. Dle okolních zvuků usuzuji že se děje něco se zdmi labyrintu, co však to nemám čas zjišťovat. Jelikož je Minotaur na zemi, pokusím se využít situace a zkusím do něj narvat poslední, pořádnou dávku blesků.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.17868208885193 sekund

na začátek stránky