Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1347


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 19. března 2020 17:17Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 12:48 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 31. března 2020 21:00Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je onlineHádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 31. března 2020 21:00Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 01. dubna 2020 22:01Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 15. února 2020 9:26Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 31. března 2020 21:00Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 02. dubna 2020 12:48Dionýsos *Otec Dennison*
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 16. března 2016 15:17
loki94861.jpg

V obchodě

~Sigyn~

 

Na chvíli jsem zauvažoval, zda tenhle byt je opravdu bezpečný pro něco, jako je meč a jablko. Obě dvě věci pocházely s Asgárdu a možná to byly poslední dva zbytky, které se nám podaří vůbec najít. Rozhlédl jsem se a studoval ochrany svého bytu. Dalo se říct, že všechny mé byty a domy byly nedohledatelné. Ne na Google maps, ale pomocí různých magických stopovacích kouzel a nestvůr pro to určených. Jsem bůh. Jako v bavlnce si můžu žít, ale je dobré vždycky mít nějaký plán B. Nicméně jsem si nebyl jistý, zda bych… trezor. Můžu použít trezor. Každý normální člověk má trezor. Nebo ne? Moment…

„No, snad no. Dám je do trezoru a přidám pár našich run, abych se do něj mohl dostat jenom já a ty, drahá,“ usmál jsem se na svou ženu. A jak to vlastně udělat? Musíte znát runy skrz na skrz a vědět, jak se píše vaše jméno. Vaše pravé jméno, ale to vám říkat nebudu, protože bych vás musel ihned zabít. Sigyn mé znala, stejně jako já její. A nebojte se. Nikdo to nebude moct přečíst. It’s a maaagic.

 

V obchodě jsem byl atakován prodavačkou. Docela sympatická holčina, jen mi dělalo starost, co si o tom bude myslet Sigyn.

„Počkám tady,“ oznámil jsem ještě Sigyn. Obchody nebyly mou vášní. Všechno jsem si nechával na sebe šít nebo jsem dostával oblečení od různých agentur, kde jsem se fotil. Jsem chodící reklama na oblečení.

Podíval jsem se na mladou dívku, která ze mě nemohla spustit oči, ale udržovala si odstup, aby mě neotravovala nebo jen nechtěla rozčílit vedení? Na to, že ještě před chvíli vypadala jako řítící se střela. A ticho nevydrželo moc dlouho.

„Vy si budete něco vybírat?“ začala a já v duchu potěšeně jásal, že další, kdo nemůže odolat mé maličkosti.

„O mne se nebojte. Spíš bych byl raději, kdybyste pomáhala zákazníkům, kteří to potřebují,“ usmál jsem se vlídně. Ano, i toto umím. „A vy něco nepotřebujete?“

Dívka zůstala stát jako opařená a šlo vidět, že mým projevem byla velmi znechucená. Já to s ženami umím. Jak kdy, ale nyní jsem na fanoušky neměl opravdu náladu.

Jasně, ať tě pomluví, jaký jsi prevít. Budu to muset nějak napravit.

Rozhodl jsem se, že raději půjdu za Sigyn, abych nebyl propichován vražedným pohledem prodavačky.

 
*Árés* Alexander Rubin - 05. března 2016 16:38
vishous_by_morgaine1d5eslvl7250.jpg
Proč by nás zabíjel?
Zrzatá lovkyně

"Nemám ani nejmenší tušení, jak je stará. Těmto místům se rád vyhýbám."
Nevím co to způsobuje, ale když sem nemusím tak sem nepáchnu. Nechápu, proč jsem teď udělal vyjímku. Vlastně chápu. Stačí se podívat na Krásku a šel bych s ní i na světakraj. Doufám, že tam to přeci jen bude jiné místo a mnohem lepší než tady.
Vlastně nač si já stěžuju, že?
Můj pohled se na malou chvíli stočí na toho chodícího mrtváka v plášti, který nesmyslně chrčí. Mohl bych ještě vypadat jako on.

Jenže stále se cítím skutečně divně a nemám nejmenší tušení, co je toho důvod. Že bych něco chytl? Blbost... měl bych se soustředit, na to co kráska říká.
Labyrint? Zamžourám ještě na mapku.
"Větší místnosti... hmmm fajn."
Nápad s rozdělením se by byl pravděpodobně mnohem rychlejší. Byl jsem však rád za to, že zvolila tu možnost zůstat hezky po spolu. Důvod, že se necítím úplně fajn, nebyl nejhlavnější.
"Dobře." Houknu, než vyrazíme.
Tak se stane, že jako první jde Artemis, já jdu v těsném závěsu za ní a náš konvoj končí Igorem vzadu.
Pevně svírám v rukou kleště a lituji toho, že u sebe nemám lepší zbraň.

"Do háje."
Vážně se mi nezamlouvá se zase setkat s tím slizem, který se od nás snaží dostat co nejdál. Nechápavě na ně hledím. Možná ho Igor vyděsil. Ale na to stoprocentně nevsázím.
Ne... opravdu to tu nemám rád.
Z toho prachu se rozkašlu a čekám nějaký útok. Ale ono nic. Místo toho přejdu ke dveřím s nápisem východ, které se však přes mou veškerou snahu otevřít nedají a až poté si všimnu toho nápisu.
"Sakra."
Procedím skrze zaťaté zuby a párkrát do těch dveřím naštvaně praštím kleštěmi. Nejsou to žádné moc silné rány. Jenom tak, abych se neřeklo.

Následuji pak Artemis a Igora, měním tak pořadí toho kdo jde. Což mi je teď celkem jedno. Artemis si s tím snad nějak poradí.
 
Thór *Chris Hemsworth* - 04. března 2016 10:54
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

Souboj
Nečekaná pomoc



"Ufff"... Oddychnu si a zadívám se na Minotaura. Cítím se jak vybíjející se baterie, je to vážně hrůza. Blesky sice nějaký účinek měly, ale zdaleka ne takový jaký bych chtěl. Sakra práce... Naštvaně bouchnu rukou do zdi když vidím že se bestie opět zvedá, rozbíhá se a už se chystám na nejhorší. K čertu s tím... Mít u sebe Mjöllnir, tak je ta bestie dávno mrtvá! Cítím že jsem už unavený, ale nemám jinou možnost než pokračovat.

Stojím na místě, sleduji Minotaurovu hlavu a myslím na to že hlavní bude uskočit tomu rohu. Pokud by se mi to podařilo, tak by tu ještě šance na výhru byla. Už očekávám každou chvilku náraz, z ničeho nic se však objeví černý vlk, který se na Minotaura vrhne. Jsem dost překvapený, takže chvilku jen stojím a zírám na to co se děje. Vlk jde po nestvůře tvrdě, ale ta mu to vrací stejně, ne-li hůře. Když tak přemýšlím, napadá mně že tu se mnou byl Nárvi.

Nevím zda se umí přeměňovat nebo ne, ale pokud by to byl on, tak by to bylo zlé. Vlastně ať je to kdokoliv, tak mi pomohl a já jej tak nechat nemohu. Takže se pokusím sebrat všechny síly, přiblížit se zezadu k Minotaurovi a skočit na něj. Chci se chytnout zezadu jeho rohů pokud možno a tlačit jej co největší silou směrem ke mně. Vůbec by mi nevadilo kdyby se mi podařilo třeba s nestvůrou třísknout o zem, nebo mu dokonce urvat rohy či rozdrtit lebku. Teď se snažím dát do toho vážně všechno, protože tady jde o hodně. Nemůžu si dovolit prohrát.
 
Snový průvodce - 04. března 2016 10:11
gral_bohu7694.jpg

Boj s minotaurem

~Thór~

 

Zasáhl jsi svůj cíl. Blesky nejde minout. Síla jejich úderů však byla, jak by někdo řekl, jen na polechtání. Minotaurus se stihl mezitím postavit na nohy, kopyta, a nahlas zařval. Už toho měl dost. Chtěl tě zabít. Tohle bylo jeho teritorium a s každou ránou byl vzteklejší a tobě, jak se zdálo, pomalu docházela síla. Nepřítomnost kladiva měla na tebe dopad. Mít Mjöllnir u sebe, bylo by všechno jinak.

 

Minotaurus opět zaujal svou obvyklou pózu nasraného býka. Aspoň, že nemáš ten rudý pláštík, jaký ti přisuzují ve filmu. Rozeběhl se. Valil se jako lavina praskajících kostí. Nepříjemný zvuk. S hlavou skloněnou dopředu, jeden roh namířený k tvému hrdlu. Dokázal jsi vnímat jenom tuto hrozbu. Nic víc. Proto tě velmi překvapilo, když se odnikud zjevil černý vlk s… reflexní vestičkou? Vynořil se ze zdi a okamžitě s vyceněnými zuby šel minotaurovi po krku. Dvě těžká těla se střetla a ty’s musel uskakovat, aby tě sebou nevzali. Vrčení, bučení. Tyto zvuky se mísily a před tebou se odehrávala krvavá scéna. Vlkovy tesáky se zahryzly do býkova ramene, ale hned na to jej pustil, protože mu do boku minotaur zarazil svoje zkřivené drápy. Shodil ze sebe chlupáče a ohnal se rohem, který našel svůj cíl. Vlk zavyl bolestí a snažil se zuby ze sebe roh dostat pryč.

 

Zobrazit SPOILER
 
Sigyn *Sebille Moretti* - 02. března 2016 08:17
sigyn4699.jpg
Perly? Kde?
- Loki -

Loki si nakonec pistoli vzal k sobě a nechal ji schopností zneviditelnit. Nechápu kde vzal to, že budeme něco takového potřebovat, ale...
Meč...
Váhám, co s ním. S sebou nebo ne? Navíc nemá pochvu, jak bych ho tedy na sebe asi připevnila?
A navíc Loki si ještě vzpomene na jablko.
"Je tenhle byt bezpečný? Myslím tím, jestli by se sem mohla nějaká bytost vloupat, když tu nebudem..."
Předpokládám, že ví nač se ptám. Nějaké magické ochrany by se totiž opravdu hodily.
"Mohli bychom meč i jablko ponechat tady a pak se sem s pomocí Garmra kdykoli vrátit, pokdu je budeme potřebovat."
Navrhnu a když je řeč o psovi, rozhlédnu se a zkusím psa přivolat, abych se ujistila, že je pořád s námi, ať viditelný nebo ne.

Pokud jsme si tohle vyjasnili, odcházíme do onoho obchodu. Reakce slečny prodavačky jsem se trochu bála, ale nakonec jsem ráda za její těžce skrývané nadšení a není to jedna z těch, co by po mě něco hodily, protože jejich idol přeci patří jen jim a žádná cizí se tu s ním nebude ruku v ruce procházet.
Nádech. Výdech. Loki ví, co dělat. Dá jí autogram, hezky se usměje a já se mezitím vypařím a něco si vyberu. Proč je mi najednou takové horko? Ach ano, stojíém vedle celebrity a nepřipadá mi to vůbec divné.
Ááááááááááááááá...
Mile se usměji.
"Já... Něco si vyberu. Omluvte mě."
Vypravím ze sebe nakonec a zmizím mezi regály. U toho přemýšlím, jestli vzít něco jen na teď nebo toho nabrat víc, ale jestli už se nevrátíme do bytu, tak možná bude lepší se netahat s nějakou velkou taškou po městě.
Co by vypadalo elegantně vedle slavného herce a zároveň to bylo pro mě příjemné?
Zásadní otázka, téměř se rovnající otázce života, vesmíru a tak vůbec. Jen nevím, jestli velikost "42" bude tou pravou odpovědí.
 
Thór *Chris Hemsworth* - 29. února 2016 16:10
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

Souboj s nestvůrou




Skoro jsem nevěřil vlastním očím. Na mně leží nevábně vonící nestvůra a snaží se mně zabít. A kupodivu se jí zatím daří. Rána do břicha a celým tělem rozproudí ostrá bolest. Sakra práce, to bolí... Snažím se vzepřít, ale nejde to. Další rána od netvora a další dávka bolesti. Myslím že jako smrtelník bych už dávno nežil, ještě že jsem jaký sem. Křupnutí v mém těle nebylo nic příjemného, ale byla to poslední kapka.

S vypětím všech sil ze sebe tu věc shodím a rovnou do ní napálím pořádnou dávku blesků. Jen si dej... Když vidím výsledek, tak se spokojeně usměji. Je to pořád naživu, ale aspoň trošku se začala situace vyrovnávat, což je fajn. Dle okolních zvuků usuzuji že se děje něco se zdmi labyrintu, co však to nemám čas zjišťovat. Jelikož je Minotaur na zemi, pokusím se využít situace a zkusím do něj narvat poslední, pořádnou dávku blesků.
 
Snový průvodce - 26. února 2016 19:05
gral_bohu7694.jpg

Tohle mohlo bolet

~Thór~

 

Minotaur získal převahu. Byl nad tebou, nebyl zrovna lehký a navíc nevoněl zrovna po pampeliškách. Napřáhl pravou paži a udeřil tě rovnou do hrudi. Cítil jsi bolest, která ti projela celým tělem jako elektřina. Znovu se napřáhl a udeřil znovu. Zvuk rupající kosti přiměl nestvůru ještě k urputnějšímu bušení do tvého, zdánlivě křehkého, těla.

 

Možná to byla bolest nebo tě to přestalo jenom bavit, ale z ničeho nic jsi získal dostatek síly a kuráže, abys tu potvoru ze sebe shodil. Minotaur překvapený tvou reakcí se nestihl postavit na vlastní nohy a blesky jej zasáhly. Zvedly jej ze země a bokem narazil do zdi labyrintu. Jen vzdáleně jsi slyšel, jak se chodby začaly přesouvat. Koutkem oka jsi zachytil, jak runa raido mizí.

 

Minotaurus sjel podél zdi a nějak se mu podařilo dopadnout na všechny čtyři.

 

Zobrazit SPOILER

 
Loki *Thomas Hiddleston* - 26. února 2016 18:38
loki94861.jpg

Perly pro mou dámu

~Sigyn~

 

Měl jsem čekat, že se bude Sigyn ostýchat a neměl jsem v plánu ji do toho nutit. Stáhl jsem tedy Prcka k sobě. Neřešil jsem to, ale rád bych si nějakou zbraň vzal sebou, i když ji nakonec ani potřebovat nebudu. Jsem bůh. Proč bych potřeboval střelnou zbraň? Je však lepší vysvětlovat, proč má oběť díru v hlavě než proč je proklána dlouhým kopím. Ne, že bych nějaké měl. Otevřel jsem šuplík botníku a vytáhl si speciální pouzdro k Prckovi, aby nešel pod tím sakem vidět. Navíc jsem na sebe použil iluzi, aby byla zbraň neviditelná. Jsme v Británii. Tady je zakázáno nosit zbraně.

 

Už jsem se chystal ke dveřím, když jsem si vzpomněl. „Lásko? Co to jablko? Mám vzít sebou nebo nechat tady?“ počkal jsem na odpověď a dle toho se zařídil. Pokud by jablko zůstalo tady, vložil bych jej do sejfu do kožešinou. Jak prozíravé. Sebou bych si vzal nějakou tašku přes rameno, do které bych jablko vložil, i když truhličku vyměnil za něco menšího a lépe přenositelného. Doklady a tak by přišly do toho.

 

Nakonec jsem svou milovanou obestřel iluzí, že je jako v novém a nabídl ji rámě. Jen pouhým dotekem jsem cítil, že na ni něco není v pořádku a jelikož iluze obklopovala celé její tělo. Měli jste někdy takový pocit, že saháte na něco chladného a velmi plastického. Tak tohle to přesně bylo. Kdyby mi Sigyn přejela prsty přes místo, kde jsem měla zbraň, cítila by to samé.

 

Sestoupili jsme dolů a hned naproti byl obchod s oblečením. Značkový. Na ceně mi nezaleželo. Vešli jsme dovnitř a z úvodu nás přivítala prodavačka, mladá hnědovlasá slečna, která byla paf z toho, že mě vidí. Byla u nás a v očích jen zářila.

„Dobrý den, co vám mohu nabídnout?“ vypadalo to, že by každou chvíli chtěla na místě skákat.

 
Thór *Chris Hemsworth* - 24. února 2016 14:40
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

Nářez od Minotaura... Jak je tohle možné??!!



Vážně mi začíná připadat jako by se mi v posledních chvílích lepila smůla na paty. Poslední světlá stránka návštěvy tady v Hellhaimu byla když jsem našel Nárviho, od té doby nic. Sakra.. Asi do toho budu muset dát příště víc síly... Netvor se evidentně pěkně naštval a vyrazil na mně. Pochopitelně jsem chtěl uhnout, ale byl rychlejší než jsem předpokládal. Rána jako od beranidla a už ležím na zádech. Být obyčejný smrtelník, tak mám z vnitřností kaši.

Mít na sobě Minotaura není vůbec nic příjemného a je to o to horší že se vás snaží roztrhat na kusy. Rukou chytím jeho napřahující se ruku a snažím se jej držet co nejdál od krku, nebo ze sebe Minotaura dokonce setřást. Bohužel se mi ale ani tentokrát moc nedaří a dostanu docela pěknou ránu. Ty parchante.. Docela jasně cítím jak rána krvácí, ale zatím to nevypadá nějak extra vážně.

Rozhodnu se přejít tedy do protiútoku. "Já jsem bůh ty tupá stvůro!!" Vykřiknu na Minotaura a pokusím se jej ze sebe shodit. Pokud se mi to podaří, tak se sám co nejrychleji postavím na nohy a popojdu kousek stranou. Zadívám se na netvora a znovu na něj zkusím vyslat pořádnou dávku blesků. Tentokrát sem i já docela nasranej, takže se s ním už nehodlám mazlit.
 
Sigyn *Sebille Moretti* - 23. února 2016 19:50
sigyn4699.jpg
Nakupování s Tomem Hiddlestonem...
- Loki -

Tak jsem si nakonec vzala to v čem jsem přišla a krátce jsem se zamyslela, kde asi zůstala pohřbená ta taška, co jsem si balila v Římě.
Nejspíš v autě, když jsme předávali Doriana a Garmr nás pak rovnou vytáhl na Asgard...
Usoudím, neb pak už jsme byli v Londýně a taška v trapu.
Ještě že Loki nemá nouzi o peníze.
Pousměji si pro sebe. Bílé natržené kalhoty, které už tak docela bílé nejsou a světlá košile, která už také nemá zcela určitou barvu, toť mé odění ve kterém si vedle elegantního muže připadám jak venkovská cácora.
"Sluší ti to, drahý..."
Neodpustím si se zamilovaným pohledem.

A pak přijde informace o iluzi a návrh z časopisu. Obočí mi vyletí vzhůru a několikrát zamrkám.
"Ty zvrhlíku..."
Pronesu nevěřícně se špatně předstíranou nazlobeností. To předstírání stejně nevydrželo dlouho, protože jsem se okamžitě musela začít smát.
"To opravdu ne. I kdyby to byla jen iluze, necítila bych se v tom dobře... a co by si pak lidi pomysleli?"
Něžně ho šťouchnu do žeber, jako napomenutí za jeho přisprostlé představy.
"Stačí jen, když tohle nebude vypadat jako kdybych se právě vyhrabala ze skládky... i když Asgard v současné chvíli k tomuhle termínu nemá daleko."
Vyslovím své přání spolu s konstatováním faktu.

Připravená vyrazit se jdu obout a v tom Loki přijde ještě s pistolí, na kterou vytřeštím oči a stejně vykuleně přenesu pohled na Lokiho, jestli to myslí vážně. Vypadá to, že myslí.
"U všech duší v Helheimu... Loki!"
Malém vyjeknu šokem z toho, co se po mě chce.
"Nikdy jsem nic takového nedržela v ruce... Nemyslíš si, že... že to je trochu přehnané?"
Absolutně se mi nelíbí, že bych něco takového měla mít s sebou. Otázka meče je tedy také zajímavá, neb pokud neumí nenápadně zmizet, tak nemám jak jinak jej vzít s sebou, ale nechávat ho zde se mi také nechce.
Já bych neměla být bohyně věrnosti, ale nerozhodnosti...
Postesknu si v duchu.
 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.16155099868774 sekund

na začátek stránky