Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Grál bohů

Příspěvků: 1351


Hraje se Denně INFORMACE  Vypravěč Yuki Sumire je offlineYuki Sumire
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Váli *Valerius Liarsson* je offline, naposledy online byla 26. února 2019 18:58Váli *Valerius Liarsson*
 Postava Sigyn *Sebille Moretti* je offline, naposledy online byla 06. dubna 2020 16:55Sigyn *Sebille Moretti*
 Postava *Árés* Alexander Rubin je offline, naposledy online byla 09. dubna 2020 18:44 *Árés* Alexander Rubin
 Postava Loki *Thomas Hiddleston* je offline, naposledy online byla 08. dubna 2020 20:09Loki *Thomas Hiddleston*
 Postava Seth *Sebastian Light* je offline, naposledy online byla 16. února 2019 16:39Seth *Sebastian Light*
 Postava Hádes *Gerallt Jernigan* je onlineHádes *Gerallt Jernigan*
 Postava Ma`at *Orora Nafré* je offline, naposledy online byla 03. července 2019 19:06Ma`at *Orora Nafré*
 Postava Artemis *Alyss Ellery* je offline, naposledy online byla 08. dubna 2020 20:09Artemis *Alyss Ellery*
 Postava Thór *Chris Hemsworth* je offline, naposledy online byla 07. dubna 2020 22:17Thór *Chris Hemsworth*
 Postava Fortuna *Lucky Dubois* je offline, naposledy online byla 30. srpna 2017 19:24Fortuna *Lucky Dubois*
 Postava Athéna *Annabeth Ness* je offline, naposledy online byla 15. února 2020 9:26Athéna *Annabeth Ness*
 Postava Sif *Sofia Garner* je offline, naposledy online byla 08. dubna 2020 20:09Sif *Sofia Garner*
 Postava Dionýsos *Otec Dennison* je offline, naposledy online byla 09. dubna 2020 18:44Dionýsos *Otec Dennison*
 
Snový průvodce - 26. února 2016 19:05
gral_bohu7694.jpg

Tohle mohlo bolet

~Thór~

 

Minotaur získal převahu. Byl nad tebou, nebyl zrovna lehký a navíc nevoněl zrovna po pampeliškách. Napřáhl pravou paži a udeřil tě rovnou do hrudi. Cítil jsi bolest, která ti projela celým tělem jako elektřina. Znovu se napřáhl a udeřil znovu. Zvuk rupající kosti přiměl nestvůru ještě k urputnějšímu bušení do tvého, zdánlivě křehkého, těla.

 

Možná to byla bolest nebo tě to přestalo jenom bavit, ale z ničeho nic jsi získal dostatek síly a kuráže, abys tu potvoru ze sebe shodil. Minotaur překvapený tvou reakcí se nestihl postavit na vlastní nohy a blesky jej zasáhly. Zvedly jej ze země a bokem narazil do zdi labyrintu. Jen vzdáleně jsi slyšel, jak se chodby začaly přesouvat. Koutkem oka jsi zachytil, jak runa raido mizí.

 

Minotaurus sjel podél zdi a nějak se mu podařilo dopadnout na všechny čtyři.

 

Zobrazit SPOILER

 
Loki *Thomas Hiddleston* - 26. února 2016 18:38
loki94861.jpg

Perly pro mou dámu

~Sigyn~

 

Měl jsem čekat, že se bude Sigyn ostýchat a neměl jsem v plánu ji do toho nutit. Stáhl jsem tedy Prcka k sobě. Neřešil jsem to, ale rád bych si nějakou zbraň vzal sebou, i když ji nakonec ani potřebovat nebudu. Jsem bůh. Proč bych potřeboval střelnou zbraň? Je však lepší vysvětlovat, proč má oběť díru v hlavě než proč je proklána dlouhým kopím. Ne, že bych nějaké měl. Otevřel jsem šuplík botníku a vytáhl si speciální pouzdro k Prckovi, aby nešel pod tím sakem vidět. Navíc jsem na sebe použil iluzi, aby byla zbraň neviditelná. Jsme v Británii. Tady je zakázáno nosit zbraně.

 

Už jsem se chystal ke dveřím, když jsem si vzpomněl. „Lásko? Co to jablko? Mám vzít sebou nebo nechat tady?“ počkal jsem na odpověď a dle toho se zařídil. Pokud by jablko zůstalo tady, vložil bych jej do sejfu do kožešinou. Jak prozíravé. Sebou bych si vzal nějakou tašku přes rameno, do které bych jablko vložil, i když truhličku vyměnil za něco menšího a lépe přenositelného. Doklady a tak by přišly do toho.

 

Nakonec jsem svou milovanou obestřel iluzí, že je jako v novém a nabídl ji rámě. Jen pouhým dotekem jsem cítil, že na ni něco není v pořádku a jelikož iluze obklopovala celé její tělo. Měli jste někdy takový pocit, že saháte na něco chladného a velmi plastického. Tak tohle to přesně bylo. Kdyby mi Sigyn přejela prsty přes místo, kde jsem měla zbraň, cítila by to samé.

 

Sestoupili jsme dolů a hned naproti byl obchod s oblečením. Značkový. Na ceně mi nezaleželo. Vešli jsme dovnitř a z úvodu nás přivítala prodavačka, mladá hnědovlasá slečna, která byla paf z toho, že mě vidí. Byla u nás a v očích jen zářila.

„Dobrý den, co vám mohu nabídnout?“ vypadalo to, že by každou chvíli chtěla na místě skákat.

 
Thór *Chris Hemsworth* - 24. února 2016 14:40
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

Nářez od Minotaura... Jak je tohle možné??!!



Vážně mi začíná připadat jako by se mi v posledních chvílích lepila smůla na paty. Poslední světlá stránka návštěvy tady v Hellhaimu byla když jsem našel Nárviho, od té doby nic. Sakra.. Asi do toho budu muset dát příště víc síly... Netvor se evidentně pěkně naštval a vyrazil na mně. Pochopitelně jsem chtěl uhnout, ale byl rychlejší než jsem předpokládal. Rána jako od beranidla a už ležím na zádech. Být obyčejný smrtelník, tak mám z vnitřností kaši.

Mít na sobě Minotaura není vůbec nic příjemného a je to o to horší že se vás snaží roztrhat na kusy. Rukou chytím jeho napřahující se ruku a snažím se jej držet co nejdál od krku, nebo ze sebe Minotaura dokonce setřást. Bohužel se mi ale ani tentokrát moc nedaří a dostanu docela pěknou ránu. Ty parchante.. Docela jasně cítím jak rána krvácí, ale zatím to nevypadá nějak extra vážně.

Rozhodnu se přejít tedy do protiútoku. "Já jsem bůh ty tupá stvůro!!" Vykřiknu na Minotaura a pokusím se jej ze sebe shodit. Pokud se mi to podaří, tak se sám co nejrychleji postavím na nohy a popojdu kousek stranou. Zadívám se na netvora a znovu na něj zkusím vyslat pořádnou dávku blesků. Tentokrát sem i já docela nasranej, takže se s ním už nehodlám mazlit.
 
Sigyn *Sebille Moretti* - 23. února 2016 19:50
sigyn4699.jpg
Nakupování s Tomem Hiddlestonem...
- Loki -

Tak jsem si nakonec vzala to v čem jsem přišla a krátce jsem se zamyslela, kde asi zůstala pohřbená ta taška, co jsem si balila v Římě.
Nejspíš v autě, když jsme předávali Doriana a Garmr nás pak rovnou vytáhl na Asgard...
Usoudím, neb pak už jsme byli v Londýně a taška v trapu.
Ještě že Loki nemá nouzi o peníze.
Pousměji si pro sebe. Bílé natržené kalhoty, které už tak docela bílé nejsou a světlá košile, která už také nemá zcela určitou barvu, toť mé odění ve kterém si vedle elegantního muže připadám jak venkovská cácora.
"Sluší ti to, drahý..."
Neodpustím si se zamilovaným pohledem.

A pak přijde informace o iluzi a návrh z časopisu. Obočí mi vyletí vzhůru a několikrát zamrkám.
"Ty zvrhlíku..."
Pronesu nevěřícně se špatně předstíranou nazlobeností. To předstírání stejně nevydrželo dlouho, protože jsem se okamžitě musela začít smát.
"To opravdu ne. I kdyby to byla jen iluze, necítila bych se v tom dobře... a co by si pak lidi pomysleli?"
Něžně ho šťouchnu do žeber, jako napomenutí za jeho přisprostlé představy.
"Stačí jen, když tohle nebude vypadat jako kdybych se právě vyhrabala ze skládky... i když Asgard v současné chvíli k tomuhle termínu nemá daleko."
Vyslovím své přání spolu s konstatováním faktu.

Připravená vyrazit se jdu obout a v tom Loki přijde ještě s pistolí, na kterou vytřeštím oči a stejně vykuleně přenesu pohled na Lokiho, jestli to myslí vážně. Vypadá to, že myslí.
"U všech duší v Helheimu... Loki!"
Malém vyjeknu šokem z toho, co se po mě chce.
"Nikdy jsem nic takového nedržela v ruce... Nemyslíš si, že... že to je trochu přehnané?"
Absolutně se mi nelíbí, že bych něco takového měla mít s sebou. Otázka meče je tedy také zajímavá, neb pokud neumí nenápadně zmizet, tak nemám jak jinak jej vzít s sebou, ale nechávat ho zde se mi také nechce.
Já bych neměla být bohyně věrnosti, ale nerozhodnosti...
Postesknu si v duchu.
 
Loki *Thomas Hiddleston* - 23. února 2016 18:47
loki94861.jpg

Hurá na nákupy!

~Sigyn, má milovaná žena~

 

Nemůžu chodit neustále v tom jednom. Ale miloval jsem obleky. Já vám nevím proč. Protože jsem v nich vypadal tak sexy? Moc fotek, kde jsem oblek neměl, nebylo. Nestěžuji si, a pokud jsem se někde objevil jenom v tričku, měl jsem alespoň ty oblekové kalhoty. Vzal jsem si na sebe bílou košili, černé kalhoty a sako a doladil to hnědým páskem a botami. A to jsem tak nějak stihl během toho, co se má nejdražší oblékala do špinavého oblečení, a já si nadával, že tu nic nemám. Proč bych taky měl. Sem jsem žádnou ženu nevodil.

 

Mezitím…

„Vyvolám u tebe iluzi, že máš na sobě úplně nové oblečení. Co třeba tohle?“ zvednu časopis ležící na skříní a pobaveně natočím k Sig titulní stranu. Dobře, trochu jsem si ze své ženy utahoval, ale odolejte pokušení ji díky iluze obléct do sexy prádelka.

„Vše, co si řekneš, drahá,“ nakonec přenechám rozhodnutí oblečení na ni. Bohužel takovou iluzi nemůžu udržovat dlouho, protože nevýhodou bylo, že jakmile by se ji někdo dotknul, poznal by jakýmsi vnitřním smyslem, že to není skutečnost. Ale na odvádění pozornosti to je skvělé.

 

Než jsme vyšli, ještě jsem zamířil do ložnice a z tajné zásuvky vytáhl malou střelnou zbraň, přesněji značky Taurus PT22. „Umíš s tímhle zacházet?“ zásobník jsem měl v druhé ruce a nezapomněl jsem ještě zkontrolovat, zda není náboj v komoře. „Věřím, že bys to s mečem zvládla, ale obávám se, že na veřejnosti by to přitahovalo více pozornosti než tenhle malý Prcek.“ A jo, co s tím mečem? Nemůžeme jej jen tak nosit u pasu.

 

Když už bylo všechno hotovo, připraveno, Sigyn s nebo bez Prcka, otevřel jsem dveře a počkal, až vyjde a hned jsem ji následoval. Nejbližší obchod s oblečením byl hned na druhé straně silnice, kde si mohla má drahá vybrat co jen chtěla.

 
Snový průvodce - 23. února 2016 18:28
gral_bohu7694.jpg

To lechtá!

~Thor~

 

Vlna blesků narazí minotaurovi do hrudí. Zastaví se jen na chvíli. Zpomalí jej to, ale to je tak všechno. Začínáš si uvědomit, že účinek byl opačný, než sis přál. Netvor začíná vypadat pěkně nasraně. Z nozder se mu vyvalí oblak kouře a vyrazí. Na mrtvě vypadajícího napůl býka a člověka je docela rychlý. Cítíš, jak ti do hrudi narazila hlava, naštěstí rohy se vyhnuly všem měkkým odhaleným partiím, ten delší jen těsně minul tvůj krk. Najednou se posunuješ pod setrvačnou sílou spolu nestvůrou a oba ztrácíte rovnováhu. Ty padáš na záda, Minotaurus se ještě včas zapřel rukama o tvou hruď, abyste si nedali čelo.

 

Býk se znovu napřahuje k další ráně, kterou by ti zaklestil drápy rovnou do krku.

 

OBRANA

 
Artemis *Alyss Ellery* - 23. února 2016 18:12
artemis_alyss28072.jpg

13! A jestli se nám to nepovede, Loki nás zabije!

~Áres~

mapka – (vchod - vedle největší místnosti (1))

 

Přikryju nos rukou, ale marné doufat, že smrad přestanu cítit. Sakra, já to cítila, i když jsem nedýchala. Ta nemoc jistojistě byla magického původu a nedokázala jsem přijít ani na zdroj či viníka. Bylo by super nakráčet a vědět, jak to všechno porazit. Nechal odporný hnus, ať zmizí a všechno bude opět zapáchat desinfekcí. Začínala jsem Hygieiu chápat. Jestli se z toho dostaneme, začnu sebou nosit malý sprej.

 

Vykouknu Áréovi přes rameno. Když zjistím, že mi to nepůjde ani na špičkách, obejdu jej a taktéž se zaměřím na mapku sklepa. Pozvednu obočí. „Jak je takhle nemocnice stará? Trochu mi to připomíná Mínóův labyrint,“ zkusím zavtipkovat, ale věděla jsem, že takový smrad tam nikdy nebyl. Tenhle byl vlezlý, slizký, lepkavý. Častěji jsem polykala a bylo mi nepříjemné vedro. Všimla jsem si, že i Árés má lesklou kůži potem. Jindy bych zavrněla, ale nyní mi to tak sexy nepřišlo.

 

„No, asi bych šla a podívala se do těch větších místností,“ ukážu na první. Vážně nevím. „Navrhla bych rozdělit se, ale asi to nebude nejlepší nápad. Nemám tušení, co je dole a jestli to je spojené s touhle nemocí, ráda bych měla někoho po boku.“ Za mnou zahuhlal mrtvý Igor. „Někoho živého,“ zavrčím.

 

Udělám první krok dolů po schodech. V ruce se mi objeví luk, na zádech toulec se šípy. Postupuji dolů jako myška. Snažím se nadělat co nejméně kraválu. Poslouchám Áréa, toho zplozence a i další zvuky, které by napověděly o výskytu nějakých nepřátel. Kromě syčení v trubkách nad hlavou a kapání je zde klid.

 

Jako PJ:

 

Skladiště (1) se opravdu jeví jako skladiště, až na ten sliz, který kape ze stropu a nejsou tam to vaši červnatí přátelé z pokoje? Neskáčou. Místo toho se urputně snaží dostat z vašeho dosahu a zalezou do šachet, které vedou Zeus-ví-kam. Můžete tu najít starý nábytek, rozbitá nosítka, dokonce i televizi a CRT monitor. O úklidu tu zjevně nikdo moc neslyšel.

 

Z ničeho nic se z jedné hromady sesypou zaprášené knihy a oblak prachu vás na chvíli zadusí. Ale no tak. Už si dost dlouho hrajete na lidi, tak nějaké ty reflexy máte. Ale dál se nic neděje. Opět ticho.

 

Pokud budete zkoušet dveře, tak dveře-východ jsou zapečetěné a z části zazděné. Na nich je napsáno: Spodní patro je zaplaveno.

Jižní dveře jdou otevřít a za nimi vás čeká dlouhá chodba.

 
Sigyn *Sebille Moretti* - 23. února 2016 07:36
sigyn4699.jpg
My sweetheart, I love you :-*
- my darling -

Každý jsme měli způsob jak vyventilovat své emoce. U Lokiho to bylo občasné rozbíjení nádobí v záchvatu zlosti, u mě pláč, samozřejmě, když můj muž nebyl doma. Problém s tím nastal ve chvíli, kdy jsme měli naše syny a já nechtěla plakat před nimi. Jako kdyby snad Váli měl na mé nejhorší chvilky čuch... Mohla jsem se schovat sebelépe ale on stejně přišel a ptal se, co se děje.
Zprvu jsem slzy spěšně sušila a zkoušela o nich lhát, později, když toho bylo čím dál víc, to byl on, kdo mě utěšoval.

Situace nebyla příznivá, ale nakonec to vypadá, že jsme našli řešení - vyřídit Lokiho záležitosti a následně mé. Přijatelný kompromis. Před tím však ještě nejspíš bude třeba zajistit, abych po boku slavného herce nějak vypadala.
"To bychom nejspíš měli, nechci ti dělat na veřejnosti ostudu, lásko."
Obdařím jej menším úsměvem, který se ještě rozšíří při dodatku o tom, jak mi to sluší i takhle a na okamžik nechá odplout veškeré starosti. Navíc ten jeho úsměv je neskutečně nakažlivý.
"Ale v něčem do toho obdocu dojít musím a je otázka, jestli je menším zlem, aby mě případná média seprala za to, že mám natržené kalhoty, nebo že jsem v pánském."
Vesele se ušklíbnu.
 
Thór *Chris Hemsworth* - 22. února 2016 15:37
f4973093fc99d98c0d7d4716461750855954.jpg

Labyrint - Když nevíš co, tak to něčím majzni...



Stále jsem nemohl uvěřit tomu že jsem v labyrintu. Nikdy jsem neslyšel o tom že by pod Hellhaimem mělo něco takového být, dokonce ani otec se nezmínil. Otázkou je zda to on vůbec věděl. Hlavou mi vířily různé myšlenky, ale teď není čas ani místo na to se toulat a přemýšlet a tak tedy pokračuji dál a doufám že se odtud brzy dostanu.

Jenže tak lehké to evidentně nebude. Skřípající drápy, slyšitelné kroky a dokonce roh který vidím. Tak se zdá že je to tady.. Sakra práce.. Netrvá dlouho a brzy se objeví celá stvůra. Nebojím se, ale musím uznat že by dokázala nahnat strach kde komu. Vidět to nějaký smrtelník, tak asi dostane na místě infarkt.

Spěšně si netvora prohlédnu a kouknu také na výklenek jež je na protější straně. Zavalený... No ovšem, proč by mi tu někdo nechával únikovou cestu co? Ušklíbnu se a zavrtím hlavou. Kromě hromady šutrů je ve výklenku i jakási runa, kterou už jsem tu viděl. Stačí zapátrat trochu v mysli a hned se mi vybaví její význam.

Ne.. To ne.. Sakra, nikdo přece nemůže bejt takovej blázen a myslet si že bych jezdil na Minotaurovi. Nevím zda si význam těch run vysvětluji správně, ale tahle možnost zkrátka padá. Je tu jen jediná cesta o které už teď vím že asi nedopadne moc dobře. Ale nic jiného mi bohužel nezbývá. Sice s sebou nemám své kladivo, ale to stále není důvod abych utíkal z boje.

Zajímalo by mně co by jsi mi řekl teď otče... Nejspíše že jsem blázen a že bych se měl raději klidit co? Pousměji se a vyjdu zpoza rohu. "Heej, netvore!!" Zařvu abych na sebe upozornil. Počítám s tím že vyrazí rovnou na mně. Pokud ano, mám pro něj dokonalou odpověď. "Nažer se blesků.." Řeknu si spíše pro sebe a pokusím se proti té věci vyslat co nejsilnější blesk to půjde. Při zásahu nepočítám s tím že se rozpadne na prach, takové štěstí mít zase nemůžu. Ale kdyby to s ním aspoň trochu zamávalo, tak by to bylo fajn.
 
Snový průvodce - 22. února 2016 14:40
gral_bohu7694.jpg

Mínóův labyrint… aspoň to tak zatím vypadá

~Thór~

 

Jako by se ti smůla lepila na paty. Pokud Nárvi následoval tvé kroky, byl ve stejném průšvihu jako ty? Znamenal ten zvířecí bučivý řev, že jej netvor našel? Jako by si někde řekl, že bude zábavné si z panteonů udělat vlastní puzzle a dát dohromady nemyslitelné. Ano. Pod Helheimem bylo bludiště chodeb, které buďto chránilo před tím, co se nacházelo nahoře nebo pohřbívalo ty, kteří se odvážili vstoupit na tento svět bez vstupenky.

 

Těžké kroky dopadaly na zaprášenou zem, chrčivé nádechy se odrážely ode zdí. O kámen zaskřípaly ostré drápy a ty jsi mohl zpoza pravého rohu zahlédnout jeden z rohů. Netvor těžce dopadl na druhou nohu a odhalil tak podivná rozeklaná kopyta. Hrbil se, jako by na zádech nesl váhu celého světa a jeho vzezření se hodilo do těchto míst. Místo tlamy, kterou bys očekával u býka, měl lebku zborcenou krví. Na těle měl podivná tetování a ruce jako by někdo pracně složil pouze ze šlach, ale očividně to netvorovi nevadilo. Pohyboval se pomalu, větřil, ale stále na tebe nedopadl jeho zrak.

 

Napravo od tebe se nacházel výklenek, který kdysi byl chodbou, ale nyní byl zapadaný kameny. Jeden z kamenů na sobě nesl runu raido (Obrázek), kterou jsi během své poutě skrze labyrint minimálně dvakrát viděl. Znal jsi její význam. Jízda na koni.

 

Jak to kolem tebe vypadá a netvor

 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2020 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.13204503059387 sekund

na začátek stránky